Také si najednou potřebujete odskočit, když slyšíte tekoucí vodu? Nejste sami, má to svůj důvod

Tenhle trik znají generace rodičů a je jedno, na koho ho aplikují. Ať už chtějí naučit malé dítě na nočník nebo pomoci starším dětem, aby si odskočily, než půjdou do postele.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Princip je vždycky stejný. Zvuk tekoucí vody v nás vyvolává nutkání malé potřeby. Postup nepoužívají jen rodiče, aby podpořili močení u svých potomků, ale také například sestry na urologii. Většina vyšetření na těchto odděleních totiž od pacientů vyžaduje vymočení. Dosti často na příkaz a před dalšími lidmi, což přivádí lidi do rozpaků. Nedávno dokonce několik badatelů zkoušelo mobilní aplikaci, která zvuk tekoucí vody přehrává. Zjišťovalo se, zda by pomohla v ordinacích.

Proč nás tekoucí voda takto dráždí?

Navzdory tomu, že tento trik používají celé generace jak rodičů, tak lékařů, máme hodně daleko k tomu prohlásit, že mu rozumíme. Nejočividnější a i nejpopulárnější teorie pracuje s motivem asociace. Zvuk tekoucí vody dopadající na kov nebo porcelán je zkrátka nadmíru podobný zvuku močení či splachování toalety. A pro valnou většinu z nás je malá potřeba spojená s tímto zvukem – dlouhé roky a několikrát za den. To už je velmi silná asociace.

iZdroj fotografie: Pxhere

Celková myšlenka pak je, že stejný zvuk v nás zkrátka reflexivně vyvolá tuto potřebu. Jenže je tu drobný problém. Tento reflex funguje i u lidí, kteří nikdy nepřišli do kontaktu s námi běžně známým splachovacím záchodem. A těch jsou po celém světě stále miliardy. Ovšem podle potvrzených zpráv to na ně funguje také. Co tedy může stát za obrovskou univerzalitou tohoto spouštěče, přestože dotyční neprošli stejným „výcvikem“ jako my?

Prazákladní pocit klidu, míru a bezpečí

Alternativním výkladem tohoto reflexu je, že zvuk zurčení pramínku v nás probouzí jakýsi základní pocit bezpečí a klidu. Tím pádem uvádí do chodu nervy parasympatické soustavy. Ta má za úkol uklidňovat sympatické nervy, které jsou odpovědné za stav „uteč nebo bojuj“. Tyto dva systémy jsou si navzájem protikladné. Důsledkem aktivace parasympatické soustavy je tak fyziologický stav, který uvolní svaly kontrolující náš měchýř.

iZdroj fotografie: Pxhere

Parasympatikus patří do skupiny vegetativních nervů, které nejsme schopni vědomě kontrolovat. Nachází se v hladkém svalstvu zažívací trubice, v průduškách a průdušnici, a také v močopohlavním ústrojí. Tyto nervy vystupují z hlavy a z křížové míchy. Tato nervová síť také zpomaluje srdeční činnost a jejím mediátorem je acetylcholin. Opačný sympatikus srdce zrychluje a jeho hlavními hormony jsou adrenalin a noradrenalin.

Kdo všechno na vás tento trik použil?

Zdroj: ScienceFocus

Diskuze Vstoupit do diskuze
126 lidí právě čte
Tomáš Vaculík
Autor článku

Tomáš Vaculík

Zobrazit další články