Španělsko – VědaŽivě.cz

Málaga má pláže uprostřed města díky písku z afrického šelfu, který proud přinášel tisíce let. Eurovíkend tu stačí na všechno

Veronika Holečková — Fri, 25 Sep 2026 03:00:00 +0000

Odtud je to pár set metrů k římskému divadlu, ještě kousek dál ke katedrále a za dalších pět minut chůze už cítíte slaný vzduch na promenádě La Malaguety. Právě tahle komprese, pláž, dějiny a kultura v jedné pěší mapě, dělá z andaluského přístavu jednu z nejefektivnějších eurovíkendových destinací v celém Středomoří.

Proč je La Malagueta víc než městský pás písku

Městské pláže bývají kompromisem. La Malagueta tuhle předpojatost vyvrací. Táhne se v délce 1 200 metrů, dosahuje šířky 45 metrů a pro rok 2026 si znovu vysloužila modrou vlajku, jednu ze sedmi, které město Málaga letos obdrželo pro své pobřeží. Voda je klidná, servis kompletní: sprchy, záchranáři, přístupové rampy pro vozíčkáře v rámci programu asistovaného koupání Disfruta la Playa 2026.

Středně zrnitý, tmavší písek připomíná, že tady nejsme na karibské pohlednici. Jsme v živém městě, kde se za zády tyčí silueta Gibralfara a po promenádě se míchají surfaři s babičkami venčícími psy. Celé málagské pobřeží měří čtrnáct kilometrů a kromě La Malaguety nabízí i klidnější La Caletu nebo širší pláže směrem na východ. Oficiální koupací sezóna běží od 15. června do 15. září, ovšem teploty kolem dvacítky lákají k procházkám podél vody už od dubna.

Tři dny, nulové přejezdy: itinerář, který funguje pěšky

Síla Málagy spočívá v hustotě zážitků na malém prostoru. Žádný z hlavních bodů programu nevyžaduje taxi, autobus ani metro. Praktický rozvrh na tři až čtyři dny může vypadat takto:

Den 1, historické jádro a Picasso: Procházka od katedrály přes římské divadlo k Museo Picasso Málaga, které sídlí přímo v centru. Odpoledne tapas v uličkách kolem Plaza de la Merced.
Den 2, maurská Málaga nad střechami: Výstup na Alcazabu a Castillo de Gibralfaro, odkud se rozprostírá panorama přístavu, býčí arény i pobřeží. Sestup zpět do centra a večer na přístavní promenádě Muelle Uno.
Den 3, pláž a východní čtvrti: Dopoledne na La Malaguetě, odpoledne podél pobřeží směrem k Pedregalejo, kde chiringuitos servírují grilované sardinky napíchnuté na bambusových tyčkách.

Čtvrtý den funguje jako rezerva pro pomalejší tempo: opakovaná návštěva oblíbeného místa, trh Atarazanas nebo prostě jen káva s výhledem na přístav.

Jak se z Česka dostanete do Málagy rychle a levně

Letecké spojení z českých letišť je v sezóně 2026 překvapivě husté. Smartwings od konce března vypravují z Prahy čtrnáct letů týdně, Ryanair přidává vlastní přímou linku s cenami začínajícími kolem 950 Kč za jednosměrný let. Z Brna odlétají přímé spoje dvakrát týdně (středa a neděle), z Ostravy rovněž dvakrát (středa a sobota) a sezónní linku provozují i Pardubice od dubna do října. Orientační jednosměrné tarify startují u regionálních letišť dokonce pod pětistovkou.

Po přistání na letišti Málaga-Costa del Sol stačí sejít o patro níž k vlakové zastávce. Linka C1 doveze cestující na hlavní nádraží María Zambrano za osm minut, do centra za dvanáct. Kdo preferuje autobus, zaplatí za expresní spoj čtyři eura. V porovnání s Barcelonou, kde transfer z El Pratu trvá přes půl hodiny, nebo s Madridem, kde Barajas leží daleko od jakékoli pláže, je málagská logistika pro krátký pobyt mimořádně příznivá.

Málaga versus Lisabon a Sicílie: kde je eurovíkend nejkompaktnější

Lisabon patří mezi nejoblíbenější evropské city breaky, jenže koupání vyžaduje výjezd vlakem do Cascais nebo Estorilu, minimálně třicet minut navíc. Sicílie zase okouzlí rozlohou a rozmanitostí, ale právě ta rozlehlost znamená, že za tři dny stihnete buď Palermo, nebo Taorminu, málokdy obojí bez únavného přejezdu. Málaga kombinuje obě kvality v jednom městském organismu: historické centrum, muzea světové úrovně a plnohodnotnou pláž odděluje jen pár set kroků.

Cenově vychází Málaga ze Smartwings srovnatelně s Barcelonou či Madridem, jednosměrná letenka se pohybuje kolem 2 950 Kč, a výrazně levněji než Alicante. Přidejte absenci vnitroměstských přejezdů a dostanete destinaci, kde se rozpočet prodlouženého víkendu drží při zemi.

Kdy vyrazit, aby pláže nepraskaly ve švech

Červenec a srpen přinášejí do Málagy největší nápor turistů i nejvyšší teploty. Pro eurovíkend, kde chcete kombinovat koupání s pohodlným procházením památek, vychází nejlépe červen a září. Moře je dostatečně teplé, kulturní program běží naplno a na La Malaguetě se ještě pohodlně najde místo pro ručník. Kdo hledá čistě městský zážitek bez koupání, ocení i duben nebo říjen: teploty kolem dvaceti stupňů a prázdnější uličky starého města mají vlastní kouzlo.

Článek Málaga má pláže uprostřed města díky písku z afrického šelfu, který proud přinášel tisíce let. Eurovíkend tu stačí na všechno se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Koruna za čtyři sekundy vody. Španělská pláž testuje sprchu na mince, za projektem stojí prostá ekonomika

Veronika Holečková — Tue, 22 Sep 2026 13:00:00 +0000

Představte si čtyři kilometry rozpáleného písku, jedinou funkční sprchu a mincovní automat, který nevrací drobné. Radnice Almonte instalovala u vchodu jednoho z hotelů prototyp nerezové „chytré” sprchy vyvinuté místními inženýry Luisem Breñou a Currem Morenem ve spolupráci s firmami Ohm Solutions a Novoinox; hotelová skupina ON Hotels Group poskytla prostor u vstupu. Pilotní provoz během léta 2026 je bezplatný, rozhodnutí o trvalém zpoplatnění však rozdělilo region.

Proč právě Matalascañas potřebuje každý litr hlídat

Voda v této části Španělska je citlivé politické i ekologické téma. Letovisko zásobuje podzemní aquifer, z něhož se odebírá voda z pěti autorizovaných vrtů. Radnice Almonte zveřejnila, že od roku 2010 se odběr snížil o patnáct procent, což úřady prezentují jako projev šetrného hospodaření. Sousedská oblast Doñana však trpí dlouhodobým úbytkem podzemních vod.

Chytrá sprcha slibuje přesné měření průtoku, evidenci využití a včasnou detekci závad, což podle dostupných informací zařízení umí monitorovat v reálném čase a zaznamenávat frekvenci použití. Podle baleárské vodní kampaně běžná plážová sprcha spotřebuje přes deset litrů za minutu; při vysoké návštěvnosti pláže se objemy rychle sčítají. Město Málaga v průběhu sucha v roce 2023 některé sprchy vypnulo a zároveň uvedlo, že celková spotřeba plážových sprch tehdy tvořila méně než čtvrtinu procenta městského vodního rozpočtu. Symbolický význam úspor tak může převyšovat skutečný objem, avšak pro lokalitu závislou na jediném akviferu může mít i malá regulace reálný dopad.

Kolik bude stát opláchnout se od soli: tři varianty ceníku

Ve zprávách se objevují různé částky. Spotřebitelská organizace FACUA prostřednictvím Huelva Información uvádí sazbu 0,30 € za minutu. Deník Independent en Español zmiňuje až 1 € za minutu (uváděno jako relace jedné minuty). Portál Diario Qué! nabízí alternativu: 1 € za pět minut nebo 0,20–0,30 € za minutu.

Žádná z těchto sazeb však nebyla nalezena v oficiálním obecním ceníku; radnice dosud ceník nezveřejnila. Úřady sbírají data z pilotu a zpětnou vazbu od uživatelů, než učiní konečné rozhodnutí o trvalém zpoplatnění nebo rozšíření opatření. Pro ilustraci: čtyřčlenná rodina stráví-li u sprchy dohromady osm minut při sazbě 0,30 € za minutu, zaplatí 2,40 €; při hypotetické sazbě 1 € za minutu by šla platba výrazně výše.

Praktický problém, který návštěvníky nejvíce rozčiluje: automat nevydává drobné, takže při vhození větší mince turista o rozdíl přijde. Jako alternativa je možné platit QR kódem z mobilu, což však na pláži bez telefonu nebo s vybitou baterií nefunguje.

Chytrá sprcha jako předvoj širšího zpoplatňování plážových služeb

Matalascañas v roce 2026 nezavádí jen experimentální sprchu: od května funguje regulované parkování s denními sazbami podle zóny (modrá, červená, zelená), což značí širší tendenci k tarifaci služeb, které dříve bývaly bezplatné. V jiných regionech už existují obdobné modely: v San Sebastián stojí sprcha v kolektivních kabinách 1,60 €; chorvatská Podgora začne do rozpočtu počítat mincové solární sprchy a vykázala z nich příjmy; Baleárské ostrovy plánují nahrazovat sladkovodní oplachy mořskou vodou a Málaga po suchu v červnu 2025 sprchy znovu spustila bez zpoplatnění.

Pro české turisty mířící na Costa del Sol, Mallorku nebo do Chorvatska to zatím neznamená plošnou změnu, ale poselství je jasné: doba, kdy patřila plážová sprcha k samozřejmému bezplatnému vybavení pobřeží, se v některých destinacích zřejmě mění.

Článek Koruna za čtyři sekundy vody. Španělská pláž testuje sprchu na mince, za projektem stojí prostá ekonomika se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Barcelona do roku 2028 zakáže všechny turistické apartmány. Krátkodobé pronájmy tam zvedají nájmy spirálou, kterou město vyčíslilo

Veronika Holečková — Fri, 11 Sep 2026 13:00:00 +0000

Podle oficiálního dokumentu města jde o všech 10 101 stávajících povolení, která v roce 2028 jednoduše vyprší a nikdo je neprodlouží. Za tím číslem stojí 58 124 turistických lůžek a roky politické přípravy, která začala pozastavením nových licencí v červenci 2015.

Jeden turistický byt, tři vytlačené domácnosti: odkud pochází slavný poměr

Tvrzení, že jediný byt pronajímaný turistům připraví o střechu nad hlavou tři barcelonské rodiny, koluje médii jako hotový fakt. Ve skutečnosti jde o redakční zkratku odvozenou z městského reportu z roku 2016. Autoři studie porovnávali čistý měsíční výnos běžného a turistického nájmu ve třech scénářích obsazenosti, po jednotlivých čtvrtích, s daty barcelonské statistiky, katalánského INCASÒL a pěti snímky databáze Inside Airbnb z let 2015–2016.

Výsledky středního scénáře vypadaly takto:

Typ nájmu	Čistý měsíční výnos
Běžný rezidenční	636 €
Turistický (střední obsazenost)	2 035 €

Poměr činí 3,26násobek. Majitel turistického bytu tedy inkasoval třikrát víc než soused pronajímající sousední garsonku rodině. Odtud plyne ekonomická logika: pokud je krátkodobý pronájem třikrát výnosnější, motivace převádět byty z rezidenčního trhu je obrovská, a každý takto odčerpaný byt teoreticky odpovídá třem domácnostem, které by si ho při běžném nájmu mohly dovolit. Jde o model, o dedukci. Město samotné tuto formulaci nikdy doslova nepoužilo.

Proč Barcelona může jít tak daleko: katalánský právní rámec a celostátní registr

Rozhodnutí radnice by zůstalo pouhou deklarací, kdyby pod ním nespočíval pevný právní základ. Katalánský dekret 3/2023 stanovil, že turistické využití bytů je přípustné výhradně tam, kde to výslovně povoluje územní plán. Barcelona přitom už od roku 2017 uplatňuje speciální urbanistický plán PEUAT, který brzdí růst počtu HUT v nejzatíženějších oblastech. Rok 2028 představuje logické vyústění: město přestane obnovovat veškerá stávající povolení a nová nevydá.

Paralelně posiluje i celostátní infrastruktura dohledu. Od 1. července 2025 musí každý provozovatel krátkodobého ubytování na platformách typu Airbnb disponovat národním registračním číslem. K 30. červnu 2025 evidoval španělský registr 215 438 podaných žádostí, z toho 169 908 turistických. Ministerstvo spotřeby mezitím dosáhlo stažení zhruba 65 000 nelegálních inzerátů z Airbnb a identifikovalo dalších 54 728 aktivních nabídek bez registračního čísla. Vynucování pravidel je dnes výrazně snazší než před pěti lety.

Sankce pro ty, kdo by po roce 2028 provozovali turistický byt načerno, sahají podle katalánského zákona o cestovním ruchu od napomenutí až po pokutu 600 000 €, uzavření provozu a roční zákaz nové habilitace.

Evropské srovnání: Amsterdam a Lisabon regulují, Barcelona eliminuje

Zpřísnění pravidel pro krátkodobé pronájmy je celoevropský trend. Mechanismy se ale zásadně liší.

Amsterdam vyžaduje registraci, hlášení každého pobytu a stanovuje limit 30 nocí ročně. V části města platí od dubna 2026 dokonce jen 15 nocí. Turistické byty tam ale dál legálně existují.
Lisabon zavedl takzvané oblasti zadržení. V absolutních zónách, kde poměr turistických bytů k trvalému bydlení přesahuje 10 %, nové registrace nepřipouští. V relativních zónách (5–10 %) je silně omezuje. Stávající licence ovšem běží dál.
Madrid zaznamenal pokles turistických bytů z 22 435 na 13 431, tedy o 40 %, ale cestou zpřísněných podmínek, nikoli plošného zániku povolení.

Barcelona volí odlišnou strategii. Nechce snížit počet nocí ani vytyčit zóny s přísnějšími prahy. Cílí na úplné vyprázdnění celého dnešního licencovaného fondu HUT. V evropském měřítku jde o bezprecedentní experiment.

Co to znamená pro 16 milionů turistů, a pro barcelonské nájemníky

V roce 2025 přijala Barcelona 16 milionů návštěvníků, jejichž přímé výdaje město odhadlo na 10 376 milionů eur. Hotelový sektor disponoval 76 662 lůžky, HUT nabízely 58 124. Pokud turistické byty zmizí a objem příjezdů zůstane srovnatelný, část poptávky se přesune do hotelů, hostelů a penzionů, případně do okolních obcí. Tlak na ceny regulovaných kapacit může zesílit, konkrétní model budoucího zdražení ale zatím chybí.

Pro místní nájemní trh je prognóza opatrnější, než by se mohlo zdát. Akademická studie publikovaná v Journal of Urban Economics odhadla, že aktivita Airbnb zvýšila nájmy v průměrné barcelonské čtvrti o 1,9 % a v nejvíce zasažených lokalitách až o 7 %. Katalánská statistika za první čtvrtletí 2026 uvádí průměrný nový nájem 1 137 € měsíčně, mírný pokles oproti vrcholu roku 2024, ale stále vysokou absolutní částku. Zmizení HUT samo o sobě nájemní krizi nevyřeší, protože na ceny působí i tempo výstavby, migrace a celková turistická atraktivita města.

Článek Barcelona do roku 2028 zakáže všechny turistické apartmány. Krátkodobé pronájmy tam zvedají nájmy spirálou, kterou město vyčíslilo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vlastní dům v horách za cenu jednoho espressa! Španělsko nabízí opuštěné nemovitosti za 1 euro

Lukáš Jírovec — Thu, 18 Jun 2026 03:57:00 +0000

Španělské vnitrozemí se vylidňuje. Celé provincie (Teruel, Cuenca, Ourense) ztrácejí obyvatele tempem, které místní radnice přirovnávají k pomalému zhasínání. Odpovědí jsou repopulační programy, v nichž obce nabízejí chátrající domy nebo levné parcely za symbolické částky. Mediální zkratka „dům za jedno euro“ ale zakrývá podstatný detail: ve Španělsku v roce 2026 neexistuje žádný jednotný státní program. Místo toho funguje mozaika obecních výzev, soukromých platforem a lokálních aukcí, z nichž každá má vlastní pravidla, termíny a háčky.

Co se za jedním eurem skutečně skrývá

Symbolická kupní cena je vstupenka, ne konečná cena. Domy, které obce nabízejí, jsou zpravidla ve stavu, kdy střecha prosakuje, elektřina chybí a zdivo drží spíš ze setrvačnosti než ze statiky. Rekonstrukce takového objektu se podle španělských přehledů pohybuje od desítek tisíc eur výš; Telecinco uvádí, že rehabilitace snadno přesáhne 30 000 eur, a to ještě bez notářských poplatků, registru nemovitostí, regionální daně a stavebního dozoru.

K tomu přibývají podmínky, které mají zabránit spekulaci. Obec Olmeda de la Cuesta v provincii Cuenca například prodává levné parcely s povinností postavit dům do dvou a půl roku a zákazem dalšího prodeje po tři roky. Jistina do aukce činí 150 eur, ale kdo nesplní závazky, přijde o výhodu programu a obec má silnou smluvní pozici k vymáhání. Nejde tedy o výprodej, ale o investici s pravidly.

Kde přesně hledat, a jak se přihlásit

Centrální portál neexistuje. Kdo to myslí vážně, musí sledovat weby jednotlivých radnic a repopulačních platforem. V médiích se opakují jména jako Griegos a Oliete v Teruelu, Rubiá v Ourense nebo právě Olmeda de la Cuesta. Širší síť pak od roku 2019 buduje platforma Holapueblo, která v roce 2026 sdružuje 105 obcí ohrožených vylidněním.

Praktický postup vypadá zhruba takto:

Najít konkrétní obecní výzvu s veřejnými podmínkami a harmonogramem.
Připravit motivační dopis, finanční plán a doklad o bonitě.
Podat administrativní nabídku a složit případnou jistinu.
Projít obecním výběrem; teprve pak se podepisuje kupní smlouva před notářem.

Holapueblo přitom bere jen obce se základní obslužností a internetem. To je důležité: nejde o romantický únik do divočiny, ale o život v místě, kde funguje alespoň minimální infrastruktura. Obec Griegos leží v 1 604 metrech nad mořem, má autobusové spojení do Teruelu, ale také tvrdé zimy a omezenou zdravotní dostupnost.

Výsledky dosavadních ročníků Holapueblo ukazují, že model funguje, byť v malém měřítku. Platforma dosud podpořila 208 rodin, přes 215 lidí se skutečně usadilo a podle tiskové zprávy Redeii jich 85 procent v obcích zůstává.

Itálie a Francie: stejný princip, jiná pravidla

Španělsko není v tomto modelu průkopníkem. Italské „case a 1 euro“ běží přes deset let a v roce 2026 mají formalizovanější podobu. Horský svazek Unione Montana Pasubio Piccole Dolomiti vypsal projekt pro obce Posina, Recoaro Terme a Valli del Pasubio s přesným harmonogramem: kupní smlouva do dvou měsíců, projekt rekonstrukce do šesti měsíců, zahájení stavby do roka od povolení, dokončení do tří let. Ze 78 formálních žádostí bylo přiděleno 13 domů z 26 nabízených. Stovky telefonátů a e-mailů se smrskly na zlomek reálných kupců.

Francouzský Ambert zase přidal sociální rozměr. Město prodalo dva domy za symbolické euro, ale výzva cílila na sociální bydlení s příjmovými limity a povinností v domě bydlet minimálně tři roky. Zatímco Olmeda de la Cuesta akceptuje i druhou rezidenci a nevyžaduje trvalé bydlení, Ambert chce skutečné sousedy.

Srovnání ukazuje zásadní rozdíl: španělský model je nejvolnější, ale také nejméně předvídatelný. Podmínky se liší obec od obce a žádná centrální autorita je nesjednocuje.

Může si dům koupit Čech?

Krátká odpověď: ano. Podle portálu Your Europe má občan EU při koupi nemovitosti v jiné členské zemi stejná práva jako místní. Španělský notariát potvrzuje, že proces je standardní a legální; cizinec potřebuje daňové identifikační číslo (NIE), notáře a splnění podmínek konkrétní výzvy.

Skutečná bariéra není pas, ale kapitál a odhodlání. Kdo nemá desítky tisíc eur na rekonstrukci, realistický plán financování a ochotu žít v obci s pár desítkami obyvatel, ten procesem neprojde, nebo projde a za rok odejde.

Komu to dává smysl

Programy „domů za euro“ nejsou výprodej evropských nemovitostí pro lovce levných chalup. Jsou to nástroje obcí, které bojují o přežití. Fungují pro kupce s vlastním kapitálem, řemeslnou zdatností nebo alespoň spolehlivým rozpočtem na stavební firmu, a hlavně s realistickou představou o tom, co znamená každodenní život v horské vesnici daleko od města.

Jedno euro za dům je marketingový háček, který přitáhne pozornost. Skutečná cena se měří v tisících hodin práce, desítkách tisíc eur a v rozhodnutí zůstat.

Článek Vlastní dům v horách za cenu jednoho espressa! Španělsko nabízí opuštěné nemovitosti za 1 euro se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Češi v Andalusii dělají obrovskou chybu. Jen hodinu od pláží se skrývá unikát, ze kterého se vám zatají dech

Tereza Říha — Thu, 11 Jun 2026 02:05:00 +0000

Většina Čechů projede Andalusii po pobřeží. Málaga, Marbella, Nerja, možná Ronda jako jednodenní výlet do hor. A pak zpátky na pláž. Přitom stačí z Marbelly pokračovat necelých osmdesát kilometrů do vnitrozemí a ocitnete se v obci, kde domy nemají střechu, protože ji nahrazuje skalní převis. Kde jedna ulice běží pod skálou ve stínu a protější je zalitá sluncem. Kde bílá omítka naráží rovnou do šedého kamene a vy si nejste jistí, jestli město vyrostlo ze země, nebo se do ní zakouslo. Tohle je Setenil de las Bodegas, a je to jeden z nejsilnějších vizuálních zážitků, které si v Andalusii můžete dopřát za půl dne.

Město, které nežije pod skálou, ono v ní bydlí

Setenil není jen další z desítek andaluských „pueblos blancos“. Bílé vesnice tu potkáte na každém kopci. Tady je ale atrakcí samotný urbanismus: domy jsou takzvané viviendas semitroglodíticas, přirozené skalní dutiny a převisy, které lidé uzavřeli fasádou, přidali trámy, taškovou střechu podle terénu a začali v nich žít. Skála tvoří strop. Někde i zadní stěnu.

Dvě klíčové ulice to ukazují nejlépe. Cuevas de la Sombra („jeskyně stínu“) je průchod, kde masivní převis zakrývá nebe a vy kráčíte úzkou uličkou v přítmí. O kus dál Cuevas del Sol nabízí totéž v zrcadlovém provedení: fasády domů zasazených do skály, ale osvětlené sluncem. Obec funguje ve více výškových úrovních, propojených úzkými schody a průchody. Rokle řeky Trejo celou scenérii ještě prohlubuje.

Podle oficiálního profilu na webu Los Pueblos Más Bonitos de España má Setenil zhruba 2 800 obyvatel a kromě skalních domů nabízí i středověkou věž Torreón, cisternu aljibe, kostel Encarnación a historické uličky Herrería, Jabonería nebo Cabrerizas. Turistická brožura obce navíc výslovně uvádí, že skalní stavby přirozeně regulují teplotu: v létě chlad, v zimě teplo.

Jak daleko to vlastně je

Hodina od pláží si zaslouží upřesnění. Záleží, odkud startujete:

Marbella → Setenil: cca 72 km, autem přibližně 1 h 20 min
Málaga (centrum) → Setenil: cca 94 km, autem přibližně 1 h 28 min
Letiště AGP → Setenil: cca 91 km, autem přibližně 1 h 31 min
Ronda → Setenil: pouhých 17,9 km, autem 21 minut

Hodina od pláží tedy sedí spíš na západní Costa del Sol. Z Málagy počítejte o něco víc. Oficiální web obce doporučuje z Málagy trasu přes A-357 a A-367, z pobřeží pak přes A-397 směrem na Rondu a dál přes Arriate.

Bez auta je to výrazně horší. Z Málagy existuje autobusový spoj, ale celkový čas naroste na téměř tři hodiny. Z Marbelly bez vozu počítejte s přestupem přes Rondu a více než třemi hodinami. Podle nás je pronájem auta pro tento výlet prakticky nutnost.

Proč o něm Češi nevědí, a co to změnilo

Setenil dlouho žil mimo hlavní turistické trasy. Žádné letiště, žádný resort, žádná přímá vazba na pobřežní infrastrukturu. Změnu přinesla cílená propagace a sociální sítě. V participativním průzkumu k turistickému plánu obce místní obyvatelé označili za hlavní motor turistického růstu právě mediální propagaci, uvedlo ji 49 % respondentů. Následovaly kulturní akce a zkrášlování veřejného prostoru.

Institucionální uznání přišlo rychle za sebou. V roce 2018 zastupitelstvo ratifikovalo žádost o vstup do prestižní asociace Los Pueblos Más Bonitos de España, dnes je Setenil jejím řádným členem. A v listopadu 2023 Junta de Andalucía obci udělila status Municipio Turístico, oficiální regionální potvrzení, že nejde o instagramový výstřelek, ale o turisticky významnou destinaci.

Co vědět, než vyrazíte

Setenil má jednu praktickou slabinu, kterou zmiňují i sami místní: parkování a víkendovou přeplněnost. Obec pracuje s parkovištěm Los Caños na okraji centra, ale kapacita je omezená a o víkendech v sezóně se zaplní rychle. Aktuální tarif doporučujeme ověřit přímo na místě.

Několik praktických rad:

Načasování: Ideální je jaro nebo podzim, pracovní den, dopoledne nebo pozdní odpoledne. Léto je ve vnitrozemí výrazně teplejší než na pobřeží.
Délka návštěvy: Kompaktní jádro zvládnete za 3–4 hodiny. S obědem pod skálou a procházkou k miradorům počítejte půl dne.
Kombinace s Rondou: Setenil leží 21 minut od Rondy. Dá se stihnout obojí za jeden den: Ronda jako monumentální klasika, Setenil jako komorní skalní protipól.
Tapas pod převisem: Restaurace v Cuevas del Sol servírují přímo pod skálou. Je to turistické, ale zážitek to neumenšuje.

Ronda versus Setenil: nejde o konkurenci

Kdo zná Rondu, mohl by čekat další bílé město s mostem a vyhlídkou. Setenil funguje jinak. Nemá jednu velkou dominantu. Jeho silou je průchod: ulice za ulicí, převis za převisem, kontrast světla a stínu na každém rohu. Ronda ohromí panoramatem. Setenil vás vtáhne dovnitř.

Pokud máte na andaluské dovolené auto a jeden volný den, je kombinace obou měst podle nás nejlepší „wow na investovaný čas“, jaký vnitrozemí nabízí. Dvacet minut jízdy mezi nimi, dva naprosto odlišné zážitky.

V jedné ulici Setenilu vám nad hlavou visí stovky tun skály a pod nohama leží dlažba, po které chodí místní na nákup. Není to muzeum. Je to město, které prostě vyrostlo tam, kde mu to skála dovolila, a funguje dál.

Článek Češi v Andalusii dělají obrovskou chybu. Jen hodinu od pláží se skrývá unikát, ze kterého se vám zatají dech se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejošklivější král všech dob: Karel II. byl postrachem i pro svou manželku

Redakce VědaŽivě — Tue, 26 Mar 2024 03:41:00 +0000

Karel II. Španělský byl posledním panovníkem mocného Habsburského rodu ve Španělsku. Jeho smrt rozpoutala třináctiletou válku o Španělské dědictví, jednu z temnějších dob španělské historie. Smrt však byla pro tohoto krále pravděpodobně vysvobozením. Slavné Habsburské geny nadělily Karlovi II. jen samé trápení.

Výsledek rodového křížení

Karel II. by se dal považovat za nezdařený výsledek Habsburského příbuzenského křížení. Habsburkové byli nejmocnější a nejvlivnější panovnický rod, který Evropě vládl dlouhých pět století. Vlastnili Čechy, Uhry, Španělsko i Portugalsko a zálusk si dělali i na kolonie v Americe. Tito panovníci byli posedlí čistostí jejich rodu, proto uzavírali sňatky výhradně se svými příbuznými. V té době ještě netušili, že právě toto rodové křížení bude znamenat jejich zkázu.

Smutný život Karla II.

Už krátce po jeho narození bylo jasné, že něco není v pořádku. Karel II. trpěl častými nemocemi, nevyzpytatelnými výkyvy nálad a rozsáhlými fyzickými deformacemi. Prodělal několik záchvatů spalniček, neštovic a zarděnek. Typická habsburbská brada se mu vyvinula do takových rozměru, že měl problém přijímat potravu i mluvit a údajně silně slintal. Od mládí silně kulhal a jak uvádí i web Lifee.cz, nedostatečný vývoj postihl také jeho genitálie, kvůli čemuž byl v dospělosti impotentní.

Ošklivý král měl krásné ženy

Přesto byl dvakrát ženatý a celé království napjatě očekávalo jeho potomka. První ženou se stala neteř francouzského krále Ludvíka XIV. Marie Louisa Orleánská, která byla vyhlášenou krasavicí. Ze sňatku pravděpodobně nebyla zvlášť nadšená, ale nakonec se naučila o Karla pečovat se skoro mateřskou láskou. Zemřela po desetiletém nenaplněném manželství a osud Španělska visel na vlásku. Druhou ženou se stala Marie Anna Falcko-Neuburská, která však prahla pouze po španělském bohatství.

Karel II. umírá bezdětný

Smrt Karla II. nastává 1. listopadu roku 1 700. Tou dobou už byl dlouhé měsíce upoután na lůžko ve strašlivých bolestech. Celý život za něj v podstatě vládla jeho matka Anna Habsburbská. Karel II. trpěl častými a nevyzpytatelnými změnami nálad, které mu znemožňovaly vládnout. Nedokázal udržet pozornost, často stonal a raději se toulal po lesích a navštěvoval rodinnou hrobkou. Mrtvými předky byl doslova posedlý, a dokonce jich nechal několik exhumovat, aby si je mohl prohlédnout. Předky, kteří byli přímo zodpovědní za mizérii jeho života.

Článek Nejošklivější král všech dob: Karel II. byl postrachem i pro svou manželku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Španělské tanky Leopard 2 vyhrály ve střelbách týmů NATO v Lotyšsku. Jsou o něco jiné než stroje stejného typu

Redakce VědaŽivě — Wed, 04 Jan 2023 03:44:00 +0000

V pobaltských zemích jsou umístěny jednotky NATO, jejichž úkolem je odstrašovat Rusko od možných útoků na tyto státy. Aby si udržely dostatečnou připravenost, nejenže velmi často cvičí, ale i vzájemně soutěží. Při nedávné střelecké soutěži tanků na základně Adazi v Lotyšsku se vyznamenala dvojice španělských Leopard 2 v konkurenci 34 týmů ze 13 aliančních zemí.

Nepotřebné Leopard 2 Španělsko nabízí

Tanky Leopard 2 jsou hlavní oporou španělských obrněných sil, ale nutno poznamenat že jsou o něco jiné než obrněnce ve výzbroji jiných armád. Španělsko má ve výzbroji stroje Leopard 2A4, ovšem ty jsou ve skladech a země je nechce. Dokonce je opakovaně nabízela jiným státům a zazněla i nabídka na jejich dodávku na Ukrajinu. Nejsou ale v příliš dobrém technickém stavu a navíc s něčím podobným by muselo souhlasit Německo.

Ovšem ve výzbroji španělské armády jsou především Leopard 2E, což je velmi modifikovaná verze tanků Leopard 2A6. Dohodu o těchto tancích země s Německem uzavřela v polovině 90. let s tím, že 60 až 70 procent dílů bude pocházet od domácího průmyslu. Původně měla španělské armáda získat 308 strojů, ale nakonec byla objednávka snížena na 219 tanků.

Leopard 2 dostal jiné pásy pro domácí terén

Upraveny byly tak, aby španělským ozbrojeným silám co nejvíce vyhovovaly. Výzbroj stroje zůstala samozřejmě zachována, je jím dělo ráže 120 milimetrů a délce hlavně 55 ráží. Ovšem je zde nainstalován španělský systém velení a řízení nebo termální zaměřovače druhé generace vycházející ze zařízeních na protitankových střelách TOW 2B. Je tu i jiné pomocná pohonná jednotka nebo speciální pásy navržené pro španělský terén.

Velmi silné je pancéřování stroje, kdy na věži je samozřejmě přídavný klínový pancíř montovaný od verzí A5. Ale k tomu je ještě zesílené pancéřování na oblouku věže a na střeše, což z tanku dělá možná nejlépe pancéřované Leopard 2 v činné službě. Hmotnost stroje tak sice narostla na více než 63 tun, ale i tak je velmi mobilní. Dokáže se pohybovat rychlostí 70 kilometrů v hodině a dojezd má 500 kilometrů.

Článek Španělské tanky Leopard 2 vyhrály ve střelbách týmů NATO v Lotyšsku. Jsou o něco jiné než stroje stejného typu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Byly objeveny podrobnosti o brutálních cestách prvních otroků. Během chvíle pak narostl obchod s lidmi až 10násobně

Redakce VědaŽivě — Wed, 26 Oct 2022 02:42:00 +0000

Když Španělé objevili Ameriku a začali s její kolonizací, přivezli i další prvek své civilizace, na kterém bylo částečně založeno jejich tehdejší bohatství. Bylo jím využívání otrocké práce. Nejprve se pokusili zotročit americké domorodé obyvatelstvo, ale to podléhalo zavlečeným chorobám, a navíc tamní lidé nebyli schopni vydržet brutální režim. Proto se začali na americký kontinent vozit obyvatelé z Afriky, kteří byli odolnější.

První otroci museli přijít ze Španělska

Dovoz afrických otroků začal krátce po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, ale nebyl nijak masivní. Důvodem bylo, že pokud jste chtěli do kolonií přivézt otroka, bylo to možné jen přes španělské přístavy. To bylo komplikované a také drahé. Proto se na lodích nacházelo maximálně několik otroků. Vše změnilo rozhodnutí krále Karla I., který roku 1518 povolil vozit otroky přímo z Afriky. Tím obchod s nimi dramaticky narostl.

Plavidla pak mohla vyplouvat z města Svatý Tomáš, které Španělé na africkém kontinentu založili. Obchodníci s lidmi sem přiváděli své zajatce z mnoha míst celého kontinentu. Počet otroků na jednom plavidle, které nyní plulo do amerických kolonií, najednou vzrostl na 200 až 300. Otroci byli namačkaní na palubě v bídných podmínkách a velmi špatně živeni. Výjimkou nebylo, že než aby snášeli strádání, kterému byli vystaveni, zvolili si smrt skokem do moře.

Záznamy jsou jen obchodního charakteru

O tom, jak to přesně na palubách otrokářských lodí vypadalo, se můžeme jen domýšlet. Neexistují totiž doložené záznamy, které by o životních podmínkách otroků vypovídaly. Pokud nějaké zmínky v archivech jsou, týkají se především obchodních sporů o otroky. Například toho, že kapitán do místa určení nedoručil dohodnutý počet osob. Z čehož můžeme vyvozovat, že jich cestou velké množství zemřelo, jejich majitel se tak cítil dotčený. Ale o lidech se v těchto záznamech mluví jako o zboží, nikoli jako o lidských bytostech.

Kolik přesně ve 20. letech 16. století dorazilo do španělských kolonií v Americe otroků, není známo, odhaduje se, že to byly tisíce jedinců. Jedním z problémů je, že obchod s otroky sice podléhal královské licenci, ale často se uskutečňovaly i nelicencované plavby. Ze soudních záznamů totiž vyplývá, že soudy řešily i tyto případy, které často byly spjaté s korupcí úředníků, kteří nad nelicencovaným obchodem přimhouřili oči.

Záznamy o samotných otrocích ale lze dohledat jen těžko. Výjimkou je příběh Rodriga Lopeze, kterému jeho pán dal v závěti svobodu. Byl ale jedním z jeho zaměstnanců znovu zotročen. Ovšem Lopez byl vzdělaný, uměl latinsky číst a psát. Obrátil se na soud kvůli svému opětovnému zotročení, vyhrál a získal svobodu. Mohl svobodně žít, což nebylo časté, ale možné. To, že byl člověk tmavé pleti, automaticky neznamenalo, že musel být otrok. Někteří svobodní černoši tak v komunitách kolonií žili. A mezi otroky prý bylo někdy možné najít i jedince neafrického původu.

Článek Byly objeveny podrobnosti o brutálních cestách prvních otroků. Během chvíle pak narostl obchod s lidmi až 10násobně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Španělsko zasáhlo nejsilnější sněžení za 50 let

Redakce VědaŽivě — Fri, 05 Feb 2021 16:19:34 +0000

Jako poslední zářný příklad nepředvídatelnosti počasí se podívejme na sněžení, které zasáhlo velkou část Španělska. Ano v Pyrenejích je sníh pravidelně každou zimu, ale na jaře roztaje, a vydrží pouze ve vrcholových partiích. Letos v lednu však napadl sníh od Pyrenejí na jih, a jeho přívaly zasáhly větší část země. V Madridu, hlavním městě země napadlo během dvoudenního sněžení více jak 50 cm. Pamětníci, kteří ve zdejším městě žijí více jak 50 let, to zažili podruhé. Vlnu chladného vzduchu, který pronikl od severu, má na svědomí nejspíš rozdělení víru nad Arktidou. Ten vlivem pronikajícího teplého vzduchu zeslábl, a rozdělil na více menších. A mezi nimi pronikl nad celou Evropu velmi studený vzduch, který sebou přinesl i vydatné srážky, v podobě sněhu.

Tolik sněhu v zemi nepamatují

Radost dětem, starost ostatním

Jediní, kdo z bílého nadělení měli radost, byli nejspíš jen děti. Ostatním přibylo díky takové nadílce pár vrásek. Zemědělci, silničáři, ti všichni měli plné ruce práce. Zda takové ochlazení poznamená i sklizeň plodin, jež se ve Španělsku pěstují, a odtud vyvážejí do celého světa, to uvidíme v nejbližší době. Navíc se k silnému sněžení přidal i prudký pokles teplot. Místy byly zaznamenány teploty – 25°C. takové mrazy nebyly ve Španělsku nejméně 20 let. I když takové počasí netrvá dlouho, bouře která ho přinesla, se přesunula dále nad Středozemní moře, a tam se rozpadla.

Pro mnohé jde o velkou kalamitu

Obavy z opakujících se anomálií

I když sníh časem roztaje a oteplí se, neměli bychom podobnou situaci brát na lehkou váhu. Jestli tento jev byl ojedinělý, nebo se v příštích zimách bude objevovat stále častěji, nám ukáže čas. Jisté je však jedno, že klima se mění stále rychleji, a takových abnormalit může přibývat. Všechno to je zásluha nás lidí, protože jsme zákony přírody přestali brát v potaz, a děláme vše pro to, abychom zeměkouli mohli přestat obývat. Na druhou stranu je malým pozitivem to, že tak velké objemy srážek přinesou do krajiny dost vody. To může pomoci hlavně vnitrozemským oblastem Španělska, které se suchem dlouhodobě potýká. I když to je jen slabá náplast na to, kam změny v klimatu za posledních 50 let dospěly.

Článek Španělsko zasáhlo nejsilnější sněžení za 50 let se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.