Vědcům se podařil fenomenální úspěch, který se týká lidského embrya

Umělá embrya, nazvaná „blastoidy“ dovolují vědcům detailně prozkoumat velmi raná stadia lidského vývoje, neplodnosti a konců těhotenství bez nutnosti či potřeby experimentů na skutečných embryích. Dvě nezávislé skupiny vytvořily modely pomocí odlišných metod, oba modely jsou však více než použitelné pro potřebná zkoumání a další studie.

Dvě metody výroby, jeden objekt tvorby

První skupina začala s dospělými kožními buňkami, které přeprogramovali tak, aby se podobaly buňkám embryálním. Modifikované buňky pak nechali růst kolem 3D lešení, které zaručovalo kulovitý tvar. Výsledek velmi dobře připomínal blastocystu, což je struktura obsahující několik set buněk, která vzniká asi 4 dny po oplodnění vajíčka spermií. Později přidané implantáty simulovaly stěny dělohy.

iZdroj fotografie: Pixabay

Druhá skupina začala kmenovými buňkami, které zahrnovaly jak ty z embryí, tak tkáň dospělé kůže. Kmenové buňky pak byly upraveny chemikáliemi pro růst, které vědcům pomohly je dostat do tvaru blastocysty. Oba týmy ukázaly, že se takto vyrobené blastocysty chovají podobně jako ty skutečné v tom směru, že vytvořily tělo blastocysty, které obsahuje tři rozdílné typy buněk, které nakonec vytvoří části těla.

Před úspěšnou stavbu některá omezení

Navzdory podobnostem ale žádný z modelů nenapodobí perfektně lidské embryo a podle důkazů z podobných modelů z myších buněk, se koule ve vývoji nedostanou dál než právě do fáze blastocysty. Důkazy naznačují, že pokud jsou vložené do myší dělohy, myší blastocysty se nedokáží rozdělit do dalších typů buněk, nejspíš proto, že se jejich genetika liší od skutečné blastocysty. Stále jde ovšem o obrovský pokrok na tomto poli zkoumání.

iZdroj fotografie: Pixabay

Skutečně jde o první kompletní model embrya a jeho technika ukazuje, že lze vytvořit stovky takových struktur, což dovoluje podrobné zkoumání původního záměru, tedy velmi raného vývoje člověka. S experimentem je samozřejmě spojeno mnoho etických otázek, což se ovšem děje vždycky, když v Petriho misce roste něco, co je částí člověka. Čím víc se takové dveře otvírají, tím větší nervozita je kolem takového procesu a vědeckého bádání.

Zdroj: Livescience