<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>neurologie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/neurologie/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 20 Apr 2026 12:07:01 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>neurologie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Vůbec první sken umírajícího lidského mozku ukazuje, že se nám opravdu promítá život před očima. Scéna je jako z hollywoodského filmu</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/problesknuti-zivota-pred-smrti/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Sep 2025 05:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Mozek]]></category>
		<category><![CDATA[neurologie]]></category>
		<category><![CDATA[Smrt]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=73801</guid>

					<description><![CDATA[<p>Naprostou náhodou byl učiněn zcela revoluční objev. Během rutinního vyšetření mozku totiž došlo k nečekanému úmrtí sledovaného pacienta.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Poté, co starší pacient nečekaně a náhle zemřel během rutinního testu, zachytili vědci jedinečná data týkající se aktivity jeho mozku těsně před smrtí. Během 30 vteřin před a po zastavení jeho srdce <strong>byly jeho mozkové vlny velmi podobné těm během snění</strong>, meditace a vybavování vzpomínek. Tento datový vzorek naznačuje, že lidé před smrtí dost možná opravdu vidí celý svůj život. <a href="https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnagi.2022.813531/full?utm_source=fweb&amp;utm_medium=nblog&amp;utm_campaign=ba-sci-fnagi-what-happens-in-the-brain-when-we-die" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Studii Dr. Zemmara uveřejnily <em>Frontiers in Aging Neuroscience</em></a><em>. </em>&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-opakuj-c-se-vzorec-brzo-na-z-v-ry">Opakující se vzorec, brzo na závěry</h2>



<p>Výskyt tohoto jevu byl zaznamenán i u lidí, kteří prožili stav blízký <a href="/tag/smrt/">smrti</a>. Tento případ je však prvním vědecky zaznamenaným důkazem, že „záblesk života“ může být skutečný. <strong>Nicméně jde o studii v&nbsp;prvních fázích</strong>, je proto nemožné činit jakékoli jasné závěry. Nelze tedy stanovit, jak častý je výskyt tohoto jevu či jak jeho průběh konkrétně vypadá. Bádání v&nbsp;této oblasti je velice komplikovaná záležitost.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/tym-doktoru.jpg" alt="" class="wp-image-73803 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/tym-doktoru.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/tym-doktoru-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/tym-doktoru-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/tym-doktoru-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/tym-doktoru-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Překvapující objevy učinili vědci už v&nbsp;roce 2016, když zkoumali mozkovou aktivitu 87letého Kanaďana trpícího epilepsií. Tým prováděl EEG, tedy test abnormalit elektrické aktivity mozku. Cílem bylo <strong>podrobněji zjistit, co se děje během záchvatů</strong>. Tehdy se ovšem dostavil těžký a fatální infarkt. Nečekaná smrt způsobila, že vědci náhodou poprvé nahráli umírající mozek, jak <a href="https://blog.frontiersin.org/2022/02/22/what-happens-in-our-brain-when-we-die/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedli také v&nbsp;následujícím prohlášení</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-30-vte-in-p-ed-z-stavou-a-po-n">30 vteřin před zástavou a po ní</h2>



<p>Celkově bylo nahráno 900 sekund mozkové aktivity až po moment těsně po smrti. To dovolilo zachytit změnu neurálních vzorců během umírání. Během 30 vteřin před zástavou <strong>srdce a po ní se aktivita neuronů nezvykle změnila</strong>. <em>„Těsně před zástavou srdce a po ní jsme zachytili velmi specifickou neuronovou oscilaci,“</em> uvedl v&nbsp;prohlášení Dr. Ajmal Zemmar, neurochirurg z univerzity v&nbsp;kanadském Torontu.</p>



<p>„<em>Tento druh vlnění je znám jako gama vlny</em>,“ dodal Zemmar, který nyní působí na univerzitě v&nbsp;Kentucky. Tyto oscilace se klasifikují podle frekvence a rozkmitu neboli amplitudy. <strong>Gama vlny mají frekvenci 30–100 hertzů, tedy nejvyšší</strong> ze všech, a projevují se tehdy, když <a href="/tag/mozek/">mozek</a> přistupuje ke vzpomínkám. Děje se tak v&nbsp;oblasti hipokampu během snění. Tým shromáždil i data týkající se dalších vlnových délek během momentů smrti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-skyt-u-dal-ch-savc">Výskyt u dalších savců</h2>



<p>Byly to však právě gama vlny, které poukázaly na to, že si muž před smrtí přehrával vzpomínky. „<em>Pomocí těchto vln spojených hlavně s&nbsp;pamětí si mozek může naposledy přehrávat důležité momenty, <strong>podobně jako to hlásili lidé při prožitku blízké smrti</strong>,“</em> vysvětluje Zemmar. Pokusy s&nbsp;krysami ukázaly, že i hlodavci vykazují během smrti podobnou úroveň gama vlnění, podle badatelů tak může jít u savců o univerzální zkušenost.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="672" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/sken-mozku.jpg" alt="" class="wp-image-73802 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/sken-mozku.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/sken-mozku-320x215.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/sken-mozku-768x516.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/sken-mozku-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/sken-mozku-720x484.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Existuje však minimum důkazů, které by to podpořily. Vědci také upozorňují, že je naprosto předčasné vyvozovat jakékoli přímé závěry, že tyto záblesky jsou reálným jevem. Umírající <strong>muž byl už starý a trpěl epilepsií</strong>, u které je známo, že ovlivňuje projevy gama vln. Jeho mozková aktivita se tak mohla výrazně lišit od jedinců bez tohoto postižení. Je tedy potřeba další srovnání pro vyloučení nesouvisejících vlivů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sm-rov-n-pro-nov-v-zkumy">Směrování pro nové výzkumy</h2>



<p>Kromě toho nevíme, co tento muž doopravdy viděl, prožitek podobný <a href="/tag/sneni/">snění</a> mohl být jen projevem jeho upadajícího nervového systému. Je tedy potřeba dalších výzkumů pro získání konkrétnějších závěrů. <strong>Zpráva o případu byla zveřejněna až 6 let po jeho smrti</strong>, protože badatelé doufali v&nbsp;další data, která by jejich tvrzení podpořila. <a href="https://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-60495730" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Podle BBC mají ale i teď</a> prázdné ruce, stejně jako v&nbsp;době samotné události.</p>



<p>Dosavadní nálezy mohou nicméně poskytnout útěchu přátelům a rodině při neskonale náročné zkušenosti ztráty milovaného, jak uvedl vědecký tým. <em>„I když mají naši blízcí zavřené oči a jsou připraveni nás opustit, jejich mozky si mohou <strong>přehrávat některé z&nbsp;nejkrásnějších chvil života</strong>,“</em> uklidňuje Zemmar. Existuje tedy šance, že bez ohledu na případné choroby a další problémy umírají i takto postižení vyrovnaně, což je dost možná to nejdůležitější.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Máte ze smrti strach, nebo jste s její nevyhnutelností srovnaní?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="First scan of a dying human brain shows life flashes before eyes" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/pWoG_Bul1cE?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/problesknuti-zivota-pred-smrti/">Vůbec první sken umírajícího lidského mozku ukazuje, že se nám opravdu promítá život před očima. Scéna je jako z hollywoodského filmu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/pWoG_Bul1cE" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/pWoG_Bul1cE" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma neurologie - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/umirajici-lidsky-mozek.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Co vidíte na obrázku? Psychologický test odhalí, která hemisféra vašeho mozku je dominantní. A co to vlastně znamená?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/test-dominance-mozkovych-hemisfer/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 12 Aug 2025 05:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[hemisféry]]></category>
		<category><![CDATA[Mozek]]></category>
		<category><![CDATA[neurologie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=80540</guid>

					<description><![CDATA[<p>Teorie o dominanci mozkových hemisfér říká, že jedna je více kreativní, druhá zase racionální. Pomocí jednoduchého rozeznání obrázku můžete zjistit svoje zaměření.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Následující jednoduchá úloha slouží ke zjištění dominance vaší pravé, nebo levé mozkové hemisféry. Záleží jen na tom, co jste viděli na horním obrázku jako první, respektive které zvíře. <strong>Dominance jedné strany mozku má také určitý vliv na vaše myšlenky</strong>, myšlenkové pochody, činy a osobnostní rysy. Z&nbsp;toho pak plyne, že někteří lidé jsou založeni kreativněji, jiní zase více analyticky a mají například větší cit pro čísla a prostor.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dominance-lev-nebo-prav-strany">Dominance levé nebo pravé strany</h2>



<p>Levá mozková hemisféra se více zabývá analytickým a metodologickým myšlením. Ta pravá je zase více zaměřena na kreativitu a umělecké dovednosti. Panuje tedy názor, že člověk, který čte, <strong>píše, přemýšlí, zkoumá fakta a má rozvinuté matematické dovednosti</strong>, vykazuje více rozvinutou levou hemisféru. Ta pravá je naopak vysoce intuitivní a takový člověk má sklony k&nbsp;<a href="/tag/umeni/">umění</a>, těkavou představivost a neustále je ponořen do svých snů.</p>



<p>To ovšem neznamená, že používáte jen jednu stranu mozku. Přestože obě hemisféry fungují odlišně, navzájem spolupracují a také se doplňují. Podívejte se na horní obrázek a <strong>rozhodněte, které zvíře vidíte jako první</strong>. Pokud visící opici, pracuje vám více pravá hemisféra, jste impulzivní, kreativní a emocionální. Vidíte-li tygří hlavu, je aktivnější ta levá. Jste logičtí lidé, racionální, inteligentní a dobře organizovaní.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-tus-laterality-mozkov-ch-hemisf-r">Mýtus laterality mozkových hemisfér</h2>



<p>Pokud vás výsledek zmátl nebo rozesmutněl, nemusíte vůbec zoufat. Toto nahlížení na mozkové hemisféry totiž vychází z&nbsp;chybného výkladu jednoho starého pokusu <a href="https://rogersperry.org/?page_id=13" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Rogera W. Sperryho</a> a je dnes již překonaným mýtem.<strong> Tento výzkum se věnoval epilepsii a možnostem její léčby</strong>. Právě zmíněný badatel zjistil, že přetnutím nervových vláken, která obě hemisféry propojují (corpus callosum), dojde k&nbsp;utlumení nebo kompletnímu zastavení záchvatů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="601" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/lidsky-mozek-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-80545 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/lidsky-mozek-koncept.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/lidsky-mozek-koncept-450x270.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/lidsky-mozek-koncept-150x90.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/lidsky-mozek-koncept-768x462.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/lidsky-mozek-koncept-320x192.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/lidsky-mozek-koncept-720x433.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Problém byl v&nbsp;tom, že pacienti měli po zákroku nejen vážně narušenou osobnost, ale dokonce podivné problémy s&nbsp;každodenními činnostmi. Například jim byly zavázány oči, rukou měli <strong>ohmatat určitý předmět a pojmenovat ho</strong>. Při doteku pravou rukou neměli problém, při použití levačky ano. Později uváděli, že jasně věděli, co drží v&nbsp;ruce, ale prostě to nedokázali vyslovit nahlas. Sperry na základě toho usoudil, že jazykové schopnosti řídí jen levá hemisféra.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dobr-z-klad-patn-zobecn-n">Dobrý základ, špatné zobecnění</h2>



<p>Ano, jazyk se skutečně soustředí do jedné, většinou levé hemisféry. Zároveň s&nbsp;tímto poznatkem ale pronikla do obecného povědomí představa o racionalitě jedné hemisféry a kreativitě druhé. <strong>Od toho už byl jen krok k&nbsp;představě</strong>, že máme jednu polovinu více dominantní, což určuje i celkové zaměření člověka například pro umění nebo matematiku. Hemisféry se opravdu navzájem doplňují, ovšem jiným způsobem, než máme zafixovaný.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/modelace-neuronu.jpg" alt="" class="wp-image-80547 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/modelace-neuronu.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/modelace-neuronu-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/modelace-neuronu-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/modelace-neuronu-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/modelace-neuronu-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Asi nejlépe na tento omyl upozornil český neuropatolog <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Koukol%C3%ADk" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MUDr. František Koukolík</a> v&nbsp;pořadu Hyde Park Civilizace. Daniel Stach se ho tehdy zeptal, kde je v&nbsp;mozku místečko pro intuici. Koukolík odvětil: <em>„<strong>To je špatné chápání mozku. Mozek nemá místečka</strong>, mozek má funkční systémy, funkční sítě.“</em> V&nbsp;mozku tedy nenajdeme „kotce“ pro jednotlivé dovednosti, ale navzájem propojené, a hlavně překrývající se neuronové struktury.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vz-jemn-posilov-n-a-s-la-komunikace">Vzájemné posilování a síla komunikace</h2>



<p>Tyto sítě se zaměřují na odlišné prvky toho, s&nbsp;čím se setkáváme, a doplňují se navzájem. V&nbsp;jedné polovině mozku tak máte například znaky čísel, zatímco druhá drží jejich význam. <strong>Tedy ví, že znak „8“ znamená „osm“.</strong> Například u jazyka odpovídá levá hemisféra za formulaci slov a jejich správné spojování do vět. Pravá hemisféra jim ale dává intonaci a tempo. Formálně je tedy <a href="/tag/jazyk/">jazyk</a> v&nbsp;levé, bez té pravé bychom ale mluvili jako roboti.</p>



<p>To by byl obrovský problém třeba pro asijské jazyky, kde jsou významy mnoha slov odlišné jen v&nbsp;závislosti na způsobu jejich vyslovení. Je to ale právě síla propojení hemisfér, tedy onen centrální svazek vláken (který přeťali při léčbě epilepsie), <strong>který určuje naši výkonnost v&nbsp;tom kterém oboru</strong>. Být v čemkoli dobrý tedy neznamená ve výsledku nic jiného než vyvážení obou hemisfér a jejich kvalitní a rychlou spolupráci.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Které zvíře jste na obrázku spatřili jako první?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-psychologytoday">Zdroj: <a href="https://www.psychologytoday.com/intl" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PsychologyToday</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/test-dominance-mozkovych-hemisfer/">Co vidíte na obrázku? Psychologický test odhalí, která hemisféra vašeho mozku je dominantní. A co to vlastně znamená?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Afázie nekončí problémem s mluvením. Jak zákeřná nemoc, kvůli které Bruce Willis zanechal herectví, postihuje mozek?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/odkud-se-bere-afazie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 13 Apr 2022 02:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[nemoc]]></category>
		<category><![CDATA[neurologie]]></category>
		<category><![CDATA[porucha]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=80519</guid>

					<description><![CDATA[<p>Miláček mnoha lidí po celém světě pověsil herectví na hřebík. Důvodem ukončení kariéry je zákeřná nemoc.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Důvodem konce herecké kariéry Bruce Willise je diagnostikovaná afázie, neurologické postižení, které ovlivňuje mozkové oblasti odpovědné za jazyk a řeč. Willisova rodina na sociálních <strong>sítích oznámila, že herec má „kognitivní“ potíže</strong> související s nedávno stanovenou diagnózou. Porucha pramení z&nbsp;poškození jazykových oblastí mozku, typicky jeho levé hemisféry, aspoň <a href="https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/aphasia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">podle zprávy Johns Hopkins Medicine</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-dor-raz-hlavy-nebo-infekce">Nádor, úraz hlavy nebo infekce</h2>



<p>Toto poškození může být důsledkem mrtvice, úrazu hlavy, nádoru na <a href="/tag/mozek/">mozku</a>, nějaké formy infekce nebo demence. Symptomy zahrnují potíže s&nbsp;mluvením a také porozuměním. Mohou se objevit <strong>náhle po mrtvici nebo úrazu hlavy,</strong> <strong>případně pozvolna</strong> jako následek nádoru na mozku nebo postupující choroby. <em>„Jako rodina se chceme s&nbsp;fanoušky podělit o to, že náš milovaný Bruce zažívá určité zdravotní problémy, jelikož trpí afázií.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bruce-willis-figurina.jpg" alt="" class="wp-image-80522 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bruce-willis-figurina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bruce-willis-figurina-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bruce-willis-figurina-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bruce-willis-figurina-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bruce-willis-figurina-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Ta ovlivňuje jeho kognitivní schopnosti,“</em> napsala jeho exmanželka a herecká kolegyně Demi Moore v&nbsp;<a href="https://www.instagram.com/p/Cbu-mD7LMPg/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">prohlášení na Instagramu</a>. <em>„Následkem tohoto stavu a po mnoha rozvahách se Bruce rozhodl <strong>ukončit svou hereckou kariéru, která pro něj tolik znamenala</strong>.“</em> Existují dvě širší kategorie afázie, kortikální a subkortikální. Pod nimi se dále nacházejí podtypy a kategorie s&nbsp;konkrétními symptomy a zasaženými centry mozku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-brocova-motorick-af-zie">Brocova motorická afázie</h2>



<p>Nejčastějším typem je Brocova motorická afázie (dříve neplynulá), která se objevuje tehdy, je-li poškozen čelní lalok, většinou na levé straně. Symptomy této formy zahrnují problémy s&nbsp;mluvou, kdy <strong>osoba vynechává konkrétní slova</strong> <strong>a mluví jen v&nbsp;krátkých větách</strong>. Takto postižený člověk obecně rozumí aspoň něčemu z&nbsp;toho, co říkají ostatní. Nicméně Brocova verze pramení z&nbsp;poškození předních částí mozku, nejde tedy jen o řeč.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/rakovina-mozku-stuha.jpg" alt="" class="wp-image-80525 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/rakovina-mozku-stuha.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/rakovina-mozku-stuha-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/rakovina-mozku-stuha-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/rakovina-mozku-stuha-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/rakovina-mozku-stuha-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Může narušit také schopnost pohybu, vést k&nbsp;celkové slabosti či paralýze pravé poloviny těla. Lidé, kterým je diagnostikována Wernickova senzorická afázie, mluví zcela normálně. Pacienti <strong>mluví dobře i v&nbsp;dlouhých větách, ve správném rytmu i melodii</strong>. Objevují se však zcela nesmyslné slabiky i celá slova (tzv. parafázie), takže se promluva stává nesrozumitelnou. Psaný projev je pak na podobné úrovni jako mluva postiženého.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ztr-ta-schopnosti-e-i-i-ch-p-n-jazyka">Ztráta schopnosti řeči i chápání jazyka</h2>



<p>Lidé s&nbsp;touto formou afázie mají také problém porozumět jakémukoli sdělení ostatních lidí. Existuje i tzv. globální afázie, která vede ke kompletní ztrátě schopnosti tvorby řeči a celkového chápání jazyka. <strong>Dovednost cíleně něco sdělit je zcela minimální</strong>, ovšem automatiky jako kletby nebo nadávky fungují poměrně bez problémů. Globální afázie může být doprovázena pravostranným <a href="/tag/ochrnuti/">ochrnutím</a> tváře a končetin.</p>



<p>Zatím nejsou k&nbsp;dispozici žádné zprávy o tom, jakou formou afázie Willis trpí. Herci bylo letos 67 let a není známo, že by měl například mrtvici, která k&nbsp;postižení vedla. Nicméně afázie se <strong>většinou objevuje ve středním věku nebo později</strong>, může se však objevit i u dětí. V&nbsp;USA má tuto diagnózu <a href="https://www.nidcd.nih.gov/health/aphasia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">podle NIDCD aktuálně asi 1 milion lidí</a>. Léčba může zahrnovat řečovou terapii, stejně jako nácvik komunikace pomocí obrázků, gest nebo elektronických pomůcek.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>S&nbsp;jakými neurologickými poruchami jste se v&nbsp;životě setkali?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/odkud-se-bere-afazie/">Afázie nekončí problémem s mluvením. Jak zákeřná nemoc, kvůli které Bruce Willis zanechal herectví, postihuje mozek?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Slýcháte ve své hlavě hlasy? Norský doktor zjistil, odkud se berou. Nyní doufá, že najde vypínač</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/mozek-schizofrenie-rezonance/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 31 Jan 2022 04:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Léčba]]></category>
		<category><![CDATA[neurologie]]></category>
		<category><![CDATA[schizofrenie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=62385</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kenneth Hugdahl zjistil, odkud pochází hlasy v našich hlavách. Teď jen doufá, že jeho bádání a další práce umožní je definitivně vypnout a utišit tak naši mysl.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lidé, kteří trpí schizofrenií, žijí život, kterému neustále dominují hlasy uvnitř hlavy. Někdy se dokonce i zastaví. A profesor Kenneth Hugdahl, psycholog z&nbsp;univerzity v&nbsp;Bergenu, zjistil, co se v&nbsp;nás děje, <strong>když tyto hlasy mluvit začnou, stejně jako když najednou umlknou</strong>. Tyto poznatky mohou být prvním krokem k&nbsp;léčbě lidí, kteří jsou takto postiženi. A místo toho, aby profesor odešel už před lety do penze, zkoumá hlasy, které slyší jen schizofrenici.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-aur-ln-halucinace">Aurální halucinace</h2>



<p><em>„To, s&nbsp;čím pracujeme, jsou v&nbsp;zásadě aurální halucinace neboli slyšení hlasů. Právě ty považuji za vážný symptom jednoho z&nbsp;nejhorších psychických postižení, tedy schizofrenie,“ </em>vysvětluje. <strong>Kdokoli tento druh halucinací zažívá, vnímá v tu chvíli,</strong> jako by na něj někdo skutečně mluvil. <em>„Hlas je jasný, stejně jako když teď slyšíte mluvit mě,“</em> říká po telefonu. Zvukové vibrace dorazí do ucha, elektrochemické signály do nervů a mozek si je zpracuje.</p>



<p>Zvláštní je ale to, co přiměje <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/mozek/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">mozek</a> vytvořit si zcela totožnou zkušenost v&nbsp;momentě, kdy zvukové vibrace na počátku vůbec neexistují. Je to sám mozek, který způsobuje tuto dezinformaci, <strong>podnět k&nbsp;němu zvenku vůbec nepřichází</strong>. Hugdahl a jeho kolegové používají fMRI (funkční magnetická rezonance), jen přistroj nastavují trochu jinak, než když hledají nádor nebo zlomeninu. Místo toho jej používají ke zmapování krevních proudů uvnitř mozku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-krevn-toky-a-stejn-aktivace">Krevní toky a stejná aktivace</h2>



<p>Krev přenáší do nervových buněk kyslík, který slouží jako palivo pro komplexní biochemické procesy. Snímky z&nbsp;MRI pak ukazují nervy, které získávají kyslík navíc. Je to stejné jako s&nbsp;autem, <strong>kdy musíte dupnout silněji na pedál, abyste vyjeli do kopce</strong>. <em>„Pacienty s&nbsp;halucinacemi jsme sledovali pomocí magnetické rezonance. Identifikovali jsme takto oblast v&nbsp;horním spánkovém laloku nalevo – lehce nad uchem, ale uvnitř mozku.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/schizofrenie-hlasy.jpg" alt="" class="wp-image-62394 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/schizofrenie-hlasy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/schizofrenie-hlasy-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/schizofrenie-hlasy-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/schizofrenie-hlasy-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/schizofrenie-hlasy-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Právě tato oblast se nečekaně stává velmi aktivní, když dojde k&nbsp;aurálním halucinacím,“</em> popisuje Hughdal. A stejné místo v&nbsp;mozku je aktivní taky v&nbsp;momentě, kdy na <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/alergie-a-nakaza-koronavirem/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">člověka</a> někdo mluví. <strong>Aktivuje se stejně u vnějších hlasů, i tehdy, když si jen myslíme</strong>, že na nás někdo mluví. Proto jsou tyto halucinace tak skutečné, protože mozek si je vykládá jako naprosto totožný jev. Veškerá dosavadní literatura se přitom soustředila na jejich spouštění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-ijdou-a-zase-odejdou">Přijdou a zase odejdou</h2>



<p>Skoro nikdo ovšem tyto hlasy nezažívá po celých 24 hodin denně, nota bene několik dní za sebou. Prostě přijdou a zase se vypaří. Někdo je slyší často, někdo skoro stále, ale nikdy ne 24 hodin v&nbsp;kuse a sedm dní v&nbsp;týdnu. <strong><em>„Co ale způsobuje, že je mozek najednou zarazí?“</em></strong> dumal Hugdahl. Opět zapnul MRI, jen ji vybavil dvěma tlačítky přímo pro pacienty uvnitř. Jedno měli stisknout, když hlasy začaly, druhé, když přestaly.</p>



<p>Udané časy pak vědci spojili se záznamy mozkové činnosti. Opět našli velmi jasné a přímé spojení. <em>„Našli jsme další místo, jen kousek nad mezerou mezi očima. Tohle je část mozku, <strong>která odpovídá za funkce zapojené při mnoha našich rozhodnutích</strong>,“</em> podotýká. V&nbsp;čase 3–5 vteřin před zaslechnutím hlasů pacientem byla tato část nečekaně velmi aktivní. A stejně tak několik vteřin předtím, než zase utichly. Mozek reaguje trošku rychleji než vědomí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nalezen-pr-vod-ho-i-dirigenta">Nalezení průvodčího či dirigenta</h2>



<p>Badatelé našli určité kontrolní místo, jakéhosi dirigenta orchestru. Hypotéza je ta, že tato oblast řídí děje v&nbsp;oné jazykové oblasti. Tato část výzkumu je natolik nová, že zatím nebyla opakovaně prozkoumána. <strong>Pro plnou jistotu jsou potřeba další výzkumy</strong>, které Hugdahlovy závěry zkontrolují a také zjistí, zda je lze replikovat. Se všemi dosavadními nálezy ale doufá, že bude možné hlasy v&nbsp;hlavách postižených definitivně vyléčit.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/mri-sledovani.jpg" alt="" class="wp-image-62391 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/mri-sledovani.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/mri-sledovani-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/mri-sledovani-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/mri-sledovani-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/mri-sledovani-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Schizofrenie je velmi komplikovaná mentální choroba a má na 25 rozdílných příznaků. Medicína se ji snaží zasáhnout v&nbsp;její celistvosti a léky ne vždycky fungují. Ale skoro všichni lékaři vám řeknou, <strong>že slyšet hlasy je jeden z&nbsp;nejvážnějších příznaků</strong>. Postupně totiž převezmou nad pacientem kontrolu a následně ho kompletně ovládají,“ </em>vysvětluje. Přinejlepším by to znamenalo, že když budou hlasy v&nbsp;klidu, dá se pracovat s&nbsp;dalšími projevy.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké nejkomplikovanější lékařské vyšetření jste zažili?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenorway">Zdroj: <a href="https://sciencenorway.no/horisont-medical-methods-psychological-dysfunction/he-knows-where-the-voices-in-your-head-are-from-and-maybe-he-can-stop-them/1942242" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNorway</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/mozek-schizofrenie-rezonance/">Slýcháte ve své hlavě hlasy? Norský doktor zjistil, odkud se berou. Nyní doufá, že najde vypínač</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vzpomínáte často na své dětství? Existuje vysoké riziko, že jsou vaše vzpomínky falešné</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/nase-rane-vzpominky-nejsou-prave/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 08 Sep 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Dětství]]></category>
		<category><![CDATA[neurologie]]></category>
		<category><![CDATA[vzpomínka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=26660</guid>

					<description><![CDATA[<p>Téměř polovina lidí tvrdí, že má vzpomínky na dobu, kdy jim nebyly ani dva roky. Jenže je to jen domněnka.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Otázka na to, jaká je naše nejranější vzpomínka, je vždycky velmi emotivní. Někteří lidé tvrdí, že jsou schopni vybavit si velmi rané zážitky detailně, a obvykle je líčení těch chvil dojme.<strong> Jenže všechno tohle provází jeden zásadní problém</strong>, který se týká právě lidského mozku. Pokud údajné vzpomínky pochází z&nbsp;doby, kdy člověku nebyly ani dva roky, je ta vzpomínka naprosto falešná a byla vytvořena později.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mozek-si-s-n-mi-op-t-hraje">Mozek si s&nbsp;námi opět hraje</h2>



<p>A tady se jako obvykle stanou věci trochu diskutabilními. Každý bude totiž přísahat na vlastní život, že jeho vzpomínka je zaručeně pravá. Bude popisovat přesné detaily, a <strong>pokud mu kdokoli řekne, že nejde o skutečnost, definitivně ho vytočí</strong>. Obojí je zcela pochopitelné, protože je velmi jednoduché se k&nbsp;vlastním vzpomínkám silně emocionálně připoutat. Navíc v&nbsp;momentě, kdy obvykle zahrnují blízké členy rodiny nebo kamarády.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="687" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/divka-s-medvidkem-1024x687.jpg" alt="" class="wp-image-26678 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jenže vědci dlouhou dobu pátrali právě nad tím, zda tak rané vzpomínky mohou být opravdu pravdivé. Vycházeli přitom z&nbsp;informací, které o mozku poskytuje neurověda. A takových informací je stále více. <strong>Růst našeho tělo včetně mozku má jasně definované fáze </strong>a lze tak stanovit, kdy je tělo čeho schopno. A právě naše paměť sestává z&nbsp;několika částí mozku, které nejsou plně funkční, dokud není člověk stár aspoň 2,5 roku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nepamatujeme-si-v-echno">Nepamatujeme si všechno</h2>



<p>Badatelé z&nbsp;Newfoundlandu v&nbsp;Kanadě tuto skutečnost konečně potvrdili. Analyzovali přitom dekády dat, aby porozuměli procesu formování těch nejranějších vzpomínek. Došli k&nbsp;závěru, že ta prvotní doba, kterou si skutečně dokážeme vybavit, je kolem 30 měsíců věku. <strong>Lidé, kteří tvrdí, že si pamatují dřívější události, jsou zkrátka na omylu</strong>. Je to něco jako tvrzení, že už od narození mohli chodit. Naše tělo není neurologicky dostatečně vybavené, aby takový úkon mohlo provést.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="762" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/dite-s-hrackou-1024x762.jpg" alt="" class="wp-image-26675 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Tyto údajné vzpomínky si mozek podvědomě skládá z&nbsp;obrazů, se kterými se během raného dětství setkává. A je tak schopen si zařadit do vlastní rané historie i to, co se mohlo stát o desítky let dřív. <strong>Mozku totiž v&nbsp;zásadě tato raná historie chybí</strong> a potřebuje si ji podvědomě doplnit. Přestože to nejspíš hodně lidí rozčílí, je to v&nbsp;závěru velmi poučná lekce toho, jak si naše mysl dovede změnit zcela nesouvisející události v&nbsp;něco, co je pro nás extrémně osobní.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-dailymail">Zdroj: <a href="https://www.dailymail.co.uk/femail/article-9730781/DR-MAX-PEMBERTON-Treasured-childhood-memories-likely-theyre-false.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DailyMail</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/nase-rane-vzpominky-nejsou-prave/">Vzpomínáte často na své dětství? Existuje vysoké riziko, že jsou vaše vzpomínky falešné</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
