vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Planeta Země » Herlianský gejzír pohání oxid uhličitý, ne teplo jako u běžných gejzírů. Návštěvníkům Košic by neměl uniknout

Herlianský gejzír pohání oxid uhličitý, ne teplo jako u běžných gejzírů. Návštěvníkům Košic by neměl uniknout

8 července, 2026
Veronika Holečková
[email protected]

Necelých třicet kilometrů od Košic tryská každých 34–36 hodin do výšky přes dvacet metrů sloup studené vody, který pohání plyn, nikoli žár zemského nitra.

Foto: Ing.Mgr.Jozef Kotulič - licence CC BY-SA 4.0

Obsah článku

  1. Jak funguje gejzír bez tepla
  2. Proč je interval proměnlivý
  3. Praktický výlet z Košic
  4. UNESCO? Zatím jen předběžný seznam
  5. Proč jet právě teď

Když si řeknete „gejzír“, představíte si Island nebo Yellowstone, vroucí vodu, oblaka páry a vulkanické podloží. Herľany u Košic tohle všechno popírají. Voda má sotva 14–18 °C, vulkanická činnost v okolí dávno skončila a celý mechanismus spouští oxid uhličitý rozpuštěný v podzemní vodě. Přesto výtrysk vypadá stejně dramaticky jako jeho horkovodní příbuzní a trvá kolem 25 minut. Jde o jednu z mála lokalit v Evropě, kde si můžete tento geologický paradox prohlédnout zdarma, bez vstupného a bez organizovaného zájezdu, stačí správně načasovat příjezd.

Jak funguje gejzír bez tepla

Klasické gejzíry potřebují mladou vulkanickou oblast. Povrchová voda prosakuje do hloubky, ohřívá se na stovky stupňů, tlak ji drží v kapalném stavu, a jakmile tlak klesne, část vody se bleskově přemění v páru a vyžene celý vodní sloupec ven. Tak to popisuje U.S. Geological Survey u amerických gejzírů.

V Herľanech je energie úplně jinde. Podél geologických zlomů proniká z hloubky oxid uhličitý, který nasycuje chladnou mineralizovanou vodu v podzemí. Systém funguje na sifonovém principu: CO₂ se hromadí, tlak roste, až se v určitém bodě „utrhne“ a vytlačí vodní sloupec vrtem o hloubce 404,5 metru k povrchu. Představte si to jako pomalé otevírání lahve perlivé vody, jenže tady má lahev čtyři sta metrů a korek povolí jednou za den a půl.

Proč je interval proměnlivý

Starší turistické články často uvádějí pevný cyklus 36–38 hodin. Aktuální obecní web Herľan ale pracuje s orientačním intervalem 34–36 hodin a výslovně upozorňuje, že jde o výpočet z poslední známé erupce, nikoli o jízdní řád.

Důvod je prostý: gejzír není hodinový stroj. Voda se doplňuje infiltrací srážek, a po vydatném dešti se interval zkracuje, systém se nasytí rychleji. Naopak v suchém období se erupce oddalují. Dlouhodobě navíc vědci pozorují trend slabších a řidších výtrysků oproti počátkům vrtu v roce 1872, i když po rekonstrukci v roce 2016 obec uvádí výšku kolem 22 metrů.

Praktický výlet z Košic

Herľany leží asi 29 km severovýchodně od centra Košic. Autem je to zhruba půl hodiny, regionálním autobusem SAD o něco déle. Areál bývalých lázní Herľany-Rankovce je volně přístupný, vstup i parkování jsou zdarma.

Klíčové pravidlo: před výjezdem zkontrolujte obecní web, kde obec průběžně zveřejňuje orientační čas nejbližší erupce. K 6. červenci 2026 tam například stál odhad na 7. července mezi 12:00 a 14:00. Obec sama doporučuje dorazit alespoň hodinu před oznámeným časem, skutečný výtrysk může přijít dřív.

Co dělat, než gejzír vystřelí:

  • Projít se historickým lázeňským parkem s památkově chráněnými budovami.
  • Ochutnat minerální prameny v areálu.
  • Vyrazit ke zříceninám hradu Hradisko, asi 2 km od obce.
  • Prozkoumat přírodní rezervace Malé Brdo a Rankovské skaly nebo opálové lokality v Slanských vrších.

Stravování i ubytování obec nabízí přímo v Herľanech, takže výlet se dá protáhnout na celý den.

UNESCO? Zatím jen předběžný seznam

Řada zdrojů zmiňuje „kandidaturu na UNESCO“ způsobem, který budí dojem blízkého zápisu. Realita je střízlivější, ale ne méně zajímavá. Slovensko podalo gejzír na předběžný seznam UNESCO 12. června 2002, tedy před více než dvaceti lety. K červenci 2026 tam lokalita stále figuruje, ale mezi nominacemi projednávanými na 48. zasedání Výboru světového dědictví v roce 2026 Herľany nejsou. O zápisu tedy letos rozhodnutí nepadne.

To nic nemění na tom, že jde o geologickou raritu evropského formátu. Srovnatelný studenovodní gejzír poháněný CO₂ najdete v Evropě prakticky jen v německém Andernachu, který se prezentuje jako nejvyšší svého druhu na světě, je ale silně muzealizovaný a zpoplatněný. Herľany nabízejí surovější, volnější zážitek.

Proč jet právě teď

Gejzír dlouhodobě slábne. Nikdo nedokáže s jistotou říct, jak rychle bude trend pokračovat, ale logika je jednoduchá: co dnes tryská do dvaceti metrů, nemusí za dekádu tryskat vůbec. Kombinace bezplatného přístupu, snadné dostupnosti z Košic a nejistoty dalšího vývoje dělá z Herľan výlet, který nemá smysl odkládat. Stačí si den předem ověřit čas na obecním webu a přijet o hodinu dřív.

Štítky
#cestování #gejzír #slovensko
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Mladečské jeskyně spojují kras ve vápenci s nálezy nejstaršího Homo sapiens ve střední Evropě. A mají i zmijí hřbitov

Mladečské jeskyně spojují kras ve vápenci s nálezy nejstaršího Homo sapiens ve střední Evropě. A mají i zmijí hřbitov

Sivá Brada je živý travertinový kopec, který vytváří srážení minerálů z pramenů. Pořád roste

Sivá Brada je živý travertinový kopec, který vytváří srážení minerálů z pramenů. Pořád roste

Markušovský skalní hřib zaslouženě láká davy. Vznikl erozí zlepenců a méně odolného podloží v Hornádské kotlině

Markušovský skalní hřib zaslouženě láká davy. Vznikl erozí zlepenců a méně odolného podloží v Hornádské kotlině

Ochtinská aragonitová jeskyně vznikla za vzácných hydrochemických podmínek v podzemí. Uvnitř na vás čekají „zkamenělé korály“

Ochtinská aragonitová jeskyně vznikla za vzácných hydrochemických podmínek v podzemí. Uvnitř na vás čekají „zkamenělé korály“

Zbrašovské jeskyně vytvořila teplá kyselka a oxid uhličitý, unikající z hlubin Země

Zbrašovské jeskyně vytvořila teplá kyselka a oxid uhličitý, unikající z hlubin Země
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #motor
  • #řidič
  • #čínská auta

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #důchody
    • #vladimir putin
    • #pokuta

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #ac-spart-praha
      • #fc-viktoria-plzen
      • #sk-slavia-praha

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #penize
        • #vaření
        • #pokuta

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #pokojové rostliny
          • #česnek
          • #hnojivo

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #kuřecí maso
            • #med
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.