Kenneth Hugdahl zjistil, odkud pochází hlasy v našich hlavách. Teď jen doufá, že jeho bádání a další práce umožní je definitivně vypnout a utišit tak naši mysl.
Lidé, kteří trpí schizofrenií, žijí život, kterému neustále dominují hlasy uvnitř hlavy. Někdy se dokonce i zastaví. A profesor Kenneth Hugdahl, psycholog z univerzity v Bergenu, zjistil, co se v nás děje, když tyto hlasy mluvit začnou, stejně jako když najednou umlknou. Tyto poznatky mohou být prvním krokem k léčbě lidí, kteří jsou takto postiženi. A místo toho, aby profesor odešel už před lety do penze, zkoumá hlasy, které slyší jen schizofrenici.
Aurální halucinace
„To, s čím pracujeme, jsou v zásadě aurální halucinace neboli slyšení hlasů. Právě ty považuji za vážný symptom jednoho z nejhorších psychických postižení, tedy schizofrenie,“ vysvětluje. Kdokoli tento druh halucinací zažívá, vnímá v tu chvíli, jako by na něj někdo skutečně mluvil. „Hlas je jasný, stejně jako když teď slyšíte mluvit mě,“ říká po telefonu. Zvukové vibrace dorazí do ucha, elektrochemické signály do nervů a mozek si je zpracuje.
Zvláštní je ale to, co přiměje mozek vytvořit si zcela totožnou zkušenost v momentě, kdy zvukové vibrace na počátku vůbec neexistují. Je to sám mozek, který způsobuje tuto dezinformaci, podnět k němu zvenku vůbec nepřichází. Hugdahl a jeho kolegové používají fMRI (funkční magnetická rezonance), jen přistroj nastavují trochu jinak, než když hledají nádor nebo zlomeninu. Místo toho jej používají ke zmapování krevních proudů uvnitř mozku.
Krevní toky a stejná aktivace
Krev přenáší do nervových buněk kyslík, který slouží jako palivo pro komplexní biochemické procesy. Snímky z MRI pak ukazují nervy, které získávají kyslík navíc. Je to stejné jako s autem, kdy musíte dupnout silněji na pedál, abyste vyjeli do kopce. „Pacienty s halucinacemi jsme sledovali pomocí magnetické rezonance. Identifikovali jsme takto oblast v horním spánkovém laloku nalevo – lehce nad uchem, ale uvnitř mozku.“
„Právě tato oblast se nečekaně stává velmi aktivní, když dojde k aurálním halucinacím,“ popisuje Hughdal. A stejné místo v mozku je aktivní taky v momentě, kdy na člověka někdo mluví. Aktivuje se stejně u vnějších hlasů, i tehdy, když si jen myslíme, že na nás někdo mluví. Proto jsou tyto halucinace tak skutečné, protože mozek si je vykládá jako naprosto totožný jev. Veškerá dosavadní literatura se přitom soustředila na jejich spouštění.
Přijdou a zase odejdou
Skoro nikdo ovšem tyto hlasy nezažívá po celých 24 hodin denně, nota bene několik dní za sebou. Prostě přijdou a zase se vypaří. Někdo je slyší často, někdo skoro stále, ale nikdy ne 24 hodin v kuse a sedm dní v týdnu. „Co ale způsobuje, že je mozek najednou zarazí?“ dumal Hugdahl. Opět zapnul MRI, jen ji vybavil dvěma tlačítky přímo pro pacienty uvnitř. Jedno měli stisknout, když hlasy začaly, druhé, když přestaly.
Udané časy pak vědci spojili se záznamy mozkové činnosti. Opět našli velmi jasné a přímé spojení. „Našli jsme další místo, jen kousek nad mezerou mezi očima. Tohle je část mozku, která odpovídá za funkce zapojené při mnoha našich rozhodnutích,“ podotýká. V čase 3–5 vteřin před zaslechnutím hlasů pacientem byla tato část nečekaně velmi aktivní. A stejně tak několik vteřin předtím, než zase utichly. Mozek reaguje trošku rychleji než vědomí.
Nalezení průvodčího či dirigenta
Badatelé našli určité kontrolní místo, jakéhosi dirigenta orchestru. Hypotéza je ta, že tato oblast řídí děje v oné jazykové oblasti. Tato část výzkumu je natolik nová, že zatím nebyla opakovaně prozkoumána. Pro plnou jistotu jsou potřeba další výzkumy, které Hugdahlovy závěry zkontrolují a také zjistí, zda je lze replikovat. Se všemi dosavadními nálezy ale doufá, že bude možné hlasy v hlavách postižených definitivně vyléčit.
„Schizofrenie je velmi komplikovaná mentální choroba a má na 25 rozdílných příznaků. Medicína se ji snaží zasáhnout v její celistvosti a léky ne vždycky fungují. Ale skoro všichni lékaři vám řeknou, že slyšet hlasy je jeden z nejvážnějších příznaků. Postupně totiž převezmou nad pacientem kontrolu a následně ho kompletně ovládají,“ vysvětluje. Přinejlepším by to znamenalo, že když budou hlasy v klidu, dá se pracovat s dalšími projevy.
Jaké nejkomplikovanější lékařské vyšetření jste zažili?
Zdroj: ScienceNorway
Technika
|
PŘEČTENÍ: 12031
Technika
|
PŘEČTENÍ: 16162
