<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>medvěd &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/medved/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 02 Nov 2026 13:21:07 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>medvěd &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Timothy Treadwell žil 13 let mezi grizzlymi. Zabil ho jediný týden navíc, protože na podzim se mění chemie medvědího metabolismu</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/timothy-treadwell-zil-13-let-mezi-grizzlymi-zabil-ho-jediny-tyden-navic-protoze-na-podzim-se-meni-chemie-medvediho-metabolismu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 03 Nov 2026 05:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[medvěd]]></category>
		<category><![CDATA[Smrt]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=220541</guid>

					<description><![CDATA[<p>Treadwell už uzavíral sezónu. Spor o poplatek za změnu letenky ho však vrátil do Katmai na posledních sedm dní, právě když medvědi soupeřili o poslední lososy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Neděle 5. října 2003, 13:47. V táboře u jezera Kaflia na Aljašce se spustí videokamera. Obraz nezachytí, nahrává se jen zvuk. Šest minut křiku, mručení a zoufalých pokynů. Muž, který třináct sezón chodil mezi medvědy hnědými na vzdálenost natažené paže, v tu chvíli bojuje o život. Vedle něj je jeho partnerka Amie Huguenardová. Oba přitom měli být touhle dobou dávno pryč. Podle vyšetřovacího spisu se Treadwell chystal sezónu ukončit, jenže ho rozčílila cena za změnu rezervace letu. Vrátil se do divočiny ještě na jeden týden. Ten poslední.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Spor o letenku, který Treadwella poslal zpět do Kaflia Bay</h2>



<p>Časovou osu lze poměrně přesně sestavit z materiálu, který Správa národních parků USA (NPS) zveřejnila spolu se zjištěními aljašské státní policie. <a rel="nofollow noopener" href="https://www.nps.gov/aboutus/foia/upload/03-109_KATM_Treadwell_fatality_REDACTED.pdf" target="_blank">Vyšetřovací spis NPS</a> popisuje, že dvojice už opustila pobřeží a dostala se na Kodiak. Tam narazila na poplatek za změnu letenky. Treadwell se rozhněval, zrušil plánovanou cestu autem, dokoupil zásoby a nechal se charterovým letadlem odvézt zpátky do Kaflia Bay. Podle spisu došel k závěru, že právě tam chce být.</p>



<p>Klíčová data vypadají takto:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Datum</th><th>Co se stalo</th></tr></thead><tbody><tr><td>konec září 2003</td><td>spor o cenu změny letu, rozhodnutí vrátit se</td></tr><tr><td>29. září</td><td>založení tábora u jezera Kaflia</td></tr><tr><td>4. října</td><td>Treadwell volá pilotovi Andrew Airways kvůli vyzvednutí</td></tr><tr><td>5. října, po poledni</td><td>satelitní hovor s kolegyní Jewel Palovakovou</td></tr><tr><td>5. října, cca 13:47 až 13:53</td><td>kamera nahrává zvuk útoku</td></tr><tr><td>6. října</td><td>pilot přilétá, nachází zpustošený tábor a medvěda u lidských ostatků</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Mezi založením tábora a útokem uplynulo necelých sedm dní. Z hlediska Treadwellových plánů šlo o drobnost, malé prodloužení pobytu. Z pohledu medvědího kalendáře však dvojice vstoupila do nejvypjatějšího úseku celého roku.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Třináct sezón mezi grizzly: zkušenost, rutina a kus štěstí</h2>



<p>Treadwell neměl akademický titul z biologie. Byl samouk, zakladatel organizace Grizzly People a autor knihy <em>Among Grizzlies</em>. K medvědům se upnul po letech, kdy bojoval s drogami a alkoholem. Divocí obři mu dali směr i poslání: chtěl je chránit před lovci a pytláky. Na Aljašku se vracel třináct let, léto co léto.</p>



<p>Jak to, že tak dlouho vydržel? Odpověď má několik vrstev. Pohyboval se opakovaně na stejných místech, znal jednotlivá zvířata a některá z nich jeho přítomnost tolerovala. Řada vědců i strážců ho přitom kritizovala, protože jeho přístup považovali za riskantní a podle nich medvědy zbytečně polidšťoval. Výzkumník Tom Smith pro list Los Angeles Times uvedl, že Treadwell porušoval pravidla odstupu, obtěžoval zvěř a byl opakovaně napomínán. Někdejší ředitelka parku Deb Liggettová vzpomínala, že správa uvažovala o zákazu vstupu.</p>



<p>Treadwellova známá Louisa Willcoxová to po jeho smrti shrnula dvěma slovy: schopnost a štěstí. Podle nás ta dvojice přesně vystihuje, na čem jeho bezpečí stálo. Zkušenost mu dovolovala číst nálady konkrétních zvířat. Štěstí pokrývalo všechno ostatní. Obě složky ale fungovaly v letních měsících, ve známém prostředí a mezi zvířaty, která ho znala. Poslední týden přinesl jiné podmínky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Podzimní hyperfagie: medvědi v Katmai jedí jako o život</h2>



<p>Na konci léta a během podzimu vstupují medvědi do stavu, který biologové nazývají hyperfagie. NPS ji popisuje jako období zvýšené aktivity a téměř nepřetržitého krmení. Zvířata musí nabrat tukové zásoby na zimu, kdy jim v brlohu klesne tělesná teplota, tep i dechová frekvence a organismus přežívá z toho, co si naložil na podzim.</p>



<p>Katmai je pro tento proces ukázkovou laboratoří. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.doi.gov/node/33088" target="_blank">ministerstva vnitra USA</a> mají tamní medvědi potlačený leptin, tedy hormon, který mozku hlásí sytost. Jeden losos představuje zhruba 4 000 kilokalorií. Někteří jedinci dokážou přibrat až 1,8 kilogramu denně, a když je ryb dost, vybírají jen nejtučnější části. Aljašský úřad pro rybolov a zvěř uvádí, že hmotnost medvědů hnědých se ke konci léta a na podzim zvedne o více než polovinu.</p>



<p>Na začátku října už lososí tah slábne. Ryb ubývá, zvířata se soustřeďují u posledních zdrojů. NPS u Treadwellova případu výslovně zmiňuje období, kdy medvědi prudce soupeřili o potravu. Dá se předpokládat, že tento tlak proměnil i dynamiku mezi samotnými zvířaty: mladší a slabší jedinci jsou vytlačováni, starší a vyhladovělí zabírají nejlepší místa. Člověk stojící poblíž takového stolu se ocitá medvědům v cestě.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tábor u lososí stezky a šest minut nahrávky</h2>



<p>Tady se Treadwellova léty prověřená intuice střetla s biologií podzimního medvěda. Jeho poslední tábor stál podle NPS u lososího zdroje, u aktivních medvědích stezek a odpočívadel, v hustém porostu, který omezoval výhled. V okolí přitom nenocoval nikdo další. Správa parku tuto polohu označila za primární faktor, který ke střetu vedl.</p>



<p>Spis zároveň zaznamenává detaily, které obraz bezstarostného dobrodruha zjemňují. Většinu jídla měla dvojice uloženou v medvědovzdorných kontejnerech a tábor působil uklizeně. Malé množství potravin se však našlo ve spacím stanu a elektrický ohradník dvojice nepoužila. NPS uzavřela, že smrtím by se pravděpodobně dalo předejít dodržením základních zásad táboření v medvědí krajině, především nestavět stan u stezek a krmných míst. Dodala také, že vzhledem k Treadwellově historii by další varování výsledek nejspíš nezměnila.</p>



<iframe src="https://assets.pinterest.com/ext/embed.html?id=4592616192306219072" height="700" width="600" frameborder="0" scrolling="no" ></iframe>





<p>Nahrávka z 5. října zachycuje, jak Amie nejprve volá, ať Treadwell hraje mrtvého, a později, ať se brání. NPS u medvěda hnědého obecně doporučuje při fyzickém útoku lehnout si na břicho, chránit rukama šíji a zůstat nehybně ležet. Pokud ale medvěd napadne člověka ve stanu nebo ho nejdřív sleduje, radí bojovat, protože může jít o predátorské chování. Ze záznamu nelze spolehlivě vyvodit, která strategie mohla zabrat.</p>



<p>Druhý den přiletěl pilot. Strážci pak zastřelili dva medvědy. Větší samec měl odhadem 28 let, vážil přes 450 kilogramů, na roční období byl mírně podvyživený a v žaludku měl lidské ostatky i kusy oblečení. Šlo o první známé usmrcení člověka medvědem za tehdejších 85 let existence parku.</p>



<p>V Katmai dnes platí zákaz přiblížit se k medvědovi na méně než zhruba 46 metrů a stejný odstup je nutné dodržet od zvířete, které se krmí na koncentrovaném zdroji, třeba u lososího tahu. Po Treadwellově smrti NPS doporučila prověřit i povolení pro ty, kdo natáčejí a šíří záběry blízkých interakcí s medvědy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Medvěd hnědý v Tatrách a Karpatech: lekce z Katmai pro české turisty</h2>



<p>Grizzly a evropský medvěd hnědý patří k jednomu druhu, <em>Ursus arctos</em>. Odlišná jména jsou hlavně zeměpisná. Aljašští pobřežní medvědi, kteří se cpou lososy, bývají mohutnější a žijí v hustších populacích. Podzimní potřeba nabrat tuk je ale společná pro celý druh, tedy i pro zvířata ve Vysokých a Nízkých Tatrách, na Poľaně nebo v rumunských Karpatech.</p>



<p>Treadwellův scénář s dlouhodobým nocováním přímo u krmného místa je extrémní. Blízké setkání s medvědem na podzim ovšem v oblíbených destinacích českých turistů hrozí reálně. Slovenská Státní ochrana přírody provozuje <a rel="nofollow noopener" href="https://zasahovytim.sopsr.sk/en/home/" target="_blank">zásahový tým</a> pro medvěda hnědého, který doporučuje dát zvířeti při setkání prostor k úniku, klidně mluvit, neutíkat a případně se vrátit stejnou cestou. Pokud se medvěd objeví v obci nebo u popelnic, je třeba vyhledat bezpečné místo a volat tísňovou linku.</p>



<p>Praktická pravidla pro Slovensko i Rumunsko:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>držet se značených tras a chodit ve skupině,</li>



<li>vyhnout se pohybu za svítání, za soumraku a v noci,</li>



<li>v nepřehledném terénu o sobě dávat vědět hlasem,</li>



<li>mít psa na vodítku,</li>



<li>nepřibližovat se k mláďatům a nikdy nekrmit zvěř,</li>



<li>při setkání ustupovat pomalu, bez běhu, a mít po ruce sprej proti medvědům.</li>
</ul>



<p>Právě podzimní lesy s bukvicemi, borůvčím a ovocnými stromy jsou pro karpatské medvědy obdobou katmaiských lososích řek. Kdo tam v říjnu zabloudí mimo stezku, vstupuje medvědovi do jídelny.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/timothy-treadwell-zil-13-let-mezi-grizzlymi-zabil-ho-jediny-tyden-navic-protoze-na-podzim-se-meni-chemie-medvediho-metabolismu/">Timothy Treadwell žil 13 let mezi grizzlymi. Zabil ho jediný týden navíc, protože na podzim se mění chemie medvědího metabolismu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Slyšel praskání vlastních kostí. Z medvěda ho dostal dávicí reflex, který lovcům otevřel prostor ke střelbě</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/slysel-praskani-vlastnich-kosti-z-medveda-ho-dostal-davici-reflex-ktery-lovcum-otevrel-prostor-ke-strelbe/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 15 Sep 2026 14:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[medvěd]]></category>
		<category><![CDATA[zvíře]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=218115</guid>

					<description><![CDATA[<p>Devětašedesátiletý japonský lovec přežil útok medvěda jen díky tomu, že zvířeti strčil poraněnou ruku hluboko do chřtánu a vyvolal dávivý reflex. Získal tím zlomek vteřiny pro střelbu ostatních.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Norihiko Takašima slavil toho rána narozeniny. Místo oslav ale vedl pětičlennou skupinu lovců strmým svahem na ostrově Hokkaidó, v rámci jarního regulačního odlovu medvědů u městečka Šimamaki. Když se zvíře vynořilo z hustého porostu, Takašima reagoval jako první, jenže medvěd byl rychlejší. </p>



<h2 class="wp-block-heading">Sekundu po sekundě: proč ostatní lovci nemohli střílet</h2>



<p>Podle pozdější reportáže shrnující japonská svědectví a terénní rekonstrukci se útok odehrál bleskově. Medvěd srazil Takašimu k zemi a přitiskl ho celou vahou na svah. Šéf lovecké skupiny instinktivně zaujal obrannou polohu, stočil se do klubíčka a chránil hlavu rukama, přesně tak, jak doporučují bezpečnostní manuály.</p>



<p>Čtyři zbývající členové výpravy, mezi nimi 57letý Júdži Hanada, stáli se zbraněmi připravenými. Jenže nemohli zmáčknout spoušť. Medvěd ležel přímo na Takašimovi a jakýkoli výstřel hrozil zasáhnout člověka pod ním. Vteřiny plynuly. Zvíře sevřelo Takašimovu levou ruku do čelistí a lovec slyšel, jak mu pod tlakem praskají kosti. Pravou rukou se bránil, ale medvěd mu drásala hlavu a čelisti měl centimetry od obličeje.</p>



<p>V tu chvíli Takašima opustil pasivní obranu. Zraněnou pravou ruku zasunul hluboko do medvědova chřtánu. Zvíře se zachvělo nevolností; dávivý reflex, tedy prudká reakce organismu na cizí těleso v dutině ústní a hltanu, jak jej definuje například <a rel="nofollow noopener" href="https://www.hosp.tohoku.ac.jp/press/documents/press_release200727.pdf" target="_blank">Univerzita Tóhoku</a>, medvěda na zlomek okamžiku ochromilo. Hanada a další okamžitě vypálili. Medvěd se po zásazích skutálel po svahu dolů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Padesát stehů a tři centimetry tuku jako brnění</h2>



<p>Takašima přežil, ale cena za přežití byla brutální. Rozdrcená levá ruka, padesát stehů na pravé, hluboká poranění hlavy, následné operace a pětadvacet dní v nemocnici. Po útoku ještě sám sestoupil zhruba patnáct minut po svahu, smyl si krev z obličeje v potoce a teprve poté ho převezli do nemocnice. V den svých devětašedesátých narozenin.</p>



<p>Když lovci ohledali tělo zastřeleného medvěda, zjistili, proč zvíře vzdorovalo i opakovaným zásahům. Pod kůží mělo tři až pět centimetrů silnou vrstvu podkožního tuku, podle Hanady neobvykle mohutnou na zvíře krátce po zimním spánku. Fungovala jako přírodní pancíř, který tlumil průraznost střel.</p>



<p>Podle reportáže sám Takašima v nejkritičtějším momentu kalkuloval, zda dřív zemře medvěd, nebo přijde o ruku. </p>



<h2 class="wp-block-heading">Rekordní počet střetů a stárnoucí lovci bez nástupců</h2>



<p>Takašimův případ zapadá do alarmujícího trendu. Za fiskální rok od dubna 2025 do března 2026 zaznamenalo japonské <a rel="nofollow noopener" href="https://www.env.go.jp/nature/choju/effort/effort12/r07injury-qe.pdf" target="_blank">ministerstvo životního prostředí</a> 216 incidentů s medvědy, při nichž utrpělo zranění 238 lidí. Třináct z nich zemřelo. Jde o rekordní čísla.</p>



<p>Ministerstvo reagovalo zveřejněním krizového plánu, analýzy zranění i doporučených parametrů ochranných sprejů. Jenže systémový problém leží jinde: na frontové linii stojí dobrovolníci.</p>



<p>V Šimamaki čítá místní lovecká asociace šestnáct členů. Zaměstnanci, rybáři, lidé s vlastním povoláním, kteří odlov provádějí vedle práce. Odměna? Zhruba 3 400 jenů (asi 560 Kč) za hodinu a bonus 100 000 jenů (přibližně 16 500 Kč) za ulovený kus, dělený mezi všechny zúčastněné. Přitom výbava stojí statisíce jenů a jediný náboj vyjde na 1 600 jenů. Ekonomická motivace prakticky neexistuje.</p>



<p>Hokkaidó i centrální vláda zavedly podpůrné programy pro takzvané „vládní lovce&#8220; a zvláštní příplatky. Nábor přesto vázne. <a rel="nofollow noopener" href="https://www.env.go.jp/nature/choju/effort/effort12/kuma-docu-r060912.pdf" target="_blank">Oficiální ministerské materiály</a> otevřeně přiznávají nedostatek personálu i terénních dovedností v horských regionech. Za posledních deset let bylo na Hokkaidó při kontrolních operacích zraněno sedm lidí, Takašima mezi nimi.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/slysel-praskani-vlastnich-kosti-z-medveda-ho-dostal-davici-reflex-ktery-lovcum-otevrel-prostor-ke-strelbe/">Slyšel praskání vlastních kostí. Z medvěda ho dostal dávicí reflex, který lovcům otevřel prostor ke střelbě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Video zachytilo kocoura proti medvědovi černému. Kočky nevyužívají útěk, ale instinkt fixace, který mate i velké šelmy</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/video-zachytilo-kocoura-proti-medvedovi-cernemu-kocky-nevyuzivaji-utek-ale-instinkt-fixace-ktery-mate-i-velke-selmy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 11 Sep 2026 12:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[medvěd]]></category>
		<category><![CDATA[Pes]]></category>
		<category><![CDATA[zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[zvíře]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=217696</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dlouhosrstý kocour Sebastian se začátkem srpna 2026 postavil na lesní cestě v New Hampshire čelem medvědu černému, a čtrnáct milionů lidí na TikToku sledovalo, jak šelma nakonec odchází.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Video z účtu @statbeauty_michelle zachycuje scénu, která vypadá jako sestřih z dokumentu o africké savaně, jenže se odehrává na příjezdové cestě u amerického domu. Sebastian stojí, srst načepýřenou do všech stran, a upřeně sleduje medvěda, který se pomalu přibližuje. Když si šelma natáhne tlapu, kocour provede krátký výpad vpřed a podle sekundárních popisů udeří medvěda do čenichu. Z auta za kamerou zaznívá nevěřícný komentář majitelky: „Stojí si za svým.&#8220; Medvěd zaváhá, otočí se a zmizí mezi stromy. Celá konfrontace trvá pár desítek vteřin, a právě v nich se skrývá víc než pouhá internetová kuriozita.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč Sebastian nezvolil útěk a jak tím změnil pravidla střetu</h2>



<p>Instinktivní reakce většiny malých savců na setkání s predátorem několikanásobně těžším se dá shrnout do tří slov: zmrzni, uteč, nebo bojuj. Sebastian zvolil kombinaci první a třetí varianty, a z etologického hlediska to dává překvapivý smysl. Americká <a rel="nofollow noopener" href="https://www.nps.gov/subjects/bears/safety.htm" target="_blank">Správa národních parků</a> ve svých bezpečnostních pokynech výslovně varuje, že prudký pohyb a útěk mohou u medvěda černého spustit pronásledování. Medvěd, který se postaví na zadní, navíc automaticky neútočí; často si jen zlepšuje přehled a pachovou orientaci.</p>



<p>Sebastian tedy medvědovi neposkytl jednoduchý signál „kořist prchá&#8220;. Místo toho vyslal opačný vzorec: nehybnost, upřený pohled, načepýřená silueta zvětšující optický objem těla a nakonec krátký protiúder. Medvěd tak musel přepočítat, jestli se střet vyplatí. Podle všeho vyhodnotil, že za to nestojí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tichý predátorský mód: co etologie říká o kočičí soustředěné nehybnosti</h2>



<p>Odborná studie publikovaná v časopise <a rel="nofollow noopener" href="https://www.frontiersin.org/journals/psychiatry/articles/10.3389/fpsyt.2025.1690508/full" target="_blank">Frontiers in Psychiatry</a> rozlišuje u koček dva zásadně odlišné behaviorální režimy. První je obranný, provází ho strach, sympatická aktivace, hlasité varování, naježená srst a snaha vypadat co největší. Druhý je predátorský, a ten vypadá zcela jinak:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Minimální vnější známky vzrušení</li>



<li>Nízký, přikrčený profil těla</li>



<li>Žádná vokalizace</li>



<li>Extrémně soustředěná pozornost na cíl</li>
</ul>



<p>Sebastian v klipu působí spíš jako zvíře v režimu maximální koncentrace než v panickém rozpadu. Stojí tiše, sleduje, čeká. Tento repertoár tichého přiblížení a práce s překvapením je pro kočkovité typický napříč druhy, od domácího kocoura přes rysa ostrovida až po větší šelmy, byť u každého druhu s odlišnými detaily. Základ je přitom vrozený: lov a s ním spojené prvky chování patří k přirozeným potřebám kočky, jak uvádí veterinární manuál Merck. Koťata se učí typ kořisti od matky, ale samotný mechanismus soustředěného zaměření na cíl mají zakódovaný od narození.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Cat vs Bear TOP 5" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/s2RXVHCCces?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Kočky versus psi: dvě odlišné odpovědi na tutéž hrozbu</h2>



<p>Zajímavé srovnání nabízí rozdíl mezi kočičí a psí reakcí na predátora. Zatímco kočka disponuje repertoárem soustředěné nehybnosti a hrozícího postoje, pes obvykle reaguje pohybově intenzivněji. Merck popisuje psí predátorskou sekvenci jako sled pronásledování, chytání a kousání, tedy chování výrazněji navázané na pohyb protivníka. Volně běžící pes navíc může být velkým predátorem čten jako vetřelec nebo konkurent, což riziko konfliktu zvyšuje.</p>



<p>Sebastianův přístup (kamenný klid, upřený pohled, jediný cílený výpad) je z tohoto úhlu pohledu sofistikovanější strategie. Kočky a psi prostě čtou hrozbu odlišným způsobem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/video-zachytilo-kocoura-proti-medvedovi-cernemu-kocky-nevyuzivaji-utek-ale-instinkt-fixace-ktery-mate-i-velke-selmy/">Video zachytilo kocoura proti medvědovi černému. Kočky nevyužívají útěk, ale instinkt fixace, který mate i velké šelmy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/s2RXVHCCces" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/s2RXVHCCces" />
			<media:title type="plain">Cat vs Bear TOP 5</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Thank you for watching. Don&#039;t Forget to SUBSCRİBE : ╔═╦╗╔╦╗╔═╦═╦╦╦╦╗╔═╗║╚╣║║║╚╣╚╣╔╣╔╣║╚╣═╣╠╗║╚╝║║╠╗║╚╣║║║║║═╣╚═╩══╩═╩═╩═╩╝╚╩═╩═╝⇒⇒https://www.youtube.com/cha...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/09/cat-vs-bear-top-5.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Vlk, rys i medvěd se vrátili do Česka. Nová interaktivní mapa ukazuje, kde přesně se vyskytují</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vlk-rys-i-medved-se-vratili-do-ceska-nova-interaktivni-mapa-ukazuje-kde-presne-se-vyskytuji/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 04 Sep 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Česko]]></category>
		<category><![CDATA[medvěd]]></category>
		<category><![CDATA[vlk]]></category>
		<category><![CDATA[zvíře]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=217317</guid>

					<description><![CDATA[<p>V únoru 2026 zveřejnila Agentura ochrany přírody a krajiny aktualizovanou mapovou vrstvu opakovaného výskytu vlka, která poprvé zahrnuje nálezová data až do prosince 2025.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vrstva potvrzuje reprodukci vlčích smeček v deseti oblastech od Krušných hor po Beskydy. Rys ostrovid drží dvě jádrová území, jihozápadní Čechy a moravskoslezské pohoří. Medvěd hnědý se v pohraničních Beskydech a Javorníkách objevuje pravidelně, jeho přežití na české straně však závisí na doplňování ze slovenské populace.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vlk obsazuje nová teritoria rychlostí, která překvapila i biology</h2>



<p>Monitoring z podzimu 2025 potvrdil narození vlčat hned v několika regionech: Krušné hory, východní Lužické hory, Frýdlantsko, Jesenicko, Broumovsko, Orlické hory, Kokořínsko a Ralsko, Beskydy i Javorníky. Čeká se na definitivní potvrzení reprodukce v Novohradských horách. Orientační odhad české populace se pohybuje kolem tří stovek jedinců, přesný celostátní census ovšem dosud neexistuje, odborníci pracují spíše s počtem teritorií a opakovaným výskytem.</p>



<p>V evropském měřítku nejde o mimořádné číslo. Německo za monitorovací rok 2024/2025 eviduje 1 636 vlků v potvrzených teritoriích, polský statistický úřad odhaduje populaci na 4 328 kusů ke konci roku 2022. Výjimečná je spíš rychlost, s jakou se vlk v Česku rozšiřuje, a šíře regionů, kde už odchovává mláďata. Evropská komise označuje návrat velkých šelem za <a rel="nofollow noopener" href="https://environment.ec.europa.eu/topics/nature-and-biodiversity/habitats-directive/large-carnivores_en" target="_blank">ochranářský úspěch</a>, současně ale přiznává narůstající konflikty s hospodařením.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Rys drží dvě pevnosti, medvěd zůstává pohraniční záležitostí</h2>



<p>Rys ostrovid obývá v Česku dvě hlavní oblasti stálého výskytu. Na jihozápadě sleduje projekt TransLynx šumavsko-pošumavskou populaci včetně migračních koridorů v Plzeňském a Jihočeském kraji. Na východě zimní mapování 2026 potvrdilo rysí pobytové znaky ve východní a centrální části Moravskoslezských Beskyd a v centrálních Javorníkách. Klíčem k přežití druhu zůstává ochrana velkoplošných lesních celků, udržení průchodných koridorů a omezení další fragmentace krajiny.</p>



<p>U medvěda hnědého vypadá situace křehčeji. AOPK eviduje v Beskydech a Javorníkách jednoho až čtyři jedince se známkami stálého výskytu. V srpnu 2026 přišlo ověřované hlášení z lokality Bučiska u Rožnova pod Radhoštěm a z Frýdecko-Místecka. Zimní mapování téhož roku ale zachytilo pobytové stopy pouze na slovenské straně Kysuc. Česká medvědí existence je podle agentury plně závislá na stavu karpatské populace za hranicí, bez průběžné migrace samostatně životaschopná skupina nevznikne.</p>



<p>Srovnání se Slovenskem ukazuje propastný rozdíl. Zatímco slovenská ochrana přírody evidovala v roce 2023 dvanáct útoků medvěda na člověka se čtrnácti zraněnými a k polovině května 2024 už čtrnáct incidentů, v Česku se o podobných střetech nehovoří. Zdejší populace je příliš malá.</p>



<figure class="wp-block-image size-full"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava.jpg"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava.jpg" alt="" class="wp-image-61769 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Kde šelmy sledovat: veřejné mapy místo živého GPS</h2>



<p>Kdo čeká interaktivní sledování konkrétního zvířete v reálném čase, bude zklamaný. Veřejně dostupné vrstvy fungují jinak. Vlčí mapa opakovaného výskytu, publikovaná 1. února 2026 na portálu <a rel="nofollow noopener" href="https://data.nature.cz/ds/107" target="_blank">data.nature.cz</a>, čerpá z víceletých nálezových dat doplněných o období květen až prosinec 2025. Beskydské zimní mapování zobrazuje nálezy v síti čtverců 5 × 5 km.</p>



<p>Podklady vznikají z hlášení stop, trusu, kořisti a dalších pobytových znaků od dobrovolníků i veřejnosti. Každý nález se dokumentuje a následně ověřují odborníci. Výsledkem je spolehlivá mozaika výskytu v čase a prostoru, cenná pro chovatele, správce území i turisty.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Škody na stádech rostou a kompenzace se zpožďují</h2>



<p>Nejostřejší třecí plocha návratu predátorů neleží v lese, ale na pastvinách. K 30. červnu 2026 evidovala interaktivní <a rel="nofollow noopener" href="https://www.navratvlku.cz/skodni-udalost-prehled-skodnich-udalosti-2026/" target="_blank">mapa škodních událostí</a> celkem 183 případů. Nejvíce jich připadá na Jihočeský kraj (72), následují Královéhradecký a Liberecký kraj (po 23).</p>



<p>Stát nabízí trojí oporu:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Přímá náhrada škody</strong> na hospodářských zvířatech v ceně obvyklé.</li>



<li><strong>Náhrada újmy</strong> za ztížení pastvy v oblastech s potvrzeným výskytem vlka.</li>



<li><strong>Podpora prevence</strong>, tedy elektrické ohradníky, pevné oplocení, brány a další prvky podle standardu AOPK.</li>
</ul>



<p>Jenže výplaty váznou. K 24. srpnu 2026 čekalo podle Českého svazu chovatelů masného skotu a Asociace soukromého zemědělství na proplacení 129 žádostí za rok 2025, dalších 23 za rok 2024 a tři za rok 2023. Farmáři investují do zabezpečení stád z vlastních prostředků a likvidita jim chybí právě v sezoně, kdy pasou. Zemědělské organizace proto v létě 2026 společně vyzvaly stát k urychlení celého procesu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak se chovat při setkání: vlk a rys versus medvěd</h2>



<p>Pro turisty, houbaře a pejskaře platí odlišná pravidla podle druhu:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Vlk a rys:</strong> Zachovat klid, držet odstup, nepřibližovat se, nekrmit. Psa mít na vodítku. Obě šelmy jsou plaché a zpravidla samy odejdou. Agresivní chování rysa vůči člověku odborné zdroje nepopisují, střet s vlkem je mimořádně vzácný.</li>



<li><strong>Medvěd:</strong> V nepřehledném terénu o sobě dávat vědět hlasem nebo cinkáním holí. Při setkání pomalu ustupovat, neutíkat, nedívat se přímo do očí. Při útoku se skrčit obličejem k zemi a chránit krk. Pravděpodobnost kontaktu roste v husté vegetaci, u zdrojů potravy a za šera.</li>
</ul>



<p>Česká krajina opět hostí všechny tři vrcholové predátory, a každý z nich testuje, kolik prostoru jim společnost dokáže uvolnit na pastvinách, v koridorech mezi pohořími i v rozpočtových řádcích ministerstva.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vlk-rys-i-medved-se-vratili-do-ceska-nova-interaktivni-mapa-ukazuje-kde-presne-se-vyskytuji/">Vlk, rys i medvěd se vrátili do Česka. Nová interaktivní mapa ukazuje, kde přesně se vyskytují</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Medvědi se po třech stech letech vrátili do Krkonoš. Osiřelí sourozenci našli nový domov v horském lese</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/medvedi-se-po-trech-stech-letech-vratili-do-krkonos-osireli-sourozenci-nasli-novy-domov-v-horskem-lese/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 20 Jun 2026 12:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[česko]]></category>
		<category><![CDATA[medvěd]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=209684</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dva medvědí sourozenci z Vysokých Tater žijí od dubna v lesním výběhu pod Stezkou korunami stromů v Janských Lázních. Do krkonošského lesa se tak medvěd hnědý vrátil poprvé přibližně po třech staletích.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Hned na úvod je fér říct, co ten návrat znamená. Michal a Alica neběhají volně po hřebenech, žijí v ohraničeném výběhu o rozloze 5 400 metrů čtverečních, pod odbornou garancí Safari Parku Dvůr Králové. Přesto nejde o kulisu. Projekt, který vznikal čtyři roky a stál přes 15 milionů korun, propojuje záchranu dvou konkrétních zvířat, která se do přírody vrátit nemohou, s edukací o velkých šelmách v krajině, kde se téma predátorů znovu otevírá. Stačí připomenout vlky, kteří se do Krkonoš vrátili sami, bez výběhu a bez vstupenky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Z Tater přes Košice do Krkonoš</h2>



<p>Začátek června 2023, oblast mezi Štrbským a Popradským plesem. Správa TANAP eviduje tři medvědí mláďata bez vodící medvědice. Několik dní trvá monitoring okolí, ale samice se neobjevuje a zdravotní stav mláďat se zhoršuje. Následuje odchyt a převoz do záchranné stanice v Zázrivé. Odtud putují sourozenci, samec Michal, samice Alica a jejich bratr Hugo, do&nbsp;ZOO Košice, kde stráví téměř tři roky v lidské péči.</p>



<p>Hugo nakonec zamířil do jedné z francouzských zoo jako zakladatel chovu. Michal s Alicou odjeli v březnu 2026 do Janských Lázní. Přes zimu se aklimatizovali v novém prostředí, a když se 4. dubna otevřela Medvědí stezka pro veřejnost, přišlo navzdory nepříznivému počasí za první víkend zhruba 3 000 návštěvníků.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč se nemohou vrátit do divočiny</h2>



<p>Otázka, kterou si položí každý: nemohli bychom je prostě pustit? Odpověď je jednoznačná: ne. Michal a Alica byli odchyceni jako malá mláďata, prošli dlouhodobou péčí člověka a oficiální materiály projektu i Safari Parku výslovně uvádějí, že návrat do volné přírody pro ně není možný. Právě proto byli zařazeni do <a href="https://www.eaza.net/population-management/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Evropského chovného programu (EEP)</a>, který pod hlavičkou Evropské asociace zoo a akvárií koordinuje populace více než 500 druhů v lidské péči. Medvěd hnědý má v EEP vlastní program s koordinací v nizozemském Ouwehands Dierenpark. Michal a Alica tak přispívají ke genetické diverzitě evropské populace, i když za plotem.</p>



<p>Symbolika „návratu po 300 letech&#8220; přitom není vytažená z prázdna. Velké šelmy z Krkonoš postupně zmizely kvůli staletému pronásledování člověkem. KRNAP u vlka dokumentuje vyhubení v první polovině 19. století; medvěd z hor zmizel ještě dříve. Přesný rok posledního krkonošského medvěda historické prameny jednoznačně neurčují, ale třísetletý rámec odpovídá tomu, co o osudu predátorů ve střední Evropě víme.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Les, ne pavilon</h2>



<p>Výběh stojí na pozemku Krkonošského národního parku pod jižní částí Stezky korunami stromů. Uvnitř je lesní terén s přirozenou vegetací, brlohy, vodní plochou a chráněnými odpočinkovými zónami, kam se medvědi mohou stáhnout. Monitoring běží nepřetržitě, odbornou péči zajišťuje Safari Park Dvůr Králové jako provozovatel samostatného zařízení.</p>



<p>Pro návštěvníka to znamená zásadně jiný zážitek než klasická zoo expozice. Medvědy pozorujete z výšky, z korun stromů, ne z chodníku za příkopem. Provozovatel upozorňuje, že každá návštěva je jiná: zvířata se pohybují volně po celém výběhu a viditelnost nikdo negarantuje. Součástí programu jsou komentované prohlídky a krmení, které šanci na pozorování zvyšují.</p>



<p>Rozlohou nejde o evropský extrém. Bear Forest v Nizozemsku nabízí 20 000 metrů čtverečních pro sedm medvědů, švýcarský <a href="https://arosabaerenland.swiss/en/About-us/FAQ" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Arosa Bear Sanctuary</a> disponuje 28 000 metry čtverečními pro maximálně pět zvířat. Krkonošských 5 400 metrů čtverečních pro dva medvědy je v přepočtu na jedince srovnatelných, ale celková plocha je výrazně menší. Co je podle nás skutečně neobvyklé, je formát: propojení záchranného výběhu s vyhlídkovou lávkou v korunách stromů v horském lese nemá v Evropě přímou obdobu.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Medvědi v Krkonoších po třech stoletích! Safari Park Dvůr Králové zajistil převoz ze ZOO Košice" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/hTpv84Gg9h0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Víc než atrakce</h2>



<p>Bylo by naivní předstírat, že Medvědí stezka nemá komerční rozměr. Stezka korunami stromů je turistický byznys a dva živí medvědi jsou silný tahák. Jenže projekt zároveň zapadá do širší logiky, kterou KRNAP dlouhodobě uplatňuje: kombinace ochrany přírody přímo v terénu s doplňkovými nástroji mimo něj, od genofondové zahrady přes záchrannou stanici pro handicapované živočichy ve Vrchlabí až po vzdělávací programy o krkonošské fauně pro školy. Medvědí stezka je v tomto kontextu silný interpretační nástroj: místo, kde se návštěvník poprvé v životě podívá na velkou šelmu v prostředí, které připomíná její přirozený svět, a dostane k tomu kontext.</p>



<p>A ten kontext je v Krkonoších aktuálnější, než by se zdálo. Vlk se sem vrátil sám, bez pozvání a bez plotu. Debata o soužití s velkými predátory se v českých horách teprve rozjíždí. Michal a Alica ji nerozhodnou, ale můžou ji posunout od strachu k porozumění.</p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/medvedi-se-po-trech-stech-letech-vratili-do-krkonos-osireli-sourozenci-nasli-novy-domov-v-horskem-lese/">Medvědi se po třech stech letech vrátili do Krkonoš. Osiřelí sourozenci našli nový domov v horském lese</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/hTpv84Gg9h0" medium="video" width="960" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/hTpv84Gg9h0" />
			<media:title type="plain">Medvědi v Krkonoších po třech stoletích! Safari Park Dvůr Králové zajistil převoz ze ZOO Košice</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Medvědí sourozenci Michal a Alica, odchycení ve slovenských Tatrách poté, co přišli o matku, našli svůj nový domov v lesním areálu pod Stezkou korunami strom...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/medvedi-v-krkonosich-po-trech-st.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Desátník Wojtek: Medvěd, který vojákům nosil munici, spal s nimi ve stanu a pil s nimi pivo</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/desatnik-wojtek-medved-pribeh-valka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 02 Oct 2024 02:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[medvěd]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=194021</guid>

					<description><![CDATA[<p>Polská vojska měla během druhé světové války nevídanou posilu v týmu. Stal se jí medvěd Wojtek, který nejenže nosil munici, ale pil také pivo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Medvědi byli pro svou neuvěřitelnou sílu a schopnost přežít v krutých podmínkách ceněni všemi kulturami a takřka po celém světě. Respektovali je jak Keltové, tak i Vikingové, přičemž&nbsp;<strong>během 2. světové války toto zvíře dokonce adoptovali i polští vojáci</strong>. Ti ho následně vychovali a udělali z něj člena 22. zásobovací roty dělostřelectva 2. polského armádního sboru. Kromě toho, že jim nosil munici, také rád popil pivo a jezdil v dodávce.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-medv-d-kter-se-stal-symbolem-vojensk-roty">Medvěd, který se stal symbolem vojenské roty&nbsp;</h2>



<p>Divoké zvíře dostalo posléze od generála jméno Wojtek a přesně před 80 lety pomohlo porazit nacistická vojska v bitvě o Monte Cassino. Tu zahájily spojenecké armády dne 11. května 1944, a právě ochočený medvěd během ní pomáhal <strong>zásobovat vojáky municí uloženou v objemných a těžkých bednách</strong>. Polské jednotky nakonec vyhrály a pro 22. zásobovací rotu dělostřelectva 2. polského armádního sboru začal být od té doby <a rel="nofollow noopener" href="https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/89028/desatnik-wojtek-medved-ktery-miloval-pivo-a-stal-se-polskym-valecnym-hrdinou.html" target="_blank">Wojtek</a> symbolem.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-06-05T06:24:00+02:00">
                    5 června, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jak-prezit-utok-medveda/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Jaká je vaše šance na přežití při napadení medvědem? Pro každý případ – zapamatujte si záchrannou taktiku            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jak-prezit-utok-medveda/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/nastvany-medved-ve-vode-450x253.jpg" alt="Jaká je vaše šance na přežití při napadení medvědem? Pro každý případ – zapamatujte si záchrannou taktiku" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jak-prezit-utok-medveda/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Heart-Melting Story Of Wojtek, The Soldier Bear" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/twr38iHXYVw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>To je koneckonců také důvod, proč útvar začal používat vlaječky právě s obrázkem medvěda svírajícího ve svých tlapách dělostřelecký granát. Ačkoli by se mohlo zdát, že Wojtek musel prožívat každodenní&nbsp;<strong>válečné útrapy a hrůzy, měl se u polských vojáků velmi dobře</strong>. Muži mu totiž dopřávali ze svých zásob řadu dobrot, včetně sladkého ovoce, sirupů nebo také medu. Někdy dle webu <a href="https://eurozpravy.cz/magazin/medved-wojtek-zvire-ktere-pred-80-lety-pomohlo-vybojovat-vitezstvi-v-bitve-o-monte-cassino.gr7wf3l4" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Eurozpravy</a> dostal za odměnu i pivo, na kterém si obzvláště pochutnával.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nakonec-skon-il-v-zoologick-zahrad">Nakonec skončil v zoologické zahradě&nbsp;</h2>



<p>Je známo, že Wojtek doprovázel vojáky na každém kroku a v noci s nimi spal ve stanu. Velice si také užíval cestování v armádních nákladních vozech, zejména jako spolujezdec. S koncem druhé světové války se musela jeho rota přemístit&nbsp;<strong>do skotského Glasgow, kde si slavného maskota všichni oblíbili</strong>. Dokonce tam měl neustálý přísun piva, na kterém si, jak bylo známo, velmi rád pochutnal. Jenže brzy se s ním museli vojáci rozloučit.&nbsp;</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-09-21T08:32:00+02:00">
                    21 září, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zajimava-fakta-o-lednich-medvedech/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Pět faktů o ledních medvědech, které jste nejspíš nevěděli: Proč si záměrně močí na vlastní nohy?            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zajimava-fakta-o-lednich-medvedech/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/ledni-medved-panorama-450x297.jpg" alt="Pět faktů o ledních medvědech, které jste nejspíš nevěděli: Proč si záměrně močí na vlastní nohy?" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zajimava-fakta-o-lednich-medvedech/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vojak-v-lese.jpg" alt="" class="wp-image-84545 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vojak-v-lese.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vojak-v-lese-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vojak-v-lese-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vojak-v-lese-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vojak-v-lese-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>To vše kvůli rozhodnutí z vyšších úřadů, které nařídili, aby byl umístěn do ZOO v Edinburghu. Tam si <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Wojtek_(medvěd)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wojtek</a> našel nový&nbsp;<strong>domov během listopadu v roce 1947 a zůstal tam až do konce svého života&nbsp;</strong>(2. prosince 1963). Jeho kamarádi z roty se na něj nicméně často chodili dívat a v mnoha případech ani neváhali přelézt plot, aby se s ním mohli pomazlit.&nbsp;</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/desatnik-wojtek-medved-pribeh-valka/">Desátník Wojtek: Medvěd, který vojákům nosil munici, spal s nimi ve stanu a pil s nimi pivo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/twr38iHXYVw" medium="video" width="480" height="360">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/twr38iHXYVw" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma medvěd - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/10/navrh-bez-nazvu-3.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
