Jak to v těle probíhá?

K zarudnutí dochází, když sympatický nervový systém signalizuje nadledvinám, aby uvolnily hormon zvaný adrenalin. Ten ovlivňuje nervový systém a způsobuje, že se krevní cévy v kůži rozšiřují. Díky tomu se zvyšuje průtok krve, což ve výsledku vede k zarudnutí. To je obvykle dočasné, takže se vaše pokožka rychle vrátí do normálu.

Co způsobuje zarudnutí a jaké existují typy

Existuje mnoho důvodů, kvůli kterým vaše tváře zrudnou. Většinou se jedná o sociální interakce, které vyvolávají nejrůznější pocity a emoce. Jedná se výhradně o stres, vztek, rozpaky a úzkost. Pokud si potrpíte na alkohol, může i ten proměnit vaši pokožku do neobvyklého zbarvení. Zejména červené víno. Někteří nadšenci si libují v ochutnávání kořeněných jídel nebo si po ránu dají rádi dobrou kávu. Tyto typy červenání nezávislé na emocích nejsou tak hrozné, pokud tedy nepočítáme horečku nebo úpal na sluníčku.

Jak to zvládnout?

I když zarudnutí může být těžké kontrolovat, jakmile začne, existuje několik věcí, které můžete vyzkoušet. Takovou bizarní metodou je smíření s tím, že se červenáte. Jednoduše zůstaňte v klidu a přečkejte to. Pokud se vám to nepodaří, tak vyhledejte chladnější prostředí nebo si dejte nějaký studený nápoj. Můžete dělat doma dechová cvičení nebo se prostě jenom vyhnout narušiteli vašeho komfortu.

Jak se s červenáním vypořádáváte vy?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Znáte to – přijde trapná chvilka a v tu ránu se náramně podobáte rajčeti. Nežádoucí reflex zčervenání se ale dá ovládat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč nás tekoucí voda takto dráždí?

Navzdory tomu, že tento trik používají celé generace jak rodičů, tak lékařů, máme hodně daleko k tomu prohlásit, že mu rozumíme. Nejočividnější a i nejpopulárnější teorie pracuje s motivem asociace. Zvuk tekoucí vody dopadající na kov nebo porcelán je zkrátka nadmíru podobný zvuku močení či splachování toalety. A pro valnou většinu z nás je malá potřeba spojená s tímto zvukem – dlouhé roky a několikrát za den. To už je velmi silná asociace.

Celková myšlenka pak je, že stejný zvuk v nás zkrátka reflexivně vyvolá tuto potřebu. Jenže je tu drobný problém. Tento reflex funguje i u lidí, kteří nikdy nepřišli do kontaktu s námi běžně známým splachovacím záchodem. A těch jsou po celém světě stále miliardy. Ovšem podle potvrzených zpráv to na ně funguje také. Co tedy může stát za obrovskou univerzalitou tohoto spouštěče, přestože dotyční neprošli stejným „výcvikem“ jako my?

Prazákladní pocit klidu, míru a bezpečí

Alternativním výkladem tohoto reflexu je, že zvuk zurčení pramínku v nás probouzí jakýsi základní pocit bezpečí a klidu. Tím pádem uvádí do chodu nervy parasympatické soustavy. Ta má za úkol uklidňovat sympatické nervy, které jsou odpovědné za stav „uteč nebo bojuj“. Tyto dva systémy jsou si navzájem protikladné. Důsledkem aktivace parasympatické soustavy je tak fyziologický stav, který uvolní svaly kontrolující náš měchýř.

Parasympatikus patří do skupiny vegetativních nervů, které nejsme schopni vědomě kontrolovat. Nachází se v hladkém svalstvu zažívací trubice, v průduškách a průdušnici, a také v močopohlavním ústrojí. Tyto nervy vystupují z hlavy a z křížové míchy. Tato nervová síť také zpomaluje srdeční činnost a jejím mediátorem je acetylcholin. Opačný sympatikus srdce zrychluje a jeho hlavními hormony jsou adrenalin a noradrenalin.

Kdo všechno na vás tento trik použil?

Zdroj: ScienceFocus

Článek Také si najednou potřebujete odskočit, když slyšíte tekoucí vodu? Nejste sami, má to svůj důvod se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zíváme, i když nejsme znavení

Teorie zívání, která má nejspíš nejsolidnější vědecký základ, vychází z tělesné potřeby termoregulace. Studie z roku 2014 sledovala tento návyk u 120 lidí a zjistila, že se v zimě objevuje mnohem méně. Pokud se mozek dostane teplotně příliš od normy, příkon vzduchu ho může pomoci ochladit. Dalším důvodem může být potřeba těla se více probrat. Při zívání se roztahuje tkáň plic a tělo může krásně protáhnout veškeré svaly.

Dalším efektem je pak posílení přítoku krve do tváří, a tedy i mozku, což opět zvyšuje bdělost celého těla. Pokud jde o nakažlivost – ano, zívání je rozhodně nakažlivé. Dokonce už jen video zahrnující zívání k němu může donutit celou místnost plnou lidí. Pokud se to týká i vás, je to dobré znamení ukazující sociální propojenost. Studie totiž zjistily, že lidé bez empatie mají k tomuhle menší sklon. Nejde ovšem o znak poukazující na sociopatii.

Zastavení zívání a doktor

Pokud máte pocit, že zíváte až příliš často, zkuste více dýchat nosem. Ostatně zívání se objevuje i tehdy, když například dýchat zapomenete nebo dech zadržujete. Tělo si o kyslík zkrátka říká. Studie z roku 2007 také uvedla, že dýchání nosem velmi redukovalo právě společenský sklon k zívání. Dalším receptem je narušení vlastní rutiny, což velmi dobře stimuluje mozek. Přílišné zívání může také znamenat nadměrný přísun kofeinu nebo detox po přijetí opiátů.

Třetí možnost redukce zívání je ochlazení. Není divu, že zíváme hodně v létě, kdy jsme ze všech stran vystavení horku a ani větráky nám moc nepomáhají. Pokud možnost zchladit se nemáte, rozhodně pijte hodně vody, ideálně studenou. Přílišné zívání není obecně důvod k návštěvě doktora. Může se ale stát, že je doprovázeno dalšími symptomy, které narušují vaše denní fungování. V takovém případě není lékař od věci, protože se může jednat o závažnější problém.

Zdroj: HealthLine

Článek Proč se zívání přenáší člověka na člověka a k čemu jej tělo vlastně potřebuje? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.