malba – VědaŽivě.cz

Starověké jeskynní malby nejsou výtvorem člověka. Nový výzkum poukazuje na první historický padělek a objasňuje jejich vznik

Redakce VědaŽivě — Fri, 29 Aug 2025 05:26:00 +0000

Dobře, prohlásit to za padělek asi taky není úplně přesné. Záměrem umělce nejspíš nebylo kohokoli ošálit, princip je ovšem obdobný. Podle Julie Blumenröther, která malby zkoumala v rámci své práce na německé univerzitě, byly nejspíše způsobeny čistě přírodními procesy. Tato myšlenka je přímo v rozporu s tvrzením archeologů, kteří je původně zkoumali po jejich objevení v roce 2005. Podle nich šlo o výjevy zpodobňující plodnost.

Linky maleb starých tisíce let

Původní výzkum datoval malby jako 14 000 – 16 000 let staré, a popsal je jako obrazy muže, ženy a falusu. To poukazuje na to, že malování penisů po stěnách rozhodně není nic nového. Nicméně tito badatelé došli k závěru, že nástrojem byl nejspíš ostrý předmět, zatímco Blumenröther a její kolega Andreas Pastoors nyní zpochybnili celý tento příběh. „Pokud by byly vytvořeny člověkem, byly by tu jasné důkazy po použití nástrojů doby kamenné.“

„Tyto nástroje by se projevily také na malbách podobných výjevů v dalších lokalitách,“ vysvětluje Pastoors. Nic z toho se ovšem v prostoru 75metrové jeskyně nenašlo. To naznačuje, že celý tento výtvor nalezený v krápníkové jeskyni není vůbec pravěkým uměním. Ještě větší důkaz pak nalezla sama Blumenröther, která pomocí digitálního mikroskopu a 3D skenů provedla rekonstrukci části obrazů.

Srovnání s dalšími uměleckými kusy

Porovnání těchto linií s dalšími nálezy pravěkého umění ukázalo, že pravděpodobnost jejich vzniku lidskou rukou je velmi malá. V laboratoři proběhlo i testování výroby stejných linií za pomoci nástrojů, o kterých se ví, že je tehdejší lidé používali. „Podrobný rozbor ukázal, že směrování a střety všech linií přímo odporují hypotéze, že byly vytvořeny člověkem s použitím ostrého předmětu,“ vysvětluje. Navíc žádná ze 138 linek neukazuje motivy doby kamenné.

Ačkoli tento případ může být trochu zklamáním pro lidi s velkou představivostí, kteří rádi sledují pravěké umělecké výtvory, není důvod zoufat. Existuje stále obrovské množství dalších příkladů mnohem přesvědčivějších jeskynních maleb. Ty nejstarší byly nalezeny v jeskyni El Castillo v Kantábrii na území Španělska. A dodnes panuje názor, že jsou staré asi 40 000 let, což z nich činí velmi dávné umělecké dílo.

Které pravěké malby máte nejraději a kdy jste je viděli poprvé?

Zdroj: IFLScience

Článek Starověké jeskynní malby nejsou výtvorem člověka. Nový výzkum poukazuje na první historický padělek a objasňuje jejich vznik se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tajemná Mona Lisa: Žena na obrazu možná skutečně existovala a byla velmi krutá

Redakce VědaŽivě — Thu, 20 Jun 2024 02:43:00 +0000

Mona Lisa fascinuje vědce, malíře i širší veřejnost po celém světě už neuvěřitelných pět set let. Bez debaty se jedná o nejslavnější obraz geniálního renesančního malíře a vynálezce Loanarda daVinciho. Kolem portrétu se však dodnes rojí nejrůznější záhady a konspirační teorie. Nejvíce se například diskutuje o tom, kdo Mona Lisa vlastně je a co se skrývá za jejím tajemným úsměvem.

Mona Lisa nejspíš skutečně žila

Nejpravděpodobnější kandidátkou předlohy pro nejslavnější obraz světa je Lisa del Giocondo. Lisa byla ženou bohatého florentského obchodníka s hedvábím. Portrét měl u mistra Leonarda údajně objednat její manžel, který tím chtěl uctít její krásu. Další žhavou kandidátkou pak je Caterina Sforza, která v renesančním Miláně platila za femme fatale. Údajně byla velmi divoká, promiskuitní a krutá. Mezi akademiky se však objevují také teorie, že Mona Lisa ve skutečností není žena, ale muž. Podle jedné teorie představuje portrét mužského milence Leonarda daVinci, podle druhé se má jednat o jeho autoportrét.

Tajemný úsměv Mony Lisy je jen optickou iluzí.

Těhotenství i syfilis

Další velká tajemství se točí okolo jejího záhadného úsměvu. Moderní technologie potvrdily, že je Mona Lisa zahalena do velmi jemného, téměř průsvitného závoje, který tehdy nosily těhotné ženy nebo ženy, které právě porodily. Mnozí tvrdí, že právě tato skutečnost stojí za jejím nesmělým úsměvem. Ve skutečnosti se však nejspíš jedná o záměrnou optickou iluzi, díky které si pozorovatelé nemohou být jistí, zda se žena na obrázku skutečně usmívá nebo nikoliv.

Další záhadu následně představuje její obočí a řasy – respektive jejich absence. Podle některých teorií tím chtěl malíř vyjádřit, že byla žena ve skutečnosti nemocná. Nejčastěji se zmiňuje syfilis, který v té době nebyl nijak výjimečný. V tom případě by se skutečně mohlo jednat o krutou Caterinu Sforza, která na syfilis umřela.

Tajné kódy a šifry

Slavný obraz však skrývá mnohem více tajemství, než je na první pohled patrné. Mnohé z nich se vědcům podařilo odhalit pomocí moderních technologií, ale ani tak neznáme jejich pravý význam. Důkladné zkoumání obrazu například odhalilo různé kódy a šifry, které jsou do malby zakomponovány. V očích Mony Lisy jsou například patrná písmena L a V v pravém oku a písmena C a S nebo C a B v levém oku. Pravděpodobně se jedná o iniciály, které poukazují na tvůrce obrazu a jeho předlohu. Většinu tajemství si však Mona Lisa stále nechává pro sebe.

Článek Tajemná Mona Lisa: Žena na obrazu možná skutečně existovala a byla velmi krutá se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kolosální kresba penisu jde vidět až z vesmíru. Celému světu dokazuje, že se lidstvo nikdy nezmění

Redakce VědaŽivě — Sat, 15 Jan 2022 04:05:00 +0000

Nebo mohou být někde hodně daleko a zatím jen sondovat, kde Země vlastně leží. Doufejme jen, že se při tomto zkoumání vyhnou pár detailům jako například filmu Geostorm nebo obrovské kresbě penisu, která se teď skví na části Austrálie. Podle více zdrojů se rozměrný falus objevil na ploše vyschlého jezera v Bellarine, venkovské části státu Victoria. Není to sice dlouhý muž z anglického Wilmingtonu, tvarem ale nejspíše zaujme o něco víc.

Obří penis viditelný z vesmíru

Výtvor je natolik velký, že je bez problémů viditelný na aplikaci Google Maps, kde se dočkal označení „Aussie Weiner“. Samozřejmě je rozeznatelný i z vesmíru, dnešní satelity dokážou přiblížit každý detail. Vzato kolem a kolem je docela obdivuhodné, že někdo obětoval čas a námahu, aby tohle vyryl do zaschlého sedimentu v takové velikosti. Kresby a obrazce v obilí a polích s dalšími plodinami nejsou nic nového, toto je přece jen odlišný materiál.

Falické symboly jsou něco, co lidstvo provází od úsvitu věků. Od nástěnných maleb v Pompejích a Herculaneu po graffiti v prakticky každém městě na světě. Vždycky se zkrátka někde objeví alespoň dvourozměrný falus ve více variantách. A penisy viditelné z vesmíru jsou v kurzu tak nějak pořád. Napříč celým světem už je jich rovněž slušný počet a za tu dobu na tom nic nezměnila žádná historická epocha. Svou cestu si vždycky našly.

Obři s penisem na svazích hor

Stačí se podívat do Anglie. Takový Obraz z Cerne Abbas je kresbou obra s kyjem a obrovskou erekcí. Monumentální kresba je vyryta do křídy na úpatí kopce v Dorsetu a je udržována dodnes. V roce 2007 použili studenti v Southamptonu na jihu Británie postřik na plevel a vytvořili další penis na školním trávníku. I ten je tak velký, že je viditelný z vesmíru. Australský jezerní „příspěvek“ je tak jen dalším členem klubu.

Můžeme jen doufat, že když přijde na tyto obří geoglyfy, každý vesmírný pozorovatel bude sledovat spíše obrazce na planině Nazca než tyto falusy. Starověké peruánské mistrovské dílo je v mnoha případech dlouhé stovky metrů. Navíc má desítky různých tvarů včetně těch zvířecích. Obrazce vznikly přibližně před 2 000 lety a jde – zcela oprávněně – o součást světového dědictví UNESCO. Penisy ovšem sdělují, že jsme se od té doby příliš neposunuli.

Co byste nakreslili vy, pokud byste měli srovnatelnou možnost?

Zdroj: IFLScience

Článek Kolosální kresba penisu jde vidět až z vesmíru. Celému světu dokazuje, že se lidstvo nikdy nezmění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Starověká Mona Lisa z Egypta zaplavila internet. Neuhodnete, kdo byl předlohou starověké malbě

Redakce VědaŽivě — Thu, 13 May 2021 03:55:00 +0000

Před téměř pěti tisíci let byla v hrobce egyptského vezíra a jeho ženy vytvořena neuvěřitelně detailní malba husy, která se stala „Monou Lisou“ starověkého Egypta a která může zobrazovat dosud neznámý a dnes již vyhynulý druh husy. Ilustrace totiž neodpovídá žádnému modernímu druhu husy, který bychom znali.

Malba husy stará skoro 5 000 let

Zmíněný obraz je znám také jako „Médúmské husy“ a byl nalezen počátkem 19. století v hrobce Nefermaata, vezíra, jednoho z nejvyšších úředníků sloužících faraonovi. Byl nejspíš také jeho synem a byl pohřben spolu s manželkou Itet v oblasti Médúmu. Živá malba byla kdysi součástí větší tabulky zobrazující muže chytajícího ptáky do sítě jako obětinu majiteli hrobky a poměrně rychle se ujala její přezdívka „Mona Lisa z Egypta“.

Nikdo si ale nejspíš neuvědomil, že zobrazuje neznámý druh. Během loňského roku byl obraz zkoumán v muzeu v Káhiře (zde se také momentálně nachází), kde badatele zaujala právě ilustrace husy. Její barvy a vzory na peří se lišily od jakéhokoli moderního druhu tohoto zvířete. Rozdíly by se daly svést na uměleckou kreativitu, ale obrazy z tohoto naleziště měly neuvěřitelně realistické zpracování, pokud šlo o další ptáky a savce.

Takže proč se husa liší od dnešních druhů?

Tento rozdíl vědce zaujal, protože nebyl důvod, aby byl právě obrázek husy jiný. Badatelé srovnali rozměry a barvy namalované husy s třemi dalšími druhy a zjistili, že malba připomíná moderní husu velkou. Stále není jisté, zda se jedná opravdu o malbu vyhynulého druhu, nebo jen umělecké ztvárnění tohoto ptáka, případně špatné vykreslení přeživšího druhu. Je také možné, že umělec ztvárnil „prostě nějakou husu“.

Na území egyptských vykopávek nebyly nalezeny žádné ostatky nebo kostry hus, našly se ovšem pozůstatky podobných ptáků. Egypt byl kdysi ohniskem biodiversity a byl pokryt bujnou travou a další vegetací, jezery a lesy. A mnoho dávných druhů, které jsou dnes již vyhynulé, se přirozeně stalo předlohou pro nejrůznější umělecká ztvárnění včetně právě výzdoby hrobek a chrámů. Umění tak poskytuje nejen kulturní vhled, ale i záznam o dnes neznámých zvířatech.

Zdroj: Live Science

Článek Starověká Mona Lisa z Egypta zaplavila internet. Neuhodnete, kdo byl předlohou starověké malbě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.