Zákaz praček bez speciálního filtru

Vývoj moderních technologií je nezadržitelný. Každý rok výrobci přichází s novými a lepšími modely domácích spotřebičů, které nám v mnohém usnadňují život. V současné době se výrobci zaměřují také na to, aby byly jejich spotřebiče co nejšetrnější k životnímu prostředí, a přitom si zachovaly svou funkčnost. Týká se to drobných domácích spotřebičů, jako jsou mixéry či kávovary, které lépe nakládají s elektrickou energií nebo spotřebou vody.

Redakce VědaŽivě

22 července, 2024

Bývalý opravář praček radí: Na elektřině se dá ušetřit tisíce korun, stačí při používání pračky zmáčknout jediné tlačítko

Stejně tak jsou vyvíjeny také velké domácí spotřebiče, jako jsou ledničky nebo pračky, u kterých se sleduje jejich energetická třída. To ovšem znamená, že je životnost těchto spotřebičů mnohem nižší. Technologie, která byla před deseti lety vrchol toho, co jste na trhu mohli pořídit, dnes jen těžko uspokojí nároky na energetickou čistotu. Z toho důvodu nás v následujících letech pravděpodobně čeká zákaz praček, které nebudou splňovat předepsané normy.

Boj s mikroplasty

Právě pračky představují pro životní prostředí velkou zátěž. Kromě spotřeby elektrické energie a vody je zde otázka odpadu, který při praní vypouští. Jednu část problému představují samotné prací prostředky, které svými chemikáliemi použitou vodu nevratně znečišťují. Mnohem větší problém však představuje samotné oblečení z moderních materiálů, které sice mohou mít nesporné výhody v ohledu své funkčnosti, jako je nepromokavost nebo dobrá absorpce potu, ale obsahují mikroplasty. 

Redakce VědaŽivě

27 června, 2024

Opravář prozradil tajemství, jak prodloužit životnost pračky o 10 let. Výrobci to schválně zákazníkům neříkají, aby na nich vydělali

Při praní se mikroplasty uvolňují a spolu s odpadní vodou ohrožují životní prostředí. Jedná se o drobné mikročástice, které ve vodě téměř nelze pochytat. Existují však filtry, které mohou mikroplasty pochytat už během samotného praní. Francie je první stát EU, který chce tento typ praček začít upřednostňovat od roku 2025. Nové pračky bez zabudovaného filtru na mikroplasty nebude ve Francii možné od příštího roku prodávat. Je tak jen otázkou času, kdy se nařízení přemění na zákaz praček bez speciálního filtru ve všech evropských domácnostech.

Článek Zákaz praček v Česku: Nové přístroje budou mnohem dražší, spotřebitele čeká finanční šok se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vystaveny částicím prakticky neustále

Podle The Guardian odebrali vědci vzorky mateřského mléka 34 nových maminek týden po porodu. Otestování tekutiny prokázalo, že ve 26 z nich jsou mikroplasty. Nejhojnějšími druhy byly polyethylen, PVC a polypropylen, tedy všechny druhy obalových materiálů. Testované matky se ovšem také lišily „věkem, produkty osobní péče, které používaly, konzumací ryb nebo mořských plodů, nápojů a balených potravin.“ Co z toho plyne?

Že dotyčné ženy byly vystaveny mikroplastům bez ohledu na své návyky nebo sortiment, který nakupovaly. Skutečnost, že mikroplasty jsou i v placentě, už badatelé potvrdili v roce 2020. A nové závěry uvedené v tomto rozboru naznačují, že „všudypřítomnost mikroplastů dělá lidské vystavení tomuto materiálu naprosto nevyhnutelným“. Nejsou si ale jistí, co přesně tohle znamená pro novorozence a jak s touto informací dále naložit.

Otázka vlivu na novorozené děti, výhody kojení převažují

Jak podotýká Salon, našli je už v krvi a mají ovlivňovat naše zažívání. Jenže miminka jsou mnohem zranitelnější než dospělí a vliv mikroplastů je tady nejasný. „Důkaz mikroplastů v mléce zvyšuje už tak velké obavy o zdraví této zranitelné skupiny,“ říká Dr. Valentina Notarstefano, jedna z autorek výzkumu. „Bude naprosto klíčové najít a posoudit způsoby, jak redukovat toto vystavení hlavně během těhotenství a následně kojení.“

Přesto badatelé stále radí matkám, aby v kojení pokračovaly. „Je třeba podotknout, že přínosy kojení pro dítě jsou mnohem větší než nevýhody způsobené přítomností těchto částic,“ vysvětluje podle The Guardian Notarstefano. „Studie jako ta naše nesmí připravit děti o mateřské mléko, ale zvýšit veřejné povědomí o tomto problému. Jde také o tlak na politiky, kteří mají v moci zákony na redukci tohoto druhu znečištění.“

Více studií, větší vzorky ohrožené populace

Dick Vethaak z Vrije Universiteti v Amsterdamu uvedl, že je rozhodně potřeba dalších bádání. Ideálně s většími vzorky populace. „To, co vidíme, je jen vrcholek mikroplastového ledovce. A v tuto chvíli nemáme žádné znalosti o jeho možném dopadu na kojená miminka. Je tedy potřeba provést více studií hlavně v těchto raných fázích života. Novorozenci a malé děti jsou na částice i připojené sloučeniny mnohem citlivější než my dospělí,“ shrnul situaci.

Co mohou tedy nastávající a nové matky udělat pro ochranu svých dětí? Aktuálně je prakticky nemožné se v normálním životě mikroplastům vyhnout. Vědci doporučují hlavně opatrnost při nákupech čehokoli od zeleniny po oblečení. „Rádi bychom matkám doporučili větší obezřetnost. Vyhněte se potravinám a nápojům v plastových obalech, kosmetice nebo zubním pastám s mikroplasty. Stejně tak oblečení vyrobenému ze syntetických vláken.“

Článek 75 % maminek má v mateřském mléce mikroplasty, hlásá nová studie. Teď je potřeba zkoumat otázku vlivu na novorozené děti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Neviditelný zabiják všeho živého

Hlubiny světových oceánů obsahují biliony mikroskopických částeček nejodolnější suroviny. Tyto částečky se neustále dostávají do traktu mořských živočichů a následně i do lidského organismu. Proto se vědecké týmy napříč světem snaží objevit způsob, jak se právě těchto částic zbavit. Jedním z posledních příspěvků k této snaze je také počin vědců z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Jde o mikrorobota jménem MagRobot.

Badatelé se při jeho návrhu inspirovali lepicími vlastnostmi svalnaté nohy mořské mušle. Tu totiž pokrývá chemická látka zvaná DOPA, která jí pomáhá přilnout ke všem podvodním povrchům. Výzkum podpořili Huajiun Zhou, Carmen Mayorga-Martines a Martin Pomera z Centra pro pokročilé funkční nanoroboty. To spadá pod Katedru anorganické chemie VŠCHT. Výsledky projektů byly následně publikovány také v časopise Small Methods.

Magnetické pole místo volantu

Tým vybavil robota dvěma funkcemi. Zaprvé zachycuje plastové částice, ale také obsahuje enzymy, které je dovedou okamžitě rozložit. Nejde tak vlastně o žádné sbírání a vytahování na pevninu. Každá částice je ihned enzymaticky degradována a za pohybem mikrorobota zůstává jen čistá voda. Pohyb těchto robotů lze navíc řídit skrze magnetické pole Země. Obdobné nanostroje byly dříve navigovány pomocí světla.

Tato metodika má ovšem základní nevýhodu – nemožnost poslání robotů do hloubky, kam světlo nepronikne. Magneticky poháněné protějšky se mohou vyrovnat i s tímto omezením. Jejich metoda čištění vody nevyžaduje žádné palivo a je nezávislá na dalších mořských aktivitách. MagRobot pluje oceánem a vede ho magnetické pole planety. Po cestě na sebe lepí mikroplasty a ihned je pomocí enzymu rozkládá. Zbývá ho ozkoušet v reálu.

Co myslíte, je tento způsob dostatečně zelený?

Zdroj: OnlineLibrary

Článek Čeští vědci prolomili hranice. Jejich mikrorobot pomůže zbavit světové vody mikroplastů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Žaludky žraloků plné plastu

Tým badatelů z univerzity z Exeteru a Leeds prozkoumal žaludky a trávící systém 46 žraloků a 67 % jich obsahovalo mikroplasty. Celkový objem byl 379 částic mikroplastů, šlo tedy o kousky a vlákna menší než 5 milimetrů. Ve většině případů se jednalo o syntetickou celulózu, která je součástí polyesteru v oblečení. Vyrábí se z ní také hygienické potřeby jako masky a respirátory, které se v době pandemie staly nutností.

Podle autorů studie je to bezpochyby znepokojivé zjištění. I když určitý podíl částic v těle žraloků bude nakonec přirozeně vyloučen, zůstanou uvnitř natolik dlouho, aby se z nich uvolnily chemikálie. Tým ovšem překvapilo, že i v lokalitách na severozápadním vrcholku Británie se vyskytuje tolik plastových mikročástic. Tyto vody jsou považovány za nejkrásnější ve Spojeném království, takže o znečištění se tu příliš neuvažuje.

Dvě cesty plastu do těla žraloka

Podle badatelů se mikroplasty mohou do těla žraloků dostat v zásadě dvěma cestami. První z nich jsou korýši, které tito dravci běžně konzumují. Ti samotní už mohou z dřívějška obsahovat mikročástice, které se pak logicky zachytí ve žraločím trávicím traktu. Druhým způsobem je pak prosté nasátí z vody při plavání a dýchání. Něco z částic je okamžitě vyfouknuto zpátky, část však nevyhnutelně zůstává v tlamě a pak se dostane dál do jejich útrob.

Někteří zkoumaní žraloci v sobě měli jen malé množství, jiní celé koule těchto částic. Podle všeho čím větší žralok, tím více umělé hmoty zachytil. Je také možné, že větší žralok pozřel celou rybářskou síť nebo jiný objekt, který se pak cestou jeho organismem postupně rozpadal na menší a menší částečky. Plasty nejspíš nebudou jen ve střevech a žaludku, ale také v játrech, svalovině a jinde. Na buněčné úrovni to může mít vliv na celkové zdraví vodních živočichů, potažmo nás jako jejich konzumentů.

Zdroj: EcoWatch

Článek Podle nové studie jsou žraloci po celé planetě zcela zamořeni plastem. V oceánu jsou triliony částeček se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Problém, který doslova pokryl celý svět

O přítomnosti plastových odpadů v mořích celé planety se ví už dlouho, ať už jde o celé kusy lahví nebo plastových sáčků, nebo o mikoskopické částečky. Teď si vytrvalý materiál ale našel cestu i na vrcholky nejvyšších míst na Zemi a stal se tak všudypřítomným problémem celého životního prostředí. Ostatně není divu, protože plast coby materiál si získává v našich životech stále větší a podstatnější roli.

Globálně vzrostlo použití plastu z úrovně asi 5 milionů tun v 50. letech 20. Století na více než 330 milionů tun v roce 2020. A jak jsou výrobky z něj používány a zahazovány, nechávají za sebou drobounké částečky. Úlomky sáčku, lahvi a dalších plastů, hlavně obalů, každý menší než 5 milimetrů, ohrožuje prakticky veškeré formy života, hlavně zvířata, potažmo celé ekosystémy konkrétní lokality. A na jakých místech se tedy plasty vyskytují?

Od mořských hlubin k výškám

Všech 11 vzorků sněhu odebraných z Mount Everestu obsahovalo částečky plastu a nejvyšší koncentrace mikroplastů – 119 000 částeček na krychlový metr – pochází ze vzorků v základních táborech, se se lezci scházejí a voda je na tom podobně. Znečištění v mořích jde do hlubin, není jen na hladině – analýza z roku 2019 našla mikročástice plastu ve vzorcích vody z hloubky 10 890 metru v Mariánském příkopu.

Jedním z hlavních problémů plastu je, že jej může do odlehlých míst velmi snadno zavát vítr, takže se jeho částice dostávají i do Arktických oblastí a zůstávají uvnitř ledu. Současně je omylem si myslet, že tohle všechno zůstává mimo nás. Takový průměrný Američan totiž zkonzumuje v běžné stravě a vodě asi 39 000 – 52 000 částic mikroplastů za rok. Což je naprosto logické, když konzumujeme potraviny pocházející z přírody, která je ho plná.

Zdroj: ScienceNews

Článek Plasty se objevují i na místech, kde by to člověk nečekal se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.