Unesl ji místní řezník

Dne 5. května 1980 vynechala školu a pak se s matkou pohádala. Byla na cestě ke kamarádce, když ji unesl 35letý soused Klaus Grabowski. Byl to místní řezník s kriminálním záznamem obtěžování dětí. Pozdější vyšetřování ukázalo, že Annu věznil doma několik hodin a pak ji uškrtil vlastní punčochou. Tělo pak dal do krabice a pohodil na náspu nedalekého kanálu. Nicméně není jasné, zda byla Anna jakkoli sexuálně zneužita.

Byl zadržen ještě ten večer, policii zavolala jeho snoubenka. Přiznal se k vraždě, odmítl ale sexuální násilí a tvrdil, že ho Anna vydírala. Jeho verze události Marianne rozzuřila a o rok později, když měl Klaus soud, se pomstila. Celý proces byl pro Marianne velmi náročný. Klausův obhájce tvrdil, že muž jednal na základě hormonální nerovnováhy, protože po činu podstoupil chemickou kastraci. Třetí den soudu, 6. března 1981, propašovala nešťastná matka do soudní síně zbraň.

Provedení pomsty, vězení

Pak na vraha zezadu vypálila 8 ran a Grabowski zemřel cestou do nemocnice. Provedla tedy svou pomstu, sama se ovšem ocitla před soudem pro vraždu. Když měla poskytnout vzorek písma, napsala: „Udělala jsem to pro tebe, Anno.“ Rozzuřilo ji vrahovo tvrzení, že ho její dcera vydírala. Přiznala, že přinesla zbraň, neplánovala ho ale zabít, dokud nepomluvil její dceru. Před očima měla obraz vlastní dcery a na jeho záda střílela „jako ve snu“.

Byla obviněna z vraždy, ovšem veřejnost ji chválila za odplatu. Následně se dostala do mediálního víru a jejímu soudu se dostalo mezinárodní pozornosti. Proces rozdělil lidi na dva tábory. Jeden tvrdil, že na zabití vraha dcery nebylo nic špatného, druzí říkali, že to dělat neměla. Ve stejný rok, kdy byla propuštěna, se vdala a roku 1988 se s manželem odstěhovala k Niagarským vodopádům. Pár se po dvou letech rozvedl a ona odešla na Sicílii.

Rakovina a další osudy

Po nějaké době jí ovšem lékaři diagnostikovali rakovinu a Marianne se vrátila do Německa. V roce 1994, 13 let po své pomstě, prohlásila v německém rádiu: „Myslím, že je to obrovský rozdíl, jestli zabiju malou dívku proto, že se bojím doživotního vězení, a také jak. Tedy to, že stojím přímo za dívkou a uškrtím ji, což je doslova jeho prohlášení.“ O rok později se objevila v talk show Fliege, kde se přiznala k plánu Klause zastřelit.

Mělo to být po pečlivém uvážení, aby napomohla zákonu a aby zabránila vrahovi šířit lži o její dceři. Marianne Bachmeier zemřela ve věku 46 let na rakovinu slinivky v nemocnici v Lübecku. Místního reportéra požádala, aby natočil její poslední týdny, než zemře. Skonala 17. září 1996 a byla uložena na hřbitově vedle své dcery Anny. Na počátku 80. let začala divadelní skupina Anne Collective pracovat na divadelní podobě případu s premiérou v roce 1984.

Jaké další podobné případy pomsty vás napadají?

Zdroj: ScienceNews

Článek Matka brutálně zavražděné holčičky se rozhodla potrestat vraha po svém. Část veřejnosti ji dodnes vnímá jako hrdinku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Několik střípků z historie

Kdo by taky chtěl mýt nádobí po tom, co si dal dobré jídlo a chce si jen odpočinout? První mechanická myčka byla patentována ve Spojených státech v roce 1850. Vynalezl ji Joe Houghton, ale šlo vlastně jen o dřevěný sud. V něm se nádobí míchalo rukama, zatímco na něj stříkala voda. Bylo to poměrně náročné a také nespolehlivé zařízení. Nastartovalo ovšem evoluci, na konci které jsou myčky zapínané jedním tlačítkem.

Zajímalo vás ale někdy, co se vlastně děje uvnitř tohoto stroje, když tak pravidelně hučí? Jak se ty zaneřáděné talíře dostanou pak ven krásně lesklé a čisté? A jak to vypadá během procesu? Všechny tyhle otázky asi napadly mnoho lidí. Tenhle pán se ale rozhodl, že taje mycího procesu opravdu odhalí. Na YouTube kanále Warped Perception tak Matt Mikka ukázal všem, jak myčka nádobí pracuje, když do ní nainstaloval kameru.

Velmi vážně míněný pokus

Nejde přitom jen o nějakou kratochvíli, Matt tento experiment pojal poměrně vážně. Výsledek diváky rozhodně nezklamal, protože od nahrání v dubnu loňského roku nasbíral více jak 5 milionů shlédnutí. „Pro ty, kteří jste zvědaví na vnitřek myčky nádobí a jak to vlastně funguje, je právě tohle video,“ napsal do popisu. „V první řadě jsem byl opravdu zvědavý na to, jak se mycí prostředek rozptýlí, což jsem na žádném předchozím videu nikdy neviděl,“ uvedl Matt.

Ukazuje se, že myčka má systematický proces, který je rozdělen do několika fází jako úvodní cyklus, plnění, namáčení, oplach, sušení, mycí cyklus, vysokotlaké mytí a podobně. Některé se dokonce víckrát opakují. Pak už není divu, že je tohle zařízení skutečně efektivní. Je však pravda, že odolné skvrny jako starý olej nebo mastnota celkově jsou stále výzvou i pro ty nejsilnější programy. Ale ještě není všem dnům konec a evoluce stroje neskončila.

Když jste vyrůstali bez ní

Jeden z diváků videa dokonce zmínil evoluci myček na nádobí. A také důvod, proč se jim někteří lidé brání. „Vyrostl jsem v domě, kde nebyla. Moje mamka nejspíš nevěřila, že je to tak efektivní jako ruční mytí. Dokonce jsem navštívil lidi, kteří myčku měli, ale vůbec ji nepoužili. Později jsem došel k závěru, že je to kulturní záležitost. Když mi táhlo na 30, konečně jsem se odstěhoval do vlastního bytu včetně nové myčky a naprosto jsem si ji zamiloval.“

„Ani nemám dost nádobí na to, abych ji nacpal plnou, takže mi vždycky vyleze beze skvrny. A jsem si jistý, že před 15 či 20 lety rozhodně tak efektivní nebyly.“ Návyk z dětství má na tyto preference nepochybně vliv. A stejně tak to, když se člověk setká s nějakou chybou přístroje, na kterou si pak vždycky vzpomene. Je však třeba mít na paměti, že technologie se vyvíjí neustále a drobný kiks by neměl odradit od usnadnění života.

Článek Co přesně se děje uvnitř zapnuté myčky nádobí: Zvědavý chlapík do ní dal kameru a ukázal celý proces se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když se spojí vlivy bez kvalifikace

Díl byl však nejsledovanějším dokumentem v americké historii. „V této zemi je víc jak milion satanistů,“ řekl Rivera, přičemž dodal: „A nejspíš jsou i ve vašem městě.“ Následná panika vznikla z myšlenky, že vzpomínky na zneužívání jsou často potlačeny a jdou obnovit pomocí terapie a hypnózy. Přístup byl značně zpopularizován knihou z roku 1980 „Michell si pamatuje“, na které se podílel kanadský psychiatr, který si nakonec vzal pacientku.

Stejnojmenná Michelle si vybavila vzpomínky na údajný satanský rituál a zneužívání, kterého se dopustila její matka. Vlna paniky vypukla v roce 1983 se soudem předškoláka McMartina. Kalifornská matka tehdy obvinila majitele služby hlídání dětí ze zneužití jejího syna. Policie následně rozeslala dopisy rodičům, že jejich děti mohou být zneužívány. Rodiče měly svým ovlivnitelným dítkám klást dotazy, které se ukázaly jako silně návodné a zavádějící.

Honba za senzací a tristní procesy

V tomto trendu pokračovaly i výslechy úřady, zapojily také údajné dětské svědky, kteří spatřili síť tajných tunelů a čarodějnic létajících vzduchem. Po sedmi letech byli majitelé služby zproštěni viny ve všech bodech. Jeden byl za mřížemi 5 let, kdy čekal na soudy, mezitím se stejné procesy rozjely napříč zemí. Většinu jich odstartovaly postupy, které jsou dnes naprosto nepřípustné, a rozcupoval by je každý.

Zahrnovaly výslechy malých dětí, které často vedly k senzačním obviněním, protože chtěly potěšit dospělého, který jim kladl otázky. Zpráva agenta FBI Kennetha Lanninga z roku 1992 ohledně rituálních zločinů došla k závěru, že nekontrolovatelné zkazky zmiňující rituální satanismus neměly jakýkoli reálný základ. Phillips Stevens, profesor antropologie na státní univerzitě v New Yorku, prohlásil tyto zločiny za obrovský hoax.

Víra fungující dodnes

Podle jeho názoru byla tato rozsáhlá obvinění z kriminálních aktivit satanistů „základem největšího hoaxu spáchaným na americkém lidu během 20. století“. V současnosti působí na světě mnoho náboženských skupin, které se hlásí právě k satanismu. Nejpočetnější skupinou jsou stoupenci LaVeyovy Církve satanovy, která byla založena roku 1966 o Valpuržině noci. Její zakladatel je také autorem Satanské bible.

Navzdory mnoha – obvykle nepoučeným – dohadům jde o filosofický směr vycházející hlavně z individualismu, sociálního darwinismu, všestranného osobního rozvoje a jasné odpovědnosti za vlastní jednání. Nejvyšším cílem ovšem není jen konzumní uspokojení sebe sama, ale harmonický rozvoj osobnosti. Souhrn myšlenek je někdy zván egoteismus. V ČR působí od roku 2015 První Česko-Slovenský Chrám Církve Satanovy.

Jak vnímáte satanskou církev?

Zdroj: TheScientist

Článek Děti měly být unášeny podzemní sítí tunelů a následně zneužívány: Satanské rituály – populární konspirační teorie se spoustou „ale“ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co sníme, nebo taky nesníme

Supermarkety po celém světě vyhazují stále poživatelné jídlo. V Německu je to každých pět vteřin 3,7 tun, v USA 4,5 tun, ale například ve Francii 0 tun. Lidé vypijí 70 šálků čaje a 254 hrnků kávy. Je vypito neskutečných 35 000 produktů firmy Coca-Cola, ve skle nebo v plechu. Je otevřeno 20 000 plechovek bez ohledu na obsah. Současně s tím sní lidé 13 banánů, což je dost nepoměr. Na Facebook se dostane 205 000 nových příspěvků.

Twitter je na tom o poznání hůř, rozroste se „jen“ o 23 000 nových postů. YouTube dostane dalších 6 hodin nahraného videa, Instagram zase 3 200 obrázků. Lidé po celém světě pošlou ze svých zařízení 17 000 000 e-mailů, během toho vytvoří jiní (nebo ti samí) dalších 47 webových stránek. Aby u toho všichni tito geekové a další měli co poslouchat, je z iTunes staženo 1 250 písniček. Gigant Amazon zatím prodá věci za 7 000 dolarů (asi 153 000 korun).

Panenky Barbie, auta, iPhony a tenisky

Každých pět vteřin se dále prodají dvě panenky Barbie a tři iPhony. Lidé si koupí (a dealeři tudíž prodají) tucet nových vozidel. Nike vydělá něco kolem 3 000 dolarů za nové botasky (asi 66 000 korun). Tohle zní všechno hrozně hezky, jenže současně se objem odpadu ve světových oceánech zvedne o šokujících 9,98 tun. Z tváře planety zmizí 2,47 akru tropického deštného pralesa. Je využito 4 645 barelů ropy. Z vodních ploch po celé Zemi se odpaří 80 milionů tun vody.

Lidé vyhodí 1,3 tun výlučně plastového odpadu a skoro 8 tun elektroniky není řádně recyklováno, a tedy dále využito. Do zemského povrchu udeří na 500 blesků a zvuk hromu urazí vzdálenost 1,5 kilometru. Někde ve světě přistane jedno letadlo. Vesmír se roztáhne o 74 kilometrů, Slunce vyvrhne do okolí 5 milionů tun hmoty. Plocha, na které se nachází pouště, se rozšíří o 10,3 akrů. Nikde na světě se zkrátka nic nezastavuje a nic na nikoho nečeká.

A co se děje u lidí?

Během pěti vteřin dojde k jednomu lidskému mrknutí. V každé jednotlivé buňce našeho těla proběhne 500 000 chemických reakcí. Naše srdce mezitím napumpuje 6 decilitrů krve. Jakmile člověk dosáhne věku 30 let, každých 5 vteřin mu zemře 2,6 nervových buněk. Narodí se 21 miminek a na druhé straně životního cyklu navždy odejde 8 lidí. Koloběh života je neúprosný a nelze ho nijak zastavit, urychlit nebo zpomalit.

Na závěr něco pro motivaci, aneb jak některým lidem rostou příjmy. Průměrný jedinec vydělá 0,001 dolaru (0,022 korun). Populární moderátor Jimmy Fallon (Tonight Show na BBC) vydělá celé 2 dolary (44 korun). Zpěvačka Madonna je na tom lépe, její přírůstek činí 27 dolarů (593 korun) a u Oprah Winfrey je to 43 dolarů (944 korun). Jiná liga jsou David Beckham s 586 dolary (12 863 korun) za pět vteřin a nejlépe si vede zakladatel Microsoftu Bill Gates. Jeho jmění za 5 vteřin naroste o 1 250 dolarů (27 528 korun).

Co jste stihli za posledních 5 vteřin vy?

Zdroj: BrightSide

Článek Svět je opravdu neuchopitelné místo, které je neustále v pohybu. K jakým událostem v něm dochází během každých pěti vteřin? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Temné roky víry a paranoie

V Salemu roku 1692 jedou procesy s čarodějnicemi na plné obrátky a do soukolí se dostává i starší farmář Giles Corey s manželkou Marthou. Původně oba všemu jen přihlíželi, jenže Martha postupem času nevydržela příkoří, která se děla údajným čarodějnicím. Čím dál hlasitěji se proto začala ozývat proti postupu soudců a vrchol nastal jejím prohlášením, že nevěří na nadpřirozeno. To bylo vyloženo jako obrana čarodějnic, což mohla provést jen čarodějnice.

Silná paranoia obyvatel zapracovala spolehlivě, Martha putovala před soudní stolec, její manžel skončil v žaláři. Zatýkajícím ramenem spravedlnosti byl místní šerif George Corwin. Jenže Giles odmítl přiznat jak vinu, tak nevinu, přípravy na proces s ním se tak vlekly dlouhou dobu. Korunní svědek obžaloby ale nakonec přece jen vypovídal o tom, jak Giles Corey všechny okolo „mučil svými temnými kouzly“. Mělo k tomu ovšem dojít během jeho věznění.

Osudná kletba a procesy bez logiky

Z toho je jasně patrné, že tehdejší soudní procesy – nota bene tyto – postrádaly jakoukoli logiku. Giles byl postaven před tribunál a obviněn. Svědek popsal, jak byl mučen děsivým zjevením Coreyho, který musel být strašlivý čaroděj, když něco takového dokáže. Giles trval na nevině, takže přišlo na řadu mučení. Byl to běžný způsob, jak dostat z kohokoli přiznání i k věcem, jež nespáchal. V jeho případě šlo o tzv. „peine forte et dure“, tedy silný a tvrdý trest.

Byl svlečen donaha a na jeho hruď byla položena dřevěná deska. Na tu mučitelé pokládali kameny, které drtily hrudník i žaludek. Jenže Corey byl silný muž a i po 24 hodinách mučení dokonce údajně vtipkoval, ať mu naloží víc. I když po dvou dnech vypadal hrozně, stále odmítal přiznání. Těsně před vlastní smrtí prohlásil směrem k šerifovi: „K čertu s tebou. Proklínám tebe i Salem.“ Jeho žena Martha byla oběšena tři dny nato. Jenže to nebylo Coreyho poslední slovo.

Dlouhé a prokleté roky Salemu

Jméno Gilese Coreyho i dědiců bylo roku 1712 očištěno včetně odškodnění za nezákonnou popravu předka. Ani to však nezabránilo skutečnosti, že farmářova kletba došla svého naplnění. Šerif Corwin totiž drze vydíral dědice a snažil se získat jejich peníze. Bez předchozích zdravotních komplikací ale náhle zemřel na infarkt ve věku 30 let. Kletba pak byla na dlouhý čas zapomenuta, vzpomínky ale opět oživil rok 1978, kdy infarkt postihl novodobého šerifova nástupce. Ten ovšem přežil.

Proto začal prohledávat archivy a záhy zjistil, že všichni nástupci šerifa po Corwinově smrti prodělali během konání úřadu nějakou srdeční příhodu. Kletba postihla i samotný Salem a Coreyho přízrak se tu zjevuje jako předzvěst neblahých událostí. Podle zkazek ho lidé viděli například v roce 1914, bezprostředně před požárem, který Salem výrazně poničil. Oheň tehdy zdecimoval na 1 376 budov města a nechal bez střechy nad hlavou na 18 000 lidí.

Napadají vás další prokletá místa nebo osoby, které kletby vyřkly?

Zdroj: HistoryOfYesterday, CoffeeHouseWriters

Článek Prokletí Salemu: Tajemná kletba trápila město i ochránce zákona dlouhé roky. Kdo za ní stál? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.