Lenost, maličkosti a klení

Více psychologických studií zaměřených na inteligenci ukázalo, že lenost a inteligence se často potkávají. Inteligenti se totiž často zavrtávají do svých projektů a jinak jsou méně aktivní. Průměrní lidé se zase rychleji nudí, takže hledají způsoby, jak zabít čas. Ovšem ne každá lenost je známkou inteligence. V mnoha případech jde prostě o klasickou nechuť vyvíjet jakoukoliv aktivitu. Podobným projevem je taky sklon k zapomínání, hlavně některých maličkostí.

Právě drobnosti zapomíná mozek ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé mu to dovoluje adaptaci na nové podmínky. Zadruhé si tak tvoří celkový obrázek a následně nepotřebuje veškeré detaily. Takže pokud vám mozek v nějakém detailu vypoví službu, nezlobte se na něj. Dost možná jen vyklidil prostor pro nové nápady. A občasné jadrné klení je ukázkou rozsáhlé slovní zásoby. Ovšem zvláště s ním se to nesmí přehánět, jinak velmi rychle ztratí své kouzlo.

Důvěra, kočka či málo spánku

Inteligentní lidé navzdory oblíbenému klišé dovedou věřit lidem. Výzkumy také ukázaly, že důvěra v další lidi vede v nervovou stabilitu a méně zdravotních problémů. Kočky jsou inteligentní, tichá a sebevědomá zvířata. Není proto divu, že právě jejich společnost si chytří lidé oblíbili. Bez ohledu na přítomnost kočky nebo psa platí jedno – chlupatý přítel znamená doma hodně lásky. A to je podstatnější než jakékoli testy na IQ.

Pokud jde o ten spánek, nemusí ho být vždy méně. Inteligence má ovšem ráda večery a noci, kdy se může její majitel v klidu pohroužit do své práce a bádání. No a ráno je obvykle nucen vstávat do školy nebo do práce. Takže pokud jste ten typ, který dlouho ponocuje a ráno s jazykem na vestě spěchá na autobus, uklidněte se. Zatím to vypadá, že jste prostě jen chytří. Tak svůj dar využijte a udělejte ve světě nějakou pozitivní změnu.

Zdroj: BrightSide

Článek Jak moc jste chytří? Pokud splňujete následující znaky, patříte mezi úzkou skupinu vyvolených v ČR se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když se dvě oblasti mozku překrývají

V roce 2019 vyšla v časopise Frontiers of Psychology výše zmíněná studie o souvislosti jazyka a manuální zručnosti. Část mozku, která se věnuje jazyku, má totiž velký přesah do neuronových sítí spojených s rukama, motorikou a také užíváním nástrojů. Lze si tedy představit, že neurony operující s obratností jednoduše „přetečou“ do sousední nervové tkáně. Ta shodou okolností ovládá právě ústa, takže při přílišném zapojení motoriky se tu projeví tento přetlak.

Forrester je toho názoru, že se na fenoménu mohou podílet i evoluční vlivy. Ty lze vysledovat až do období, kdy se u lidského druhu přesunul důraz od ruční gestikulace k používání mluveného slova. Překrývání oblastí mozku není ostatně nic nového. Je zajetým mýtem, že v mozku existuje něco jako „místečka“ pro jednotlivé položky našich znalostí. Tedy oblast pro čísla, prostorovou představivost nebo například intuici. Realita je ovšem jiná.

Mýty a struktura mozku

Mozek nemá místečka, ale funkční sítě nebo funkční systémy. Ty se navzájem překrývají a prostupují sebou. Stejně tak je mýtem často skloňovaná kreativní a logická hemisféra. Tedy předpoklad, že jedna hemisféra je kreativnější a druhá analytičtější. O výkon v jednotlivých oblastech se totiž stará jen úroveň komunikace mezi oběma polovinami, tedy mozkový kmen. To je silný svazek vláken, která dovolují putování vzruchů mezi polovinami mozku.

Podobným mýtem je, že u mozku využíváme jen 10 % kapacity. Je to naprostý nesmysl a zkoumání mozku na CT opakovaně ukázalo, že mozek neustále „běží“ na plný výkon. Během spánku je dokonce o dost aktivnější než v bdělém stavu. Faktem je, že jazyk a komunikace jsou naprosto specifickou oblastí. Jednoduše proto, že bez pojmů nejsme schopni se slovně domluvit. Jazyk je tedy nepochybně něčím, co zasahuje do všech oblastí mozku.

Článek Proč vyplazujeme jazyk, když se soustředíme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Výkonnější paměť a čistší kůže

Váš mozek je další – a rozhodně ne poslední – orgán, který z úbytku váhy bude těžit. Podle některých studií se jasně ukázalo, že zbavení se nadbytečného tuku zlepšuje vaše kognitivní schopnosti spojené s plánováním, tvorbou strategie a organizováním. Po zhubnutí bude váš mozek také aktivnější stran ukládání nových vzpomínek. Proto si je bude následně i lépe vybavovat, protože na to bude potřebovat méně prostředků.

Cesta napříč procesem hubnutí má ještě další bonus a to kromě zdravého pocitu také zdravější vzhled. Široká skupina lidí, která se rozhodla pro zdravější životní styl, si všimla obrovských změn ve svém zevnějšku. Vyčistila se jim pleť, přestala se loupat a dělat pupínky a další defekty. Zesílily jim vlasy, získaly zdravější vzhled a jejich nehty už se nelámou a jsou mnohem lesklejší a pevnější.

Kolena, klouby a slabší alergie

Ztráta pouhého půl kilogramu tělesné hmotnosti sníží tlak na vaše kolena o 2 kilogramy. Jen si tedy představte, jak vděčná vám vaše kolena budou, když jim toto břemeno uvolníte. Ztráta tuku, hlavně toho útrobního, tedy vyskytujícího se v oblasti břicha, může redukovat projevy artritidy a dalších kloubních chorob. Pro organismus je to jako odstranění závaží, která jsou těžká a navíc blokují jeho volný pohyb.

Nadváha omezuje také váš dýchací systém. V případě, že trpíte alergiemi, zesiluje tento dopad jejich symptomy. S postupným hubnutím ovšem zjistíte, že alergické projevy sice nezmizí, stávají se ale mnohem lehčími. Celé vaše dechové ústrojí se totiž uvolní a částice se tak nezachytí tolik jako v předchozích podmínkách. Dost možná budete nakonec schopni i zahodit inhalátor nebo opustit sezónní medikamenty.

Menší chodidla a citlivost na chlad

Pokud hubnete, projevuje se tento proces po celém vašem těle, což se vztahuje i na chodidla. Když vám tedy během této cesty začnou padat vaše oblíbené tenisky, nepanikařte, je to normální projev. Místo toho se těšte z toho, že si můžete boty pořádně zavázat kolem vašich tenkých lýtek. Nezapomeňte si také nechat zmenšit prsteny nebo další šperky. Vaše prsty budou totiž taky hubenější, tak ať neztratíte oblíbené kousky.

Během zimních měsíců asi zjistíte, že si oproti předchozím letům nejspíš potřebujete vzít čepici i šálu. Hubnutím totiž přicházíte o tukovou vrstvu, která vás izoluje před vnějším prostředím. Bez ní se tělo stává citlivějším k okolním změnám teplot, hlavně ve studeném a sychravém počasí. Dalším důvodem pocitu chladu je zpomalení metabolismu. Tělo nemá tolik zásob kalorií, snaží se tedy ty přítomné uchovat.

Ženská perioda a méně bolestí hlavy

Na vaši tělesnou váhu jsou velmi těsně navázány také hladiny hormonů. Pokud tedy zhubnete nebo naopak nějaké to kilo přiberete, projde určitými změnami váš endokrinní systém. Vzestupy a poklesy v hladinách estrogenu a testosteronu se mohou projevit nepravidelnou menstruací, případně jejím hladším či těžším průběhem či variabilní délkou. Tyto změny postupně odezní, jakmile se tělo „zajede“ v novém nastavení.

Ačkoli obezita nespouští bolesti hlavy přímo, zvyšuje riziko migrén o 50 %. Aktuální teorie podpořená experty naznačuje, že tukové buňky zvyšují míru zánětlivosti ve vašem těle. V určitých situacích pak právě tyto záněty stojí za bolestmi hlavy. Proto zbavení se nadbytečných kil tento projev redukuje a to jak v ohledu kvantity, tak intenzity jednotlivých bolestí hlavy. Úbytek váhy tak nepochybně poznáte na více frontách.

Jaké taktiky a recepty máte na zbavování se kil navíc? Fungují vám?

Zdroj: Healthline

Článek Hodně lidí se opakovaně nebo jednorázově snaží zhubnout. Málokdo ale ví, co se při tomto procesu v těle odehrává a na co si dát pozor se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když organismus chřadne

Při nemoci i ztrátě apetitu je organismus schopen si dobíjet nějakou část energie spánkem. Jenže ke konci života má i spánek na tuto obnovu čím dál tím menší dopad. I tak je ovšem umírající osoba vzhůru stále kratší a kratší dobu. Nejedná se ovšem o klasický spánek, spíše o prodlužující se doby bezvědomí. Pokud umírající potřebuje pravidelné léky, je to vhodná chvíle k podání těch, jejichž aplikace nevyžaduje bdělost.

Bezvědomí přitom nezpůsobuje medikace, ale samotný proces umírání člověka. Dalším faktorem je stále slabší srdeční tep, uvadající krevní tlak a chladnější kůže. Nehty se zamlží a celé tělo zpomaluje svůj normální běh. Jak se stavy bezvědomí prodlužují, mohou se objevovat i epizody neklidu a zmatení. Přes veškeré výzkumné a lékařské možnosti zatím nemáme způsob, jak zjistit, co lidé v tomto stádiu skutečně prožívají.

Bezvědomí s reakcemi

Poslední výzkumy v této oblasti ukazují, že i takto blízko smrti mozek reaguje na zvuky v okolí, i když není jasné, kolik smyslu mu dávají. Dýchání je automaticky řízeno centrem v mozku a umírající mohou dýchat velmi hlasitě. Nejsou si totiž už vědomi nánosů v nose či hrdle, které proudění vzduchu ztěžují. Dech má období pomalá a hluboká, mělká a rychlá, což se opakuje v určitých cyklech. Nakonec dech ustane a vzápětí přestane bít srdce, kterému schází kyslík.

Znalost tohoto cyklu, jeho fází a průvodních jevů pomáhá rodině pochopit, čeho jsou vlastně svědky. Obeznámení také snižuje nadměrný stres ze zbytečných komplikací a okolí umírajícího ví, kdy má zavolat doktora, pokud je to potřeba. Každý člověk si v této fázi zaslouží klidný průběh bez překážek, které by mu způsobovaly bolesti a útrapy. Lidský život jich nabízí dost na to, aby alespoň tato poslední cesta probíhala v co největším míru i smíření.

Zdroj: ScienceFocus

Článek Čím prochází tělo během umírání a smrti? Lékař prozradil tajemství, podle kterého poznáte, co vás a okolí čeká se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.