<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>příčina &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/pricina/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 30 Mar 2026 14:07:48 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>příčina &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>I zkušení řidiči se na silnici dopouští mnoha chyb. Nehoda může skončit smrtí celé posádky</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/nejcastejsi-duvody-dopravnich-nehod/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 27 Mar 2023 02:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[auto]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[příčina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=140393</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na silnicích hlavních i vedlejších dojde každý rok k bezpočtu dopravních nehod, které způsobují malichernosti. S trochou snahy by se většině z nich dalo snadno předejít.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Slunce svítí, světla blikají a auta bourají, to je takový každodenní bonton tuzemských silnic. Kladnou zprávou je, že proti roku 2021 klesl počet usmrcených a během roku<strong> 2022 nezemřel vlivem dopravní nehody nikdo</strong> ve věku 15–20 let. Tou méně pozitivní skutečností je, že stoupl počet lidí s&nbsp;lehkým i těžkým zraněním. Důvody se nicméně rok co rok opakují. A s&nbsp;trochou opatrnosti a bedlivým vnímáním okolí lze prakticky všem nehodám předejít. Nejtragičtější scénář je totiž smrt celé posádky auta.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zen-v-opilosti">Řízení v&nbsp;opilosti</h2>



<p>Tohle je bohužel neustálý problém. Stále dost lidí sedá za volant po požití <a href="/tag/alkohol/">alkoholu</a>, případně dalších návykových látek. Už pouhá <strong>1–2 piva mohou změnit rychlost vaší reakce</strong> a dovednost adekvátně posuzovat stav vlastního vědomí. Jízda pod vlivem tak denně přináší další a další oběti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-psan-a-ten-sms-zpr-v-i-zen-v-afektu">Psaní a čtení SMS zpráv či řízení v afektu</h2>



<p>Během jízdy nikomu nic neposílejte, ideálně na telefon vůbec nesahejte. Jeho jediná povolená funkce je navigace na palubní desce. Nesedejte za volant naštvaní nebo jakkoli výrazně emočně ovlivnění. <strong>Lhostejno jakým směrem</strong>. V&nbsp;těchto případech inklinují lidé obvykle k&nbsp;agresivnější jízdě, případně jim bývá lhostejno, co sobě nebo druhým svým chováním způsobí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/muz-nehoda-telefon.jpg" alt="" class="wp-image-140399 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/muz-nehoda-telefon.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/muz-nehoda-telefon-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/muz-nehoda-telefon-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/muz-nehoda-telefon-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/muz-nehoda-telefon-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-tsk-seda-ky-a-povolen-rychlost">Dětské sedačky a povolená rychlost</h2>



<p>Hodně <a href="/tag/smrt/">smrtelných</a> nehod se stane jednoduše kvůli absenci dětských sedaček či bezpečnostních pásů. I u drobných nehod<strong> může toto vybavení snadno zachránit život</strong>. Bez pásu přes tělo každého z&nbsp;pasažérů by se žádné auto nemělo ani rozjet. Stejně tak povolenou rychlost nestanovili lidé bezdůvodně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nep-zniv-po-as-a-jeho-vliv">Nepříznivé počasí a jeho vliv</h2>



<p>Mlha, déšť, sníh, mráz a další faktory vám nejen ztěžují orientaci, ale hlavně mění jízdní vlastnosti vozovky i jakéhokoli dalšího povrchu. Nejste-li naprosto přesvědčeni o bezpečnosti vozovky, jeďte velmi pomalu. V&nbsp;zimě používejte vhodné pneumatiky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nava-a-patn-br-le">Únava a špatné brýle</h2>



<p>Volant ve spojení s&nbsp;únavou znamená smrtelnou kombinaci. Kdykoli potřebujete někam vyrazit, ujistěte se, že jste opravdu odpočatí a vydržíte celou cestu v&nbsp;potřebné koncentraci. Cítíte-li <strong>jakékoli ochabnutí pozornosti</strong>, přerušte trasu a odpočiňte si, mnohdy stačí šálek kávy. S&nbsp;tím souvisí špatné nebo nové brýle. Obojí vám totiž velmi rychle unavuje oči a většinou způsobí bolest hlavy. Pokud jste si koupili nové, adaptují se oči asi za týden.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="676" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/srazka-vozidla-trojuhelnik.jpg" alt="" class="wp-image-140401 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/srazka-vozidla-trojuhelnik.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/srazka-vozidla-trojuhelnik-320x216.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/srazka-vozidla-trojuhelnik-768x519.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/srazka-vozidla-trojuhelnik-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/srazka-vozidla-trojuhelnik-720x487.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zanedban-vozidlo">Zanedbané vozidlo</h2>



<p>Stejně jako je rizikový nepozorný nebo nezkušený řidič, je dalším faktorem auto, na jehož stav a funkce se nelze plně spolehnout. <strong>Mluvíme hlavně o špatných pneumatikách </strong>pro konkrétní období, opotřebovaných brzdných destičkách nebo problémech s&nbsp;převodovkou. Nespolehlivé auto je technická obdoba opilého řidiče a kombinace obou je nástrojem smrti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mrt-v-datech">Úmrtí v&nbsp;datech</h2>



<p>Podíváme-li se na policejní statistiky, dominují usmrceným osobám řidiči. Na druhém místě jsou chodci, třetí pozice patří spolujezdcům. Nejohroženější jsou pochopitelně stále osoby nad 64 let věku, <strong>následně padesátníci a čtyřicátníci</strong>. Pokud má být řeč o dopravních prostředcích, nejvíce osob (245) našlo smrt v&nbsp;osobním voze. Mezi další ohrožené skupiny pak patří motorkáři s&nbsp;počtem 59 usmrcených osob a cyklisté – zemřelo jich 42.</p>



<p>V&nbsp;roce 2022 byl nejhorší červen a říjen, naopak nejméně lidí skonalo v&nbsp;únoru.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/nejcastejsi-duvody-dopravnich-nehod/">I zkušení řidiči se na silnici dopouští mnoha chyb. Nehoda může skončit smrtí celé posádky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Věda vysvětluje, proč někteří lidé vidí duchy a jiní ne: Naši mysl ovlivňují také horory</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/videni-duchu-pricina/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Feb 2023 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[duchové]]></category>
		<category><![CDATA[příčina]]></category>
		<category><![CDATA[vnímání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=138515</guid>

					<description><![CDATA[<p>Někteří z vás možná z neznámých důvodů zažili pocit přítomnosti něčeho nadpřirozeného. Případně jste skutečně viděli ducha či zachytili vám neznámou energii.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Říká se, že <em>v&nbsp;každém z&nbsp;nás je něco, na co nejsou tabulky</em>. Byla vám někdy zima a netušili jste proč? Nebo znáte někoho, kdo přísahal na jasnou <a href="https://www.researchgate.net/publication/311735124_Why_some_people_see_ghosts_and_other_presences" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">přítomnost ducha</a>? Současně jsou lidé, kteří <strong>pátrají po možnostech kontaktu s&nbsp;duchy</strong>. Nicméně se jim to stále nedaří a nedař. Proč tomu tak je? Má pro tuto skutečnost <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/">věda</a> nějaké vysvětlení? Nebo je to jen chiméra, blud a dotyční lidé si všechno kompletně vymýšlejí? Pojďme se na chvíli vydat do říše přízraků.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-s-n-mi-pracuje-strach">Jak s&nbsp;námi pracuje strach</h2>



<p>Mnoho lidí se duchů stále bojí. Temnota a neznámo je něco, co nás – bez ohledu na racionální uvažování – naplňuje hrůzou. A pokud se náhodou koukáme na opravdu dobrý horor, většinou raději <strong>zkontrolujeme prostor pod postelí</strong> nebo v&nbsp;koupelně. Právě silný strach z&nbsp;takových jevů je většinou vlastní lidem, kteří zážitkům tohoto typu pravidelně čelí – aspoň podle vlastních slov. Jejich mysl je na tyto fenomény intenzivně nastavena a připravena.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/strasidelny-dum-mesic.jpg" alt="" class="wp-image-138521 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/strasidelny-dum-mesic.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/strasidelny-dum-mesic-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/strasidelny-dum-mesic-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/strasidelny-dum-mesic-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/strasidelny-dum-mesic-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Následkem toho jsou také schopni vnímat zcela normální věci naprosto odlišným způsobem. Pokud ucítí chlad, spojí si ho s&nbsp;přítomností nadpřirozené energie. Jejich strach ovlivní mysl, která si pak vykládá všechno kolem zcela po svém.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-pady-nedostatku-kysl-ku">Případy nedostatku kyslíku</h2>



<p>Mnoho lidí trpí jevem zvaným <em>cerebrální anoxie</em>. Je to situace, kdy se člověku nedostává potřebné množství kyslíku pro optimální fungování těla. Roli hrají také škodlivé návyky jako kouření, které vedou k&nbsp;<strong>neschopnosti organismu kyslík</strong> <strong>správně využít</strong>. A mozek bez dostatku kyslíku umí být velmi záludný. Příhody jako halucinace vedou k&nbsp;vnímání věcí, které reálně neexistují. Případně událostem, ke kterým nikdy nedošlo, nebo pocitu existence mimo vlastní tělo.</p>



<p>Spolu s&nbsp;již zmíněným strachem může právě anoxie vést k&nbsp;vnímání nadpřirozena, které je ale jen odklonem organismu z „normálu“. Spíše se tu zapojují <a href="/tag/emoce/">emoce</a> a smysly.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-oxid-uhelnat">Oxid uhelnatý</h2>



<p>Při nadpřirozených zážitcích lidé často uvádí motání hlavy, zmatenost, nevolnost a sluchové vjemy. To spojují s&nbsp;přítomností duchů, důvod může být ale mnohem prozaičtější. Konkrétně otrava oxidem uhelnatým. <strong>Jde o bezbarvý plyn bez zápachu</strong>, který navozuje všechny uvedené pocity. Lidé si obvykle neuvědomují, že ho vůbec vdechují. A většina míst označených za strašidelná měla v&nbsp;okolí právě vysokou koncentraci tohoto plynu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="562" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/duch-jezero.jpg" alt="" class="wp-image-138518 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/duch-jezero.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/duch-jezero-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/duch-jezero-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/duch-jezero-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/duch-jezero-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/duch-jezero-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nespavost-a-zmatenost">Nespavost a zmatenost</h2>



<p>Trpí-li člověk nespavostí, nedokáže přes veškerou snahu či opatření usnout. Jde o velmi únavný a frustrující problém, následkem něhož mohou<strong> mysl a mozek hrát velmi podivné a drsné triky</strong>. Není pak vůbec divu, že takto postižený člověk zažívá věci, které si nedokáže vysvětlit – a tudíž je přikládá nadpřirozeným bytostem. Přitom s&nbsp;nimi nemají nic společného, jde pouze o zmatenost.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-elektromagnetick-vln-n">Elektromagnetické vlnění</h2>



<p>V&nbsp;každodenním životě jsme dnes všichni obklopeni nejrůznější elektronikou a vedením, které vytváří silná elektromagnetická pole. Ta do určité míry <strong>narušují naše přirozené biologické nastavení</strong> a také vlnění našeho mozku. Podivné pocity a někdy i halucinace mohou být způsobeny i právě tímto neustálým pohybem z&nbsp;pole do pole.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/videni-duchu-pricina/">Věda vysvětluje, proč někteří lidé vidí duchy a jiní ne: Naši mysl ovlivňují také horory</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co je to efekt motýlích křídel a jak funguje? Příklady, jak může jediná drobnost změnit celý svět i historii</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/efekt-motylich-kridel/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 06 Sep 2022 02:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[následky]]></category>
		<category><![CDATA[Objev]]></category>
		<category><![CDATA[příčina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=107026</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dokonce i nejmenší věc může mít obrovský dopad na průběh událostí. Ty vidíme neustále kolem sebe a byly by zcela jiné, kdyby se konkrétní věci staly jinak nebo vůbec.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Může mávnutí křídel motýla v&nbsp;Asii způsobit politický převrat uprostřed USA? Jak funguje efekt motýlích křídel, jedna z&nbsp;nejtajemnějších teorií na světě? Její zastánci tvrdí, že veškeré události celého světa jsou propojené. <strong>Podle třetího Newtonova zákona</strong> <strong>má každá akce nějakou reakci</strong>, jednoduše řešeno <em>„jedna věc vede k&nbsp;další“</em>. Za oficiálního autora termínu „efekt motýlích křídel“ je považován americký meteorolog Edward Lorenz.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-model-pro-p-edpov-po-as">Model pro předpověď počasí</h2>



<p>Začalo to tím, že hledal způsob, jak zlepšit předpověď <a href="/tag/pocasi/">počasí</a>. Pro veřejnost si tehdy připravil přednášku s&nbsp;názvem <em>Může mávnutí motýlích křídel v&nbsp;Brazílii způsobit tornádo v&nbsp;Texasu?</em> Vycházel tehdy z&nbsp;<a href="https://www.buggedspace.com/butterfly-effect/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">teorie chaosu</a>. Ta velmi zjednodušeně mluví o tom, že všechna <strong>dění na světě jsou v&nbsp;konečném principu zcela náhodná</strong>. Nicméně i tuto nahodilost lze matematicky zpracovat a použít pro meteorologické modely. Pro některé platí tento efekt v&nbsp;každé oblasti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="679" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/silnice-tornado.jpg" alt="" class="wp-image-107034 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/silnice-tornado.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/silnice-tornado-320x217.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/silnice-tornado-768x521.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/silnice-tornado-720x489.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;roce 1960 vytvořil Lorenz program pro zachycení průběhu procesů v&nbsp;atmosféře. Tehdy to bylo naprosto převratné, pro něj však málo. Přidal drobné odchylky, aby zjistil, jak umí malá změna změnit celou předpověď. <strong>Motýlí efekt není náhoda, ale prostá nutnost.</strong> <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Edward_Lorenz" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Edward Norton Lorenz</a> tedy popsal efekt, kdy i mávnutí křídel jediného motýla dokáže dlouhodobě a při určitých podmínkách způsobit velkou sílu a značnou změnu počasí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podce-ujeme-mal-v-ci">Podceňujeme malé věci</h2>



<p>Stejný mechanismus se dá použít i v&nbsp;případě našeho jednání. I nepatrná změna nebo velmi malé úsilí dovede v delším horizontu přinést obrovské změny či výsledky. Obrovské úsilí nemusí mít někdy naprosto žádný efekt, zatímco <strong>titěrný počáteční krok změní naši budoucnost</strong>. Obecně pak máme tendenci značně podceňovat drobné změny. Nevidíme v&nbsp;nich totiž potenciál, který mohou v&nbsp;budoucnu přinést. Proto se ostatně říká, že<em> ďábel je v&nbsp;detailech</em>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="758" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/fleming-plaketa.jpg" alt="" class="wp-image-107029 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/fleming-plaketa.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/fleming-plaketa-320x243.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/fleming-plaketa-768x582.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/fleming-plaketa-720x546.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Dopadů tohoto efektu je historie plná. USA například původně plánovaly shodit bombu na Kokuru, nikoli Hirošimu. Byla tam totiž továrna na munici. Byla nad ní ovšem silná oblačnost a posádka letu nedokázala cíl přesně zaměřit. <strong>Přeletěli dokonce třikrát, než to vzdali</strong> a zvolili jako další cíl Nagasaki. Od té doby se v&nbsp;Japonsku říká<em> Mít štěstí z&nbsp;Kokury</em>, protože šlo o otázku života a smrti. Nebýt silných mraků, historie by proběhla zcela jinak.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vyn-lez-penicilinu-a-filmov-ho-pl-tna">Vynález penicilinu a filmového plátna</h2>



<p>Dalším příkladem je vynález penicilinu, prvního antibiotika a jednoho z&nbsp;největších milníků medicíny. Sir Alexander Fleming pracoval s&nbsp;bakteriemi stafylokoka v&nbsp;době těsně předtím, <strong>než měl jet s&nbsp;rodinou na dovolenou</strong>. Netušil, že mu Nobelovu cenu získá jeho zlozvyk. Byl totiž znám jako dosti nepořádný člověk. Laboratoř opustil ve zmatku a když se vrátil, našel v&nbsp;Petriho miskách plíseň, která zabila všechny <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/bakterie/">bakterie</a>, na které dosáhla.</p>



<p>Následně izoloval penicilin, první přirozeně se vyskytující antibiotikum. Podobně na tom byl film, který vznikl v důsledku sporu. V&nbsp;roce 1878 se dva přátelé hádali, jestli koně při běhu opustí pevnou zem. <strong>Jeden z&nbsp;nich nainstaloval vedle závodní dráhy fotoaparáty</strong>, aby zachytil jejich pohyb. Výsledek je považován za první filmový záznam na světě. A není až takovým překvapením, že koně se při běhu opravdu odlepují od země.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-fsblog">Zdroj: <a href="https://fs.blog/the-butterfly-effect/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FsBlog</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/efekt-motylich-kridel/">Co je to efekt motýlích křídel a jak funguje? Příklady, jak může jediná drobnost změnit celý svět i historii</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Konspiracím nutně nevěří jen hloupí lidé. Psychologové vysvětlují, proč je víra v ně normální a kdy může člověka zachránit</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/proc-lide-veri-konspiracnim-teoriim/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 26 Feb 2022 07:08:02 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[covid-19]]></category>
		<category><![CDATA[konspirace]]></category>
		<category><![CDATA[příčina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=66791</guid>

					<description><![CDATA[<p>V souvislosti s celosvětovou pandemií covid-19 se vynořila celá řada konspiračních teorií. Vědci zkoumaly důvody jejich rozšíření. Závěry provedených studií vás možná překvapí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Konspirační teorie nejsou v&nbsp;lidské společnosti ničím novým, nicméně v&nbsp;posledních letech se jejich počet výrazně zvýšil. Nikoho nejspíše nepřekvapí, že většina těch nových souvisí s&nbsp;pandemií onemocnění covid-19. Aby <strong>vysvětlili příčiny jejich vzniku a důvody</strong>, proč jsou tyto teorie ve společnosti přijímány, provedli vědci celou řadu studií. Závěry, k nimž došli, mohou být pro někoho překvapivé – konspiracím věří i vzdělaní a inteligentní lidé. &nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-ra-v-konspira-n-teorie-je-evolu-n-v-hodn">Víra v konspirační teorie je evolučně výhodná </h2>



<p>Na základě zjištění odborníků věří v&nbsp;nějakou konspirační teorii takřka každý z&nbsp;vás. Je tomu především proto, že konspirace se ukázaly jako <a href="/tag/evoluce/">evolučně</a> výhodné. Lidé <strong>vykazující</strong> <strong>vyšší míru pochybností a nedůvěry ve své okolí</strong> zpravidla učinili taková opatření, která je v&nbsp;případě nějaké nepravděpodobné události ochránila (jistým způsobem své okolí pochopili a měli možnost promyslet reakci). Zatímco ostatní se museli plně potýkat s&nbsp;následky této události. &nbsp;</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/muz-v-davu-konspirace-1.jpg" alt="" class="wp-image-66631 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Dalším důvodem, proč někteří v&nbsp;konspirační teorie věří, je určitá rigidita v&nbsp;jejich názorech. Lidé jen neradi mění ty názory, jež přijmou za své. Je to z&nbsp;toho důvodu, že pokud změní pohled na jednu věc, budou <strong>muset poupravit svůj názor i na všechny oblasti</strong>, které na tu první navazují. Tato osobní krize a nejistota, v&nbsp;níž se bez varování ocitnou, je pro mnohé ničivá. Slepá <a href="/tag/vira/">víra</a> (nejen) v&nbsp;konspirační teorie je rovněž energeticky výhodná.</p>



<p>Kritické uvažování a promýšlení skutečností do důsledků je psychicky i energeticky často velmi vyčerpávající. Odborníci zdůrazňují i fakt, že nepromýšlení věcí do důsledků je normální i mimo oblast konspiračních teorií. <strong>Lidé se totiž rozhodují s&nbsp;jakými názory </strong>a představami se jim bude pohodlně žít. Na základě této volby mohou či nemusí určitý jev analyzovat hlouběji. Svoji roli samozřejmě hrají i informace a znalosti, k&nbsp;nimž mají přístup.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-edpoklady-pro-v-ru-v-konspira-n-teorie">Předpoklady pro víru v konspirační teorie </h2>



<p>Studie zkoumaly rovněž obecné a osobnostní předpoklady pro vznik a šíření konspiračních teorií. Z&nbsp;těch obecných se jedná zejména o způsob fungování země, v&nbsp;níž jedinec žije. Státy, které vykazují prvky <strong>nefunkční liberální demokracie, vysokou míru korupce a nezaměstnanosti</strong>, jsou ke vzniku konspirací výrazně náchylnější. Lidé zde nabývají dojmu, že je jim konstantně a systematicky lháno. V&nbsp;rámci snahy získat nad situací kontrolu vytvářejí konspirační teorie.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/covid-5g-konspirace-1.jpg" alt="" class="wp-image-66797 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/covid-5g-konspirace-1.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/covid-5g-konspirace-1-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/covid-5g-konspirace-1-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/covid-5g-konspirace-1-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/covid-5g-konspirace-1-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Mezi osobnostní předpoklady náleží nízká úroveň kritického myšlení, touha potvrdit si svoji jedinečnost, pocit intelektuální nadřazenosti většině a v&nbsp;neposlední řadě již zmiňovaná <strong>potřeba kontroly a neschopnost žít v&nbsp;nejistotě</strong>. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;onemocněním covid-19 jsou nejrozšířenějšími konspiracemi<strong> </strong>informace o čipování prostřednictvím aplikace vakcíny, změna DNA jedince po očkování či představa, že covid-19 je vyvolaný působením sítí 5G.</p>



<p>Podle vědců je tato reakce části společnosti na nastalou krizi (nejistotu) zcela normální. Lidé se jednoduše snaží pochopit vzniklé škody a vyrovnat se s&nbsp;nimi. To lze podstatně lépe, pokud jim porozumí (byť prostřednictvím konspirační teorie). <strong>Poté se proti nim budou moci bránit</strong>. Proti šíření potenciálně škodlivých konspirací mohou efektivně fungovat zájmové spolky a sdružení. Ty by měly své členy vyzývat k zamyšlení a vést je správným směrem. &nbsp;</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jakou konspirační teorii považujete za nejabsurdnější?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencefocus">Zdroj: <a href="https://www.sciencefocus.com/the-human-body/conspiracy-theories-belief/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceFocus</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/proc-lide-veri-konspiracnim-teoriim/">Konspiracím nutně nevěří jen hloupí lidé. Psychologové vysvětlují, proč je víra v ně normální a kdy může člověka zachránit</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč se Titanic potopil? Klíčové důvody slavné katastrofy, které se staly osudnými, vás překvapí</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/proc-se-potopil-titanic/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 05 Sep 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Havárie]]></category>
		<category><![CDATA[příčina]]></category>
		<category><![CDATA[Titanik]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=26200</guid>

					<description><![CDATA[<p>Škrty v nákladech, absence dalekohledů a další příčiny. Tohle všechno se podílelo na jedné z největších tragédií v historii.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V&nbsp;docích v&nbsp;Belfastu se shromáždilo odhadem 100&nbsp;000 lidí, aby koncem března 1911 spatřili odjezd Titaniku, prohlašovaného za „nepotopitelnou loď“. Ve své době šlo o největší a také nejluxusnější plavidlo.<strong> Od přídě na záď měl 268 metrů a vážil více než 46&nbsp;000 tun.</strong> Kromě toho šlo také o technologickou špičku s&nbsp;propracovaným systémem řízení, čtyřmi výtahy a pokročilou telegrafní komunikací.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedin-a-hned-osudn-plavba">Jediná, a hned osudná plavba</h2>



<p>Jenže jen čtyři dny po opuštění Southamptonu se Titanik u břehu Newfoundlandu střetl s&nbsp;ledovcem a potopil se. O víc jak století později se experti stále nemohou shodnout na <strong>skutečných příčinách této tragédie, která stála život více než 1&nbsp;500 lidí včetně posádky. </strong>Většinou se ale shodují na tom, že muselo jít o kombinaci více faktorů. Jen to může kompletně vysvětlit zkázu údajně nepotopitelného stroje a chlouby tehdejší doby.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="680" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/titanik-paluba-1024x680.jpg" alt="" class="wp-image-26215 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>První na vině je podle více názorů zbytečně vysoká rychlost – konkrétně 22 uzlů, tedy 41 kilometrů v&nbsp;hodině. Ta by nejspíš nebyla takovým problémem nebýt ledových vod severního Atlantiku. Podle studie z&nbsp;roku 2004 byla důvodem <strong>snaha zvládnout požár v&nbsp;jednom z&nbsp;uhelných skladů</strong>. Další možnou příčinou bylo, že operátor vysílače minul zprávu o výskytu ledovce. Tato depeše byla na Titanik odeslána asi hodinu před kritickým okamžikem z&nbsp;nedaleké lodi Californian.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dopad-stavebn-ch-krt">Dopad stavebních škrtů</h2>



<p>Film Skleněné peklo děsivě přesně ukazuje, kam mohou vést škrty ve stavebním rozpočtu, a tohle se mohlo týkat i Titaniku. Když byl roku 1985 nalezen vrak lodi, bylo objeveno špatné svaření vnějších plátů lodi. Dvě studie provedené v&nbsp;roce 2012 navrhují, <strong>že klíčovou roli hrály také meteorologické podmínky.</strong> Souhra pohybu Měsíce a Slunce během kritického roku způsobila na moři extrémní vlny, což značně zvýšilo četnost ledovců právě v&nbsp;dráze Titaniku.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="662" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/titanik-vrak-1024x662.jpg" alt="" class="wp-image-26218 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Britský historik Tim Maltin zase tvrdí, že atmosférické podmínky oné noci mohly vyvolat přeludy nebo optické iluze a hlídky tak neviděly blížící se ledovec zřetelně. Sám Titanik se také mohl jevit menší pro další lodě,<strong> takže ho posádky považovaly za jiné plavidlo. </strong>Bez ohledu na příčiny nehody zůstává smutným faktem jasný nedostatek záchranných člunů. Polovina z&nbsp;nich byla navíc obsazena jen z&nbsp;třetiny nebo poloviny, což odsoudilo k&nbsp;ledové smrti více než 1&nbsp;500 osob.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-history">Zdroj: <a href="https://www.history.com/news/why-did-the-titanic-sink#&amp;gid=ci0230e632a0212549&amp;pid=starboard-wing-propeller-from-shipwreck" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/proc-se-potopil-titanic/">Proč se Titanic potopil? Klíčové důvody slavné katastrofy, které se staly osudnými, vás překvapí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč míváme škytavku? Důvody jednoho z nejotravnějších projevů mohou prozradit, jak s ním účinně a rychle bojovat</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/pricina-skytavky-a-jeji-odstraneni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 02 Sep 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[odstranění]]></category>
		<category><![CDATA[příčina]]></category>
		<category><![CDATA[škytavka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=25778</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jednou je to vtipné, podruhé ještě víc a cokoli navíc je obvykle už jen otravné. Škytavku zná každý a nechce ji znova.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Škytavku dostal někdy každý a obvykle v&nbsp;ten nejhorší možný moment. Respektive škytavka obvykle změní jakýkoli moment nebo situaci ne její nejhorší možnou variantu. Jenže odkud se tento jev vlastně bere? <strong>Co způsobuje neutuchající prudké nadechování a riziko</strong>, že se udusíme i během normálního jídla? Škytavka ovšem začíná mnohem hlouběji v&nbsp;našem těle, konkrétně v&nbsp;bránici, membrána mezi našimi plícemi a žaludkem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-to-chod-norm-ln">Jak to chodí normálně</h2>



<p>V&nbsp;normálním stavu se bránice stahuje dolů v&nbsp;momentě, kdy se nadechneme a pouštíme vzduch do plic. Pak povolí při opačném procesu, tedy vypouštění vzduchu skrze nos a ústa. Jenže když něco bránici podráždí, dostane se do křeče. <strong>Její prudké nečekané stahy nás pak nutí k&nbsp;prudkému nádechu</strong> a proud vzduchu nám udeří do hlasivek. A právě tento nápor je donutí ke stažení a vytváří onen typický škytavý zvuk.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem.jpg" alt="" class="wp-image-25799 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/skytavka-pojem-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Příčiny vzniku jsou fyzické a emoční, protože bránice je také napojena na mozek. Pojítkem příčin je vykolejení těla z&nbsp;normálního rytmu, například když sníme moc jídla moc rychle nebo se cítíme velmi nadšeně či naopak úzkostně.<strong> Ke škytavce může také dojít při prudké změně teploty nebo při polknutí vzduchu</strong>. K&nbsp;tomu dochází při konzumaci různých pochutin nebo třeba žvýkání žvýkačky. Aniž bychom něco jedli, máme otevřená ústa a polykáme vzduch.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-se-kytavky-zbavit">Dá se škytavky zbavit?</h2>



<p>Většinou tento projev sám časem odejde. Babská rada tvrdí, že stačí, když vás někdo vyděsí, jenže tohle nefunguje. Existuje několik postupů, které mohou fungovat zcela individuálně, ale <strong>žádný recept se ještě neprojevil jako univerzálně a skutečně fungující.</strong> Může vám pomoci zadržet dech a třikrát polknout. Případně můžete použít stresové dýchání do sáčku, ale přestaňte s&nbsp;tím, jakmile vám bude lehce mdlo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek.jpg" alt="" class="wp-image-25802 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/zena-kelimek-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Klasickým receptem je vypít velmi rychle větší množství vody, ovšem tady hrozí riziko zaskočení. Můžete také zkusit spolknout čajovou lžičku cukru, případně si vodou vykloktat.<strong> Je ovšem otázkou, zda tyto recepty nedráždí bránici ještě víc. </strong>Pokud vás škytavka pronásleduje dlouho a znemožňuje vám běžné fungování, kontaktujte lékaře. A učiňte tak hned, pokud je spojena s&nbsp;bolestmi břicha, hrudi, dušnosti, zvracením nebo kašláním krve.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-webmd">Zdroj: <a href="https://www.webmd.com/digestive-disorders/why-do-i-hiccup" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WebMD</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/pricina-skytavky-a-jeji-odstraneni/">Proč míváme škytavku? Důvody jednoho z nejotravnějších projevů mohou prozradit, jak s ním účinně a rychle bojovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
