Jak krmivo maluje žloutek

Klíčovou skupinou pigmentů jsou xantofyly, konkrétně lutein a zeaxanthin. Jejich zdrojem bývá kukuřice, vojtěška, kapusta, kopřiva, paprika nebo měsíček lékařský. Právě měsíček ve studii publikované na MDPI vedl ze všech testovaných rostlinných přísad k nejvyššímu obsahu karotenoidů ve žloutku. Slepice na zelené pastvě mají přístup k trávě a plevelu bohatému na lutein, proto bývají jejich žloutky tmavší než u nosnic krmených obilnou směsí bez zelené složky.

Jenže totéž dokáže i cílená pigmentace. Komerční krmiva se běžně obohacují přírodními i syntetickými barvivy. EU takovou praxi povoluje, ale jen v autorizovaném režimu: každé krmné aditivum musí projít vědeckým posouzením bezpečnosti. U canthaxanthinu, jednoho z nejpoužívanějších syntetických karotenoidů, jsou stanoveny konkrétní limity pro směs i rezidua ve žloutku. Regulace existuje, ale výsledek je stejný: tmavší žloutek na objednávku.

Proč tmavší neznamená lepší

Studie v časopise Poultry Science porovnávala vejce z různých systémů chovu a přinesla překvapivý výsledek: bio vejce měla světlejší žloutek než vejce obohacená omega-3 mastnými kyselinami. Autoři výslovně upozornili, že samotný typ produkce negarantuje nadřazenou kvalitu. Tmavý žloutek může znamenat vyšší obsah některých karotenoidů, ale neprokazuje lepší čerstvost, více bílkovin ani celkově vyšší nutriční hodnotu.

Novější data z Velké Británie potvrzují podobný obraz: mezi vejci z klecového chovu a z volného výběhu se u většiny sledovaných nutrientů neprojevil výrazný rozdíl. Disertační práce Newcastle University sice našla u bio vajec vyšší hladiny DHA, omega-3 a luteinu oproti vejcím z volného výběhu, ale sama přiznává slabou důkazní základnu a vysokou heterogenitu studií. Čistě nutričně se příplatek za bio neobhájí pokaždé. Silnějším argumentem bývá ekologický režim a welfare zvířat.

Co skutečně sledovat v obchodě

Barva žloutku se pozná až doma po rozklepnutí, a v tu chvíli je pozdě na reklamaci. Spolehlivější signály kvality jsou vidět ještě u regálu:

• Kód na skořápce – první číslice určuje systém chovu: 0 = ekologické zemědělství, 1 = volný výběh, 2 = podestýlka, 3 = klecový chov.
• Země původu na skořápce – údaj na krabičce se může lišit od razítka na vejci. Pro skutečný původ je rozhodující skořápka.
• Datum minimální trvanlivosti – maximálně 28 dní po snášce. Čím delší zbývající doba, tím čerstvější vejce.
• Třída A a neporušená skořápka – základní hygienický standard pro maloobchod.
• Označení „extra“ nebo „extra fresh“ – smí se používat jen do 9. dne po snášce a na obalu musí být uvedeno datum snesení.

U malých chovatelů s nejvýše 50 nosnicemi vejce nemusí nést kód producenta, pokud jsou na místě prodeje viditelně uvedeny identifikační údaje chovatele. Podrobný přehled značení nabízí Státní veterinární správa.

Za co se vyplatí připlácet

Vyšší cena vejce má smysl, pokud za ní stojí prokazatelně lepší podmínky chovu, kontrolovaný ekologický režim a kratší cesta z farmy do obchodu. Platit víc jen za vizuálně atraktivnější žloutek je jako kupovat auto podle barvy laku a nevědět, co je pod kapotou. Kód 0 nebo 1 na skořápce v kombinaci s co nejdelší zbývající dobou do data minimální trvanlivosti řekne o vejci víc než jakýkoli odstín oranžové.

Článek Barva žloutku neříká nic o kvalitě vejce. O odstínu rozhoduje molekula karotenoidů v krmné směsi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dar pro carevnu, který zmizel na sto let

Car Alexander III. objednal vejce u petrohradské dílny Carla Fabergého jako velikonoční dar pro manželku Marii Fjodorovnu. Zhotovil ho hlavní klenotník August Holmström: žlábkované žluté zlato, uvnitř překvapení v podobě miniaturních hodinek švýcarské manufaktury Vacheron Constantin. Šlo teprve o třetí vejce v sérii, která nakonec čítala padesát imperiálních kusů dodaných Romanovcům.

Naposledy bylo vejce veřejně vystaveno v březnu 1902 v petrohradském Von Dervis Mansion. Pak přišla revoluce. V září 1917 bolševici zabavili obsah Aničkova paláce a vejce putovalo do Kremelské zbrojnice. V sovětských inventářích se objevilo v letech 1922 a 1924, tehdy už mezi předměty určenými k prodeji za tvrdou měnu. Část cesty mezi sovětským výprodejem a Amerikou zůstává dodnes nejasná. Další doložený bod je až 7. března 1964: aukční síň Parke Bernet v New Yorku, kde se vejce prodalo z pozůstalosti jisté Reny Clark. Bez fanfár, bez identifikace. Prostě další starožitnost.

Google jako detektiv

Obchodník ze Středozápadu neměl ponětí, co drží v rukou. Viděl zlato, viděl hodinky, viděl potenciální marži. Když se mu kus nepodařilo prodat ani za materiálovou cenu, začal pátrat na internetu. Spojení „egg“ a „Vacheron Constantin“ ho dovedlo k textu popisujícímu jedno z osmi tehdy ztracených imperiálních vajec. Popis seděl do detailu.

Kontaktoval Kierana McCarthyho, ředitele londýnského klenotnického domu Wartski, který se na Fabergého specializuje. McCarthy později pro tisk popsal, že vejce „tančilo na hraně tavicí pece“, kdyby obchodník našel kupce na zlato, carský klenot by skončil v kelímku. Fyzická expertiza potvrdila autenticitu. V březnu 2014 Wartski oznámil znovuobjevení Třetího imperiálního vejce. Veřejnost ho spatřila poprvé po 112 letech, když bylo na čtyři dny vystaveno v londýnské prodejně firmy.

Cena identity

Přesná částka, za kterou vejce přešlo do rukou anonymního soukromého sběratele, nebyla nikdy zveřejněna. Dobové odhady se pohybovaly mezi 20 a 33 miliony dolarů, tedy zhruba 480 až 790 miliony korun v tehdejším kurzu. Pro srovnání: v roce 2007 se takzvané Rothschildovo vejce prodalo v aukci za 18,5 milionu dolarů a šlo přitom „jen“ o neimperiální kus. Proti původním 13 302 dolarům zaplaceným na bleším trhu představuje i konzervativní odhad nárůst hodnoty o více než patnáct set procent.

Tady se ale skrývá nejdůležitější poučení celého příběhu. Materiálová hodnota vejce, zlato a hodinky, byla po celou dobu stejná. Nezměnila se ani o gram. Co proměnilo bezcenný šrot v předmět za stovky milionů korun, byla jediná věc: doložený původ. Bez provenience je i carský šperk jen kus kovu. S ní je to artefakt, o který se přetahují nejbohatší sběratelé světa.

Sedm vajec stále čeká

Po identifikaci Třetího imperiálního vejce klesl počet nezvěstných imperiálních Fabergého vajec z osmi na sedm. Ze série padesáti kusů dodaných Romanovcům je dnes 43 lokalizovaných, většina v muzeích nebo známých soukromých sbírkách. Zbylých sedm je někde venku.

Pátrání pokračuje. Wartski například veřejně hledá takzvané Nécessaire Egg, jehož poslední stopa vede k anonymnímu kupci z roku 1952. Badatelé procházejí staré aukční katalogy, digitalizované fotografie, firemní účetní knihy. Právě katalog Parke Bernet z roku 1964, který v roce 2011 dohledali francouzští výzkumníci Vincent a Anna Palmade, spustil řetězec událostí vedoucí k identifikaci Třetího vejce ještě předtím, než se přihlásil americký obchodník.

Může se podobný nález opakovat? Teoreticky ano. Prakticky je šance mizivá, a i kdyby někdo narazil na podezřelý předmět mimořádné kvality se starými puncy a skrytým překvapením uvnitř, oficiální Fabergé doporučuje jedinou cestu: obrátit se na specialistu. Laik pravost nepozná.

Někde v šuplíku, ve sklepě nebo na pultu vetešnictví možná leží další carský dar. Stačí, aby si ho někdo správně vygooglil.

Článek Klenot ruských carů ležel mezi veteší. Americký obchodník náhodou objevil zmizelé Fabergého vejce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vejce za tisíce dolarů 

Neobvyklý nález pocházel z běžného balení vajec zakoupeného v supermarketu ve městě Melbourne. Jacqueline si na první pohled všimla, že jedno vejce vypadá jinak než ostatní. Nebylo šišaté ani protáhlé, ale dokonale kulaté. Právě takový tvar je extrémně vzácný a podle odhadů je šance na jeho nalezení přibližně jedna ku miliardě. 

Jacqueline se proto rozhodla, že si svůj objev nenechá jen pro sebe. Natočila tak krátké video a podělila se o něj na sociálních sítích. Brzy poté začala pátrat na internetu a zjistila, že podobná vejce se v minulosti prodávala za tisíce dolarů. Sama k nálezu uvedla: „Myslela jsem, že se podělím o tento skvělý nález. V naší krabičce na vejce jsme našli kulaté vejce a po rychlém vyhledávání na Googlu jsem si uvědomila, že jde o obrovskou raritu.”

Diskutující tomu nemohli uvěřit 

Reakce lidí na sebe nenechaly dlouho čekat. Někteří byli nadšení a přáli jí štěstí, jiní nad cenou jen nevěřícně kroutili hlavou. Jeden z komentujících napsal: „Lidé kupují vejce za 1 400 dolarů (cca 30 350 Kč)? To je doslova absurdní!” Další přidal: „Příště si raději pečlivě prohlédnu své vejce z obchodu, než je začnu jíst.” 

Příběh neobvyklého vejce zároveň připomněl, že i zdánlivě obyčejné věci mohou skrývat překvapivou hodnotu. Podobné rarity se občas objevují i jinde a někdy rozhoduje jen pozorné oko nálezce. Možná právě proto by měli lidé začít kontrolovat předměty, které jim končí v košíku, o něco pečlivěji. 

Článek Z obyčejného nákupu pohádka: V supermarketu našla vejce za desítky tisíc. Šance byla 1 ku 1 miliardě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Význam vápníku pro rostliny

Vápník je jedním ze 7 základních prvků, které ovlivňují celkové zdraví a vitalitu každé rostliny. Obecně se vyskytuje v 0,1 až 5 % sušiny. Jeho hlavní úlohou je regulace hydratace a podpora růstu rostliny do délky. Při jeho nedostatku dochází k rozličným růstovým poruchám, zasychání vrcholků oddenků a listů. Tedy těch míst, kde dochází k nejintenzivnějšímu prodlužovacímu růstu. Důvodem jsou nedostatečně kvalitní buněčné stěny. Nedostatek vápníku rovněž způsobuje zbrzděný růst kořenového systému rostliny.

Na pozoru byste se nicméně měli mít i v případě, že rostlina má k dispozici přílišné množství vápníku. Dojde-li k přehnojení, budou se hůře vstřebávat další potřebné živiny, což může vést k onemocnění rostliny a v extrémních případech i k jejímu úhynu. Jestliže přemýšlíte, které rostliny lze přihnojovat vápníkem – respektive vodou, v níž se vařila vejce – jsou to především rajčata, lilky, dýně, listový salát, rybízy, maliníky, třešně či jabloně. Naopak u okurek, zelí, jahod, špenátu, fialek, azalek, hortenzií či pelargonií byste se měli častého hnojení vápníkem vyvarovat.

Zázračná voda, v níž se vařila vejce

Abyste rostlinám dodali optimální množství jednoho z klíčových prvků, zalévejte je jednou za 3–4 týdny vodou, v níž jste předtím vařili vejce. Jedná se totiž o takřka zázračnou (doplňkovou) zálivku, která zahrnuje významné množství vápníku uvolněného z vaječných skořápek. Obecně obsahuje sušina vaječné skořápky organické látky (2–5 %), vápník (téměř 90 %), fosfor, hořčík a v menším množství železo, dusík a síru. Vařením se část těchto minerálů ze skořápky uvolňuje a vodu obohacuje.

Jestliže budete chtít vodu z vajec využít jako zálivku, nechte ji nejprve vychladnout na pokojovou teplotu. Poté ji jednoduše nalijte v dostatečném množství přímo ke kořenům vybraných rostlin nebo ji přelijte do rozprašovače. S jeho pomocí následně vodu aplikujte rovnoměrně na listy. Kromě přihnojení již vzrostlých rostlin ji využijete i při jejich klíčení. Tato voda skvěle podporuje růst mladých sazenic a zvyšuje jejich obranyschopnost vůči škůdcům.

Jakými způsoby hnojíte své rostliny?

Zdroj: ScienceNews

Článek Bohatství, které v 90 % případů končí v odpadu. K čemu se dá využít voda z vařených vajec? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak se objevilo první vejce

Pátrat budeme po vejcích v dnešní podobě. Ta první se objevila před miliony let u skupiny živočichů zvaných amniota. U nich můžeme najít typ vejce, které může matka naklást v různých podmínkách. Dříve se zvířata spoléhala na vodu. V jednom momentě se však vyvinulo takové, které mělo navíc tři membrány – amnion, chorion a allantois. Každá z nich plní jinou úlohu, společně však tvoří velkou ochranu pro cokoli, co se vyvíjí uvnitř. Vejce tak šla klást prakticky kdekoli.

Z vajec nám bohužel nezůstávají fosilie, proto nevíme přesně, kdy k tomuto přerodu došlo. Nejlepší odhad je 350 milionů let dozadu, kdy se vyskytl společný předek tetrapodů. Tedy zvířat se čtyřmi končetinami a páteří. Je více odhadů, panuje však shoda na období před 370–312 miliony let. A všichni dnešní plazi i ptáci jsou potomky právě těchto prvních amniot. Teď se pojďme podívat na úplně první vylíhlá kuřátka.

Jak přišla kuřata na svět

První opravdová kuřata jsou ta s první čistou genetickou mutací svých rodičů. Jejich přímí předkové tedy museli být dvě proto-kuřata. Jakmile se spářila, jejich DNA dala vzniknout první buňce prvního kuřete. A tyto mutace pokračovaly v kopírování, jehož výsledkem je první skutečné kuře. Jejich rodiče byli asi příslušníky druhu Gallus gallus z Asie, po domestikaci se tento opeřenec rozšířil. Teď se ale vraťme k naší původní otázce.

Zcela první vejce amniot přišlo před cca 350 miliony let. První skutečné kuře tu bylo asi před 58 000 lety. Jasně nám tedy vychází první článek řetězu – první bylo vejce, ze kterého vzešlo první kuře. Ale počkat, nebyli to právě někteří vědci, kteří přišli s tvrzením o prvním kuřeti? Tato domněnka pochází od badatelů studujících způsob formování kuřecího vejce. To je tvořeno uhličitanem vápenatým, který slepice dostávají ve stravě.

Otázka falešné dichotomie a rozporu

Ten je skladován v krystalech a slepicím celý proces vzniku skořápky umožňuje konkrétní protein. Ten se nachází jen ve vaječníku kuřete, což vedlo právě k domněnce, že kuře tedy muselo existovat ještě před vejcem a dovolit tak jeho tvorbu. Bez proteinu by totiž vejce nevzniklo. Protein je asi odpovědný za rychlejší proces tvorby samotné skořápky. To slepicím dovoluje vytvořit jedno vejce naprosto z ničeho už za 24 hodin. Hádanku tak můžeme uložit ke spánku.

Celá otázka je ostatně typem falešné dichotomie, tedy předpokladu nutné existence rozporu. Vejce jako nástroj se jasně vyskytlo už před kuřetem, slepičí ale nikoli. Matka prvního kuřete nám známého typu snesla vejce, ze kterého se první kuře vylíhlo. Ona sama od něj však byla geneticky odlišná, byť minimálně. Celý proces jsme řádně popsali včetně evolučního příběhu těchto známých opeřenců. Hádanku tak můžeme odložit jako skutečně vyřešenou.

Článek Bylo dřív vejce, nebo slepice? Záludná otázka má konečně odpověď se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pomůže vám s hubnutím

Jestli jste si slepičí vejce oblíbili k snídani, pravděpodobně vám to pomůže udržet si váhu v mezích a vyhnout se obezitě. Proč? Už jen touto vydatnou snídaní získáte slušné množství energie a kalorií, které vám pomohou shodit přebytečný tuk. Vejce k snídani vás zasytí na delší dobu, takže ve výsledku odstraní potřebu přejídat se.

Skrze vitamin D větší vstřebání vápníku

Většina lidí si raději sní jedno vařené vejce (například na chlebu), než aby zkonzumovali jednu odměrku čerstvého rybího tuku. Potravinářský průmysl posiluje kuřecí maso antibiotiky a dalšími látkami, které zvyšují jeho obsah stran vitaminu D. Právě ten pak posiluje vaše kosti a zuby díky větší schopnosti vstřebání vápníku.

Neustálá cholinová ochrana pro mozek

Denní konzumace dvou vajec dodá vašemu tělu dostatečné množství fosfolipidových vitaminů, které jsou velmi prospěšné pro mozek. Trpíte-li jejich nedostatkem, hrozí vám krátkodobé a někdy i dlouhodobé výpadky paměti.

Zpomalení celkového stárnutí organismu

Skoro 90 % žen ve věku 35–40 let výrazně snížilo výskyt mimických vrásek v obličeji právě následkem denní konzumace vajec. Potvrzuje to i nejnovější výzkum provedený nizozemským Health Journal.

Ženám pomáhají vajíčka otěhotnět

Vitaminy skupiny B jsou klíčové pro proces tvorby tělu prospěšných hormonů. Například vitamin B9 pomáhá s tvorbou neurální trubice a červených krvinek. Tím pádem snižuje potenciální riziko mentální retardace. Jedno slepičí vejce přitom obsahuje 7 miligramů tohoto klíčového vitaminu.

Chcete ochránit váš zrak? Chtějte lutein

Dle nedávných závěrů ze Spojených států jsou vejce slepic velmi bohatá na lutein. Ten je jednou z kritických látek odpovědných za jasné vidění. Nedostatek luteinu ve vašem těle může snadno vést ke zhoršení zraku a dalším vážným komplikacím.

Komplex vitaminu B pro ochranu pokožky i jater

Fosfolipidy obsažené ve vejcích podporují vylučování toxinů z těla, hlavně z oblasti jater. Krom toho jsou vitaminy B12 a biotin velmi důležité pro obnovu vaší pokožky i vlasů.

Redukce rizika malignity

U žen snižuje pravidelná konzumace vajec riziko výskytu rakoviny prsu až o 15 %. Cholin totiž snižuje riziko jejího vzniku a je velmi podstatný pro mozkové funkce.

Klasika kardiovaskulárních chorob

Díky vysokému obsahu fosfatidů cholesterolu ve slepičích vejcích lze udržet riziko kardiovaskulárních chorob poměrně snadno v rovnováze. Je třeba pochopit, že se nejedná o škodlivý vliv. Tento postup vede ve skutečnosti ke snížení cholesterolu v krvi. Vejce jsou bohatá na omega-3 kyseliny, které snižují množství triglyceridů v krvi. Právě to vede k menšímu riziku výskytu kardiovaskulárních chorob všeho druhu.

Článek Konzumace 2 vajíček denně kompletně změní fungování organismu. Lidé například netuší, že to má velký vliv na otěhotnění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Přirozená ochrana vejce

Po eliminaci mucinu by prakticky nevyhnutelně došlo k napadení vajíčka mikrobiologickými činiteli, v první řadě bakteriemi. Ty by bez této bariéry měly možnost napadnout vnitřek vejce, který se skládá z bílku a žloutku. Přístup mikrobů k vejci se děje v zásadě dvěma způsoby. Může k němu dojít při průchodu vejce z vaječníku skrze vejcovody slepice. Druhému se říká horizontální a dochází k němu, když kontaminace proběhne z trusu zvířete do vejce přes skořápku.

Praxe nemytí vajec před jejich uskladněním je zdůrazněna mimo jiné i v legislativě Evropské unie. Současná legislativa totiž zakazuje jakékoli mytí vajec určených ke konzumaci lidmi. A je zmíněna i právě mucinová vrstva: Pokud jsou dodržovány správné postupy manipulace, chrání vejce před dehydratací a tvoří přirozenou bariéru proti běžným kontaminantům vyskytujícím se ve flóře, která se nachází na povrchu vejce.

Jak ale vejce správně vyčistit?

Vejce z obchodu jsou obvykle poměrně čistá. Jak se ale dají šetrně odstranit případné nečistoty, aniž by došlo k poškození mucinové vrstvy? V případě potřeby lze postupovat dvěma způsoby. V případě, že je samotná skořápka čistá, omezíme se na mytí vlastních rukou po fyzickém kontaktu s vejci. Je-li ovšem znečištěna právě skořápka, lze přistoupit k použití mírně navlhčeného hadříku. Tím přítomné nečistoty jemně setřeme.

To vše lze však provést těsně před použitím samotného vajíčka, bez ohledu na způsob. Pokud tedy donesete domů nová vejce a shledáte na nich nějaké nečistoty, nechte je zkrátka být až do okamžiku použití. Troška estetické nedokonalosti je celkem malá cena za jistotu, že vejci zůstane jeho vlastní přirozená ochrana. A protože ji zlikviduje prakticky jakýkoli zásah zvenčí, učiňte jej až těsně předtím, než vejce zpracujete. Mikrobi tak nebudou mít šanci se rozmnožit.

Jak obvykle doma skladujete vajíčka?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Vajíčka by se před uložením do lednice neměla omývat. Zdůrazňuje to dokonce i legislativa Evropské unie se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvoužloutkové vejce je 1 z 1 000

Slepičí vejce jsou pro tuzemskou kuchyni klíčovou surovinou. Téměř každá hospodyňka jich během přípravy oběda zpracuje hned několik. Někdy se ale mezi rozklepnutými kusy objeví i takové, které má dva žloutky. Šance, že slepice takové vejce snese, je 1:1 000. Ještě menší pravděpodobnost je, že narazíte na takové, které obsahuje 3 žloutky. V každém případě se nicméně jedná o vadu. Proces snášení vajec je velmi složitý a někdy se stane, že dojde k jeho poškození či chybě.

V případě dvoužloutkových vajec jsou příčiny dvě. První z nich je dědičná vada, kterou trpí přibližně 1 slepice z 1 000. Druhým – a častějším důvodem – je jednoduše uvolnění dvou zralých žloutků z vaječníků najednou, které postihuje především mladé kuřice. Ty jsou během pohlavního dospívání hormonálně nevyrovnané, přičemž tato nerovnováha může mít za následek uvolnění žloutku z druhého vaječníku asi 30–70 minut po uvolnění prvního žloutku.

Složitý mechanismus, který ovlivňují další faktory

I přesto, že mají slepice dva vaječníky, po dobu jejich života je aktivní pouze levý z nich. Pravý vaječník se v průběhu dospívání postupně scvrkává a po dosažení pohlavní dospělosti zůstává nefunkční. Do té doby nicméně obsahuje – stejně jako levý vaječník – vaječná semena (žloutky), jež se mohou v některých případech neplánovaně uvolnit a založit tak vejce se 2 žloutky. Obecně se během procesu snášení dostávají žloutky do samotného středu vajec a kolem nich se tvoří bílek a skořápka.

Takto založená vejce ve vaječníku rostou do doby, než jsou připravená. Poté sklouznou do kloaky a slepice je následně snese. Celý proces snášení vajec trvá v rozmezí 24–27 hodin. Podle některých zdrojů dokáže změna osvětlení tento mechanismus výrazně ovlivnit, potažmo podpořit produkci dvoužloutkových vajec. Jestliže se délka osvětlení prudce prodlouží, vysoké procento mladých kuřic snese vejce se dvěma žloutky.

Jaké žloutky nacházíte v zakoupených vejcích vy?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Proč mají některá vajíčka 2 žloutky a jaká je šance, že na takové narazíte? Důvodů, proč se tvoří, je několik se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Prvotní vejce v přírodě

Budou nás zajímat hlavně ptačí vejce tak, jak je známe dnes. První se objevila v době prvních amniot před mnoha miliony let. Amniota je typ vejce, který dovoluje kladení v různorodém prostředí. Před jejich příchodem se většina zvířat při reprodukci spoléhala hlavně na vodu. Svá vejce tedy kladli v jezírkách, aby je prostředí nevysušilo. V určitém bodě se ale vyvinulo jiné vejce, které má navíc membrány amnion, allantois a chorton.

Každá z nich má jinou funkci, společně tvoří ale soběstačnou podporu pro život, který se vyvíjí uvnitř. Vrstvy také poskytují zvýšenou ochranu proti vnějším vlivům. Tato vejce bylo revolučním krokem, který dovoloval kladení vajec prakticky kdekoli. Protože z vajec nezůstávají dobré fosilie, nevíme přesně, kdy k tomu došlo, nejlepší odhad je asi 350 milionů let dozadu. Všichni dnešní plazi a ptáci jsou potomky těchto prvních amniot.

Na scénu přichází první kuřata

Prvotní skutečná kuřata přišla s první čistou genetickou mutací svých předchůdců. Jejich rodiče byli nejspíš Gallus gallus z Asie, po domestikaci se tento opeřenec rozšířil do celého světa. Když se vrátíme k původní otázce, první amniotické vejce se objevilo před 350 miliony let a první skutečné kuře se objevilo asi před 58 000 lety. Z toho se dá celkem jasně vsadit na skutečnost, že první bylo opravdu vejce.

Celá otázka je typem falešné dichotomie, tedy předpokladu rozporu. Vejce se nepochybně objevila před kuřaty, ale slepičí vejce nikoli, protože nemůžete mít jedno bez druhého. Matka prvního kuřete dnešního typu snesla vejce, ze kterého se toto kuře vylíhlo. Ona sama byla však geneticky odlišná od svého potomka. Vejce i kuře jsme tak řádné rozebrali, a když se spolehneme na evoluční příběh našich domácích opeřenců, můžeme hádanku svědomitě prohlásit za vyřešenou.

Zdroj: Science

Článek Byla dřív slepice nebo vejce? Odpověď na rozporuplnou hádanku, vyvolávající dlouhé roky nekončící diskuse, konečně odhalena se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Plavací test na poživatelnost vajec

Běžně testujeme kvalitu potravin pomocí očí a nosu, protože se jedná o nejspolehlivější smysly. U většiny potravin se docela znatelně projeví plíseň a hniloba. Jenže vejce sice můžete očichávat, ale přes skořápku se toho mnoho nedozvíte. Jak tedy otestovat, jestli jsou pořád dobrá? Řešením je tzv. plavací test. Jednoduše napusťte do hrnce studenou vodu a dejte do něj vejce, u kterých si nejste jistí kvalitou.

Pokud se potopí až na dno a budou klidně ležet na straně, jsou čerstvá. V případě, že jsou pár týdnů stará, ale dají se pořád jíst, klesnou na dno a budou stát na jednom z konců. Pokud vám zůstanou plavat na hladině, nejsou poživatelná bez ohledu na způsob úpravy, který byste zvolili. Vajíčka ležící nebo stojící na dně můžete klidně usmažit, pokud byste ale chtěli vařená natvrdo, vybírejte spíše ta vzpřímená.

Další vaječné nuance

Vzduch ve starších vajíčkách totiž způsobí, že se po uvaření natvrdo budou mnohem lépe loupat. Důvod účinnosti a funkčnosti plavacího testu je v pórovitosti vaječné skořápky, která dovoluje troše vzduchu dostat se dovnitř. Čerstvá vejce v sobě mají méně vzduchu, takže se potopí až na dno. Do starších vajec se časem dostalo více vzduchu, což vytváří vztlak, a vejce tudíž plavou, případně se drží ve vzpřímené poloze, i když na dně.

Podle některých také stačí vejcem zatřást v ruce. Pokud slyšíte šplouchání tekutého obsahu, nejspíš už je zkažené. Pokud neslyšíte vůbec nic, dá se stále jíst. Neexistují ovšem důkazy o spolehlivosti tohoto testu. Pokud nepotřebujete vejce s nepoškozenou skořápkou, dá se jednoduše rozklepnout na talíř a použít výše zmíněný čich a zrak. Žloutek bude žlutý a vejce nebude nijak zvlášť cítit, bílek se nebude moc rozšiřovat.

Zdroj: Wonder How To

Článek Prošlá vajíčka lze poznat již při koupi v obchodě. Není to žádná věda, stačí s ním jen zatřást se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.