V Číně nalezen mořský škorpion o velikosti psa. Vrcholný vodní predátor vědcům zamotal hlavu

Mořský škorpion o délce jednoho metru se proháněl vodami v době před 435 miliony let. Při tom používal svoje obrovská ostnatá klepeta k lovu kořisti.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Yang Dinghua

Správně jde o řád členovců s názvem kyjonožci, neformálně se ovšem ujalo označení mořští škorpioni (sea scorpions). Paleontologové nedávno nalezli ostatky dávného živočicha, který byl blízkým příbuzným dnešních pavoukovců. Nález komentuje Bo Wang z Nanjingského institutu pro geologii a paleontologii, který je spoluautorem studie. Tito kyjonožci používali k lovu kořisti podobné taktiky jako například krabovci, což je řád tropických pavoukovců.

Starý postrach vodstev

Nalezený druh Terropterus xiushanensis byl mořský predátor a žil během období křídy přibližně v době před 443–419 miliony let. V tomto období byli právě mořští škorpioni vrcholovými vodními predátory, kteří se kradli po mořských dnech a přepadávali nic netušící ryby a měkkýše. Nabírali je svými makadly a vkládali si je rovnou do tlamy. Makadla jsou specifické přední končetiny klepítkatců. Většinou jsou kratší než kráčivé nohy a skládají se jen ze šesti článků.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Bo Wang

Kyjonožci se vyskytovali v mnoha velikostech, ti nejmenší měli velikost přibližně lidské dlaně. Ti největší byli zase velcí jako dospělý člověk. Nově popsaný druh je prvním nalezeným exemplářem z čeledi Mixopteridae za posledních 80 let, podotýkají badatelé. Naše znalosti těchto bizarních zvířat jsou velmi omezené právě kvůli nedostatku nálezů a pozůstatků, podotýká Wang a jeho kolegové v publikované studii.

Jen čtyři druhy za dlouhé dekády

Během posledních 80 let se podařilo najít jen čtyři druhy mixopteridů. Jednoho v Norsku (Mixopterus kiaeri), druhého v New Yorku (Mixopterus multispinosus), třetího v Estonsku (Mixopterus simonsoni) a čtvrtého ve Skotsku (Lanarkopterus dolichoschelus). Ten čínský je také prvním případem nálezu, který nejspíš pochází ze superkontinentu Gondwana. K jeho formaci došlo poté, co se větší superkontinent Pannotie rozlomil na dvě části před asi 600 miliony lety.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Gondwana zahrnovala dnešní Jižní Ameriku, Afriku, Arábii, Austrálii, Indii a Antarktidu. Během prvohor se z této masy postupně oddělovaly subkontinenty jako Avalonie a Severní a Jižní Čína, které se vydávaly směrem na severozápad. Gondwana postupně dorazila až na jižní polokouli a v době před asi 350 miliony let narazila do rovníkové Eurameriky. Po dobu dalších 200 milionů let byla součástí nového superkontinentu, mnohem známější Pangey.

Který pravěký tvor vás nejvíc fascinuje?

https://www.youtube.com/watch?v=OSs4-e_s3Fg

Zdroj: LiveScience