vzácnost – VědaŽivě.cz

Přežil dinosaury, ale teď mu hrozí konec. Na celé planetě neexistuje jediná samička

Jana Šrámčíková — Wed, 20 May 2026 04:03:00 +0000

Představte si, že jste poslední svého druhu. Edy vlastně ne tak úplně, protože po světě běhají stovky vašich identických kopií, ale nikdo z vás si nemá s kým „popovídat“. Přesně v téhle bizarní a trochu smutné situaci se nachází cykas s poněkud pichlavým jménem – píchoš Woodův (Encephalartos woodii). Je to nejosamělejší starý mládenec naší planety, který přežil éru dinosaurů, ale dost možná už brzy nepřežije nedostatek něžného pohlaví.

Náhodný nález v africké divočině

Všechno to začalo v roce 1895. Botanik John Medley Wood se tehdy prodíral horkým a vlhkým lesem oNgoye v Jižní Africe. Mezi kapradinami a mechem narazil na podivný shluk čtyř kmenů, které vypadaly jako něco mezi palmou a přerostlým ananasem. Wood, fascinován jejich kovově lesklými listy, neváhal a jeden kousek odvezl do botanické zahrady v Durbanu. Tehdy mu ani ve snu nedošlo, že právě odtrhl posledního známého zástupce svého druhu od jeho domova.

Od té doby botanici prolezli les oNgoye křížem krážem, ale marně. Nenašli už ani jeden další exemplář. A co je horší, tenhle konkrétní fešák je samec. Cykasy jsou totiž buď kluci, nebo holky. Samec produkuje pyl, samička vajíčka. A protože na celém světě nebyla nalezena jediná samičí rostlina, chudák píchoš nemá koho opýlit.

Svět plný klonů aneb jeden za všechny

Dneska najdete píchoše Woodova v nejlepších botanických zahradách od Londýna po New York. Jenže je v tom háček. Všechny tyhle rostliny jsou vlastně jedna a tatáž bytost. Botanici je totiž množí takzvanými odnožemi – prostě uříznou kousek „dítěte“, které vyroste u paty kmene, a zasadí ho jinam. Geneticky je to pořád ten samý jedinec, který Wooda potkal před 130 lety. Je to taková armáda klonů, která sice drží druh při životě, ale nikam ho neposouvá.

Píchoš je přitom pořádný kusanec. Má silný kmen, který může měřit až šest metrů, a jeho listy jsou tuhé a ostré jako břitva. Když se rozhodne „kvést“, vytvoří obří oranžové šišky, které váží desítky kilogramů. Jsou nádherné, monumentální… a úplně k ničemu, protože v nich není ani jedno semínko, ze kterého by vyrostl nový, unikátní potomek.

Zoufalé hledání nevěsty: Drony i umělá inteligence

Vědci se ale nevzdávají. V posledních letech nasadili do akce těžkou techniku. Nad jihoafrickými pralesy létají drony vybavené multispektrálními kamerami a umělá inteligence analyzuje každý pixel zeleně. Hledají tu jednu jedinou vyvolenou – samičku, která by se lišila tvarem koruny nebo barvou šišek. Několikrát už sice narazili na slibný kousek, ale vždycky z toho byl jen jiný, běžnější druh cykasu.

To vede mimo jiné k tomu, že kvůli své vzácnosti je píchoš Woodův nesmírně cenný. Na černém trhu byste za malou sazenici zaplatili víc než za luxusní bourák. Proto jsou tyhle rostliny v botanických zahradách často za mřížemi, pod dohledem kamer nebo dokonce s čipem v kmeni. Je to smutný osud pro organismus, jehož předkové pamatují první krůčky dinosaurů a přežili dopad asteroidu.

Článek Přežil dinosaury, ale teď mu hrozí konec. Na celé planetě neexistuje jediná samička se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozorně zkontrolujte své mince: Desetikoruna s hodnotou 615 000 Kč se může právě teď skrývat ve vaší peněžence

Redakce VědaŽivě — Mon, 16 Sep 2024 02:45:00 +0000

Skutečnou cenu některých mincí neurčuje částka, která je na nich uvedená, ale několik vedlejších faktorů. Odborní sběratelé například berou v potaz stáří mince, její celkový stav, vzácnost nebo spojitost s historickou událostí. Vzácné mince jsou také ty, které byly vyraženy nebo vytisknuty s nějakou vadou. Cena těchto kusů může dalece přesahovat jejich nominální hodnotu a i „obyčejná“ desetikoruna může mít hodnotu desítek tisíc korun. Možná ji máte v peněžence i vy.

Nová republika, nové mince

Když se na konci roku 1992 rozpadla Československá republika, čekalo dva nově vzniklé státy mnoho výzev. Jednou z nich bylo také zavedení nové měny. Návrhy mincí, které se následně staly součástí české koruny, přitom pocházely ze soutěže, která byla původně vypsána pro novou československou měnu.

Zkuste občas prohledat svou peněženku a zkontrolujte, zda se v ní neskrývá vzácná mince.

V Česku jsme navíc museli rozhodnout, kde se budou nové mince razit. Československé mince se do té doby razily v Kremnici na Slovensku, která byla nyní plně zaměstnána ražbou mincí pro nový Slovenský stát. První české mince, které máme dodnes v peněžence, tak byly vyraženy v hamburské mincovně.

Vzácné mince v naší peněžence

Mezi nejvzácnější mince patří například desetikoruna z roku 1993, která byla vyražena v mincovně v Hamburku ještě před zřízením České mincovny v Jablonci. Tato desetikoruna se vyznačuje neobvyklým „malým kč“ a mezi sběrateli má hodnotu desítek tisíc korun. Pokud takovou minci v peněžence najdete, zkuste ji prodat například na internetovém portále Aukro. Nedávno se podobný exemplář vydražil za neuvěřitelných 615 tisíc korun. Podle odborníků se však na podobně vzácnou minci narazí jen jednou za několik let.

V našich peněženkách se mohou skrývat hotové poklady.

Vzácné mince se však dají najít i mezi desetikorunami z roku 2000. Na výročí milénia vyrazila Česká mincovna několik mincí se znakem orloje, který má symbolizovat právě nové milénium. Mnohem vzácnější však je mince s ražbou brněnského Petrova, kterých se vyrazilo jen pár tisíc kusů. I v tomto případě můžete od vášnivého sběratele za jednu desetikorunu dostat několik tisíc korun. Důkladně proto kontrolujte, jaké mince vám příště vydá prodavačka v obchodě.

Článek Pozorně zkontrolujte své mince: Desetikoruna s hodnotou 615 000 Kč se může právě teď skrývat ve vaší peněžence se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Za 20 Kč klidně půl milionu: Vzácnou minci se speciální ražbou má doma spousta Čechů a ani o tom neví

Redakce VědaŽivě — Sun, 15 Sep 2024 02:34:00 +0000

O tom, že mohou mít některé mince pohádkovou hodnotu, jsme už několikrát psali. Mezi sběrateli se cení především kousky, které se vyznačují něčím speciálním. Většinou se jedná o mince s chybnou ražbou, které se dostaly do oběhu. Mnohdy však stačí, že bylo v některém roce dané mince vyraženo menší množství, než je obvyklé. Některé z nejvzácnějších kousků možná stále kolují v oběhu. Za obyčejnou minci v hodnotě 20 Kč pak můžete dostat třeba půl milionu korun.

Jedna 20 Kč mince za půl milionu korun

Nejvzácnější je například mince s nominální hodnotou 20 Kč, která se na nedávné aukci vydražila za neuvěřitelných 500 tisíc korun. Její jedinečnost ovšem poznáte už na první pohled. Na obou stranách mince je totiž vyražen pouze rubový motiv, zatímco ten lícový zcela chybí. Díky tomu nelze ani určit stáří této mince, jelikož rok ražby bývá běžně vyražen v lícovém motivu. Je však důležité podotknout, že se nejedná o padělek, ale o pravou minci s chyboražbou, jak uvádí web TN.cz.

Obyčejná dvacetikoruna může výrazně převyšovat svou hodnotu.

Máme také vzácnou desetikorunu

Mince s nominální hodnotou 20 Kč však není jediná mince s chyboražbou, na kterou můžete narazit. Každá malá odlišnost může způsobit, že i na první pohled obyčejná desetikoruna bude mít hodnotu několika stovek tisíc. Jedna z nejvzácnějších mincí je například desetikoruna z roku 1993 s takzvaným malým „kč“. Jedná se o původní návrh vzhledu, který byl po první vyražené sérii upraven. Jedna taková mince byla v roce 2021 vydražena za 23 tisíc korun.

Dívejte se také na rok ražby

Svou hodnotu však mohou mít i mince či bankovky, které nenesou žádnou vadu ražby či tisku. Často rozhoduje pouhý rok ražby. V některých letech totiž byly určité mince vyraženy v mnohem menším nákladu, a proto jsou pro sběratele vzácnější, ačkoliv nebudou dosahovat takové hodnoty jako 20 Kč s chybnou ražbou.

Podívejte se do peněženky, jestli nemáte některou ze vzácných mincí.

V některých letech se zase razily mince pouze do sbírek a nebyly primárně určeny pro běžný oběh. Konkrétně se jedná o padesátikoruny z let 1994 až 2004, jejichž cena se může pohybovat od 500 korun až po 3 tisíce korun za kus. Vzácné však mohou být i obyčejné dvacetikoruny z roku 2010, které se vykupují i za 2 tisíce korun za kus.

Článek Za 20 Kč klidně půl milionu: Vzácnou minci se speciální ražbou má doma spousta Čechů a ani o tom neví se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nemáte doma staré CD nebo kazety? Raději se rychle podívejte, některé mají dnes hodnotu milionů korun

Redakce VědaŽivě — Mon, 22 Jul 2024 02:32:00 +0000

Sběratelství je zajímavý koníček, ve kterém se mnohdy točí velké peníze. Sbírat se přitom dá úplně všechno – od známek a mincí až po staré CD nebo kazety. Zájem sběratelů o originální kousky přitom ženou ceny na pohled obyčejných předmětů do astronomických výšin. Pojďme se společně podívat na ty nejzajímavější sběratelské předměty, jejichž hodnota přesahuje miliony korun a které možná máte doma i vy.

Staré CD a kazety s muzikou

Dneska hudbu posloucháme na streamovacích platformách, které nabízí nepřeberné množství různých žánrů a interpretů. Není to tak dávno, co jsme však k poslechu používali kazety nebo CD disky. Dnes mohou mít staré CD a kazety nebo gramofonové desky s muzikou určitých kapel obrovskou hodnotu. Jedná se především o nahrávky skupiny The Beatles nebo Pink Floyd.

Například album s názvem White Album od The Beatles patří mezi nejcennější předměty vůbec a cena prvního vydání dosahuje závratných 17,5 milionů korun. Toto album je speciální svým číslováním, které určuje, v jakém pořadí byla ta konkrétní deska vydaná. Čím nižší číslo, tím více peněz za ni dostanete.

První vydání Harryho Pottera je mezi sběrateli velmi žádané.

Staré komiksy z Ameriky

Pokud u vás v rodině nikdo příliš neholdoval hudbě a nemáte doma žádné staré CD a kazety, nezoufejte. Slušně vydělat můžete také prodejem starých komiksů. Sbírání komiksů je silně zakořeněné především v Americe, ale i u nás se najde několik nadšenců. Původní kousky často mají hodnotu několika desítek milionů korun. Například původní Action Comics se Supermanem má hodnotu až 70 milionů korun, jak uvádí web Aazdraví.cz. Vzácný je také konkurenční Amazing fantasy, který má hodnotu okolo 23 milionů korun.

Vzácné knihy za statisíce

Podobně cenné jsou také první vydání slavných knih. Například první vydání Velkého Gatsbyho v excelentním stavu se vydražilo za neuvěřitelných 9 milionů korun. Takovou raritu je však těžké objevit. Mnohem větší štěstí byste však mohli mít s prvním vydáním knih o Harry Potterovi. Kompletní série všech dílů v prvním vydání se prodává za milion korun. O 200 tisíc víc pak můžete získat za vydání prvního dílu s názvem Kámen mudrců, které bylo vytištěno s četnými chybami.

Článek Nemáte doma staré CD nebo kazety? Raději se rychle podívejte, některé mají dnes hodnotu milionů korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč lidé nemají černé oči a je to vůbec možné? Za vším stojí geny a evoluční vývoj

David Mencl — Wed, 13 Oct 2021 03:55:00 +0000

Naše barva očí není ve skutečnosti stálá hned od narození. Postupně se jejich odstín mění a stabilní je až někdy ve 3 letech života člověka. Nicméně je nemožné, aby kdokoli měl čistě černé oči. Jediný případ, kdy nám takhle oči někoho mohou připadat, je souhra světelných podmínek nebo speciální kontaktní čočky. Jenže co za touto skutečností stojí? Mnoho lidí by dost možná čistě černé oči uvítalo. Jenže v tomto ohledu příroda zklame.

Genetika je potvora

Hlavní problém spočívá – jako u mnoha dalších evolučních věcí – v genech. Za barvu očí je odpovědných 16 různých genů, které dohromady vytvářejí výsledný odstín, hlavní jsou však jen dva. Souhra závisí na množství barviva melaninu, který je přítomen v naší duhovce. Čím je ho více, tím tmavší odstín vzniká. Miminka mají modré oči, protože ho ještě neprodukují tolik, postupně se jeho produkce zvyšuje a oči tmavnou.

Nejtmavší možná verze je však velmi tmavá hnědá, nikdy ne skutečně černá. Ony černé oči, přestože by asi vypadaly pro někoho atraktivně, by s sebou nesly i značnou nevýhodu. Tmavší zabarvení znamená totiž více pohlceného světla, což ovšem vede k vyšší teplotě. Pokud si například oblečete čistě černé tričko, je vám v něm výrazně tepleji než ve světlých odstínech. To samé by se stalo i černým očím, které by se tak neustále zahřívaly.

Neodvratný věčný pláč

Tato skutečnost by vedla k nutnosti většího pokrytí slzami, takže majitelé černých očí by neustále plakali. Ona ta evoluce nejspíš má svůj důvod. S tím by bylo také spojeno mnohem větší riziko poškození při pohledu do přímého světla, tedy i při pobytu na běžném slunci. Denní světlo se totiž skládá i z ultrafialového světla, kterého černé objekty pohlcují více než všechny další barvy. Nejspíš by pak rychle přišel šedý zákal nebo rakovina kůže.

Barvivo melanin nám naštěstí poskytuje ochrannou vrstvu, která nás před touto částí spektra chrání. Studie prokázaly, že právě melanin dokáže zlikvidovat až 99,9 % UV radiace, kterou přijme. Modrou barvou očí se může pochlubit jen asi 17 % populace, nejvzácnější je ovšem zelená. Jen 2 % lidí mají tuto barvu očí. Existují i vzácné mutace jako červené nebo purpurové oči, které mívají albíni.

Jakou barvu očí máte vy? Chtěli byste mít jinou?

Zdroj: BrightSide

Článek Proč lidé nemají černé oči a je to vůbec možné? Za vším stojí geny a evoluční vývoj se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.