<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Rakousko &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/rakousko/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 21 Oct 2026 19:34:30 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Rakousko &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kaňon Dyje přežil bez zásahu člověka díky železné oponě. Pohraniční pásmo udělalo za přírodu to, co jinde nezvládla ochrana</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/kanon-dyje-prezil-bez-zasahu-cloveka-diky-zelezne-opone-pohranicni-pasmo-udelalo-za-prirodu-to-co-jinde-nezvladla-ochrana/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 22 Oct 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=219870</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ostnatý drát a hlídky na čtyři desetiletí odřízly údolí Dyje od světa. Z bývalé zakázané zóny je dnes přes 40 km divoké řeky a národní park.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jaro 1990, Čížov. Pohraničníci strhávají zátarasy, které ještě před pár měsíci střežily každý krok k rakouské hranici. Jeden úsek však zůstává stát. Po dohodě tehdejší Správy CHKO Podyjí, ministerstva vnitra a znojemské brigády Pohraniční stráže se z něj stává památník. Kousek za drátem se otevírá kaňon, do něhož skoro dvě generace nikdo nesměl vkročit bez povolení. Zarostlé svahy, meandry, žulové stěny a žádné chaty, silnice ani lomy. Režim tu hlídal lidi a krajina z toho vytěžila víc než kdokoli jiný. Jak se z represivní hranice stal jeden z nejcennějších koutů Česka, vypráví příběh o izolaci, odvrácené přehradě a ochranářích, kteří po pádu opony museli jednat rychleji než developeři.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Železná opona jako nechtěný strážce kaňonu Dyje</h2>



<p>Mechanismus byl prostý a krutý zároveň. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.ustrcr.cz/uvod/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice/" target="_blank">Ústavu pro studium totalitních režimů</a> se podél západní hranice táhlo hraniční pásmo široké obvykle dva až šest kilometrů, místy až dvanáct. Vstup? Jen na povolení. Ještě blíž k čáře leželo zakázané pásmo, vylidněné, bez jediného obydlí, kam směly pouze prověřené osoby v doprovodu pohraniční hlídky.</p>



<p>Pro údolí Dyje to znamenalo jediné: konec turistiky, rekreace, stavebního ruchu i běžného hospodaření. Zatímco okolní jižní Morava se proměňovala v intenzivně obdělávanou zemědělskou krajinu, kaňon zůstal stranou. Federace evropských chráněných území <a rel="nofollow noopener" href="https://www.europarc.org/transboundary-parks-programme/transboundary-parks-in-europe/podyji-thayatal-transboundary-area/" target="_blank">EUROPARC</a> popisuje, že se oblast po druhé světové válce změnila v zemi nikoho. Minimum lidských zásahů pak po desetiletí uchovávalo kus divočiny uprostřed polí a vinic.</p>



<p>Podyjí v tom nebylo osamocené. Bývalá železná opona dnes tvoří takzvaný Evropský zelený pás, ekologický koridor dlouhý přes 12 500 km, který prochází 24 zeměmi. Hraniční zóna dala přírodě po celé Evropě vynucenou pauzu. Na jihozápadní Moravě se z ní zrodilo něco výjimečného.</p>



<p>Podle nás právě tady leží jádro paradoxu. Komunistická moc chtěla udržet občany doma a o orchideje či skalní stepi se nestarala. Ostnatý drát přesto fungoval jako hráz proti všemu, co by kaňon jinak pomalu ukusovalo.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Přehrada, která měla kaňon spolknout</h2>



<p>Izolace ovšem kaňon chránila jen před drobnými zásahy. Proti velkým plánům státu sama nestačila. V 80. letech totiž českoslovenští plánovači chystali v údolí třetí přehradu, vedle stávajících nádrží u Vranova a Znojma. Podle EUROPARC by zatopila většinu území dnešních národních parků Podyjí i rakouského Thayatalu. Projekt nakonec padl, mimo jiné díky silnému odporu na rakouské straně.</p>



<p>Současně se do údolí vydali vědci. Průzkumy v 80. letech prokázaly mimořádnou hodnotu území a na jaře 1989, ještě před listopadem, odstartoval proces vyhlášení národního parku. Pak se hranice otevřela a hrozba změnila podobu: místo přehrady mohly přijít chaty, cesty a turistický nápor do dosud netknutého terénu.</p>



<p>Ochránci přírody proto měli naspěch. Pamětnický text v časopise Ochrana přírody líčí hektické vymezování hranic a zón budoucího parku. Celou přípravu výrazně urychlilo nově vzniklé ministerstvo životního prostředí. V roce 1991 bylo Podyjí vyhlášeno národním parkem a vojenskou bariéru nahradila bariéra zákonná. Rakouský Thayatal následoval o devět let později.</p>



<p>Dnes oba parky tvoří jedno přeshraniční chráněné území. Sdílejí výzkum, nabídku pro návštěvníky i společnou strážní službu. Kde dřív stály dvě znepřátelené hlídky, chodí teď strážci obou zemí bok po boku.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Běh 60 km: Podzimní údolí Dyje v Rakousku" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/o_0ZHaYOTY4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Co v kaňonu Dyje přežilo: orchideje, sysel a stovky vzácných druhů</h2>



<p>Správa NP Podyjí popisuje údolí jako výjimečně zachovalé, s mimořádnými scenériemi v bohatě zalesněné krajině. Řeka se tu zakusuje hluboko do skal, kličkuje v meandrech, míjí suťová pole, lesostepi i nivy. Časopis Ochrana přírody ho řadí mezi nejzachovalejší a nejméně dotčená říční údolí v Česku.</p>



<p>Čísla mluví sama. Na území parku a v jeho ochranném pásmu roste kolem 1 300 druhů cévnatých rostlin, přibližně 300 mechorostů, přes 800 vyšších hub a zhruba 300 lišejníků. Mezi vzácnostmi figurují:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>střevíčník pantoflíček a vstavač osmahlý,</li>



<li>korálice trojklanná,</li>



<li>brambořík nachový,</li>



<li>lýkovec vonný,</li>



<li>drobný mech šikoušek zelený.</li>
</ul>



<p>Bohatství druhů vyrůstá z pestrého reliéfu, geologie a teplého klimatu. Dlouhá léta bez zásahů mu však dopřála čas. A dnešní správa na něj aktivně navazuje. Na Havranickém vřesovišti se pasou exmoorští koně, kteří udržují otevřenou krajinu. Výsledek se dostavil v roce 2022: Agentura ochrany přírody a krajiny potvrdila návrat sysla obecného do území parku po více než padesáti letech.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dyje proti Doubravě, Zemské bráně a Židově strouze</h2>



<p>Česko má působivých roklí a kaňonovitých údolí víc. Žádné ale nedosahuje měřítka Podyjí. Srovnání ukazuje proč:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Lokalita</th><th>Rozsah</th><th>Čím zaujme</th><th>Ochrana</th></tr></thead><tbody><tr><td>Kaňon Dyje</td><td>přes 40 km údolí</td><td>meandry, skalní stěny, kamenná moře, přeshraniční návaznost</td><td>národní park</td></tr><tr><td>Údolí Doubravy</td><td>naučná stezka 5,5 km</td><td>peřeje, vodopád, skalní věže, obří hrnec</td><td>přírodní rezervace od roku 1986</td></tr><tr><td>Zemská brána</td><td>stezka necelých 2,5 km</td><td>průchod údolím Divoké Orlice</td><td>přírodní rezervace</td></tr><tr><td>Pivnická rokle</td><td>část 22,4 km dlouhé Pivnické stezky</td><td>komorní, dobrodružnější skalní terén v Maštalích</td><td>součást chráněné oblasti Maštalí</td></tr><tr><td>Židova strouha</td><td>kaňonovité údolí v jižních Čechách</td><td>reliktní bory, lišejníky, meandrující potok</td><td>přírodní památka</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Doubrava, Zemská brána nebo Pivnice nabízejí silné, ale krátké skalní epizody na odpolední procházku. Dyje představuje celý krajinný systém. Jedna řeka, dvě země, dva národní parky a desítky kilometrů údolí, kde se střídají bučiny, vřesoviště i skalní stepi. Proto bývá řazena k nejpůsobivějším říčním údolím celé střední Evropy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sealsfieldův kámen, Hardegg a Čížov: kudy do kaňonu vyrazit</h2>



<p>Ze Znojma vede pohodlný nástup kolem Znojemské přehrady. Agentura CzechTourism doporučuje 27 km dlouhou trasu od Louckého kláštera, vhodnou pěšky i na kole. Míří k Sealsfieldovu kameni, mohutné žulové stěně asi 5 km jižně od města, odkud se otevírá výhled na nejstrmější část dyjského kaňonu. Cyklisté mohou zvolit okruh 5000/5001 přes Gránické údolí, Králův stolec, Podmolí, Šobes, Havraníky a Popice. Měří 30 km a k vyhlídce přidává zajížďku necelých pěti kilometrů.</p>



<p>Z Vranova nad Dyjí se nabízí celodenní okruh do rakouského Hardeggu po červené značce. Po cestě leží Čížov s památníkem železné opony, kde v roce 2015 přibyla zrekonstruovaná druhá linie z původního ostnatého drátu a dřevěných sloupů. Pár kroků stranou čeká Hardeggská vyhlídka. Dalšími oblíbenými cíli jsou Devět mlýnů nebo vinice na Šobesu, sevřené meandrem řeky.</p>



<p>Jaro a začátek léta lákají na kvetoucí vřesoviště a lesostepi, podzim na barevné listnaté lesy. V horkých dnech počítejte se stoupáními, kusy cesty bez stínu a delšími úseky bez občerstvení. Parkovat a nakupovat se vyplatí v nástupních místech, tedy ve Znojmě, Havraníkách, Popicích, Čížově a Vranově. Pohyb v parku se drží značených tras a vyhlídek, aktuální pravidla i sezonní uzavírky zveřejňuje <a rel="nofollow noopener" href="https://www.nppodyji.cz/aktuality" target="_blank">Správa NP Podyjí</a> v návštěvním řádu a aktualitách. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/kanon-dyje-prezil-bez-zasahu-cloveka-diky-zelezne-opone-pohranicni-pasmo-udelalo-za-prirodu-to-co-jinde-nezvladla-ochrana/">Kaňon Dyje přežil bez zásahu člověka díky železné oponě. Pohraniční pásmo udělalo za přírodu to, co jinde nezvládla ochrana</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/o_0ZHaYOTY4" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/o_0ZHaYOTY4" />
			<media:title type="plain">Běh 60 km: Podzimní údolí Dyje v Rakousku</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Podzimní běh za nádherného ale větrného počasí z České republiky údolím řeky Dyje v Rakousku.Zajistit si sám logisticky tento běh bylo náročnější, než bývá z...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/10/beh-60-km-podzimni-udoli-dyje-v-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Horské jezero pár hodin od Prahy má vodu jako Jadran a vstup zdarma. Barvu nedělá moře, ale minerální prameny, které ji třikrát ročně vymění</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/horske-jezero-par-hodin-od-prahy-ma-vodu-jako-jadran-a-vstup-zdarma-barvu-nedela-more-ale-mineralni-prameny-ktere-ji-trikrat-rocne-vymeni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 15 Oct 2026 12:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=219366</guid>

					<description><![CDATA[<p>Bohinjské jezero ve slovinských Alpách se v létě ohřeje až na 24 °C, za vstup do vody nezaplatíte ani korunu a autem z Prahy dorazíte zhruba za sedm hodin.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ráno u Ribčev Laz vypadá hladina jako tabule zeleného skla. Za ní se zvedají vápencové štíty Julských Alp, pod ní se rýsují oblázky dna několik metrů pod povrchem. Bohinj leží v Triglavském národním parku, tedy na nejlépe chráněném kusu slovinské přírody. Pro Čechy, kteří každé léto řeší kolony na cestě k Jadranu, nabízí lákavou kombinaci. Voda je čistá a v létě příjemná, koupe se zadarmo a túry začínají přímo od břehu. Levné koupání ale neznamená levnou dovolenou. Peníze se jen přelévají jinam: do parkovného, lanovky, lodě a ubytování. Spočítali jsme, kolik stojí týden u jezera a jak si vede proti hotelu u chorvatského moře.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jezero Bohinj v číslech: obr, který se obnovuje třikrát do roka</h2>



<p>Bohinj je podle oficiálního turistického webu největší stálé přírodní jezero ve Slovinsku. Rozkládá se na ploše 318 hektarů, měří 4,1 kilometru na délku a v nejhlubším místě klesá na 45 metrů. Pojme 92,5 milionu kubíků vody. Slavnější Bled, vzdálený necelou půlhodinu jízdy, má plochu 144 hektarů, takže Bohinj ho překonává víc než dvakrát.</p>



<p>Za průzračností stojí neustálý pohyb. Jezero je průtočné: na západě do něj vtéká studená řeka Savica, na východě vodu odvádí Jezernica a Sava Bohinjka. Víc než třetina přítoku navíc vyvěrá z krasových pramenů pod hladinou podél severního břehu. Voda se v jezeře podle podkladů Triglavského národního parku zdrží asi čtyři měsíce, celý objem se tak vymění přibližně třikrát ročně.</p>



<p>Pověst čisté vody potvrzují i úřady. Slovinská agentura pro životní prostředí ARSO v koupací sezoně odebírá vzorky každých čtrnáct dní a sleduje bakterie E. coli, enterokoky, průhlednost, pH i teplotu. Podrobnosti zveřejňuje na stránce věnované <a rel="nofollow noopener" href="https://www.arso.gov.si/vode/kopalne%20vody/" target="_blank">koupacím vodám</a>. Vládní zpráva ze 17. června 2026 řadí koupací místa na Bohinji mezi vody výborné kvality. Pít vodu z jezera ovšem nedoporučujeme, koupací voda zůstává koupací.</p>



<p>Barvu, která za slunečného dne připomíná dalmatské zátoky, vytváří souhra hloubky, mimořádné průhlednosti, odrazu oblohy a bílých vápencových svahů. Pod mrakem jezero zešedne, v poledním slunci hraje tyrkysem. Kdo přijede dva dny po sobě, uvidí dvě odlišná jezera.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Lake Bohinj Slovenia || Bohinj Slovenia || Slovenia 2025" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/aApzPcYG0oY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Koupání v Bohinji zdarma, parkování u břehu už ne</h2>



<p>Vstupné do vody neexistuje a za vstup do Triglavského národního parku se také neplatí. Oficiální koupací zóny jsou dvě: Fužinski zaliv na východní straně a Ukanc na západním konci. Ve vysokohorských plesech parku se koupat nesmí, Bohinj je tak jedním z mála míst v okolí, kde se lze legálně a bez obav osvěžit.</p>



<p>Teplota vody hraje ve prospěch jezera víc, než by člověk u horského jezera čekal. Organizace Turizem Bohinj uvádí, že se voda v létě ohřeje až na 24 °C, Triglavská nadace zmiňuje dokonce až 26 °C. Červen bývá svěží, nejjistější koupání přináší druhá polovina července a srpen.</p>



<p>Účet se otevírá ve chvíli, kdy hledáte místo pro auto. Stání je povolené jen na vyznačených plochách, u vody je jich málo a v sezoně se rychle zaplní. Místní turistická organizace proto na stránce <a rel="nofollow noopener" href="https://www.bohinj.si/en/information/parking-and-public-transport/" target="_blank">Parkování a veřejná doprava</a> radí nechat vůz dál od jezera a přesouvat se sezonními autobusy. Celodenní jízdenka Bohinj 24h vyjde na 50 Kč, majitelé karty Julian Alps-Bohinj Card jezdí místními linkami zdarma.</p>



<p>Vlastní paddleboard nebo kajak smíte na vodu spustit jen z vyhrazených míst a s povolením. Denní povolení stojí 50 Kč, týdenní 125 Kč. Půjčovné k tomu účtuje každá půjčovna po svém. Podrobnosti najdete v oficiálních <a rel="nofollow noopener" href="https://bohinj.si/en/information/boating-regulations/" target="_blank">pravidlech plavby</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Lanovka Vogel, vodopád Savica a soutěska Mostnica: kolik stojí výlety od jezera</h2>



<p>Bohinj dává největší smysl lidem, kteří chtějí koupání prokládat horami. Nabídka výletů je pestrá, jenže téměř každý z nich něco stojí.</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Atrakce</th><th>Cena pro dospělého (léto 2026)</th><th>Co čekat</th></tr></thead><tbody><tr><td>Lanovka Vogel, zpáteční jízdenka (1. 7. až 31. 8.)</td><td>875 Kč</td><td>Vyhlídka na celé jezero a Triglav, výchozí bod hřebenovek</td></tr><tr><td>Elektrická vyhlídková loď z Ribčev Laz do Ukance</td><td>225 Kč jednosměrně, 350 Kč zpáteční</td><td>Klidná plavba po celé délce jezera</td></tr><tr><td>Soutěska Mostnica a údolí Voje</td><td>100 Kč (děti 7 až 14 let 50 Kč)</td><td>Půldenní procházka podél zelené říčky</td></tr><tr><td>Vodopád Savica (od 1. 8. 2026)</td><td>100 Kč od 16 let</td><td>78 metrů vysoký vodopád, děti zdarma</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Lanovka Vogel je nejtučnější položkou mimo ubytování. Pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dospělými vyjde samotná cesta nahoru a dolů na částku, za kterou lze jinde pořídit večeři pro všechny. Výhled z horní stanice za to ale podle nás stojí, hlavně za jasného rána.</p>



<p>Loď jezdí v hlavní sezoně od 25. června do 20. září a její kapacita má své meze. Provozovatel upozorňuje, že při velkém náporu cestujících může odpoledne omezit prodej zpátečních lístků. Kdo pluje do Ukance a zpět se chce vrátit také lodí, měl by vyrazit dopoledne.</p>



<p>U Savice platí od srpna nový návštěvnický systém. První neděli v měsíci je vstup zdarma pro všechny, což se vyplatí naplánovat. Úplně bez vstupného zůstávají pěší okruhy kolem jezera a samotné povalování na oblázkové pláži.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cesta z Prahy a týden u jezera: rozpočet proti Chorvatsku</h2>



<p>Silnice z Prahy k Bohinji měří podle plánovače Rome2Rio 583 kilometrů a čistá jízda trvá 6 hodin 41 minut. S přestávkami a sezonním provozem počítejte spíš se sedmi až osmi hodinami. Nejlogičtější trasa vede přes České Budějovice, Linec, Salcburk a Villach, dál tunelem Karavanky do Jesenic a přes Bled až k jezeru. Moravané mohou zvážit variantu přes Vídeň, pro Pražany bývá delší. Bez auta to jde také: autobusem přes Bled zhruba za deset hodin, vlakem přes Villach asi za jedenáct.</p>



<p>Náš modelový výpočet pro osobní auto na týdenní pobyt:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Palivo:</strong> zhruba 1 170 km tam i zpět, při spotřebě 6,5 l na 100 km a ceně 40 Kč za litr asi 3 030 Kč</li>



<li><strong>Rakousko:</strong> desetidenní digitální dálniční známka, na běžný týden stačí</li>



<li><strong>Slovinsko:</strong> sedmidenní elektronická dálniční známka 400 Kč, měsíční 800 Kč</li>



<li><strong>Tunel Karavanky:</strong> zvláštní mýtné v obou směrech</li>
</ul>



<p>Celkem vychází doprava zhruba na 4 300 až 5 200 Kč podle délky pobytu, aktuálních cen pohonných hmot a tunelového poplatku. Českou známku připočtěte jen tehdy, pokud ji auto ještě nemá.</p>



<p>U ubytování se iluze levného úniku rozplývá. Hotel Jezero přímo v Bohinji účtuje v nejsilnějším termínu od 3. července do 22. srpna 2026 za dvoulůžkový pokoj se snídaní 6 500 Kč za noc. Týden pro dva tak vyjde na 45 500 Kč a k tomu turistická taxa přes 1 000 Kč. Pro srovnání jsme vybrali Hotel Adriatic v Biogradu na Moru, kde týden v termínu od 11. července do 15. srpna stojí od 23 300 Kč na osobu. Pár zaplatí kolem 46 500 Kč, přičemž parkování přidá 1 400 až 1 750 Kč a taxa další stovky.</p>



<p>Ceny hotelových týdnů se tedy prakticky srovnaly. Apartmány v Bohinji začínají níž, jen pozor na závěrečný úklid kolem 1 000 Kč a pobytovou taxu. Úspora se u jezera projeví jinde: na kratší cestě, nulovém vstupném do vody a pláži bez placených lehátek.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Bohinj, nebo Bled: komu se horské jezero vyplatí víc než moře</h2>



<p>Bled je slovinská pohlednice. Ostrůvek s kostelem, hrad na skále, termální tradice a šestikilometrový okruh, který se dá obejít za odpoledne. Voda tam má v létě 20 až 24 °C. Je to místo na prohlídku a fotku.</p>



<p>Bohinj si žádá víc času. Kolem něj se netlačí kavárny, místo nich začínají stezky na Vogel, k Savici a do Mostnice. Člověk tu stráví jeden den ve vodě a druhý v horách. Proto ho Češi znají méně, i když leží jen o kus dál za Bledem.</p>



<p>Nejlépe sedne rodinám a párům, kterým u moře po třetím dni chybí pohyb. Kdo hledá jistotu třicetistupňových veder a teplé vody do půlnoci, zůstane věrný Jadranu. Ideální termín je podle nás poslední týden v srpnu a začátek září: voda ještě hřeje, loď pořád jezdí a prázdninový nápor slábne.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/horske-jezero-par-hodin-od-prahy-ma-vodu-jako-jadran-a-vstup-zdarma-barvu-nedela-more-ale-mineralni-prameny-ktere-ji-trikrat-rocne-vymeni/">Horské jezero pár hodin od Prahy má vodu jako Jadran a vstup zdarma. Barvu nedělá moře, ale minerální prameny, které ji třikrát ročně vymění</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/aApzPcYG0oY" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/aApzPcYG0oY" />
			<media:title type="plain">Lake Bohinj Slovenia || Bohinj Slovenia || Slovenia 2025</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[In my humble opinion, Lake Bohinj (Slovenia) is unjustifiably in the shadow of Lake Bled, another gem in the Slovenian Alps. Bohinj Slovenia is where natural...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/10/lake-bohinj-slovenia-bohinj-slov.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Na poli v Rakousku ležely 6500 let čtyři kruhy starší než Stonehenge. Příkopy prozrazují, jak neolitici měřili pohyb Slunce</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/na-poli-v-rakousku-lezely-6500-let-ctyri-kruhy-starsi-nez-stonehenge-prikopy-prozrazuji-jak-neolitici-merili-pohyb-slunce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Sep 2026 02:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Objev]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=218181</guid>

					<description><![CDATA[<p>Duben 2025, jihovýchodní okraj obce Rechnitz v Burgenlandu. Archeologové z vídeňské univerzity a burgenlandského zemského týmu odkrývají poslední sondy v příkopu, jehož původní hloubka dosahovala pěti metrů a profil připomínal obrácené písmeno V.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nad nimi se rozprostírá ploché pole, které po tisíciletí nikomu neprozradilo, co pod sebou ukrývá. Teprve letecké snímky a geomagnetické měření z let 2011–2017 odhalily obrysy tří středoneolitických kruhových příkopových areálů (rondelů) a jednoho dalšího zemního díla. Podle tiskové zprávy spolkové země Burgenland se tyto monumenty datují do období 4850–4500 př. n. l. Ikonická kamenná fáze Stonehenge přitom podle English Heritage vznikla kolem roku 2500 př. n. l. Rozdíl činí zhruba dva tisíce let.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč právě Rechnitz vyčnívá mezi 120 středoevropskými rondely</h2>



<p>Ve střední Evropě evidují archeologové přibližně 120 rondelů rozesetých od Dolního Rakouska přes Moravu a Čechy až po Sasko. Většinou jde o osamocené stavby. Rechnitz tento vzorec narušuje: na ploše několika set metrů se tu tísní hned tři kruhové příkopové areály, přičemž největší dosahuje průměru 105 metrů. Burgenlandská archeologie proto lokalitu označuje za možné nadregionální centrum středního neolitu, místo, kam se lidé sjížděli z širokého okolí. Tuto domněnku podpírá i sídlištní kontext: v bezprostřední blízkosti rondelů byly zachyceny pozůstatky neolitických osad, které svědčí o trvalém zemědělském a pasteveckém osídlení. Taková koncentrace monumentální architektury a obytných stop na jednom katastru zatím v celém středoevropském prostoru nemá srovnatelnou paralelu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Mohly příkopy a palisády sloužit jako pravěká observatoř?</h2>



<p>Nejpropracovanější odpověď na tuto otázku nabízí německý Goseck v Sasku-Anhaltsku. Tamní rondel o průměru asi 75 metrů, kompletně odkrytý a od roku 2005 zpřístupněný veřejnosti, disponuje třemi branami. Jihovýchodní vstup míří přesně na bod, kde slunce vychází při zimním slunovratu, jihozápadní zase na místo jeho západu téhož dne. Pozorovatel stojící uprostřed areálu hleděl skrz průchody v dřevěných palisádách a zachycoval klíčové okamžiky solárního cyklu s přesností, která dodnes udivuje astronomy.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Kreisgrabenanlage in Rechnitz • Zeitfenster zur Jungsteinzeit" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Xlr7QXlkNwA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Burgenlandský <a rel="nofollow noopener" href="https://www.burgenland.at/fileadmin/user_upload/Bilder/Aktuelle_Meldungen/2022/09_September/Masterplan_Archaeolgie_Projekte_Details_120922.pdf" target="_blank">Masterplan Archäologie</a> řadí Rechnitz do stejné interpretační linie. Přesné azimuty vstupů ovšem dosud nebyly zveřejněny; starší materiál Spolkového památkového úřadu dokonce uváděl, že počet a orientace bran tehdy ještě nebyly známé. Astronomická funkce rechnitzských rondelů tak zůstává silnou pracovní hypotézou, kterou mohou potvrdit teprve finální geodetická data.</p>



<h2 class="wp-block-heading">České rondely: od Vinoře po východočeská pole</h2>



<p>Fenomén kruhových příkopových areálů sahá i na české území. <a rel="nofollow noopener" href="https://uni.uhk.cz/archeologie/?p=22399" target="_blank">Katedra archeologie Univerzity Hradec Králové</a> eviduje lokality v Plotišti nad Labem, Třebověticích, Semonicích, Chlumu či Lochenicích. Na Moravě vynikají Těšetice-Kyjovice, Vedrovice nebo Rašovice. Zvláštní pozornost si zaslouží pražská Vinoř, kde Akademie věd ČR téměř kompletně odkryla rondel o průměru 55 metrů se třemi vstupy, což představuje v evropském měřítku výjimečný rozsah terénního výzkumu. Právě letecká archeologie a geofyzikální průzkumy v posledních desetiletích počty známých rondelů na obou stranách hranice výrazně rozšířily. Přímé zapojení českého týmu do terénních prací v Rechnitzu se z veřejných zdrojů doložit nepodařilo, srovnávací studie pro širší středoevropský rámec ale existují.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/na-poli-v-rakousku-lezely-6500-let-ctyri-kruhy-starsi-nez-stonehenge-prikopy-prozrazuji-jak-neolitici-merili-pohyb-slunce/">Na poli v Rakousku ležely 6500 let čtyři kruhy starší než Stonehenge. Příkopy prozrazují, jak neolitici měřili pohyb Slunce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Xlr7QXlkNwA" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Xlr7QXlkNwA" />
			<media:title type="plain">Kreisgrabenanlage in Rechnitz • Zeitfenster zur Jungsteinzeit</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Užívejte si videa a hudbu, kterou máte rádi, nahrávejte originální obsah a sdílejte vše s přáteli, rodinou i celým světem na YouTube.]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/09/kreisgrabenanlage-in-rechnitz-ze.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Lanovka v Dolomitech má kabiny tak úzké, že v nich stojíte jako v rakvi. Nikdy nezastavuje, nastupuje se skokem za jízdy</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/lanovka-v-dolomitech-ma-kabiny-tak-uzke-ze-v-nich-stojite-jako-v-rakvi-nikdy-nezastavuje-nastupuje-se-skokem-za-jizdy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 25 Sep 2026 02:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=218491</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na průsmyku Passo Sella v Dolomitech stále funguje lanovka, do jejíchž úzkých kabin pro jednoho až dva stojící cestující se nastupuje za jízdy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kabiny připomínají vzpřímenou rakev, odtud přezdívka „rakvová lanovka&#8220;, kterou jí přisoudili návštěvníci i regionální turistický portál <a rel="nofollow noopener" href="https://www.valgardena-groeden.com/en/leisure-activities/mountains-and-hiking/the-coffin-lift-in-the-dolomites/" target="_blank">Val Gardena-Groeden</a>. Průběžně obíhající systém z přelomu padesátých a šedesátých let nezpomaluje v nástupišti tak, jak to znáte z moderních gondol. Kabinka přijíždí, obsluha pomáhá cestujícímu vklouznout dovnitř, dveře se zavřou a lano táhne dál. Žádné komfortní zastavení, žádné sedátko. Člověk stojí v těsném prostoru a pod nohama mu ubíhá skalnatý svah Sassolunga. Právě tato archaičnost z Forcelly Sassolungo udělala virální fenomén sociálních sítí, a zároveň předmět vášnivého sporu o budoucnost dolomitské krajiny.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tragédie na Sassolunga a zrození lanovky, která přežila sedm dekád</h2>



<p>Příběh začíná bleskem. 17. srpna 1952 zasáhl na Sassolunga výboj mladého horského vůdce Toniho Demetze. Jeho otec Giovanni reagoval stavbou malé chaty na Forcelle del Sassolungo jako památníku i zázemí pro horolezce. Italská vláda udělila povolení, práce odstartovaly na podzim 1953 a refugium otevřelo brány v roce 1954. Jenže zásobovat chatu ve 2 685 metrech po vlastních nohou bylo vyčerpávající. Od roku 1960 proto k ní vede lanovka, která původně sloužila hlavně k přepravě materiálu a proviantu. Teprve postupem let se proměnila v turistický dopravní prostředek, a nakonec v legendu.</p>



<p>Provoz přečkal renovace v letech 1971 a 1992. Zimní jízdy skončily po sezoně 1989/90 kvůli vážným lyžařským nehodám a lavinovému riziku. Od té doby kabiny obíhají výhradně v teplých měsících.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak vypadá sezona 2026: termíny, ceny a cesta z Česka</h2>



<p>Pro letošní léto provozovatel Piz de Sella vypisuje provoz od 30. května do 11. října, denně mezi 8:15 a 17:00. Jednosměrná jízdenka stojí 30 €, tedy zhruba 750 Kč, zpáteční vyjde na 45 € (asi 1 125 Kč).</p>



<p>Dostat se na Passo Sella z Česka lze dvěma hlavními cestami:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Autem</strong> přes Brennerskou dálnici do Val Gardeny a dál po silnici SS242. Přímo u dolní stanice čeká placené parkoviště se 199 místy; sazba činí 4 € za hodinu první tři hodiny, poté 2 € za hodinu, denní strop dosahuje 20 €.</li>



<li><strong>Vlakem</strong> z Prahy do Bolzana (orientační minimum od 40,99 € za jednu cestu, závisí na termínu a předstihu nákupu), odtud regionálním autobusem do Val Gardeny a v sezoně linkami 471 nebo 472 přímo na Passo Sella. Autobusové spoje fungují od 7. června do 11. října 2026.</li>
</ul>



<p>Praktická drobnost: na Forcellu nelze vyvézt kolo, takže cyklisté musí volit jinou trasu.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Surviving the Coffin Lift: The World&#039;s Most Thrilling Ski Lift 🚡 🏔️ 🇮🇹 | Explore This Show" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/p_4b0GUi9Co?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Proč „rakvová lanovka&#8220; budí tolik emocí: spor o modernizaci pod Sassolungem</h2>



<p>Provozovatel Piz de Sella předložil projekt výměny celého zařízení. Podle reportáže <a rel="nofollow noopener" href="https://www.rainews.it/tgr/trento/video/2023/06/un-progetto-per-rinnovare-la-cabinovia-passo-sella---sassolungo-eec2be80-c005-4f8c-8bd7-30fab975f269.html" target="_blank">Rai News TGR Trento</a> by nová lanovka zvedla přepravní kapacitu z dosavadních 240 na 450 osob za hodinu. Betonové pilíře by vyrostly do dvojnásobné výšky oproti současným, horní stanice by narostla čtyřnásobně.</p>



<p>Právě tady se zvedl odpor. Club Alpino Italiano, sekce Bolzano, společně s ekologickými organizacemi odmítl jak nové zařízení, tak rozšiřování dolní stanice na svém pozemku. Argumenty míří na krajinný dopad: víc betonu, víc lidí, větší zátěž pro křehké dolomitské sedlo. Dvojnásobek přepravených turistů za hodinu by dopadl na úzké stezky kolem Rifugio Toni Demetz i na vodní zdroje v okolí.</p>



<p>A tady se skrývá paradox, který z Forcelly dělá tak výjimečný případ. Její největší přednost dnes spočívá v omezenosti. Malá kapacita funguje jako přirozený filtr; sedlem projde jen tolik lidí, kolik stačí pojmout dvě stojící těla v jedné kabině. Modernizace by přinesla pohodlí, ale zároveň by odstranila právě ten prvek, který místo chrání před přetížením. Podle nás je tohle jádro celého sporu: ochrana krajiny tu paradoxně stojí na technické zastaralosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zážitek, který se nedá zopakovat v žádné moderní gondole</h2>



<p>Srovnání s okolními lanovkami v areálu Piz de Sella ukazuje propast. Sousední Piz Seteur 1 pojme deset sedících cestujících, Gran Paradiso osm lidí v sedačce s větruodolným krytem. Forcella? Dva stojící v úzké schránce, nástup do pohybující se kabiny s asistencí obsluhy. Podobně archaický a zároveň funkční systém se v celých Alpách hledá obtížně; regionální propagace ji prezentuje jako naprostou výjimečnost a historický unikát.</p>



<p>Kdo chce po výjezdu pokračovat dál, najde kolem Rifugio Toni Demetz síť horských tras různé obtížnosti. Oficiální turistické podklady doporučují pevnou obuv a vybavení odpovídající sezoně. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/lanovka-v-dolomitech-ma-kabiny-tak-uzke-ze-v-nich-stojite-jako-v-rakvi-nikdy-nezastavuje-nastupuje-se-skokem-za-jizdy/">Lanovka v Dolomitech má kabiny tak úzké, že v nich stojíte jako v rakvi. Nikdy nezastavuje, nastupuje se skokem za jízdy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/p_4b0GUi9Co" medium="video" width="640" height="360">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/p_4b0GUi9Co" />
			<media:title type="plain">Surviving the Coffin Lift: The World&#039;s Most Thrilling Ski Lift 🚡 🏔️ 🇮🇹 | Explore This Show</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Join me as I brave the legendary Coffin Lift in the heart of the Dolomites. This adventure is all about facing one of the scariest and fastest ski lifts out ...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/09/surviving-the-coffin-lift-the-wo.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Venkovní bazén se slanou vodou a podvodní hudbou leží hodinu od Brna. Za účinky stojí jód z pramene, který vyvěrá z hloubky 1900 m</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/venkovni-bazen-se-slanou-vodou-a-podvodni-hudbou-lezi-hodinu-od-brna-za-ucinky-stoji-jod-z-pramene-ktery-vyvera-z-hloubky-1900-m/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 25 Sep 2026 02:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=218495</guid>

					<description><![CDATA[<p>Sobotní ráno, 8:25, autobusové nádraží Zvonařka. Přímá linka 104 míří přes hraniční přechod Hevlín do dolnorakouského městečka Laa an der Thaya.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zastávka stojí pár kroků od vstupu do Therme Laa, termálního resortu, který od roku 2002 přitáhl do vinařského Weinviertelu přes sedm milionů návštěvníků. Přesto v českém povědomí zůstává ve stínu maďarského Hévízu i slovenského Veľkého Mederu. Důvod je prostý: český víkendový termální zvyk tradičně směřuje na východ a na jih. Jenže nejbližší rakouský wellness výjezd z Brna leží na západ, pouhých 61,6 kilometru daleko.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Léčivý pramen z hloubky: proč zdejší voda stojí za pozornost</h2>



<p>Pod městečkem Laa se ukrývá vrt Laa Thermal Nord I, uznaný jako léčivý pramen od roku 1999. Voda vystupuje na povrch s teplotou 42 °C, vydatností 6,3 litru za sekundu a pH 7,36. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.therme-laa.at/wp-content/uploads/2023/12/Wasseranalyse.pdf" target="_blank">oficiální analýzy pramene</a> jde o sodno-chlorido-jodovou minerální termální vodu, tedy složení, které má doložené indikace pro periferní cévní potíže, hypertenzi, stavy po cévní mozkové příhodě, degenerativní onemocnění pohybového aparátu, psoriázu, neurodermitidu i některé gynekologické a oční obtíže.</p>



<p>Tou samou vodou jsou napájeny všechny bazény areálu. Celková vodní a relaxační plocha zabírá 7 800 metrů čtverečních rozložených do pěti bazénů, saunového světa a klidových zón. Právě tato šíře odlišuje Therme Laa od menších regionálních koupališť, kde termální voda plní jeden či dva bazény a zbytek doplňuje běžná ohřívaná voda.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Solebazén s podvodní hudbou: smyslový zážitek, který jinde nenajdete</h2>



<p>Venkovní solebazén udržuje teplotu 35–36 °C, nejvyšší v celém komplexu. Kdo se ponoří pod hladinu, uslyší relaxační hudbu přenášenou přímo vodním sloupcem. Resort princip záměrně nerozvádí, ale efekt popisuje jednoznačně: koupání v teplé solance, při kterém zvuk obklopuje tělo ze všech stran.</p>



<p>Právě tahle smyslová kombinace (slaná voda, vyšší teplota, akustický zážitek pod hladinou) tvoří nejzřetelnější rozdíl oproti středoevropské konkurenci. Hévíz staví na světoznámém přírodním termálním jezeře a rehabilitační infrastruktuře. Veľký Meder komunikuje dva vrty z patnáctistametrové hloubky a vodu o teplotě 57–72 °C. Therme Laa proti tomu sází na atmosféru a klid, nikoli na superlativy v číslech.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Therme Laa Hotel &amp; Silent Spa, SPA zone. Austria. SPA зона. Австрия." width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Nt4AzWL7rIU?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">SILENT SPA: adults-only zóna pro ty, kdo hledají ticho</h2>



<p>Od roku 2016 funguje vedle rodinné Therme samostatný SILENT SPA, prémiové denní lázně přístupné výhradně od šestnácti let. Na 3 600 metrech čtverečních se rozprostírá solný bazén, parní lázeň, saunová sekce o 400 m², ošetřovací zóna i vlastní restaurace s barem. Kdo si pořídí prémiovou vstupenku, získá navíc přístup do veřejné Therme a saunového světa, tedy dva odlišné produkty v rámci jediného dne.</p>



<p>Pro páry a jednotlivce, kteří chtějí uniknout dětskému křiku aquaparků, představuje SILENT SPA argument, který v okolních termálech chybí. Maďarské i slovenské komplexy obvykle řeší oddělení generací maximálně vyhrazenou zónou uvnitř společného areálu. Tady jde o architektonicky i provozně samostatný celek s vlastním parkovištěm.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cesta z Brna, Prahy i Ostravy: kolik stojí čas i peníze</h2>



<p>Z Brna vede nejrychlejší trasa po D2 s odbočením u Pohořelic směrem na Drnholec a Hrušovany nad Jevišovkou. Autem trvá přejezd orientačně 51 minut. Přímý autobus linky 104 z Brna-Zvonařky zvládne totéž za hodinu a čtyřicet minut; o víkendech odjíždí každé dvě hodiny od 8:25 do 20:25. Z Prahy počítejte s 238 kilometry a necelými třemi hodinami za volantem, z Ostravy s 227 kilometry a dvěma hodinami dvaceti minutami.</p>



<p>Aktuální pokladní ceník platný od 7. září 2026:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Kategorie</th><th>3 hodiny</th><th>Denní vstup (od 5 h)</th><th>Večerní</th></tr></thead><tbody><tr><td>Dospělý</td><td>29,80 €</td><td>42 €</td><td>29,80 €</td></tr><tr><td>Dítě do 14 let</td><td>19 €</td><td>26,50 €</td><td>19 €</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Každých započatých třicet minut navíc stojí 2,50 € u dospělého a 1,50 € u dítěte, denní vstup se proto vyplatí poměrně rychle. Rodina dvou dospělých a dvou dětí zaplatí za celý den 137 €, za tři hodiny 97,60 €. Online vstupenka garantuje vstup i při plné kapacitě a ke každému dětskému lístku přidává pětieurový voucher do restaurace. Masáže a kosmetické procedury resort doporučuje rezervovat předem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/venkovni-bazen-se-slanou-vodou-a-podvodni-hudbou-lezi-hodinu-od-brna-za-ucinky-stoji-jod-z-pramene-ktery-vyvera-z-hloubky-1900-m/">Venkovní bazén se slanou vodou a podvodní hudbou leží hodinu od Brna. Za účinky stojí jód z pramene, který vyvěrá z hloubky 1900 m</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Nt4AzWL7rIU" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Nt4AzWL7rIU" />
			<media:title type="plain">Therme Laa Hotel &amp; Silent Spa, SPA zone. Austria. SPA зона. Австрия.</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Užívejte si videa a hudbu, kterou máte rádi, nahrávejte originální obsah a sdílejte vše s přáteli, rodinou i celým světem na YouTube.]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/09/therme-laa-hotel-silent-spa-spa-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Přijďte, dokud existuje. Ledový palác na Dachsteinu vydrží už jen pár let, chodby a síně se bortí pod vlastní vahou</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/prijdte-dokud-existuje-ledovy-palac-na-dachsteinu-vydrzi-uz-jen-par-let-chodby-a-sine-se-borti-pod-vlastni-vahou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 05 Sep 2026 03:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[palác]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<category><![CDATA[zámek]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=217197</guid>

					<description><![CDATA[<p>5. června 2026 naměřili na Hallstattském ledovci nejnižší vrstvu sněhu v historii pozorování, a pod ním leží atrakce, kterou ročně navštíví tisíce Čechů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ledový palác na Dachsteinu, turistický sál vytesaný šest metrů pod povrchem ledovce, funguje od roku 2007. Devatenáct let chodby a síně odolávaly. Jenže masiv nad nimi řídne tempem, které ještě před pěti lety málokdo čekal. </p>



<h2 class="wp-block-heading">Třetina ledovce pryč za dvě dekády: co říkají čísla z Dachsteinu</h2>



<p>Hallstattský ledovec, největší ze tří dachsteinských ledových těles, ztratil od roku 2006 přibližně 56 milionů kubických metrů objemu. Ze 152 milionů klesl na zhruba 96 milionů, úbytek odpovídající třetině celkové hmoty. Sezona 2024/25 přinesla rekordně špatnou bilanci: specifická ztráta dosáhla −2 865 milimetrů vodního ekvivalentu. Pro srovnání: průměrná alpská ztráta se v období 2000–2014 pohybovala kolem −700 milimetrů ročně. Dachstein tedy za jedinou sezonu překonal celoalpský roční průměr čtyřnásobně.</p>



<p>V praxi se tahle statistika projevuje dramaticky. V létě 2025 se po zhruba 3 500 letech definitivně oddělily Hallstattský a Schladmingský ledovec, dvě ledová tělesa, která po tisíciletí tvořila jednu souvislou plochu. Ustupující led odhalil části dřevěné podpěry vleku ze šedesátých let minulého století, dokonce i starou jízdenku. Krajina se mění doslova před očima návštěvníků.</p>



<p>Glaciolog Klaus Reingruber pro <a rel="nofollow noopener" href="https://ooe.orf.at/stories/3313417/" target="_blank">ORF Oberösterreich</a> popsal, že po zmizení ochranné sněhové vrstvy dokáže odkrytý led v horkém létě odtávat tempem až deseti centimetrů denně. Nejde o celoroční průměr, ale o extrémní letní režim, který nastává stále dříve a trvá stále déle.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč Ledovému paláci tikají hodiny rychleji než celému ledovci</h2>



<p>Dachstein Eispalast se rozprostírá pouhých šest metrů pod povrchem. Tři minuty chůze od horní stanice panoramatické gondoly, přes slavný visutý most, a návštěvník sestoupí do chodeb, kde teplota drží kolem nuly celoročně. Uvnitř čeká čtrnáct zastavení výstavy „Erforsche den Gletscher&#8220; (Prozkoumej ledovec), věnované mimo jiné Friedrichu Simonymu, rodákovi z Hrochova Týnce, který přes padesát let systematicky zkoumal právě zdejší ledovec a bývá označován za prvního rakouského glaciologa.</p>



<p>Jenže šest metrů ledu nad stropem síní představuje tenčí polštář, než si většina turistů uvědomuje. Provozovatel už dnes chrání palác bílými plachtami odrážejícími sluneční záření a aktivním chlazením. Samotná existence těchto opatření prozrazuje, jak křehká je rovnováha. Kritickou hranicí přitom nebude okamžik, kdy ledovec zmizí úplně; mnohem dříve nastane chvíle, kdy nad chodbami zůstane příliš málo stabilního ledu pro bezpečný provoz. Prosakující voda, deformace stropů a nestabilita okrajových zón pak dokončí zbytek.</p>



<p>Reingruber v rozhovoru pro Der Standard připustil, že při důsledném globálním klimatickém obratu by se led mohl časem znovu tvořit. Oficiální <a rel="nofollow noopener" href="https://dachsteingletscher.info/assets/aktuelles/ok-gletscherforschung/presseunterlage-massenbilanz-dachstein-gletscher-2025.pdf" target="_blank">tisková zpráva Horního Rakouska</a> ovšem konstatuje otevřeně: ledovec v dnešní podobě zachránit nelze.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="DACHSTEIN ICE PALACE 🇦🇹 | Inside the Glacier at 2,700m | Incredible Ice World in Austria" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/DgbOWmgOxUQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Konec sjezdovek, nástup zážitků: jak Dachstein přežívá bez lyžařů</h2>



<p>V březnu 2023 padla definitivní tečka za alpským lyžováním na dachsteinském ledovci. Vleky zmlkly, sjezdovky osiřely. Rakouský turistický portál Austria.info výslovně uvádí, že provoz byl ukončen trvale. Přesto první zima bez sjezdařů přinesla podle ORF meziročně asi o patnáct procent více hostů. Areál se přerodil z lyžařského střediska na vyhlídkovou a zážitkovou destinaci postavenou na panoramatu, visutém mostu, Ledovém paláci a skialpinistických trasách.</p>



<p>Pro české návštěvníky má tahle proměna zvláštní váhu. Region Schladming-Dachstein eviduje Česko jako druhý nejdůležitější zahraniční trh: v turistickém roce 2025 tvořili čeští hosté třináct procent všech zahraničních přenocování. Zánik Ledového paláce by znamenal ztrátu jedné z nejdostupnějších velkých ledovcových atrakcí v oblasti, kam Češi prokazatelně míří ve velkém počtu. Lanovka, most i panorama zůstanou, ale zážitek vstupu do nitra živého ledovce zmizí nenávratně.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sezona 2026 běží: jak se dostat dovnitř, než bude pozdě</h2>



<p>Letní provoz lanovky trvá od 9. května do 8. listopadu 2026, Ledový palác otevírá denně od devíti ráno do čtvrt na pět odpoledne. Kombinovaný lístek zahrnující gondolu i atrakce stojí 73 eur pro dospělého, samostatný vstup do atrakcí vyjde na 13,50 eur. V letních měsících je povinná rezervace konkrétního místa v gondole.</p>



<p>Příjezd vede k údolní stanici Dachstein Gletscherbahn v Ramsau am Dachstein. Parkování je omezené, provozovatel doporučuje autobus ze Schladmingu. Mýtná silnice je pro hosty lanovky zdarma po validaci jízdenky. Pevné boty a teplé oblečení patří k základní výbavě; uvnitř paláce panuje mráz i v červenci.</p>



<p>Zpráva <a rel="nofollow noopener" href="https://www.arf.at/2026/06/05/so-wenig-schnee-wie-noch-nie-neuerlicher-rekordschwund-der-gletscher-am-dachstein-droht/" target="_blank">regionálního média ARF</a> z 5. června 2026 varovala, že na ledovci chybějí oproti normálu zhruba dva metry zimní sněhové zásoby. Okno pro návštěvu zůstává otevřené. Široké už ale rozhodně není.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/prijdte-dokud-existuje-ledovy-palac-na-dachsteinu-vydrzi-uz-jen-par-let-chodby-a-sine-se-borti-pod-vlastni-vahou/">Přijďte, dokud existuje. Ledový palác na Dachsteinu vydrží už jen pár let, chodby a síně se bortí pod vlastní vahou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/DgbOWmgOxUQ" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/DgbOWmgOxUQ" />
			<media:title type="plain">DACHSTEIN ICE PALACE 🇦🇹 | Inside the Glacier at 2,700m | Incredible Ice World in Austria</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[DACHTEIN ICE PALACE 🇦🇹 | Inside the Glacier at 2,700mStep inside the incredible Dachstein Ice Palace in Austria and discover a magical frozen world hidden ...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/09/dachstein-ice-palace-f09f87a.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Šest metrů navíc na 1400metrové lanovce. Skála v Damüls neměla nosnost, stavbaři posunuli stanici bez povolení</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/sest-metru-navic-na-1400metrove-lanovce-skala-v-damuls-nemela-nosnost-stavbari-posunuli-stanici-bez-povoleni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 31 Aug 2026 03:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<category><![CDATA[zajímavost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=217036</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když dělníci na podzim 2025 odkryli terén po demolici staré dvousedačky z roku 1972, narazili podle provozovatele na podloží, které nemělo dostatečnou únosnost.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stavbaři proto horní stanici posunuli šest metrů hlouběji do svahu a o sedmdesát centimetrů výš. Na trase dlouhé 1 374 metrů to představuje zlomek, přepočteno asi 0,44 % celkové délky. Jenže u lanovek platí jiná pravidla než u běžných staveb: jakákoli změna schváleného provedení vyžaduje samostatné povolení. A právě tady se příběh komplikuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Šest metrů, které otevřely úřední kolotoč</h2>



<p>Bezirkshauptmannschaft Bregenz zahájila prověřování správní odpovědnosti poté, co obdržela podněty od lanovkového dozoru i orgánu ochrany přírody. Jednatel provozovatelské společnosti Damülser Seilbahnen Markus Simma na dotaz <a rel="nofollow noopener" href="https://vorarlberg.orf.at/stories/3338396/" target="_blank">ORF Vorarlberg</a> potvrdil, že důvodem přesunu byly geologické podmínky zjištěné při výkopových pracích. K otázce, zda se stavělo bez doplňujícího povolení, se ovšem odmítl vyjádřit.</p>



<p>Klíčové je rozlišit dvě roviny: technickou bezpečnost provozu a administrativní legalitu celého postupu. Z dostupných dokumentů vyplývá, že lanovka provozní povolení má, sporné zůstává, kdy přesně se úřady dozvěděly o změně a zda stavba pokračovala dřív, než bylo vydáno změnové rozhodnutí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Časová osa povolení: žádost přišla až po přesunu stanice</h2>



<p>Rešerše veřejně dostupných úředních dokumentů odhaluje přesnější chronologii, než jakou naznačovala lednová mediální vlna:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>24. června 2025</strong> – původní stavební povolení pro šestisedačku Hohes Licht.</li>



<li><strong>Podzim 2025</strong> – demolice staré dvousedačky, výkopové práce, zjištění nedostatečné únosnosti podloží a faktický přesun horní stanice.</li>



<li><strong>16. listopadu 2025</strong> – firma podává <a rel="nofollow noopener" href="https://www.damuels.at/media/kundmachung-betriebsbewilligung-und-aenderungsbaugenehmigung-6sb-hohes-licht-16.12.2025.pdf" target="_blank">žádost o změnovou stavební licenci</a>, ve které už figuruje formulace, že stanice „byla posunuta, aby vyhověla geologickým podmínkám&#8220;.</li>



<li><strong>24. listopadu 2025</strong> – žádost o provozní povolení.</li>



<li><strong>16. prosince 2025</strong> – závěrečná kontrola; podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.damuels.at/media/gemeindevertretung-protokoll-nr.-09-signed.pdf" target="_blank">zápisu obecního zastupitelstva</a> proběhla hladce a obec uvádí udělení provozního povolení i změnové stavební licence.</li>



<li><strong>Druhá polovina prosince 2025</strong> – lanovka zahajuje komerční provoz.</li>



<li><strong>26. ledna 2026</strong> – ORF Vorarlberg zveřejňuje informaci o prověřování ze strany BH Bregenz.</li>
</ul>



<p>Mezi spuštěním a mediální kauzou uplynulo zhruba pět až šest týdnů. Odchylka tedy úřadům nebyla neznámá až po zahájení provozu, firma o změnové povolení požádala ještě před závěrečnou kontrolou. Otázkou ovšem zůstává, zda stavba v nové poloze probíhala už před podáním žádosti 16. listopadu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pokuta, nebo odstavení? Co říká rakouský zákon o lanových drahách</h2>



<p>Podle rakouského Seilbahngesetz může úřad nařídit částečné či úplné zastavení provozu pouze tehdy, když bezpečnost přepravy osob přestane být zaručena nebo existuje důvodná obava z ohrožení cestujících. Samotné probíhající správní řízení o administrativní odchylce takový krok automaticky nespouští.</p>



<p>Sankční rámec je dvojí:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Právní předpis</th><th>Podstata přestupku</th><th>Maximální pokuta</th></tr></thead><tbody><tr><td>Seilbahngesetz 2003</td><td>Stavba, změna nebo provoz bez potřebného povolení</td><td>cca 500 000 Kč</td></tr><tr><td>Vorarlberský zákon o ochraně přírody</td><td>Provedení záměru bez povolení nebo v rozporu s ním</td><td>cca 725 000 Kč</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Podle nás se kauza pohybuje spíše v rovině finanční sankce za postup při realizaci než v blízkosti okamžitého odstavení. Provozní povolení bylo uděleno, změnová stavební licence rovněž, zbývá vyřešit, kdo ponese odpovědnost za to, že se stavělo v nové poloze dřív, než byl změnový postup formálně dokončen.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co nahradila nová šestisedačka a proč na ní Damülsu záleží</h2>



<p>Hohes Licht patří k páteřním lanovkám střediska Damüls-Mellau-Faschina. Stará dvousedačka sloužila od roku 1972 a její parametry už dávno neodpovídaly dnešním nárokům.</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Parametr</th><th>Původní dvousedačka (1972)</th><th>Nová šestisedačka (2025)</th></tr></thead><tbody><tr><td>Délka</td><td>1 200 m</td><td>1 374 m</td></tr><tr><td>Převýšení</td><td>210 m</td><td>267 m</td></tr><tr><td>Rychlost</td><td>2,5 m/s</td><td>5,5 m/s</td></tr><tr><td>Jízdní doba</td><td>cca 8:50 min</td><td>cca 4:30 min</td></tr><tr><td>Kapacita</td><td>1 440 osob/h</td><td>2 800 osob/h</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Odpojitelná sedačka s bublinami a vyhříváním zkrátila jízdní dobu téměř na polovinu a kapacitu zdvojnásobila. Středisko ji propaguje jako hlavní novinku sezony 2025/26, a právě proto má celá kauza větší rezonanci, než by měla u okrajového vleku.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Český lyžař v Damülsu: exotika, nebo běžná destinace?</h2>



<p>Damüls figuruje v nabídkách českých cestovních kanceláří a portál SNOW.cz ho charakterizuje spíše jako „zapomenutý kout&#8220; Vorarlberska, atraktivní pro znalce, méně navštěvovaný masovým českým publikem. Středisko hlásilo sezonu od 5. prosince 2025 do 12. dubna 2026 a nová lanovka byla v provozu bez zveřejněného rozhodnutí o odstávce.</p>



<p>Pro srovnání: v Česku řeší speciální stavební povolování lanových drah od ledna 2024 Drážní a energetický stavební úřad. Veřejně viditelné spory se u nás odehrávají spíše v povolovací fázi před zahájením stavby, aktuálně třeba u nových lanovek ve Špindlerově Mlýně, kde DESÚ stanovil podmínky už ve stavebním povolení. Geologické překvapení při výkopu se ovšem může přihodit na kterékoli horské stavbě; citlivé je vždy načasování korekce vůči povolovacím krokům.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/sest-metru-navic-na-1400metrove-lanovce-skala-v-damuls-nemela-nosnost-stavbari-posunuli-stanici-bez-povoleni/">Šest metrů navíc na 1400metrové lanovce. Skála v Damüls neměla nosnost, stavbaři posunuli stanici bez povolení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jezero Lunz láká během horka davy návštěvníků, voda má kolem 23 stupňů</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jezero-lunz-laka-behem-horka-davy-navstevniku-voda-ma-kolem-23-stupnu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 22 Aug 2026 12:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[jezero]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216705</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Jediné přírodní jezero Dolního Rakouska hlásí při vlně veder teplotu, která z něj dělá plnohodnotný koupací cíl, a kapacita areálu nestačí.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lunzer See leží v 607 metrech nad mořem, obklopený alpskými lesy a vápencovými srázy. Normálně se jeho voda v létě drží kolem dvaceti stupňů, dost na osvěžení po túře, málo na pohodové polední povalování. Jenže při současných vedrech se teplota vyšplhala ke 23 °C a horské jezero se proměnilo v něco, čím běžně nebývá: v magnet pro stovky koupajících denně. Podle dostupných informací dorazilo o posledním červnovém víkendu v sobotu kolem tisícovky lidí, v neděli ještě víc. Pro areál, jehož <a href="https://www.ages.at/fileadmin/badegewaesser/pdf/AT1210008000350010.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">oficiální profil</a> počítá s maximem zhruba 800 návštěvníků za den, je to výrazná špička.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč je 23 stupňů pro Lunz tak zásadních</h2>



<p>Na přehradě nebo na Máchově jezeře by taková teplota nikoho nerozhodila. Na trogové horské jezero s hloubkou 34 metrů a plochou 0,7 km² je to ale psychologický zlom. Turistické zdroje uvádějí letní maxima až 25 °C, ovšem jen při delších horkých periodách. Běžný návštěvník, který zná Lunz jako „to studené jezero v horách&#8220;, najednou zjistí, že se dá plavat bez stahování žaludku. A rozhodne se přijet.</p>



<p>Výsledek? Rekordní sezona 2024, kdy obec za zhruba 90 koupacích dnů napočítala <a href="https://login.gemeindeserver.net/media/lunz/1729610992-gz-2024-07-pdf.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">27 000 hostů</a>, dává hrubý průměr kolem 300 lidí denně. Den s tisícovkou návštěvníků je tedy trojnásobek průměru a jasně překračuje i projektovanou kapacitu areálu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co čekat od koupaliště, a v čem vás spíše zklame</h2>



<p>Seebad Lunz am See je oplocený areál s placeným vstupem, otevřený od 1. května do 30. září denně od 9:00 do 19:00. Zázemí zahrnuje:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Vstupné:</strong> dospělí 6,50 € (celodenní), po 15. hodině 5 €, po 17. hodině 2,50 €; děti 6–18 let 3 €</li>



<li><strong>Využitelná břehová linie:</strong> cca 200 metrů travnaté plochy</li>



<li><strong>Občerstvení:</strong> bufet s první pomocí</li>



<li><strong>Aktivity:</strong> půjčovna loděk a paddleboardů, hydraulicky posuvná jezerní scéna (Seebühne)</li>
</ul>



<p>Jeden zásadní detail ale chybí: plavčík. Areál nemá dozor nad koupajícími, bezpečnost stojí výhradně na vlastní opatrnosti. Při špičkové návštěvnosti a rodinách s dětmi je to fakt, který stojí za zvážení. Agentura AGES navíc obecně upozorňuje, že v přírodních vodách nad 24 °C roste riziko kožních reakcí, takzvané koupací dermatitidy. Nejde o zákaz, ale o důvod nesedět ve vodě celý den.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy přijet a jak se tam dostat</h2>



<p>Praktická rada je jednoduchá: nejpozději na otevření v devět. Při poledním nájezdu už 200 metrů břehu nestačí a komfort rychle klesá. Odpolední vstupné za 5 € zní lákavě, ale za cenu boje o místo na louce.</p>



<p>Z jižní Moravy je Lunz am See reálný jednodenní výlet, z Brna to autem vychází na zhruba 233 km a tři hodiny jízdy. Veřejnou dopravou je cesta delší, kolem pěti hodin s přestupem v Scheibbs na autobus 655. Z Prahy už počítejte s 363 kilometry a více než šesti hodinami, tady dává větší smysl nocleh. Parkování u jezera existuje, aktuální tarif se nám ale nepodařilo ověřit.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč Lunz funguje jinak než běžné koupaliště</h2>



<p>Většina rakouských koupacích areálů jsou umělé nádrže nebo regulované říční laguny. Lunzer See je přírodní ledovcové jezero, jediné svého druhu v celém Dolním Rakousku. Vápencové podloží filtruje vodu, alpský přítok ji průběžně obnovuje. Výsledkem je kvalita, kterou <a href="https://www.ages.at/fileadmin/badegewaesser/pdf/AT1210008000350010.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AGES</a> dlouhodobě hodnotí jako výbornou. K tomu horská kulisa, kterou žádný aquapark nenapodobí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jezero-lunz-laka-behem-horka-davy-navstevniku-voda-ma-kolem-23-stupnu/">Jezero Lunz láká během horka davy návštěvníků, voda má kolem 23 stupňů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>U Zeleného jezera vznikla nová zoologická atrakce pro návštěvníky regionu</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/u-zeleneho-jezera-vznikla-nova-zoologicka-atrakce-pro-navstevniky-regionu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 22 Aug 2026 02:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<category><![CDATA[zajímavost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216691</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Štýrské Zelené jezero má nového souseda. Tři a půl kilometru od jeho břehu otevřel rodinný zvířecí park se 190 zvířaty ve 30 druzích.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kdo někdy stál u průzračné hladiny Grüner See v rakouském Tragößu, ví, že samotná návštěva jezera zabere sotva dvě hodiny. Projdete okruh, vyfotíte tyrkysovou vodu, posadíte se na lavičku a přemýšlíte, co dál. Od začátku května 2026 je odpověď jednoduchá: tři minuty autem nebo třičtvrtěhodinku pěšky odtud funguje Tierpark Tragöß, soukromý zvířecí park, který z krátké zastávky u jezera dělá celodenní výlet.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Z alpačí farmy zvířecí park za deset let</h2>



<p>Příběh začal před deseti lety se čtyřmi alpakami. Michelle a Franz Friedamovi provozovali na adrese Pichl-Großdorf 18 v obci Tragöß-Sankt Katharein farmu „Alpakas und Lamas zum Grünen See&#8220;, asi padesát alpak a lam, dva velbloudy, procházky na rezervaci. Jenže spontánních návštěvníků přibývalo a zvířat taky. „Lidé přicházeli bez rezervace a zvířat jsme měli tolik, že jsme z toho chtěli udělat víc,&#8220; vysvětlila Michelle Friedam v rozhovoru pro regionální médium <a href="https://www.meinbezirk.at/bruck-an-der-mur/c-leute/in-tragoess-st-katharein-startet-eine-tierische-weltreise-fuer-familien_a8589076" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MeinBezirk</a>. Přípravy na přeměnu farmy v úředně schválený zoo park běžely nejméně od léta 2025: nové vnější oplocení, přestavba výběhů, tematické zóny podle kontinentů. Slavnostní otevření proběhlo 1. až 3. května 2026. Za první tři dny dorazilo přes 3 000 návštěvníků.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sobi, losi a nandu mezi štýrskými horami</h2>



<p>Dnešní Tierpark Tragöß zabírá přes čtyři hektary a podle <a href="https://steiermark.orf.at/magazin/stories/3351772/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ORF Steiermark</a> má status úředně schváleného zoo parku. Oproti původní farmě je to jiný svět. Vedle alpak a lam tu žijí:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>dvouhrbí velbloudi, sobi, losi (podle provozovatelů jediní ve Štýrsku), jaci</li>



<li>emu, nandu, pštrosi, wallaby, mary, mývalové</li>



<li>mini prasata, turopolská prasata, dahomejský zakrslý skot, barokní osli</li>



<li>mufloni, jelení antilopy, mini shetlandští poníci, různé rasy ovcí a koz</li>
</ul>



<p>Park nabízí komentovaná krmení, alpačí a lamí procházky, oslí trekking i speciální lama trekking přímo ke Grüner See. Rodiny s dětmi mohou rezervovat „den ošetřovatelem&#8220; nebo dětskou oslavu, skupiny komentované prohlídky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik stojí vstup a jak se tam dostat z Česka</h2>



<p>Vstupné je nastavené na rodinnou úroveň:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Kategorie</th><th>Cena</th></tr></thead><tbody><tr><td>Dospělý</td><td>14 € (cca 350 Kč)</td></tr><tr><td>Dítě 3–15 let</td><td>9 € (cca 225 Kč)</td></tr><tr><td>Dítě do 2 let</td><td>zdarma</td></tr><tr><td>Pes na vodítku</td><td>3 €</td></tr><tr><td>Dvoudenní vstupenka</td><td>24 / 14 €</td></tr><tr><td>Roční karta</td><td>59 / 39 €</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Park je otevřený denně od 9:00 do 18:00. Kdo chce zůstat déle, může využít pět dvoulůžkových pokojů a apartmán přímo v areálu; hosté dostávají zvýhodněné vícedenní vstupy.</p>



<p>Z Prahy je to autem zhruba 390 km, necelých pět hodin jízdy. Veřejnou dopravou vede cesta vlakem do Bruck an der Mur a odtud <a rel="nofollow noopener" href="https://www.verbundlinie.at/de/freizeit-datenbank/tierpark-tragoess" target="_blank">autobusem linky 175</a>, která obsluhuje jak park, tak samotné Zelené jezero.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Není to velká zoo, a to je jeho výhoda</h2>



<p>Srovnávat Tierpark Tragöß s velkými štýrskými areály by bylo nefér. Tierwelt Herberstein pracuje s asi 700 zvířaty a rozlehlým „safari přes kontinenty&#8220;. Wilder Berg Mautern staví na 300 alpských zvířatech, sedačkové lanovce a zábavní infrastruktuře. Tragöß je menší, kontaktnější a intimnější. Ale má něco, co ani jeden z nich nemá: Grüner See za rohem.</p>



<p>Právě v tom podle nás spočívá hlavní tahák pro české výletníky. Zelené jezero už v tuzemském povědomí žije, má profil na oficiálním webu Austria.info a objevuje se na rodinných výletních portálech. Dosud ale platilo, že samotná návštěva jezera nestačí na celý den. Teď stačí. Dopoledne zvířata, odpoledne jezero, nebo naopak.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/u-zeleneho-jezera-vznikla-nova-zoologicka-atrakce-pro-navstevniky-regionu/">U Zeleného jezera vznikla nová zoologická atrakce pro návštěvníky regionu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Přikrmování kachen může zhoršovat kvalitu vody a zvyšovat zátěž městských rybníků</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/prikrmovani-kachen-muze-zhorsovat-kvalitu-vody-a-zvysovat-zatez-mestskych-rybniku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 21 Aug 2026 02:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[dovolená]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<category><![CDATA[zvířata]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216637</guid>

					<description><![CDATA[<p>Linec, hlavní město Horního Rakouska, má problém, který zná každé město s rybníkem a lavičkami u břehu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pleschinger See, městské koupací jezero bez přirozeného přítoku, napájené jen podzemní vodou, se v evropské klasifikaci propadlo do kategorie „nedostatečný&#8220;. Důvodem jsou dvě krátkodobá překročení hygienických limitů v sezoně 2024, která srazila čtyřletý průměr. Provozovatel areálu Linz AG i zemské úřady přitom shodně uvádějí, že odběrové místo, kde k překročení došlo, leželo v zóně s vysokou koncentrací vodních ptáků. A ptáci se tam shlukovali mimo jiné proto, že je návštěvníci krmili.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak rohlík v ruce mění mikrobiologii jezera</h2>



<p>Mechanismus je přímočarý. Krmení soustřeďuje kachny, husy a lysky do malého prostoru u břehu a mol. Více ptáků na jednom místě znamená více trusu, přímo ve vodě i na zpevněných březích. Při dešti odtok spláchne fekální materiál do koupací zóny. Oficiální profil Pleschinger See od rakouské agentury AGES popisuje právě tento scénář: po intenzivních nebo delších srážkách se do vody dostanou mikroby a další látky, které krátkodobě zhorší měření.</p>



<p>V koupacích vodách se v celé EU sledují dva klíčové indikátory fekálního znečištění, <em>E. coli</em> a intestinální enterokoky. Pro vnitrozemské vody platí, že „výborná&#8220; kvalita vyžaduje nejvýše 500 <em>E. coli</em> a 200 enterokoků na 100 ml, zatímco hranice „dostatečné&#8220; kvality leží na 900 a 330. Poslední veřejný odběr z Pleschinger See ze 3. srpna 2026 ukázal 164 <em>E. coli</em> a 53 enterokoků, tedy hodnoty hluboko pod limitem pro „výbornou&#8220; vodu. Jak je tedy možné, že jezero má nejhorší evropskou známku?</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tři vrstvy dat, které se snadno zaměňují</h2>



<p>Odpověď leží v tom, jak <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=celex%3A32006L0007" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">evropská směrnice o jakosti vod ke koupání</a> funguje. Klasifikace Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nevychází z jednoho odběru, ale z percentilového vyhodnocení dat za poslední čtyři koupací sezony. U Pleschinger See to znamená roky 2021–2024. Dvě epizodická překročení v roce 2024 stačila k tomu, aby celkový čtyřletý výsledek spadl do kategorie „nedostatečný&#8220;, přestože následná kontrolní měření byla v pořádku.</p>



<p>Vedle toho existují dvě další datové vrstvy:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Zemské laboratorní odběry</strong> – pravidelné vzorky, jejichž výsledky zveřejňuje <a href="https://www.land-oberoesterreich.gv.at/260000.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zemská stránka Horního Rakouska</a>. Aktuální hodnoty pro sezonu 2026 ukazují známku „gut&#8220; (dobrá).</li>



<li><strong>Provozní kontroly Linz AG</strong> – interní měření provozovatele areálu, který pro letošní sezonu uvádí nulový počet překročení hygienických limitů.</li>
</ul>



<p>Linz AG navíc oznámila, že odběrové místo bylo mezitím přesunuto na reprezentativnější pozici v souladu s koupací vyhláškou, pryč od zóny, kde se koncentrovali ptáci. To je silný signál, že provozovatel problém identifikoval a reagoval.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/sumava-jezero.jpg"><img decoding="async" width="1024" height="477" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/sumava-jezero-1024x477.jpg" alt="" class="wp-image-207725 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/sumava-jezero-1024x477.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/sumava-jezero-450x210.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/sumava-jezero-150x70.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/sumava-jezero-768x358.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/sumava-jezero.jpg 1354w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Proč jsou menší městské nádrže zranitelnější</h2>



<p>Pleschinger See není průtočná přehrada ani řeka s trvalým proudem. Nemá povrchový přítok, voda se obměňuje pomalu. Když se na takovém místě soustředí ptáci a k tomu v hlavní sezoně až dva tisíce koupajících denně, lokální mikrobiologická zátěž roste z obou stran.</p>



<p>Podle <a href="https://www.eea.europa.eu/en/analysis/publications/european-bathing-water-quality-in-2025" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">briefingu EEA za rok 2025</a> vnitrozemské vody v celé EU vycházejí v hodnocení hůř než pobřežní, právě proto, že jde často o menší jezera, rybníky a nízkoprůtočné řeky. Zároveň ale 96 % koupacích vod v EU-27 splnilo alespoň minimální standard. Pleschinger See je lokální výjimka v zemi, která jinak patří k evropské špičce.</p>



<p>Důležité je neztratit proporce. Americká agentura EPA uvádí, že zdravotní riziko při stejné hladině indikátorových bakterií bývá vyšší u lidských fekálních zdrojů, tedy splašků, než u zvířecích. Ptačí trus není univerzální vysvětlení každého zhoršení kvality vody. Je to ale zesilující faktor, který v citlivých městských nádržích dokáže poškodit statistiku natolik, že jezero propadne v evropském hodnocení.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to znamená pro české koupaliště</h2>



<p>V Česku se oficiálně sledují stejné mikrobiologické ukazatele, <em>E. coli</em> a intestinální enterokoky. Podle <a href="https://mzd.gov.cz/koupaci-sezona-2026-byla-zahajena-odbornici-potvrzuji-priznivy-zacatek-dulezity-bude-dalsi-vyvoj-pocasi/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ministerstva zdravotnictví</a> kvalitu vody může rychle zhoršit splach znečištění z povodí, zejména po přívalových deštích. Mechanismus je tedy stejný jako v Linci.</p>



<p>Nejčastějším sezonním problémem českých koupacích vod ale nejsou kachny, jsou to sinice. Státní zdravotní ústav je označuje za pravděpodobně největší riziko tuzemských lokalit. Ve zprávě za sezonu 2025 ministerstvo uvádí, že hlavním důvodem zákazů koupání bylo právě přemnožení sinic, zatímco žádná sledovaná lokalita nebyla označena jako nevhodná kvůli cerkáriové dermatitidě, tedy svědivé vyrážce způsobené larvami ptačích parazitů.</p>



<p>Kdo chce před výletem zjistit aktuální stav, má tři úrovně informací: portál Koupací vody, průběžné souhrny na webu ministerstva a detailní stránky příslušné krajské hygienické stanice. Barevné hodnocení je intuitivní: modrá znamená vodu vhodnou ke koupání, černá zákaz.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zákaz krmení není rozmarem úředníků</h2>



<p>U Pleschinger See platí zákaz krmení vodních ptáků jako součást provozního řádu areálu. Linz AG ho odůvodňuje hygienickými důvody a ochranou kvality vody, na dodržování upozorňují tabule u jezera. Nejde o rakouské specifikum: veřejnozdravotní instituce od Kalifornie po Česko opakují totéž, že krmení vede k přelidnění ptáků, více trusu, horší vodě a vyššímu riziku přenosu nemocí.</p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/prikrmovani-kachen-muze-zhorsovat-kvalitu-vody-a-zvysovat-zatez-mestskych-rybniku/">Přikrmování kachen může zhoršovat kvalitu vody a zvyšovat zátěž městských rybníků</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Příliv turistických autobusů mění okolí oblíbeného jezera a zvyšuje tlak na místní infrastrukturu</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/priliv-turistickych-autobusu-meni-okoli-oblibeneho-jezera-a-zvysuje-tlak-na-mistni-infrastrukturu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Aug 2026 02:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[jezero]]></category>
		<category><![CDATA[Příroda]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<category><![CDATA[turismus]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216613</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Obec s necelými 700 obyvateli přijala v létě 2018 za tři měsíce 1,2 milionu návštěvníků. Dnes se do údolí nedostanete bez rezervace.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pragser Wildsee, italsky Lago di Braies, leží v 1 490 metrech nad mořem v přírodním parku Fanes-Senes-Braies v Dolomitech. <strong>Smaragdově zelená hladina obklopená skalními stěnami</strong> z něj udělala jedno z nejfotografovanějších míst Jižního Tyrolska. Jenže právě ta fotogeničnost spustila lavinu, kterou dnes řídí kamery, rangeři a online formuláře. Spontánní výlet k horskému jezeru se proměnil v logistickou operaci, kterou je nutné plánovat dny dopředu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak televizní seriál a Instagram přepsaly osud údolí</h2>



<p>Zlom přišel v roce 2011. Italská televizní stanice RAI začala vysílat seriál <em>Un passo dal cielo</em> s Terencem Hillem, natáčený přímo na březích jezera. Oficiální italský turistický portál <a href="https://www.italia.it/it/alto-adige/lago-di-braies" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Italia.it</a> výslovně připisuje slávu Braies právě tomuto seriálu. K televiznímu efektu se přidaly sociální sítě, a mechanismus, na který upozorňuje Italský alpský spolek (CAI): overtourismus nejsilněji zasahuje místa, která jsou vizuálně atraktivní, snadno dosažitelná autem a intenzivně sdílená influencery. Pragser Wildsee splňuje všechna tři kritéria.</p>



<p>Výsledek? V létě 2018 projelo údolím 1,2 milionu lidí za pouhé tři měsíce, v průměru téměř 10 000 denně, s absolutním vrcholem 17 874 návštěvníků za jeden srpnový den. Obec Braies přitom čítá kolem 700 stálých obyvatel. Auta parkovala na loukách, v lesích, na krajnicích. Úzká horská silnice se stala kolonou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Léto 2026: údolí jako řízený dopravní koridor</h2>



<p>Od těch časů se situace nezlepšila samovolně, změnil ji „Piano Braies&#8220;, plán regulace, který se od roku 2020 postupně zpřísňuje. Pro léto 2026 platí od 1. července do 15. září denní dopravní omezení mezi 9:00 a 16:00. V tomto okně se do údolí dostanete jen čtyřmi způsoby:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Veřejnou dopravou</strong> – přímé linky 439 a 442, obě vyžadují online rezervaci a platbu (od 13 eur). Guest karty v tomto období neplatí, ale 10 míst na spoj zůstává pro držitele Südtirolmobil Passu bez rezervace.</li>



<li><strong>Pěšky nebo na kole</strong> – bez omezení.</li>



<li><strong>Autem s online rezervací</strong> – kombinovaný ticket stojí 44 eur, pro vozidla nad 2,20 m výšky 49 eur. Garance parkování neexistuje.</li>



<li><strong>Autokarem</strong> – příjezd je povolen jen před 9:00 a po 16:00, počet stání je omezený.</li>
</ul>



<p>Kamery na příjezdu čtou SPZ a pouštějí jen autorizovaná vozidla. Fungují informační body, které návštěvníky směrují ještě před vjezdem do údolí. Samotný vstup k jezeru zůstává zdarma, ale dostat se k němu stojí peníze, čas a plánování.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Pragser Wildsee: Alle Infos zum schönsten Bergsee der Dolomiten" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/3wh9GfRBb0k?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Rangeři, kamery a model pro celé Alpy</h2>



<p>Provincie Jižní Tyrolsko pro léto 2026 nesází jen na dopravní bariéry. V červnu 2026 spustila pilotní projekt 15 rangerů, kteří působí v nejvytíženějších lokalitách včetně Braies. Jejich úkolem není pokutovat, ale informovat, usměrňovat a řešit chování, které ohrožuje přírodu i ostatní návštěvníky, od vstupování na led po blokování stezek kvůli focení.</p>



<p>Že nejde o improvizaci, dokládá i postoj samotné provincie: v září 2025 označila <a href="https://news.provinz.bz.it/de/news/verkehrsregelung-im-pragser-tal-hotspot-management-mit-vorbildwirkung" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">management hotspotu Pragsertal</a> za příkladný model, který pomohl lépe kontrolovat toky návštěvníků. Carlo Alberto Zanella, prezident jihotyrolské sekce CAI, je přesto skeptický. Po velikonoční nehodě na zamrzlém jezeře v dubnu 2026 varoval, že s takovým přístupem návštěvníků „jdeme vstříc jednomu z nejhorších lét v historii&#8220;. Konkrétní čísla pro sezonu 2026 zatím chybí, ale samotné rozšiřování regulace naznačuje, že tlak neklesá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Evropský vzorec: Hallstatt, Plitvice, Morskie Oko</h2>



<p>Braies není osamělý případ. Hallstatt v Rakousku zavedl slotový systém pro autokary, které mají na terminálu jen 20 minut a pak musejí na vzdálenější stání. Plitvická jezera v Chorvatsku pracují s časově omezenou vstupenkou na konkrétní vstup. Morskie Oko v polských Tatrách přitahuje denně tisíce turistů a Tatrzański Park Narodowy doporučuje kupovat parkování předem.</p>



<p>Braies se od těchto míst liší v jednom podstatném detailu: samo jezero nemá vstupné. Veškerá regulace se soustředí na dopravu a průjezd údolím. To je elegantní z hlediska přístupu k přírodě, ale zároveň to znamená, že jediná brzda je kapacita silnice a parkovišť.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak se vyhnout davu? Někde to ještě jde</h2>



<p>Kdo chce Braies zažít jinak než jako zastávku mezi autobusem a selfie tyčkou, má dvě reálné možnosti. První je přijít pěšky: ze Schmieden/Ferrara vede 4,8 km dlouhá trasa, zhruba hodina a půl chůze. Delší varianty vedou z Niederdorfu (11 km, 3 hodiny) nebo z Welsbergu (12,5 km, 3 hodiny). Druhá možnost je zvolit úplně jiné jezero, třeba Antholzer See v údolí Antholz, třetí největší horské jezero Jižního Tyrolska s naučnou stezkou kolem břehů a bez srovnatelného náporu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/priliv-turistickych-autobusu-meni-okoli-oblibeneho-jezera-a-zvysuje-tlak-na-mistni-infrastrukturu/">Příliv turistických autobusů mění okolí oblíbeného jezera a zvyšuje tlak na místní infrastrukturu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/3wh9GfRBb0k" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/3wh9GfRBb0k" />
			<media:title type="plain">Pragser Wildsee: Alle Infos zum schönsten Bergsee der Dolomiten</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Der Pragser Wildsee in den Dolomiten ist weltbekannt! Wir nehmen dich mit zu dem wunderschönen Bergsee und zeigen dir spannende Eindrücke dieses Naturwunders...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/08/pragser-wildsee-alle-infos-zum-s.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Zelené jezero patří k rakouským přírodním unikátům a už 20 let přitahuje turisty</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zelene-jezero-patri-k-rakouskym-prirodnim-unikatum-a-uz-20-let-pritahuje-turisty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 19 Aug 2026 12:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216596</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Smaragdové jezero ve Štýrsku, které každé jaro pohltí lavičky i mostky, letos v dubnu poprvé za šedesát let úplně vyschlo. V květnu se voda vrátila.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kdo přijede ke Grüner See v polovině května, uvidí něco, co nedává smysl. Dřevěné lavičky stojí pod vodou. Pěšina, po které se v zimě procházeli turisté, vede nikam, mizí v tyrkysové hloubce. Stromy trčí z hladiny jako kulisy potopeného parku. A za pár týdnů bude všechno zase na suchu. Tenhle koloběh se opakuje každý rok v údolí pod masivem Hochschwab v obci Tragöß-Sankt Katharein. Jenže za posledních dvacet let se z tichého štýrského klenotu stal jeden z nejfotografovanějších přírodních bodů Rakouska, a s tím přišly davy, zákazy i investice v řádu statisíců eur.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jezero, které každý rok zmizí a znovu se narodí</h2>



<p>Grüner See je krasové jezero napájené podzemními prameny a tajícím sněhem z okolních vápencových hor. Mechanismus je prostý: na jaře, když se sníh rozpouští, voda stoupá a jezero dosahuje hloubky kolem deseti metrů. Zaplavuje okolní cesty, mostky, travnaté plochy. Od poloviny května do konce června bývá hladina nejvýš a voda získává charakteristickou smaragdovou až tyrkysovou barvu, způsobenou rozpuštěnými minerály a průzračností, která umožňuje vidět dno i v několikametrové hloubce. Pak hladina klesá. V létě je jezero mělké, na podzim ještě mělčí a v zimě může prakticky zmizet.</p>



<p>Právě tahle sezonní proměna dělá z Grüner See unikát. Nejde o jezero, ke kterému se jezdí koupat. Jde o přírodní představení s omezeným počtem repríz.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Od lokálního tajemství k instagramové jedničce</h2>



<p>Zlomových momentů bylo několik. V prosinci 2005 štýrský zemský sněm vyzval k vyhlášení ochrany území, impulsem byly obavy z průmyslového odčerpávání pramenité vody, proti němuž se postavila občanská iniciativa i organizace <a href="https://www.alliancefornature.at/unten_ns_hochschwab.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Alliance For Nature</a>. Samotná vyhláška o přírodní rezervaci <a href="https://www.ris.bka.gv.at/Dokumente/Landesnormen/LST40005130/LST40005130.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">nabyla účinnosti 31. října 2006</a>. Od politického startu ochrany tedy letos uplynulo dvacet let.</p>



<p>Druhý zlom přišel v roce 2014, kdy Grüner See vyhrál televizní soutěž ORF „9 Plätze – 9 Schätze&#8220; a získal neoficiální titul nejkrásnějšího místa Rakouska. Virální podvodní fotografie zaplavených laviček obletěly sociální sítě. Návštěvnost skokově narostla. V roce 2024 mělo jezero přes 51 900 příspěvků na Instagramu, první místo mezi štýrskými jezery, sedmnácté v celém Rakousku.</p>



<p>Čísla z parkovišť mluví stejně jasně: ročně se prodá kolem 45 000 parkovacích lístků, což obci přináší asi 270 000 eur na údržbu infrastruktury. A to nejde o vstupné, přístup k jezeru je volný.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="GRÜNER SEE / GREEN LAKE, Austria 2021 🇦🇹" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/BO3LUwicNJ4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Regulace jako součást krásy</h2>



<p>S popularitou přišly problémy. Podle místní analýzy bylo kritických deset až patnáct špičkových dní v roce, kdy se v úzkém údolí střetávali pěší, auta, vlastníci pozemků i lesní hospodáři. Odpovědí nebyl zákaz vstupu, ale postupné utahování pravidel.</p>



<p>Od 1. ledna 2016 platí zákaz koupání, potápění i jakéhokoli jiného využívání vody, vyhlásil ho turistický svaz s odůvodněním, že kontakt s vodou ohrožuje její barvu a kvalitu. Pro srovnání: na podobně fotogenickém Gosausee v Salzkammergut se koupat smí, korutanský Weissensee funguje jako plnohodnotné rekreační jezero s přírodním parkem. Grüner See je z alpských jezer jedno z nejpřísněji režimovaných.</p>



<p>K tomu přibylo placené parkování (6 eur za den), zákaz kempování a přenocování na parkovištích, veřejné toalety, informační centrum a napojení na regionální autobus 175 z Bruck an der Mur. V roce 2025 obec investovala 200 000 eur do nových, bezpečnějších a částečně bezbariérových chodníků kolem jezera.</p>



<p>Podle nás je právě tohle paradox, který dělá Grüner See zajímavým: bez regulace by se z „pohlednicovosti&#8220; stal ekologický problém. Ochrana není protiváhou atraktivity, je její podmínkou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co viděli ti, kdo přijeli letos v dubnu</h2>



<p>Duben 2025 přinesl obraz, který u Grüner See nepamatují šest dekád. Místo tyrkysové hladiny kamenná pustina. Starosta obce pro ORF popsal příčinu stručně: málo srážek, málo sněhu. Žádná voda, žádná barva.</p>



<p>O šest týdnů později, v polovině května, se jezero znovu naplnilo. Voda se vrátila i s typickým odstínem. Epizoda ale ukázala, jak křehký je celý fenomén. Přímou vazbu na klimatickou změnu zatím žádná publikovaná studie nepotvrdila, sucho a nedostatek sněhu jsou nicméně faktory, které mohou jarní představení zkrátit, nebo úplně zrušit.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak se tam dostat z Česka</h2>



<p>Z Brna je to autem zhruba 334 kilometrů, necelých pět hodin jízdy. Z Prahy počítejte s pěti a půl až šesti a půl hodinami přes Vídeň nebo Bruck an der Mur. Veřejnou dopravou z Brna cesta trvá kolem šesti hodin s přestupy; z Bruck an der Mur jede o víkendech v sezoně květen až říjen autobus 175 přímo k jezeru. Parkování funguje na dvou plochách, Parkplatz Grüner See a Parkplatz Jassing. Okruh kolem jezera měří 3,6 kilometru, zvládne ho kdokoli za hodinu. Ubytovat se dá přímo u břehu v penzionu Seehof nebo dva kilometry dál v Gasthof zur Post.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zelene-jezero-patri-k-rakouskym-prirodnim-unikatum-a-uz-20-let-pritahuje-turisty/">Zelené jezero patří k rakouským přírodním unikátům a už 20 let přitahuje turisty</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/BO3LUwicNJ4" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/BO3LUwicNJ4" />
			<media:title type="plain">GRÜNER SEE / GREEN LAKE, Austria 2021 🇦🇹</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[GRÜNER SEE / GREEN LAKEHere&#039;s a short video of a little trip to the breathtaking Green Lake near Tragöß, Styria.Thanks to Bianca, Jan and Nina for joing me o...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/08/gruner-see-green-lake-austria-20.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Ve vodíkových autobusech ve Vídni klesla teplota na šest stupňů, problém řeší dopravce</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/ve-vodikovych-autobusech-ve-vidni-klesla-teplota-na-sest-stupnu-problem-resi-dopravce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 19 Aug 2026 04:57:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<category><![CDATA[Vídeň]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216600</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Vídeňský dopravce Wiener Linien nasadil na jednu z nejnáročnějších městských linek deset vodíkových autobusů. Už po pěti týdnech provozu se ukázalo, že v zimě nedokážou pořádně topit.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>9. ledna 2026 vystoupil vídeňský politik Klemens Resch s měřením, které ukazovalo teplotu v salonu pouhých šest stupňů Celsia. Podle jeho veřejného vyjádření se teplota v autobusech „denně a v různých časech&#8220; pohybovala mezi šesti a deseti stupni. Wiener Linien konkrétní teplotní logy nezveřejnily, ale v následujících měsících samy přiznaly, že klimatizace a vytápění nefungují tak, jak výrobce slíbil. </p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč právě linka 39A</h2>



<p>Wiener Linien spustily pravidelný vodíkový provoz 1. prosince 2025 na lince 39A, která spojuje stanici Heiligenstadt se čtvrtí Sievering. Investice dosáhla 260 milionů korun. Trasa stoupá do kopců, zastávky leží blízko u sebe a dveře se otevírají v krátkých intervalech, tedy ideální podmínky pro to, aby se interiér v zimě rychle vychladil.</p>



<p>Vídeň tuto linku nevybrala náhodou. Už před sériovým nasazením na ní testovala vodíkové autobusy různých výrobců. Dopravce argumentoval tím, že na kopcovité trase jsou vodíkové vozy vhodnější než stejně velké bateriové elektrobusy, protože palivový článek lépe zvládá opakovaná stoupání bez ztráty dojezdu. Původně měly autobusy vyjet v létě 2025. Start se protáhl o půl roku, první signál, že projekt měl skluz ještě před zimními problémy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Deset autobusů, sedm v garáži</h2>



<p>Deset vozů dodal portugalský výrobce CaetanoBus. Už v květnu 2026 stálo sedm z nich mimo provoz. Podle <a href="https://wien.orf.at/stories/3353101/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zprávy ORF</a> Wiener Linien zdůrazňovaly, že problém není ve vodíkovém pohonu jako takovém. Selhávaly jiné komponenty:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>kompresory dveří,</li>



<li>monitory mrtvého úhlu,</li>



<li>sedadlo řidiče,</li>



<li>chybějící náhradní díly od výrobce.</li>
</ul>



<p>O tři týdny později si dopravce vyžádal přímý zásah techniků z Portugalska. CaetanoBus začal platit smluvní pokuty. A 25. června 2026 přišla poslední rána, požár ventilátoru v jednom z vozů. Nikdo nebyl zraněn, ale Wiener Linien preventivně stáhly z provozu všechny autobusy stejného výrobce. Zpět na linku se mají vrátit až po důkladných technických kontrolách.</p>



<p>Projekt formálně zrušen není. Dopravce drží linii „opravit a rozjet&#8220;, ne „zavřít a zapomenout&#8220;. Linku 39A zatím obsluhují náhradní autobusy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Šest stupňů není jen diskomfort</h2>



<p>Světová zdravotnická organizace uvádí 18 °C jako bezpečnou vnitřní teplotu pro chladné období. Pod touto hranicí rostou rizika: zhoršení dýchacích potíží, vyšší krevní tlak, větší náchylnost k infekcím. U starších lidí, dětí a chronicky nemocných může být potřeba ještě vyšší minimum.</p>



<p>Šest stupňů v salonu autobusu znamená, že cestující na krátké jízdě zažijí výrazný diskomfort. Pro řidiče, kteří v kabině tráví celou směnu, jde podle standardů amerického úřadu OSHA už o riziko takzvaného chladového stresu. Nekontrolovatelný třes je přitom varovný příznak, ne vtipná historka z tramvaje.</p>



<p>Palivový článek přitom teplo produkuje, je to jeho fyzikální vedlejší produkt. Jenže samotná existence odpadního tepla nestačí. Rozhoduje, jak dobře ho vozidlo zachytí a přenese do salonu. Sám CaetanoBus u své novější generace zdůrazňoval lepší využití tepla z palivového článku pro rychlejší ohřev kabiny, čímž nepřímo přiznal, že právě integrace vytápění je u starší generace slabé místo.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vídeň není osamělý případ</h2>



<p>Profesor David Cebon z Cambridge, spojený s Hydrogen Science Coalition, uvádí 27 neúspěšných vodíkových autobusových projektů po celém světě. Jako opakující se příčiny jmenuje nespolehlivou dodávku vodíku, technické problémy a vysoké náklady údržby. Veřejně přístupný seznam těchto 27 případů se nám nepodařilo samostatně ověřit, ale širší přehled stejné organizace eviduje desítky zrušených vodíkových projektů od roku 2021.</p>



<p>Vídeň přitom vodík neopustila. Na jiných linkách fungují bezemisní autobusy bez podobných potíží. Od září 2025 jezdí v centru bateriovo-vodíkové minibusy na linkách 2A a 3A, které zvládnou celý den bez dobíjení. V dubnu 2026 přibyla plně bateriová linka 57A s 300kW rychlonabíjením a tepelným čerpadlem, a ta funguje provozně stabilně. Problém 39A tedy není selháním vodíku jako principu, ale selháním konkrétního produktu konkrétního výrobce v konkrétních zimních podmínkách.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Česká města zatím k vodíku přistupují opatrně. Praha od července 2023 testuje vodíkový autobus Škoda H&#8217;CITY na lince 170, ale detailní zimní data k vytápění veřejně nepublikuje. Hlavní pražské investice směřují jinam, do stovky elektrobusů a 101 bateriových trolejbusů za téměř sedm miliard korun z evropských dotací. Ostrava v létě 2026 podepsala smlouvu na 70 elektrobusů a staví strategii „Bez dieselu&#8220; bez zmínky o vodíkové flotile.</p>



<p>Na státní úrovni přitom prostor existuje. IROP v roce 2026 otevřel dotační výzvy i na vodíkové autobusy, nejen na bateriové. Riziko „vídeňského scénáře&#8220; v Česku proto leží hlavně tam, kde by dopravce chtěl rychle přeskočit z pilotního provozu do sériového nasazení, bez robustního servisu, prověřeného zimního vytápění a dostupných náhradních dílů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/ve-vodikovych-autobusech-ve-vidni-klesla-teplota-na-sest-stupnu-problem-resi-dopravce/">Ve vodíkových autobusech ve Vídni klesla teplota na šest stupňů, problém řeší dopravce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Největší ledový systém planety Eisriesenwelt skrývá 42 kilometrů chodeb. V jeskyni v Rakousku mrzne i v létě</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nejvetsi-ledovy-system-planety-eisriesenwelt-skryva-42-kilometru-chodeb-v-jeskyni-v-rakousku-mrzne-i-v-lete/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Jun 2026 03:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[ledový systém]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=209511</guid>

					<description><![CDATA[<p>Čtyřicet dva kilometrů podzemních chodeb, teplota kolem nuly uprostřed července a karbidové lampy místo elektrického světla. Eisriesenwelt u Werfenu drží titul největší ledové jeskyně světa.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zní to jako protimluv: vyrazíte na letní výlet do Alp, a než vstoupíte do jeskyně, navlečete si čepici, rukavice a zimní bundu. Jenže přesně tak vypadá návštěva <a href="https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/eisriesenwelt.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Eisriesenwelt v masivu Tennengebirge</a> jižně od Salzburgu. Jeskyně má přes 42 kilometrů známých chodeb, z nichž turisté smějí projít jediný, ten první, kde se led vrství do sloupů, závojů a celých „paláců&#8220;. Zbytek systému je vícepodlažní, složitě větvený labyrint, do kterého se od roku 1970 veřejnost nedostane. Právě ten nepoměr, kilometr zpřístupněného ledu proti desítkám kilometrů tmy za ním, dává místu zvláštní tíhu. Nejde o zábavní atrakci. Jde o výběr z obřího podzemního světa, který člověk sotva dokáže celý zmapovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč tam mrzne, když venku svítí slunce</h2>



<p>Eisriesenwelt patří mezi takzvané dynamické jeskyně. Princip je jednoduchý: v zimě proudí nižším vchodem dovnitř mrazivý vzduch a podchladí skalní stěny hluboko pod nulu. Voda, která na jaře prosakuje skálou, v těchto „mrazivých kapsách&#8220; zamrzá a tvoří ledovou výzdobu. Když se v létě otočí směr proudění a teplý vzduch začne stoupat vzhůru ke komínům, spodní partie jeskyně už nestihne ohřát. Výsledek: i v červenci a srpnu se teplota u ledových formací drží kolem nuly, někdy pod ní. Energetická bilance celého systému přitom <a href="https://www.eisriesenwelt.at/en/explore-the-cave/science" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">podle vědecké sekce provozovatele</a> stále není plně vysvětlená, měření teploty a proudění pokračují.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co návštěvníka čeká od parkoviště po poslední schod</h2>



<p>Eisriesenwelt není zastávka, u které zastavíte auto a za dvacet minut jedete dál. Je to půldenní horsko-jeskynní výprava, a kdo ji podcení, bude litovat.</p>



<p>Časový rozvrh vypadá zhruba takto:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>20 minut pěšky</strong>&nbsp;od návštěvnického centra k dolní stanici lanovky</li>



<li><strong>3 minuty lanovkou</strong>&nbsp;do výšky přes 1 500 m n. m.</li>



<li><strong>20 minut po horském chodníku</strong>&nbsp;od horní stanice ke vchodu do jeskyně (exponovaná trasa, nevhodná pro lidi se strachem z výšek)</li>



<li><strong>70–75 minut uvnitř</strong>&nbsp;s průvodcem a karbidovými lampami</li>



<li>Stejná cesta zpět</li>
</ul>



<p>Celkem návštěvník zdolá přibližně 1 400 schodů, z toho asi 700 nahoru. Převýšení uvnitř jeskyně činí 134 metrů. Elektrické osvětlení neexistuje, průvodce nasvěcuje ledové formace ručně, což dodává prohlídce atmosféru, jakou běžné turistické jeskyně nemají. Fotografování a natáčení uvnitř ale povolené není.</p>



<p>Co si vzít s sebou? Pevné boty, teplou bundu (obléknout až u vchodu), čepici, rukavice a batoh. Kdo přijede v sandálech a tričku, stráví hodinu v prostředí, kde mu bude zima dřív než zajímavě.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik to stojí a jak se tam dostat z Česka</h2>



<p>Sezóna 2026 běží od 1. května do 1. listopadu, každý den. Kombinovaná vstupenka za jeskyni a lanovku stojí 41 eur online, 45 eur na pokladně. V alpské kategorii „lanovka plus vedená jeskynní prohlídka&#8220; to není cenový úlet, srovnatelný Dachstein Höhlenticket vyjde v létě 2026 na 50 eur, byť zahrnuje dvě jeskyně.</p>



<p>Z Prahy je to autem zhruba 370 kilometrů, necelých pět hodin jízdy. Vlakem nabízejí České dráhy&nbsp;spojení Praha–Salcburk&nbsp;za necelých šest hodin s jedním přestupem; z Salcburku pak regionální vlak do Werfenu trvá asi 45 minut. Od nádraží ve Werfenu jezdí linkový autobus k návštěvnickému centru ve čtyřech denních spojeních (8:26, 10:26, 12:26, 14:26), zpáteční jízdenka stojí 11 eur.</p>



<p>Kapacita jeskyně je omezená a provozovatel důrazně doporučuje online rezervaci s výběrem 30minutového vstupního slotu. Největší nápor bývá mezi desátou a druhou hodinou a v hlavní sezóně červenec–srpen. Kdo chce mít jistotu, měl by koupit lístek hned po zafixování termínu dovolené.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co ještě navštívit ve stejném údolí</h2>



<p>Werfen není jen jeskyně. Přímo v obci stojí devět set let starý hrad Hohenwerfen s prohlídkami, sokolnickými ukázkami a výhledem na celé údolí Salzachu, ideální doplněk na odpoledne po ranní návštěvě Eisriesenwelt. Kdo má chuť na další přírodní zážitek, může zajet do nedalekého St. Johannu im Pongau, kde je od května do konce října přístupná soutěska Liechtensteinklamm.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Eisriesenwelt Werfen" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/UO-T38PBkk4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Pro kontext stojí za zmínku slovenská Demänovská ľadová jaskyňa, nejbližší středoevropský „konkurent&#8220;, která má celkovou délku 2 445 metrů a prohlídkový okruh 650 metrů. V roce 2026 ale její správce oznámil, že po sérii teplých zim přišla o poslední zbytky ledu. Eisriesenwelt zatím staví návštěvu na výrazné ledové výzdobě. Slovo „zatím&#8220; tu ale visí ve vzduchu, obnova ledu neznamená automatickou odolnost vůči oteplování.</p>



<p>Jeden detail z historie jeskyně působí jako tichá tečka za celým příběhem. Alexander von Mörk, speleolog, který na počátku 20. století posunul průzkum Eisriesenwelt zásadně kupředu, padl v první světové válce. Podle <a href="https://www.nationalgeographic.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">National Geographic</a> bylo jeho přání splněno: popel uložili přímo v jeskyni, kterou pomáhal odkrývat. Čtyřicet dva kilometrů chodeb tak hlídá i jeho památka.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nejvetsi-ledovy-system-planety-eisriesenwelt-skryva-42-kilometru-chodeb-v-jeskyni-v-rakousku-mrzne-i-v-lete/">Největší ledový systém planety Eisriesenwelt skrývá 42 kilometrů chodeb. V jeskyni v Rakousku mrzne i v létě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/UO-T38PBkk4" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/UO-T38PBkk4" />
			<media:title type="plain">Eisriesenwelt Werfen</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Die Eisriesenwelt Werfen im SalzburgerLand ist größte Eishöhle der Welt. Der vordere Teil dieses gigantischen Höhlensystems verzaubert mit riesigen „Baum-Eis...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/eisriesenwelt-werfen.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Evropské Niagary máme pod nosem! Češi přehlížejí vodopády, které léčí astma i alergie</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/evropske-niagary-mame-pod-nosem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 09 Jun 2026 12:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205297</guid>

					<description><![CDATA[<p>Hukot vody, mlha ve vzduchu a scenérie jako z pohádky. Krimmler Wasserfälle lákají návštěvníky nejen na krásu, ale i na překvapivě blahodárné účinky pro zdraví.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud si myslíte, že za pořádnými vodopády musíte letět až někam na Island nebo k Niagaře, tak vás ráda vyvedu z omylu. Jeden světový unikát totiž máme doslova za humny, a i když tam Češi v posledních letech jezdí víc, pořád spousta z nás netuší, jaká síla se tu skrývá. A kde ji hledat? Přece <strong>v rakouských ledovcových vodách kousek od našich hranic</strong>. Řeč je o Krimmelských vodopádech (Krimmler Wasserfälle). A věřte mi – je to takový hukot, že i ten největší mluvka v partě raději zmlkne a jen zírá na tu bílou tmu, co se valí z hor.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tři patra čistého adrenalinu</h2>



<p>Když se řekne 385 metrů, zní to jako nic moc číslo, že? Ale když stojíte pod touhle masou vody, která se ve třech obřích skocích řítí do údolí, je to úplně jiná káva. <strong>Krimmelské vodopády jsou nejvyšší v Evropě </strong>(ano, opravdu je nikdo jiný nepředběhne) a věřte mi, že své slavnější italské nebo francouzské kolegy strčí hravě do kapsy. Napájí je říčka Krimmler Ache, která bere sílu přímo z ledovců Vysokých Taur.</p>



<p>A mám pro vás i jednu zajímavost, co mě fakt dostala: největší „fičák“ je u vodopádů večer. Proč? Protože voda z tajícího ledovce musí urazit osmnáct kilometrů, než k té hraně dorazí, a trvá jí to zhruba deset hodin. Takže zatímco se nahoře v poledne opírá sluníčko do ledu, <strong>dole si tu největší sprchu užijete, až když se začne stmívat</strong>. A rekord? Ten jsem pro vás vyčetla z informační tabulky – v roce 1987 se tudy prohnalo 180 kubíků za sekundu. To už není vodopád, to je regulérní apokalypsa v přímém přenosu. Brrr&#8230;</p>



<h2 class="wp-block-heading">Stezka, kde se zapotíte, ale i moc pěkně pokocháte</h2>



<p>Cesta nahoru není úplně pro bábovky, to vám říkám na férovku (takže kočárky a lidé s omezenou pohyblivostí by raději měli zůstat dole), ale stojí za každou kapku potu, kterou na ní vycedíte. Čekají vás čtyři kilometry šlapání do kopce a převýšení 380 metrů. Ale klid, Rakušané jsou v tomhle profíci, takže stezka, která tam je už od roku 1901, <strong>má hned jedenáct vyhlídkových plošin</strong>, kde si odpočinete a rozhlédnete se po kraji. Ale dejte si pozor na to, jak se jmenují. Pokud se vám totiž zalíbí třeba Regen Kanzel (doslova Dešťová kazatelna), počítejte s tím, že tam budete mokří dřív, než řeknete „štrúdl“. A vůbec, kdo se nerad namáčí, ten by měl mít s sebou pláštěnku – minimálně váš mobil to ocení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/krimmler-rakousko-vodopad.jpg"><img decoding="async" width="1024" height="537" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/krimmler-rakousko-vodopad-1024x537.jpg" alt="" class="wp-image-205296 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/krimmler-rakousko-vodopad-1024x537.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/krimmler-rakousko-vodopad-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/krimmler-rakousko-vodopad-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/krimmler-rakousko-vodopad-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/krimmler-rakousko-vodopad.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></a></figure>



<p>Mimochodem, ta cesta není žádná novostavba pro turisty. Už ve středověku tudy totiž chlapi na koních tahali alpskou sůl. Dneska už tam ale nejezdí koně, nýbrž Pinzgauská železnice, která z téhle zapadlé vísky udělala doslova turistický magnet. Ale naštěstí jen v sezoně. Mimo ni je to tady pořád moc fajn.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Doktorův recept: Dýchejte zhluboka!</h2>



<p>A teď to nejlepší. Krimmelské vodopády nejsou jenom pastva pro oči, ale i pro plíce. Lékaři sem posílají lidi s astmatem nebo alergiemi jako na běžícím páse. Jak se totiž ta<strong> čisťounká ledovcová voda tříští o skály, vytváří mikročástice</strong>, které jsou doslova nabité zápornými ionty. Ty pak pronikají hluboko do plic a čistí je lépe než kdejaký inhalátor. Takže až tam budete stát a lapat po dechu, nedělejte to jen kvůli té kráse, ale pořádně se nadechněte – je to terapie zadarmo.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/evropske-niagary-mame-pod-nosem/">Evropské Niagary máme pod nosem! Češi přehlížejí vodopády, které léčí astma i alergie</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Lepší než Chorvatsko a jen 4 hodiny z Prahy: Objevte jezero s nejčistší vodou v Rakousku</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/lepsi-nez-chorvatsko-a-jen-4-hodiny-z-prahy-objevte-jezero-s-nejcistsi-vodou-v-rakousku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 26 Apr 2026 06:16:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Fuschlsee]]></category>
		<category><![CDATA[jezero]]></category>
		<category><![CDATA[Rakousko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=204892</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Alpské jezero Fuschlsee v Salcbursku má vodu v pitné kvalitě, leží 340 kilometrů od Prahy a většina Čechů o něm nikdy neslyšela.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zatímco kolony na chorvatské dálnici spolehlivě začínají někde za Záhřebem po osmi hodinách za volantem, Fuschlsee se z Prahy dá stihnout za jediné odpoledne. Přesněji za čtyři hodiny a devatenáct minut, pokud věříte dopravnímu plánovači a nezastavíte na každé rakouské benzince. Jezero dlouhé čtyři kilometry a hluboké přes šedesát sedm metrů leží v srdci Salzkammergutu, obklopené alpskými svahy a lesem. Motorové čluny sem nesmí, pobřežní zástavba je minimální a voda je tak čistá, že ji můžete pít rovnou z jezera. Podle&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://fuschlsee.salzkammergut.at/en/information/the-region/artikel/detail/4447/facts-about-lake-fuschlsee.html" target="_blank">oficiálního regionálního webu</a>&nbsp;jde o nejčistší a nejprůzračnější jezero v celém Salcbursku. A přesto ho většina českých cestovatelů míjí po dálnici směrem na jih.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč zrovna Fuschlsee a ne Jadran</h2>



<p>Srovnání s Chorvatskem zní provokativně, ale má logiku, jen ne tu, kterou byste čekali. Fuschlsee nevyhrává teplotou vody ani slaným mořským vzduchem. Vyhrává časem. Víkendový výlet k Jadranu znamená minimálně šestnáct hodin v autě tam a zpět. U Fuschlsee je to osm. Pro dva až čtyři dny volna je to zásadní rozdíl.</p>



<p>Co jezero reálně nabízí:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>4 veřejná koupací místa</strong> podél břehu, hlavní zázemí v areálu Fuschlseebad</li>



<li><strong>11km okruh kolem jezera</strong> — 3 hodiny chůze, převýšení jen 115 metrů, oficiálně vhodný i pro rodiny s malými dětmi</li>



<li><strong>Půjčení SUP a kajaků</strong> přímo u koupaliště</li>



<li><strong>Minigolf a dětské hřiště</strong> v areálu Fuschlseebadu</li>



<li><strong>Možnost zkrátit okruh lodí</strong> od Schlossfischerei zpět</li>
</ul>



<p>Jadran zůstává Jadranem, teplejší, slanější, s jiným charakterem. Ale pokud hledáte rychlý letní únik bez celodenní cesty, Fuschlsee je těžko překonatelný.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Komorní alternativa k velkým jménům Salzkammergutu</h2>



<p>Kdo zná region, pravděpodobně slyšel o Wolfgangsee nebo Mondsee. Obě jezera jsou větší, známější a turisticky vytíženější. Wolfgangsee se chlubí plochou přes 12 km², více než 400 ubytovacími zařízeními a skoro 200 restauracemi. Mondsee láká na letní teploty až 27 °C a přes 600 akcí ročně.</p>



<p>Fuschlsee je jiná liga, záměrně. Šířka necelý kilometr, zákaz motorových plavidel, minimum zástavby na březích. Kdo hledá klid a přírodu místo promenád a vodních skútrů, tady ho najde. Přímá data o návštěvnosti sice nejsou veřejně dostupná, ale hlavní parkoviště u Fuschlseebadu má 360 míst, dost na to, aby se v červencových víkendech zaplnilo, ale pořád řádově jinde než chorvatská Makarska.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak se tam dostat a co to stojí</h2>



<p><strong>Autem z Prahy:</strong>&nbsp;339,9 km, přibližně 4 hodiny 20 minut bez větších zdržení. Trasa vede přes Linec a dál po rakouských dálnicích směrem na Salzburg.</p>



<p><strong>Vlakem:</strong>&nbsp;Přímé spojení neexistuje.&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.cd.cz/trasy/trasy-rakousko/praha-salzburg/-30096/" target="_blank">České dráhy doporučují</a>&nbsp;trasu Praha–Linec–Salzburg s orientačním časem kolem 5 hodin 47 minut. Ze Salzburgu pak pokračujete regionálním autobusem do Fuschl am See. Celkem počítejte se sedmi hodinami.</p>



<p><strong>Ubytování</strong>&nbsp;(orientační spodní hranice z oficiálních profilů):</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Typ</th><th>Cena od</th></tr></thead><tbody><tr><td>Penzion Haus am See</td><td>35 €/os./noc, 50 € se snídaní</td></tr><tr><td>3* Seehotel Schlick (u jezera)</td><td>66 €/os. se snídaní</td></tr><tr><td>Apartmány Haus Klaushofer</td><td>50 €/jednotku, větší byty 80–90 €</td></tr></tbody></table></figure>



<p><strong>Parkování:</strong>&nbsp;U Fuschlseebadu (Dorfstraße 30) stojí denní karta pro hosty koupaliště 3 €. Veřejné parkoviště na Steinbachstraße je od prosince 2024 zpoplatněné, 3 € za dvě hodiny, celodenní lístek 5 €.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zámek ze Sissi a muzeum, které vysvětluje mýtus</h2>



<p>Na břehu jezera, technicky už v katastru sousedního Hof bei Salzburg, stojí Schloss Fuschl. Ve filmech o Sissi z padesátých let zastupoval bavorský Schloss Possenhofen, domov mládí císařovny Alžběty. Dnes v zámeckém hotelu funguje&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://fuschlsee.salzkammergut.at/en/oesterreich-poi/detail/430038746/sisi-museum.html" target="_blank">Sisi Museum</a>, které kombinuje originální předměty císařovny s filmovými rekvizitami a otevřeně ukazuje, jak moc právě film utvořil veřejný obraz „Sissi&#8220;. Pro rodiny s dětmi příjemná zastávka na cestě kolem jezera.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy vyrazit</h2>



<p>Koupací sezona Fuschlseebadu oficiálně startuje 25. dubna 2026. Červenec a srpen budou logicky nejexponovanější, alpské jezero s pitnou vodou čtyři hodiny od Prahy si své publikum najde. Kdo chce kompromis mezi koupáním a klidem, měl by mířit na konec června nebo první polovinu září. Voda bude chladnější než v jadranských zátokách, ale vzduch bude vonět pryskyřicí místo opalovacím krémem. A to má taky svou cenu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/lepsi-nez-chorvatsko-a-jen-4-hodiny-z-prahy-objevte-jezero-s-nejcistsi-vodou-v-rakousku/">Lepší než Chorvatsko a jen 4 hodiny z Prahy: Objevte jezero s nejčistší vodou v Rakousku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
