Jedno z mnoha chybějících spojení

Krátce před vylíhnutím provádí moderní ptáci sérii manévrů známou jako podkasání, která zahrnuje zakřivení těla a umístění hlavy do pozice pod křídla. Evoluční počátky tohoto chování však stále zůstávají záhadou. Když badatelé nález ohlásili, vysvětlili také zvláštnost tohoto případu, který pojmenovali „Baby Yingliang“. Druh byl totiž nalezen s končetinami po stranách a zády zkroucenými podél ploché části vejce.

Takováto pozice embrya podle nich nebyla v případě nelétavých dinosaurů dosud popsána, silně však připomíná právě chování u embrya moderních ptáků ve finálních stádiích vývoje. Právě ony pohyby mají hrát klíčovou roli při procesu líhnutí u ptáků. Jedinci, kteří je neprovedou, mají mnohem menší šanci na úspěšný průnik z vejce. Baby Yingliang ukazuje, že tento proces se mohl zrodit právě u dávných teropodů coby předků dnešního ptactva.

Moderní ptáci s dědictvím

„Tento malý prenatální dinosaurus prostě vypadá jako malé ptáčátko stočené ve vejci. Což otvírá důkazy pro skutečnost, že se mnoho ptačích charakteristik vyvinulo právě u dinosauřích předků,“ podotýká autor studie profesor Steve Brusatte v reakci na tento fascinující nález. Domovem fosilie je muzeum přírodní historie a Baby Yingliang patří k nejlépe zachovaným dinosauřím embryům, která kdy byla nalezena.

Dovoluje tak badatelům podrobně zkoumat neporušené mládě teropoda. Nicméně jde o jediný exemplář svého druhu. Tím pádem – a to vědci potvrzují – z něj nelze odvodit žádný pevný závěr týkající se povahy dinosauřích embryí. Je tedy potřeba najít další vzorky stejného druhu, které dovolí podrobnější výzkum a podloženější závěr. Na každý pád ovšem nález přinesl motiv pro hlubší výzkum ptačího dědictví v linii teropodů.

Kterého pravěkého ještěra nebo dalšího tvora máte rádi a proč?

Zdroj: IFLScience

Článek Archeologové našli zcela neporušené dinosauří embryo. Nevylíhlé stvoření je zhruba 27 centimetrů dlouhé se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvě metody výroby, jeden objekt tvorby

První skupina začala s dospělými kožními buňkami, které přeprogramovali tak, aby se podobaly buňkám embryálním. Modifikované buňky pak nechali růst kolem 3D lešení, které zaručovalo kulovitý tvar. Výsledek velmi dobře připomínal blastocystu, což je struktura obsahující několik set buněk, která vzniká asi 4 dny po oplodnění vajíčka spermií. Později přidané implantáty simulovaly stěny dělohy.

Druhá skupina začala kmenovými buňkami, které zahrnovaly jak ty z embryí, tak tkáň dospělé kůže. Kmenové buňky pak byly upraveny chemikáliemi pro růst, které vědcům pomohly je dostat do tvaru blastocysty. Oba týmy ukázaly, že se takto vyrobené blastocysty chovají podobně jako ty skutečné v tom směru, že vytvořily tělo blastocysty, které obsahuje tři rozdílné typy buněk, které nakonec vytvoří části těla.

Před úspěšnou stavbu některá omezení

Navzdory podobnostem ale žádný z modelů nenapodobí perfektně lidské embryo a podle důkazů z podobných modelů z myších buněk, se koule ve vývoji nedostanou dál než právě do fáze blastocysty. Důkazy naznačují, že pokud jsou vložené do myší dělohy, myší blastocysty se nedokáží rozdělit do dalších typů buněk, nejspíš proto, že se jejich genetika liší od skutečné blastocysty. Stále jde ovšem o obrovský pokrok na tomto poli zkoumání.

Skutečně jde o první kompletní model embrya a jeho technika ukazuje, že lze vytvořit stovky takových struktur, což dovoluje podrobné zkoumání původního záměru, tedy velmi raného vývoje člověka. S experimentem je samozřejmě spojeno mnoho etických otázek, což se ovšem děje vždycky, když v Petriho misce roste něco, co je částí člověka. Čím víc se takové dveře otvírají, tím větší nervozita je kolem takového procesu a vědeckého bádání.

Zdroj: Livescience

Článek Vědcům se podařil fenomenální úspěch, který se týká lidského embrya se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.