<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>kácení &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/kaceni/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 14 Nov 2025 11:17:21 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>kácení &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Nezastavitelné odlesňování má hrozný dopad na každého. Proč nám mizí před očima jeden les za druhým a kdy to skončí?</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/dusledky-kaceni-lesu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Jun 2022 02:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[ekosystém]]></category>
		<category><![CDATA[kácení]]></category>
		<category><![CDATA[pralesy]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=94899</guid>

					<description><![CDATA[<p>Valná většina odlesňování se v dnešní době odehrává v tropických oblastech. Ať se ale půda vyklučí kdekoli, má to dopad na klima celé naší planety.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Odlesnění znamená trvalé odstranění stromů, obvykle pro zemědělské účely, případně chov dobytka. Dalším důvodem je získání dřeva na topení nebo jako stavebního materiálu. Podle Světového fondu ochrany přírody (WWF) <strong>pokrývají lesy přes 30 % zemského povrchu</strong>. Jakákoli plocha tohoto typu produkuje kyslík a pohlcuje oxid uhličitý. Lesní porost je také domovem cca 80 % suchozemských druhů na planetě.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-potrava-l-ky-a-palivo">Potrava, léky a palivo</h2>



<p>Lesy planety jsou kromě toho také zdrojem paliva, potravy i <a href="/tag/lek/">léčiv</a> asi pro miliardu&nbsp;lidí. Celosvětově pak správa těchto oblastí zaměstnává 13,4 milionů lidí v&nbsp;sektoru lesního hospodářství. <strong>Dalších 41 milionů lidí pak pracuje v&nbsp;profesích</strong>, které s&nbsp;lesy nějak souvisí. Přes důležitost tohoto zdroje ho lidé značně likvidují. Mezi 16.–19. stoletím bylo podle National Geographic v&nbsp;Severní Americe vymýcena polovina východní části kontinentu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/stavebni-oblast-kaceni.jpg" alt="" class="wp-image-94902 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/stavebni-oblast-kaceni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/stavebni-oblast-kaceni-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/stavebni-oblast-kaceni-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/stavebni-oblast-kaceni-720x540.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>K&nbsp;většině odlesňování nyní dochází v&nbsp;tropických oblastech, které dříve nebyly na dosah. Dnes lidé staví skrze husté lesy nové cesty. Podle New York Times ztratil svět od roku 2000 asi 10 % veškerého tropického porostu. <strong>Jen během roku 2019 došlo k&nbsp;vykácení</strong> asi 121&nbsp;000 kilometrů čtverečních lesní půdy. Dle odhadů Světové banky to od začátku 20. století bylo na 10 milionů čtverečních kilometrů. Za posledních 25 let více než rozloha Jižní Afriky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vody-likvidace-porost">Důvody likvidace porostů</h2>



<p>Podle UCS je každoročně vykácena oblast o velikosti Švýcarska, tedy 38&nbsp;300 kilometrů čtverečních. V&nbsp;drtivé většině za tím stojí produkce 4 komodit: sójových bobů, palmového oleje, hovězího masa a dřevěných produktů. <strong>Dělníci nejdříve vytěží cenné dřevo</strong> a následně spálí zbytky vegetace. Tím je uvolněno místo pro plodiny jako je sója, případně pastviny pro dobytek. V&nbsp;Amazonii došlo k&nbsp;srpnu 2019 k&nbsp;více než 80&nbsp;000 požárů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/tropicky-les.jpg" alt="" class="wp-image-94903 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/tropicky-les.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/tropicky-les-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/tropicky-les-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/tropicky-les-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/tropicky-les-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>To je oproti předchozímu roku nárůst o asi 80 %. Mnoho lesů také padne kvůli palmovému oleji – nejběžnějšímu rostlinnému oleji světa. Ten najdete asi v&nbsp;polovině všech výrobků v&nbsp;sortimentu běžného supermarketu. <strong>Jeho produkce vyžaduje mýcení přirozených porostů</strong> i ničení místních rašelinišť. Tím se jen násobí dopad na ekosystémy, což potvrdil ve zprávě z&nbsp;roku 2020 i Business Wire. Místo variabilního systému tak zůstává unifikace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ekosyst-my-a-sladk-voda">Ekosystémy a sladká voda</h2>



<p>Lesy najdete ve všech pásmech od tropů až po vysokohorské oblasti. Jde vždy o široké spektrum stromů, rostlin, hub, zvířat i mikrobů, hlavně deštné pralesy jsou velmi rozmanité. Například ty v&nbsp;Nové Guineji <strong>zahrnují více jak 6 % veškerých světových druhů rostlin</strong> a živočichů. Když jsou lesy ničeny, toto vše se hroutí a trpí i lidé v&nbsp;okolí. Například v&nbsp;Ugandě používají stromy na dřevo a výrobu dřevěného <a href="/tag/uhli/">uhlí</a>.</p>



<p>Ze zalesněných povodí pochází také tři čtvrtiny světového objemu sladké vody. Likvidace stromů tak zhoršuje její kvalitu. Více než polovina světové populace přitom využívá jako zdroj pitné vody právě lesní povodí. <strong>Stejná aktivita v&nbsp;tropických oblastech</strong> pak ovlivňuje pohyby vodní páry nad povrchem. To snižuje srážky, a v&nbsp;částech amazonského pralesa – ze kterých je teď zemědělská půda – má povrch i vzduch vyšší teplotu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak dlouho myslíte, že nám při tomto tempu likvidace lesy vydrží?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/dusledky-kaceni-lesu/">Nezastavitelné odlesňování má hrozný dopad na každého. Proč nám mizí před očima jeden les za druhým a kdy to skončí?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Odlesňování amazonského pralesu dosáhlo nejvyššího stupně za posledních 15 let. Odborníci bijí na poplach, dopady mohou být devastující</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/postupny-narust-kaceni-pralesu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Dec 2021 04:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Brazílie]]></category>
		<category><![CDATA[kácení]]></category>
		<category><![CDATA[prales]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=49249</guid>

					<description><![CDATA[<p>Míra odlesňování v pralesech Amazonie poskočila letos o 21,97 % a dosáhla tak nejvyšších hodnot od roku 2006. Mezi květnem 2020 a červencem 2021 padlo 13 235 km čtverečných.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tato tendence vyvolává silné pochybnosti ohledně zdánlivého závazku Brazílie, že odlesňování během další dekády zcela ukončí. Čísla zveřejněná národní agenturou INPE pochází ze satelitních snímků a <strong>ukazují na pokračování zcela alarmujícího ilegálního kácení</strong>. Na počátku tohoto měsíce se přitom Brazílie přidala k&nbsp;víc jak stovce dalších národů, které se zavázaly, že do roku 2030 určitě zvrátí následky této rizikové činnosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-delegace-na-summitu">Delegace na summitu</h2>



<p>Na nedávné klimatické konferenci vynaložila brazilská delegace značnou námahu, aby přítomné přesvědčila, že pro ochranu amazonských pralesů dělá skutečně maximum. Nicméně podle zpráv jak BBC, tak i deníku The Guardian <strong>věděla místní vláda o těchto statistikách ještě před jednáním </strong>o stavu klimatu. Rozhodla se však zabránit jejich zveřejnění do konání konference, aby se vyhnula zpochybnění svého vlastního tvrzení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="663" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales.jpg" alt="" class="wp-image-49254 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Když bral tato čísla na vědomí, sdělil ministr životního prostředí Joaquim Pereita novinářům, že <em>„čísla jsou stále velkou výzvou a že vláda musí proti zločinům tohoto typu postupovat mnohem přísněji, zřetelněji a rozhodněji“</em>. Problém je v tom, že <strong>odlesňování se odehrává ve stejné, nebo dokonce rostoucí míře </strong>už čtvrtým rokem po sobě. Z&nbsp;toho nejen dle konzervativců plyne, že jakákoli prohlášení tohoto typu jsou naprosto bezvýznamná.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-neust-l-n-r-sty-v-posledn-ch-letech">Neustálé nárůsty v posledních letech</h2>



<p>Například během minulého roku bylo pokáceno celých 10&nbsp;851 kilometrů čtverečných pralesa, což je nárůst o 7,1 % oproti předchozím 12 měsícům. A proti roku 2019 se odehrál nárůst o ohromujících 34,4 %, což bylo <strong>zase zvýšení o 8,5 % ve srovnání s&nbsp;ročníkem 2018</strong>. Zatímco tedy vláda Brazílie stále ujišťuje o potřebě zásahů, samotné <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-se-stane-po-zmizeni-destnych-pralesu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">kácení stromů</a> překonává každý rok stav z předchozího období. O prázdná prohlášení tak jde mnohem delší dobu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky.jpg" alt="" class="wp-image-49251 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pralesy v&nbsp;Amazonii jsou vnímány coby klíčové ohnisko klimatické změny, protože jejich stromy pohlcují obrovské objemy oxidu uhličitého. Ztráta tohoto zcela <strong>kritického ekosystému by měla naprosto katastrofální následky</strong>. Nejspíš by bez něj nebylo možné splnit stanovený cíl omezení <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/nove-poznatky-ohledne-globalniho-oteplovani/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">globálního oteplování</a> na 1,5 stupně Celsia. Tento cíl bude bez reálné, nikoli jen slovní spolupráce brazilských vládních činitelů zřejmě neproveditelný.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Sledujete úbytky tohoto nebo jiných pralesních porostů?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/environment/deforestation-in-brazils-amazon-rainforest-reaches-highest-level-for-15-years/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/postupny-narust-kaceni-pralesu/">Odlesňování amazonského pralesu dosáhlo nejvyššího stupně za posledních 15 let. Odborníci bijí na poplach, dopady mohou být devastující</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co se stane, až vykácíme poslední deštný prales? Důsledky přinesou řadu přírodních katastrof</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-se-stane-po-zmizeni-destnych-pralesu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 15 Aug 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Brazílie]]></category>
		<category><![CDATA[deštné pralesy]]></category>
		<category><![CDATA[kácení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=9082</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nejrozsáhlejší deštné pralesy na světě se zmenšují alarmující rychlostí, a pokud opravdu zmizí, dopady mohou být zcela devastující.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Amazonie, oblast největších deštných pralesů, z&nbsp;nichž až 60 % patří Brazílii, prohrává svou bitvu s&nbsp;kácením stromů už po desítky let. <strong>Před rokem 1970 zaujímaly lesy jen v&nbsp;Brazílii 1,54 milionů čtverečních kilometrů. Toto číslo však od té doby neustále klesá. </strong>V&nbsp;roce 2018 se jednalo o rozlohu 1,27 milionu čtverečních kilometrů, ovšem s&nbsp;novou vládou u moci bude číslo nejspíš nadále dramaticky klesat, a to kvůli špatnému postoji státních orgánů k&nbsp;ochraně přírody.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sl-bnouc-de-t-s-l-c-sucho">Slábnoucí deště, sílící sucho</h2>



<p>Studie z&nbsp;roku 2012 prokázaly, že amazonské pralesy přivádí děště do okolních regionů, tuto funkci logicky odlesňování naruší.<strong> I když během samotného procesu kácení prší o něco víc, absence pralesa žádné deště nepřitáhne</strong>. Například nedávné sucho v&nbsp;Sao Paulu má nejspíše původ právě v&nbsp;kácení v&nbsp;pralesů. A s dalším odlesňováním se budou tyto problémy jen zhoršovat a prohlubovat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="406" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-1024x406.jpg" alt="" class="wp-image-9088 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-1024x406.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-300x119.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-768x305.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-720x286.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-450x179.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Samotné kácení pak produkuje ohromné množství skleníkových plynů a emise se celkově zvýší takovým způsobem, že bude trpět každý na světě. Horší kvalita vody nebo vyšší teplota planety jsou další nepříjemné dopady. <strong>Absence stromů způsobuje erozi půdy a s&nbsp;tím se pojí častější záplavy</strong> – pokud se případný déšť nemá kde zachytit, prostě odtéká, kudy může. Regiony tak budou mít šokové prostředí – buď bude vody velmi málo, nebo naopak mnoho najednou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zni-en-biodiverzita-a-ast-po-ry">Zničená biodiverzita a časté požáry</h2>



<p>Deštné pralesy jsou domovem obrovského množství druhů rostlin, hmyzu a živočichů. Nejspíš nikde jinde na světě se taková pestrost nenachází. Kácení vede bohužel k likvidaci celých ekosystémů najednou. Proč by se o to lidé měli zajímat? Protože <strong>odpovědi na mnoho našich problémů včetně možných léků na rakovinu leží právě ve zvířecí říši</strong>. Skoro 90 % lidských nemocí je léčitelných medikací odvozenou z&nbsp;přírodních složek, jako jsou houby, hadí jed nebo plísně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-9087 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Ztráta lesů, která znamená méně deště a nárůst sucha, vede nevyhnutelně k&nbsp;větší četnosti požárů, které budou silnější a vytrvalejší než dosud. Vypustí také více uhlíku do atmosféry, což bude mít další negativní dopady. Na lesích závisí mnoho lidí svým živobytím, <strong>protože lesy poskytují potravu, bezpečí, příjem a léčivé rostliny asi 300 milionům lidí</strong>. Ti se ztrátou lesů migrují do měst nebo jiných, bohatších zemí.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-enallaktikidrasi">Zdroj: <a href="https://enallaktikidrasi.com/2019/08/8-pragmata-simvoun-katastrepsoume-dasos-amazoniou/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Enallaktikidrasi</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-se-stane-po-zmizeni-destnych-pralesu/">Co se stane, až vykácíme poslední deštný prales? Důsledky přinesou řadu přírodních katastrof</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co by se stalo, kdyby všechny stromy na světě zmizely? V prvních minutách by celá planeta prožila to, co nikdy předtím</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-se-stane-bez-stromu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 04 Jul 2021 03:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[kácení]]></category>
		<category><![CDATA[les]]></category>
		<category><![CDATA[strom]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=14094</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vzhledem k častým a rozsáhlým požárům v Amazonii napadá mnoho lidí otázka, jestli jsme schopni žít bez stromů. Pojďme se společně podívat na odpověď. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoli se to tak na první pohled nemusí jevit, stromy jsou pro náš život důležité. A to dokonce víc, než si mnozí z nás dovedou představit. Stromy jsou potřebné <strong>nejen pro ukládání uhlíku a produkci kyslíku, ale také na ochranu půdy a regulaci vodního toku</strong>. Jsou součástí potravních systémů, které jsou nezbytné pro lidské přežití. Také poskytují domov mnoha živočišným druhům. Často s nimi ale jednáme jako s nepodstatnou a nedůležitou složkou našeho života. To pro nás může mít až fatální důsledky.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-planetu-odles-ujeme-postupn-svoj-vlastn-innost"><strong>Planetu odlesňujeme postupně svojí vlastní činností&nbsp;</strong></h2>



<p>Podle studií se odhaduje, že jsme stromy pro své potřeby začali využívat před 12 000 lety. Za tu dobu jsme <strong>spotřebovali celkem kolem 3 bilionů stromů</strong>. Přesto k největšímu procesu odlesňování naší planety dochází v posledních letech, a to kvůli průmyslovému využití. V tropických oblastech dochází každý rok k vykácení zhruba 15 miliard stromů. Na mnoha místech světa je tato ztráta nepřehlédnutelná. Vlivem masivního kácení dochází k výskytu mnohem většího množství požárů, než tomu bylo v letech minulých.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="850" height="638" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/les-nebe-mrak.jpg" alt="" class="wp-image-14069 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/les-nebe-mrak.jpg 850w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/les-nebe-mrak-300x225.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/les-nebe-mrak-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/les-nebe-mrak-720x540.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/les-nebe-mrak-450x338.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 850px) 100vw, 850px" /></figure>



<p>A právě četné požáry mohou vést k nevratnému poškození naší planety. Nikdo z nás si totiž ve skutečnosti nedovede představit, <strong>jak by mohl svět bez přítomnosti stromů vypadat. </strong>Jejich vymizením by byla poškozena nejen biologická rozmanitost planety, ale došlo by také k vyhynutí velkého množství zvířat a rostlin. Vymírání organismů by bylo patrné na lokální, ale i globální úrovni. Následky by zasáhly celou naši planetu, protože příroda je na přítomnosti stromů zcela závislá.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-stromy-p-sob-jako-magnety"><strong>Stromy působí jako magnety</strong></h2>



<p>V roce 2018 proběhla na toto téma rozsáhlá studie, v jejímž závěru je uvedeno, že i jeden osamělý strom v <strong>otevřeném prostranství může působit jako magnet biologické rozmanitosti</strong>. I tento jeden strom totiž k sobě bude přitahovat velké množství zvířat, protože pro ně představuje životně důležité zdroje. Ztráta stromů by měla vliv i na naše podnebí, které by se změnilo. Stromy se totiž podílí i na fungování vodního cyklu, fungují jako taková malá biologická čerpadla. Dokáží do sebe nasát vodu z půdy a vložit ji zpět do atmosféry.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="850" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda.jpg" alt="" class="wp-image-14066 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda.jpg 850w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda-300x199.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda-720x477.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/strom-priroda-450x298.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 850px) 100vw, 850px" /></figure>



<p>Voda proudící skrz kořeny se přeměňuje na páru uvolňovanou listy, což přispívá k tvorbě mraků a následných srážek. Stromy <strong>také zabraňují povodním. </strong>A to díky tomu, že vodu zadržují. Bez stromů by půda začala postupně vysychat, a kdyby došlo k dešti, neměl by kdo pohltit přebytečnou vodu. Ostrovy, které by byly bez stromů, by ztratily svou přirozenou ochranu proti vlivům oceánů a došlo by k jejich postupnému zaplavení. Mimo to nám stromy také poskytují důležitý stín, čímž chrání půdu před oteplováním.&nbsp;</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-bbc">Zdroj: <a href="https://www.bbc.com/future/article/20190911-what-would-happen-if-all-the-worlds-trees-disappeared" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BBC</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-se-stane-bez-stromu/">Co by se stalo, kdyby všechny stromy na světě zmizely? V prvních minutách by celá planeta prožila to, co nikdy předtím</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
