Na našem vesmírném dvorečku

Tým vede astrofyzička Dr. Natasha Hurley-Walker z Mezinárodního centra pro radiovou astronomii. „Tento objekt se během našich pozorování střídavě objevoval a mizel, a to po několik hodin,“ uvedla. „To bylo naprosto nečekané a pro astronomy dokonce děsivé. Žádný jiný objekt na obloze se totiž takto neprojevuje. Navíc je ta věc docela blízko, jen asi 4 000 světelných let. To je náš galaktický dvorek,“ upřesnila poměry vzdálenosti.

Objekt objevil student Curtin University Tyrone O’Doherty pomocí teleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v Západní Austrálii. Použil k tomu ještě novou techniku, kterou sám vyvinul. „Je vzrušující, že objekt, který jsem loni identifikoval, se projevuje takhle zajímavě,“ prohlásil O’Doherty, který je aktuálně v doktorandském programu. „Pole MWA je extrémně citlivé a perfektní pro sledování celé oblohy včetně detekce nečekaných jevů.“

Blikání přítomnosti není nové

Objekty, které se ztrácí a zase objevují, nejsou pro astronomy novinkou, říkají jim „přechodné“. „Když studujeme přechodné jevy, sledujeme smrt obrovských hvězd a aktivitu trosek, které za sebou nechaly. Pomalé přechodné jevy jako supernovy se objeví během několika dní a zmizí za několik měsíců. Rychlé, jako neutronová hvězda zvaná pulsar, blikají rychlostí několika milisekund, případně vteřin.“

Spoluautorka objevu Dr. Gemma Anderson ovšem prohlásila, že něco s „blikáním“ v minutové frekvenci je opravdu podivné. Záhadný objekt byl neuvěřitelně jasný a menší než Slunce. Vysílal vysoce polarizované záření, tudíž má nejspíš extrémně silné magnetické pole. Podle Hurley-Walker toto pozorování potvrzuje predikovaný objekt zvaný „magnetar s ultradlouhou periodou“. Jde o teorii pomalu rotující neutronové hvězdy.

Nečekaná forma potvrzení predikce

Nikdo však neočekával, že ji odhalí napřímo tímhle způsobem, protože nečekali takovou jasnost objektu. „Nějak to mění magnetismus na radiové vlny, a to mnohem efektivněji než cokoli, s čím jsme se doposud setkali.“ Hurley-Walker aktuálně objekt pozoruje s očekáváním, zda se záření opět ukáže. „Jestli ano, pak jsou na jižní polokouli i na orbitě teleskopy, které se na něj mohou podívat zcela přímo.“

Dalším plánem je najít na obloze pomocí metody MWA ještě další podobně podivné objekty. „Více nálezů nám řekne, zda jde o jednorázovou anomálii, nebo tu máme velkou populaci, které jsme si dosud nevšimli,“ vysvětluje. Klíčem pro nález a jeho další studium je sběr a rozbor dat z teleskopu MWA po celou uplynulou dekádu. Právě zpětné procházení obrovské masy dat je pro astronomii docela unikátní postup. Určitě nás tedy čekají další odhalení.

Který galaktický objekt vám zatím nejvíce učaroval?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Jen kousek od naší planety se objevil záhadný objekt. Astronomové dosud nespatřili nic podobného se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

• 70 Virginis b
• 55 Cancri b
• 47 Ursae Majoris b
• Upsilon Andromedae b

Radiové vlny emitované planetou

V oficiálním vyjádření, které k objevu vydala univerzita v Cornellu, vědci vysvětlují, že jde o první náznaky, že by se podařilo zachytit radiové vlny emitované samotnou planetou. Zdaleka to neznamená, že radioteleskop odposlechl mimozemskou rozhlasovou stanici. Podobné závěry se krátce po zveřejnění výsledků výzkumu začaly objevovat na sociálních sítích, jsou však pochopitelně zcela nesmyslné.

Cesta k mapování vesmíru

Pokud se prokáže, že jde skutečně o vysílání planety jako takové, tento objev může výrazně pomoci s mapováním doposud neznámých oblastí výzkumu. Podaří-li se tuto metodu zefektivnit a správně dešifrovat výsledné záznamy radiových vln, bude s jejich pomocí možné odhalovat planety i ve větší vzdálenosti od Země, než pouhých 50 světelných let.

Výzkum radiových vln jednotlivých planet přitom začal už v naší sluneční soustavě, v roce 2016 a 2017 se odehrála série měření radiových vln Jupiteru. Ty měly odhalit charakteristické vzorce pro vysílání emitované plynnými obry, které je pochopitelně díky jejich velikosti snazší odhalit než menší planety. Právě vysílání Jupiteru vědcům prozradilo, co mají hledat. A aktuální pozorování Tau Boötis b dokazuje, že metoda jako taková může fungovat.

Článek Vědci zachytili radiové vlny ze vzdálené planety se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lidstvo musí s mimozemšťany komunikovat

Tesla v roce 1931 poskytl novinářům rozhovor, ve kterém tvrdí, že ve vesmíru určitě existují lidé nebo bytosti, které žijí obdobně jako my. Podle něho bude velmi důležité s nimi komunikovat a vytvořit společné bratrství. Jeho tvrzení samozřejmě zapadá do objevů, které během svého života udělal. Jedním z nich byly rádiové vlny, které uměl zachycovat i používat. Sestrojit třeba jimi řízeného robota.

V roce 1899 zachytil z vesmíru signály, o kterých byl přesvědčen, že pochází od mimozemské civilizace. V té době vlastně nikdo nedokázal pochopit, o čem mluví, protože něco takového jako zachycování kosmických signálů neexistovalo. Zjistil, že jsou pravidelné. Také vyloučil, že by je produkovalo slunce, měsíc nebo pozemská atmosféra. Nabízelo se jediné vysvětlení. Pochází od někoho jiného ve vesmíru.

Spekulace o Černém rytíři

Tesla byl přesvědčen, že je vysílá civilizace z Marsu. V té době se věřilo, že na čtvrté planetě sluneční soustavy může být inteligentní život, ačkoli dnes víme, že tomu tak není. Další teorie říkají, že se jednalo o signály tajemného satelitu Černý rytíř. Má údajně obíhat na polární oběžní dráze Země. Kolem tohoto předmětu existuje mnoho různých teorií. Někteří lidé tvrdí, že ho zaměřili nebo viděli, jiní zase, že ve skutečnosti vůbec neexistuje.

V současnosti víme, že mnohé signály takto zaznamenané patří různým planetám, kometám, hvězdám či dokonce galaxiím. Na druhou stranu se vyskytují i signály, o jejichž původu se vědci často dohadují a neznají je. Je nutné ale konstatovat, že rádiové vlny, tak jak je objevil Nikola Tesla, se k mezihvězdné komunikaci nehodí. Šíří se jen rychlostí světla a na nějakou odpověď od nějaké hvězdy bychom mohli čekat mnoho a mnoho let.

Článek Vzácný rozhovor Nikoly Tesly z roku 1931 o tom, co by komunikace s mimozemšťany udělala s lidstvem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Největší radioteleskop světa

Sky Eye je od roku 2019 uveden aktivně do provozu, aby skenoval rádiové signály v hloubi vesmíru. V roce 2020 výzkumníci uvedli, že zaznamenali dva podezřelé úzkopásmové, potenciálně umělé rádiové signály. Nedávno cílený průzkum známých exoplanet našel další podivný úzkopásmový rádiový signál, čímž se počet zvýšil na tři.

Čeká se na výslednou analýzu

Úzkopásmové rádiové vlny, které obvykle používají pouze lidská letadla a satelity, mohly být vyrobeny mimozemskou technologií. Vědci však tvrdí, že jejich zjištění jsou předběžná, a stále se čeká na výslednou analýzu. Jejich cílem je utvrdit lidskou civilizaci, že na světě skutečně není sama.

První známky mimozemské civilizace?

„Jedná se o několik úzkopásmových elektromagnetických signálů, které se kompletně liší od ostatních.“ S těmito slovy přišel Zhang Tonjie, hlavní vědec z China Extraterrestrial Civilization Research Group na Pekingské pedagogické univerzitě. Vědec dodal, že jeho tým plánuje opakovat pozorování podivných signálů, aby přesvědčivě vyloučili jakékoli rádiové rušení a získali o nich co nejvíce informací. Sebejistě sdělil lidem, že se těší, až se Sky Eye stane prvním teleskopem, který potvrdí existenci mimozemské civilizace.

Nesoulad mezi nekonečným rozsahem, stářím vesmíru a zjevným nedostatkem inteligentních forem života mimo Zemi už dlouho znepokojuje vědce. Toto rčení pochází z Fermiho paradoxu. Je pojmenován podle nositele Nobelovy ceny za fyziku Enrica Fermiho, který světu zanechal velice oblíbenou frázi: „Tak kde všichni jsou?“ Když se nad tím člověk zamyslí, tak nekonečnost vesmíru je celkem smutná. Tolik prostoru a vesmírných těles, ale žádná živá duše.

Jak dlouho může trvat, než odhalíme existenci mimozemské civilizace?

Zdroj: Science

Článek Čína tvrdí, že jejich obří teleskop pravděpodobně zachytil signály od mimozemšťanů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.