Jak funguje gejzír bez tepla

Klasické gejzíry potřebují mladou vulkanickou oblast. Povrchová voda prosakuje do hloubky, ohřívá se na stovky stupňů, tlak ji drží v kapalném stavu, a jakmile tlak klesne, část vody se bleskově přemění v páru a vyžene celý vodní sloupec ven. Tak to popisuje U.S. Geological Survey u amerických gejzírů.

V Herľanech je energie úplně jinde. Podél geologických zlomů proniká z hloubky oxid uhličitý, který nasycuje chladnou mineralizovanou vodu v podzemí. Systém funguje na sifonovém principu: CO₂ se hromadí, tlak roste, až se v určitém bodě „utrhne“ a vytlačí vodní sloupec vrtem o hloubce 404,5 metru k povrchu. Představte si to jako pomalé otevírání lahve perlivé vody, jenže tady má lahev čtyři sta metrů a korek povolí jednou za den a půl.

Proč je interval proměnlivý

Starší turistické články často uvádějí pevný cyklus 36–38 hodin. Aktuální obecní web Herľan ale pracuje s orientačním intervalem 34–36 hodin a výslovně upozorňuje, že jde o výpočet z poslední známé erupce, nikoli o jízdní řád.

Důvod je prostý: gejzír není hodinový stroj. Voda se doplňuje infiltrací srážek, a po vydatném dešti se interval zkracuje, systém se nasytí rychleji. Naopak v suchém období se erupce oddalují. Dlouhodobě navíc vědci pozorují trend slabších a řidších výtrysků oproti počátkům vrtu v roce 1872, i když po rekonstrukci v roce 2016 obec uvádí výšku kolem 22 metrů.

Praktický výlet z Košic

Herľany leží asi 29 km severovýchodně od centra Košic. Autem je to zhruba půl hodiny, regionálním autobusem SAD o něco déle. Areál bývalých lázní Herľany-Rankovce je volně přístupný, vstup i parkování jsou zdarma.

Klíčové pravidlo: před výjezdem zkontrolujte obecní web, kde obec průběžně zveřejňuje orientační čas nejbližší erupce. K 6. červenci 2026 tam například stál odhad na 7. července mezi 12:00 a 14:00. Obec sama doporučuje dorazit alespoň hodinu před oznámeným časem, skutečný výtrysk může přijít dřív.

Co dělat, než gejzír vystřelí:

• Projít se historickým lázeňským parkem s památkově chráněnými budovami.
• Ochutnat minerální prameny v areálu.
• Vyrazit ke zříceninám hradu Hradisko, asi 2 km od obce.
• Prozkoumat přírodní rezervace Malé Brdo a Rankovské skaly nebo opálové lokality v Slanských vrších.

Stravování i ubytování obec nabízí přímo v Herľanech, takže výlet se dá protáhnout na celý den.

UNESCO? Zatím jen předběžný seznam

Řada zdrojů zmiňuje „kandidaturu na UNESCO“ způsobem, který budí dojem blízkého zápisu. Realita je střízlivější, ale ne méně zajímavá. Slovensko podalo gejzír na předběžný seznam UNESCO 12. června 2002, tedy před více než dvaceti lety. K červenci 2026 tam lokalita stále figuruje, ale mezi nominacemi projednávanými na 48. zasedání Výboru světového dědictví v roce 2026 Herľany nejsou. O zápisu tedy letos rozhodnutí nepadne.

To nic nemění na tom, že jde o geologickou raritu evropského formátu. Srovnatelný studenovodní gejzír poháněný CO₂ najdete v Evropě prakticky jen v německém Andernachu, který se prezentuje jako nejvyšší svého druhu na světě, je ale silně muzealizovaný a zpoplatněný. Herľany nabízejí surovější, volnější zážitek.

Proč jet právě teď

Gejzír dlouhodobě slábne. Nikdo nedokáže s jistotou říct, jak rychle bude trend pokračovat, ale logika je jednoduchá: co dnes tryská do dvaceti metrů, nemusí za dekádu tryskat vůbec. Kombinace bezplatného přístupu, snadné dostupnosti z Košic a nejistoty dalšího vývoje dělá z Herľan výlet, který nemá smysl odkládat. Stačí si den předem ověřit čas na obecním webu a přijet o hodinu dřív.

Článek Herlianský gejzír pohání oxid uhličitý, ne teplo jako u běžných gejzírů. Návštěvníkům Košic by neměl uniknout se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jasné probuzení s nepříliš jasnou příčinou

Příčina náhlého znovuobjevení gejzíru Steambot, který se nachází v Yellowstonském národním parku ve Wyomingu, tak zůstává do značné míry záhadou. Ovšem studie, která se věnuje množství seismických, environmentálních i jiných dat z tohoto regionu, pomáhá vědcům porozumět tomu, jak vlastně gejzíry fungují. Po více než třech letech klidu se Steambot najednou probudil a vytryskl vysoký proud horké vody, což nastalo 15. března 2018.

Nevyhnutelně se samozřejmě lidé začali také zajímat o to, zda tento náhlý úkaz není předzvěstí dalších nebezpečí, která se mají teprve projevit. V takovém případě si zaslouží nejvíce pozornosti samozřejmě sám supervulkán. Jeho hluboké zásoby magmatu zahřívají vody, které cirkulují podzemím nebo jezery na povrchu. A právě tato vroucí voda představuje pro návštěvníky parku mnohem bezprostřednější hrozbu.

Nikoli láva, ale všudypřítomná voda

Největším rizikem je tak nejspíš skutečnost, že návštěvníci sejdou z vyznačených stezek a někde se opaří. Ovšem riziko hydrotermální exploze tu stejně pořád existuje, uvádějí geologové zkoumající a sledující zdejší oblast. Problémem těchto explozí je skutečnost, že jejich zákonitosti nejsou příliš prozkoumané, a tudíž se dají obtížně předvídat. Naprosto nečekaně se objevila hydrotermální exploze například v prosinci 2019 ve Whakaari na Novém Zélandu a zabila 22 lidí.

S probuzením gejzíru tak bylo naprosto logické předpokládat, že mohou hrozit další obdobné úkazy. Průzkumy sice ukázaly lehké zvýšení místní seizmické aktivity, ale neprobudil se žádný další gejzír a teplota podzemí se také nezměnila. Možnou odpovědí může být prostá skutečnost, že voda živící probuzený gejzír je mnohem níže než ostatní rezervoáry, takže dodatečná energie mohla vyprovokovat právě jeho silnější erupci.

Zdroj: ScienceNews

Článek Odborníci se zabývali možností, zda může být probuzený gejzír v Yellowstonu předzvěstí exploze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vědci se snaží celé věci přijít na kloub

Protože celá oblast Yellowstonského parku je neustálým monitoringem seismologů, začali vědci řešit, co mohlo obnovení činnosti gejzíru způsobit, a zda v blízké době nehrozí erupce. Vyhodnocení dat z čidel teploty, změny tlaku, slabých otřesů půdy, a změny výšky a tvaru povrchu země, nepřineslo žádné znepokojující údaje. Pouze před prvním výtryskem došlo ke slabým otřesům půdy. Ty mohly způsobit vytvoření nové trhliny, a tak si horká voda našla cestu na povrch. Návštěvníci, i obyvatelé v okolí surepvulkánu, tak mohou zůstat v klidu. Vědci také zjistili, že více výtrysků je v létě. Může to být způsobeno tím, že po jarních táních sněhu je v řekách více vody, a více jí tudíž proniká do zemského nitra. Jediné nebezpečí pro návštěvníky tak představuje hydrotermální exploze, která by mohla i zabíjet. Jako se to stalo na Novém Zélandu, kde taková exploze zabila 22 lidí.

Příčina? Neznámá

Po prozkoumání a vyhodnocení všech zaznamenaných údajů, došli vědci k závěru, že příčina opětovného probuzení vulkánu je jim neznámá. To nic nemění na tom, že shromážděná data poslouží jako podklad pro další pozorování, či případné změny v chování jak gejzírů, tak celého vulkánu. Stále bychom měli mít na paměti, že síly, které ovládají naši planetu se nám ještě dlouho nepodaří pochopit a spoutat. Pokud by vulkán vybuchl, následky pro celý svět by mohly být katastrofální. Otázkou zůstává, ne zda vybuchne, ale kdy. Protože se to v minulosti už stalo, stane to znovu. A na to zřejmě nemůžeme být nikdy dostatečně připraveni. Můžeme si jen přát, aby se to stalo za hodně dlouho. 

Článek V Yellowstonu se v životu probudil po dlouhé době velký gejzír se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.