<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>elektrárna &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/elektrarna/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 29 Oct 2026 06:51:17 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>elektrárna &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Stometrová lopatka větrníku váží tuny a nejde recyklovat. Pryskyřice drží skelná vlákna tak pevně, že jejich oddělení stojí víc než nová</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/stometrova-lopatka-vetrniku-vazi-tuny-a-nejde-recyklovat-pryskyrice-drzi-skelna-vlakna-tak-pevne-ze-jejich-oddeleni-stoji-vic-nez-nova/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 29 Oct 2026 05:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[elektrárna]]></category>
		<category><![CDATA[odpad]]></category>
		<category><![CDATA[technika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=220252</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na skládce u Casperu ve Wyomingu leží pod zemí 1 124 lopatek větrných turbín. Ukazují místo, kde zelená energetika naráží na vlastní materiál.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Každou lopatku dělníci nejprve rozřezali na tři kusy, naskládali je vedle sebe do výkopu a zasypali hlínou. Město za uložení utržilo přes 602 tisíc dolarů, tedy téměř 14 milionů korun. Podle místního serveru Cowboy State Daily šlo o lopatky dlouhé zhruba 36,6 metru. Dnešní obři jsou přitom ještě trojnásobně delší. Lopatka Vestas pro větrné elektrárny na moři měří 115,5 metru a váží 60 tun, stometrová lopatka podobné konstrukce tak orientačně vychází na 40 až 50 tun skelných vláken, pryskyřice, balzového dřeva a pěny. Ocelový stožár se dá přetavit na nosníky, měděné vinutí generátoru na nové kabely. Lopatka však patří k nejodolnějším výrobkům, jaké energetika zná, a právě tahle přednost se jí na konci životnosti vymstí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Skládka v Casperu: kam mizí lopatky větrných elektráren</h2>



<p>Wyomingské město se stalo symbolem v roce 2019, kdy fotografie hromad bílých segmentů obletěly svět. Ke 16. září 2020 bylo na místě uloženo 1 124 lopatek. Úřady je klasifikovaly jako inertní materiál, u kterého se nepředpokládá průsak do podzemních vod. Ekologická potíž proto spočívá jinde: v objemu, v zabrané ploše a v surovině, která pod hlínou vydrží desítky let beze změny.</p>



<p>Francouzský web Sciencepost téma letos znovu oživil a připomněl, že problém z prérie nezmizel. Spíš se přesunul. Podle vyjádření města z roku 2024 od poloviny roku 2021 žádné nové lopatky nedorazily, ačkoli je Casper formálně přijímat mohl. Okolní skládky začaly vyžadovat drcení na drobné kousky, což provozovatelé označují za finančně neúnosné. Přímo v Casperu mezitím vznikl startup ReviablEnergy, který chce lopatky rozemlít přímo v regionu a poslat je do cementáren.</p>



<p>Celosvětové měřítko přibližuje studie z Cambridge. Vědci Liu a Barlow spočítali, že do roku 2050 se nahromadí 43 milionů tun odpadu z lopatek. Na Čínu připadne 40 %, na Evropu čtvrtina, na USA 16 %. Starý kontinent podle oborové asociace WindEurope vyřadí letos asi 20 tisíc tun materiálu z lopatek, v roce 2030 už 55 tisíc tun ročně.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Epoxid a skelné vlákno: proč recyklace lopatek nevychází</h2>



<p>Lopatka je kompozit. Skelná nebo uhlíková vlákna obklopuje epoxidová pryskyřice, která při vytvrzení vytvoří pevnou trojrozměrnou síť. Siemens Gamesa popisuje, že v tu chvíli se všechny složky spojí v jeden celek a hlavní výzvou na konci životnosti zůstává oddělit pryskyřici od vláken, dřeva, PET pěny, plastů i kovů. Reaktoplast se po zahřátí znovu neroztaví do původní podoby. Postup známý z recyklace PET lahví tak selhává hned na začátku.</p>



<p>Klíčový rozdíl leží mezi technickou a ekonomickou recyklovatelností. Technicky existuje celá paleta cest: mechanické drcení, pyrolýza, solvolýza. Ekonomicky ale většinou prohrávají s výkopem v zemi. Nizozemský institut TNO uvádí, že mechanické zpracování lopatek vychází na 12 500 až 25 000 Kč za tunu včetně předřezání a dopravy, přičemž samotné drcení stojí 3 700 až 7 500 Kč. Americké skládky si přitom účtují zhruba 1 150 až 2 300 Kč za tunu.</p>



<p>K tomu přistupuje hodnota výstupu. Recyklát z mechanického zpracování má podle TNO nízkou kvalitu a mizivou cenu ve srovnání s panenským skelným vláknem, které je samo levné. Firma tedy zaplatí za řezání, převoz a separaci, aby získala surovinu, o kterou trh příliš nestojí. Vytěžit vlákna z vytvrzené pryskyřice je proto podle nás dražší než sáhnout po novém materiálu. Bez regulace, poplatků nebo jistého odběratele recyklace u starších sklolaminátových lopatek zkrátka nedává účetní smysl.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cementárny, lávky a pryskyřice PECAN: druhý život lopatek</h2>



<p>Nejrozšířenější únikovou cestou se staly cementárny. Organická část lopatky slouží jako palivo, minerální složka vstupuje do slínku. TNO uvádí, že v německém modelu nahradí tuna lopatkového materiálu přibližně půl tuny černého uhlí. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) ale sama přiznává, že jde hlavně o energetické využití a cílem zůstává hodnotnější využití materiálové.</p>



<p>Atraktivnější, byť objemově okrajová, je upcyklace. Americké ministerstvo energetiky v příručce <a rel="nofollow noopener" href="https://www.energy.gov/cmei/systems/windexchange/wind-energy-end-service-guide" target="_blank">Wind Energy End-of-Service Guide</a> vyjmenovává pěší lávky, hřiště, lavičky, přístřešky na kola, protihlukové stěny i dostupné bydlení. V Rotterdamu na náměstí Willemsplein už lidé sedí na mobiliáři vyřezaném z lopatek. Pro česká města by šlo spíš o pilotní projekty než o plošné řešení.</p>



<p>Skutečnou naději skrývá chemie. Laboratoř NREL vyvinula pryskyřici PECAN a devítimetrový prototyp lopatky dokázala chemicky rozložit za šest hodin. Siemens Gamesa nabízí koncept RecyclableBlade, jehož pryskyřice se oddělí v zahřátém mírně kyselém roztoku a vlákna pak poputují například do automobilového průmyslu. Obě technologie jsou zatím teprve v nástupu a do běžné výroby se masově nedostaly.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Česko, Horní Částkov a náskok solárních panelů</h2>



<p>Na českém území se podle ČSVE točí přes 220 větrných elektráren s výkonem 377,9 MW, operátor OTE eviduje ke konci loňského roku 245 větrných zdrojů o výkonu 384,6 MW. Rozdíl plyne z odlišné metodiky evidence. Typickým příkladem první generace je park Horní Částkov se dvěma turbínami Vestas V90 z roku 2009 a dvěma z roku 2010, dohromady 8 MW. Při životnosti 20 až 25 let jej zhruba mezi lety 2029 a 2035 čeká obnova nebo demontáž.</p>



<p>Kam jeho lopatky zamíří, zatím veřejně doloženo není. Obvyklý tuzemský scénář podle ČSVE zahrnuje přeprodej turbín k dalšímu provozu do Pobaltí či dál na východ, spálení v cementárně nebo specializované zpracování. Zákon o odpadech stanovuje pravidla obecně, specifický zákaz skládkování lopatek v něm dohledat nelze.</p>



<p>Evropa se přitom hýbe. Od 1. ledna 2026 platí podle <a rel="nofollow noopener" href="https://windeurope.org/news/where-do-wind-turbine-blades-go-when-they-are-decommissioned/" target="_blank">WindEurope</a> dobrovolný zákaz skládkování lopatek v evropském větrném průmyslu. Německo, Rakousko, Nizozemsko a Finsko mají vlastní pravidla proti skládkování a spalování kompozitů. Do roku 2030 dosáhne teoretického konce životnosti asi 80 GW evropské větrné kapacity.</p>



<p>Jiné technologie už mají přesnější mantinely:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Technologie</th><th>Pravidla EU</th></tr></thead><tbody><tr><td>Solární panely</td><td>spadají pod směrnici o elektroodpadu, 85% sběr, 80% využití</td></tr><tr><td>Baterie</td><td>lithium 50 % do konce roku 2027, 80 % do konce roku 2031; kobalt, nikl, měď 90 % a poté 95 %</td></tr><tr><td>Lopatky větrníků</td><td>dobrovolný oborový závazek, národní pravidla několika zemí</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Vítr přitom svou klimatickou bilanci obhájí. Podle amerického ministerstva energetiky je 85 až 90 % hmotnosti turbíny komerčně recyklovatelných a kompozity tvoří jen 6 až 14 %. Jenže lopatky jsou nejviditelnější částí celé stavby, tou, kterou lidé fotografují a pamatují si. Důvěryhodnost oboru bude podle nás v příští dekádě záviset na tom, jestli zvládne vyřešit vlastní materiálovou stopu stejně přesvědčivě, jako zvládl snížit emise.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/stometrova-lopatka-vetrniku-vazi-tuny-a-nejde-recyklovat-pryskyrice-drzi-skelna-vlakna-tak-pevne-ze-jejich-oddeleni-stoji-vic-nez-nova/">Stometrová lopatka větrníku váží tuny a nejde recyklovat. Pryskyřice drží skelná vlákna tak pevně, že jejich oddělení stojí víc než nová</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Génius, nebo manipulátor? Edison použil smrt zvířete jako reklamu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/genius-nebo-manipulator-edison/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 23 Mar 2026 03:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[elektrárna]]></category>
		<category><![CDATA[energie]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=202504</guid>

					<description><![CDATA[<p>Thomas Edison je považován za génia moderní doby. Málokdo ale ví, že ve snaze prosadit svůj elektrický systém sahal i k šokujícím metodám.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Elektřina měla přinést pokrok, místo toho se stala i nástrojem manipulace. V redakci VědaŽivě si myslíme, že příběh slavného vynálezce skvěle ukazuje, jak daleko může zajít boj o vliv a peníze.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Stejnosměrný vs. střídavý proud: kdo z koho</h2>



<p>Když se řekne Thomas Edison, většině lidí naskočí žárovka a pokrok. Jenže příběh elektrifikace Ameriky <strong>měl i druhou, mnohem temnější stránku</strong>. V jejím zákulisí se totiž nehrálo jen o techniku, ale hlavně o peníze, vliv a veřejné mínění. A tam už šly rukavičky dolů.</p>



<p>Edison vsadil na stejnosměrný proud, jak už z historie velmi dobře víme. Měl už rozjeté elektrárny i síť v New Yorku a logicky nechtěl přijít o byznys. Jenže <strong>proti němu stáli silní hráči. Nikola Tesla</strong> a podnikatel George Westinghouse, kteří naopak do sítě tlačili střídavý proud, který byl levnější a hlavně vhodnější pro přenos na dlouhé vzdálenosti. Technicky to bylo jasné, ale veřejnost se vždycky rozhodovala spíš podle emocí než fyziky. A to Edison dobře věděl.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kampaň strachu: když elektřina měla děsit</h2>



<p>A tak místo suchých argumentů vsadil na něco, co funguje vždycky. Na strach. Pořádaly se veřejné ukázky, při kterých byla zvířata usmrcována střídavým proudem, aby se lidem „dokázalo“, jak je nebezpečný.</p>



<p>Do toho přišla i myšlenka elektrického křesla. Oficiálně šlo o humánnější způsob popravy, ale zároveň to byla silná reklama. <strong>Vzkaz byl jednoduchý. Tohle vás může zabít</strong>. A v době, kdy lidé teprve objevovali elektřinu a města byla plná drátů, které občas jiskřily nebo dokonce přímo zabíjely, to zabíralo. Jak se říká, strach prodává.</p>



<blockquote class="instagram-media" data-instgrm-permalink="https://www.instagram.com/p/CEHRqQkgsu4/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" data-instgrm-version="14" style=" background:#FFF; border:0; border-radius:3px; box-shadow:0 0 1px 0 rgba(0,0,0,0.5),0 1px 10px 0 rgba(0,0,0,0.15); margin: 1px; max-width:720px; min-width:326px; padding:0; width:99.375%; width:-webkit-calc(100% - 2px); width:calc(100% - 2px);"><div style="padding:16px;"> <a rel="nofollow noopener" href="https://www.instagram.com/p/CEHRqQkgsu4/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" style=" background:#FFFFFF; line-height:0; padding:0 0; text-align:center; text-decoration:none; width:100%;" target="_blank"> <div style=" display: flex; flex-direction: row; align-items: center;"> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; flex-grow: 0; height: 40px; margin-right: 14px; width: 40px;"></div> <div style="display: flex; flex-direction: column; flex-grow: 1; justify-content: center;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; margin-bottom: 6px; width: 100px;"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; width: 60px;"></div></div></div><div style="padding: 19% 0;"></div> <div style="display:block; height:50px; margin:0 auto 12px; width:50px;"><svg width="50px" height="50px" viewBox="0 0 60 60" version="1.1" xmlns="https://www.w3.org/2000/svg" xmlns:xlink="https://www.w3.org/1999/xlink"><g stroke="none" stroke-width="1" fill="none" fill-rule="evenodd"><g transform="translate(-511.000000, -20.000000)" fill="#000000"><g><path d="M556.869,30.41 C554.814,30.41 553.148,32.076 553.148,34.131 C553.148,36.186 554.814,37.852 556.869,37.852 C558.924,37.852 560.59,36.186 560.59,34.131 C560.59,32.076 558.924,30.41 556.869,30.41 M541,60.657 C535.114,60.657 530.342,55.887 530.342,50 C530.342,44.114 535.114,39.342 541,39.342 C546.887,39.342 551.658,44.114 551.658,50 C551.658,55.887 546.887,60.657 541,60.657 M541,33.886 C532.1,33.886 524.886,41.1 524.886,50 C524.886,58.899 532.1,66.113 541,66.113 C549.9,66.113 557.115,58.899 557.115,50 C557.115,41.1 549.9,33.886 541,33.886 M565.378,62.101 C565.244,65.022 564.756,66.606 564.346,67.663 C563.803,69.06 563.154,70.057 562.106,71.106 C561.058,72.155 560.06,72.803 558.662,73.347 C557.607,73.757 556.021,74.244 553.102,74.378 C549.944,74.521 548.997,74.552 541,74.552 C533.003,74.552 532.056,74.521 528.898,74.378 C525.979,74.244 524.393,73.757 523.338,73.347 C521.94,72.803 520.942,72.155 519.894,71.106 C518.846,70.057 518.197,69.06 517.654,67.663 C517.244,66.606 516.755,65.022 516.623,62.101 C516.479,58.943 516.448,57.996 516.448,50 C516.448,42.003 516.479,41.056 516.623,37.899 C516.755,34.978 517.244,33.391 517.654,32.338 C518.197,30.938 518.846,29.942 519.894,28.894 C520.942,27.846 521.94,27.196 523.338,26.654 C524.393,26.244 525.979,25.756 528.898,25.623 C532.057,25.479 533.004,25.448 541,25.448 C548.997,25.448 549.943,25.479 553.102,25.623 C556.021,25.756 557.607,26.244 558.662,26.654 C560.06,27.196 561.058,27.846 562.106,28.894 C563.154,29.942 563.803,30.938 564.346,32.338 C564.756,33.391 565.244,34.978 565.378,37.899 C565.522,41.056 565.552,42.003 565.552,50 C565.552,57.996 565.522,58.943 565.378,62.101 M570.82,37.631 C570.674,34.438 570.167,32.258 569.425,30.349 C568.659,28.377 567.633,26.702 565.965,25.035 C564.297,23.368 562.623,22.342 560.652,21.575 C558.743,20.834 556.562,20.326 553.369,20.18 C550.169,20.033 549.148,20 541,20 C532.853,20 531.831,20.033 528.631,20.18 C525.438,20.326 523.257,20.834 521.349,21.575 C519.376,22.342 517.703,23.368 516.035,25.035 C514.368,26.702 513.342,28.377 512.574,30.349 C511.834,32.258 511.326,34.438 511.181,37.631 C511.035,40.831 511,41.851 511,50 C511,58.147 511.035,59.17 511.181,62.369 C511.326,65.562 511.834,67.743 512.574,69.651 C513.342,71.625 514.368,73.296 516.035,74.965 C517.703,76.634 519.376,77.658 521.349,78.425 C523.257,79.167 525.438,79.673 528.631,79.82 C531.831,79.965 532.853,80.001 541,80.001 C549.148,80.001 550.169,79.965 553.369,79.82 C556.562,79.673 558.743,79.167 560.652,78.425 C562.623,77.658 564.297,76.634 565.965,74.965 C567.633,73.296 568.659,71.625 569.425,69.651 C570.167,67.743 570.674,65.562 570.82,62.369 C570.966,59.17 571,58.147 571,50 C571,41.851 570.966,40.831 570.82,37.631"></path></g></g></g></svg></div><div style="padding-top: 8px;"> <div style=" color:#3897f0; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; font-style:normal; font-weight:550; line-height:18px;">Zobrazit příspěvek na Instagramu</div></div><div style="padding: 12.5% 0;"></div> <div style="display: flex; flex-direction: row; margin-bottom: 14px; align-items: center;"><div> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; height: 12.5px; width: 12.5px; transform: translateX(0px) translateY(7px);"></div> <div style="background-color: #F4F4F4; height: 12.5px; transform: rotate(-45deg) translateX(3px) translateY(1px); width: 12.5px; flex-grow: 0; margin-right: 14px; margin-left: 2px;"></div> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; height: 12.5px; width: 12.5px; transform: translateX(9px) translateY(-18px);"></div></div><div style="margin-left: 8px;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; flex-grow: 0; height: 20px; width: 20px;"></div> <div style=" width: 0; height: 0; border-top: 2px solid transparent; border-left: 6px solid #f4f4f4; border-bottom: 2px solid transparent; transform: translateX(16px) translateY(-4px) rotate(30deg)"></div></div><div style="margin-left: auto;"> <div style=" width: 0px; border-top: 8px solid #F4F4F4; border-right: 8px solid transparent; transform: translateY(16px);"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; flex-grow: 0; height: 12px; width: 16px; transform: translateY(-4px);"></div> <div style=" width: 0; height: 0; border-top: 8px solid #F4F4F4; border-left: 8px solid transparent; transform: translateY(-4px) translateX(8px);"></div></div></div> <div style="display: flex; flex-direction: column; flex-grow: 1; justify-content: center; margin-bottom: 24px;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; margin-bottom: 6px; width: 224px;"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; width: 144px;"></div></div></a><p style=" color:#c9c8cd; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px; margin-bottom:0; margin-top:8px; overflow:hidden; padding:8px 0 7px; text-align:center; text-overflow:ellipsis; white-space:nowrap;"><a rel="nofollow noopener" href="https://www.instagram.com/p/CEHRqQkgsu4/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" style=" color:#c9c8cd; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; font-style:normal; font-weight:normal; line-height:17px; text-decoration:none;" target="_blank">Příspěvek sdílený History Uncovered (@realhistoryuncovered)</a></p></div></blockquote>
<script async src="//www.instagram.com/embed.js"></script>



<h2 class="wp-block-heading">Případ slonice Topsy</h2>



<p>Největší stín na celou kauzu ale vrhá událost z roku 1903. V zábavním parku na Coney Islandu byla popravena slonice Topsy. A <strong>přihlíželi tomu novináři i veřejnost</strong>. Celý akt byl natočen a film se následně promítal po celé Americe.</p>



<p>Je fér říct, že Edison osobně popravu neorganizoval. Jenže jeho jméno, elektřina a tenhle otřesný obraz se veřejnosti prostě spojily dohromady. A to už se nedalo vzít zpátky. A <strong>navzdory všem kampaním měl příběh poměrně jasný konec</strong>. Střídavý proud zvítězil. Ne proto, že by byl „sympatičtější“, ale protože byl praktičtější a levnější.</p>



<p>Dnes na něm stojí většina elektrických sítí po celém světě. Edison svůj boj prohrál, ale rozhodně neskončil zapomenutý. Naopak. Zůstal jednou z nejvýraznějších postav technologické historie.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/genius-nebo-manipulator-edison/">Génius, nebo manipulátor? Edison použil smrt zvířete jako reklamu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Český Černobyl: Atomová elektrárna v Bohunicích byla jen krůček od podobné zkázy, soudruzi o tom ale mlčeli</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/cesky-cernobyl-byl-utajen/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 24 Sep 2024 02:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Černobyl]]></category>
		<category><![CDATA[elektrárna]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=193692</guid>

					<description><![CDATA[<p>Český Černobyl v utajení. V atomové elektrárně v Bohunicích došlo skoro ke zkáze, soudruzi o tom ale mlčeli a odmítali cokoliv přiznat. Dnes by nic takového neprošlo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Svět bez jaderné energie si dnes dokáže představit jen málokdo. Přestože se z ekologického hlediska nejedná o nejlepší zdroj energie, stále má několik nesporných výhod. <strong>Díky tomu je po celém světě v provozu na 400 jaderných elektráren, které se podílí na více než 10 % celosvětové produkce elektrické energie.</strong> To se týká také České republiky, přestože začátky jaderné energie v Česku nebyly vůbec pozitivní. Stačilo málo a mohlo dojít na český Černobyl.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jadern-elektr-rna-v-bohunic-ch-mohla-p-edstavovat-esk-ernobyl">Jaderná elektrárna v Bohunicích mohla představovat český Černobyl</h2>



<p>Začátky jaderné energetiky v Československu rozhodně nebyly jednoduché. Jednu z těch temných kapitol představuje utajovaná elektrárna <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1rie_elektr%C3%A1rny_Jaslovsk%C3%A9_Bohunice_A1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">A-1 v Jaslovských Bohunicích</a>. <strong>Tahle elektrárna se nacházela pouhých 20 kilometrů od slovenské Trnavy</strong>. Vyvíjet se začala v roce 1958 a mělo se jednat o první jaderný reaktor vyvinutý na území Československa. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-03-07T05:34:00+01:00">
                    7 března, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/prubeh-dopad-havarie-cernobylu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/prubeh-dopad-havarie-cernobylu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobylska-elektrarna-450x247.jpg" alt="Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/prubeh-dopad-havarie-cernobylu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-1024x538.jpg" alt="český Černobyl" class="wp-image-193693 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Jaderné elektrárny mají v našem světě stále své místo.</figcaption></figure></div>



<p>Vývoj trval dlouhých 14 let a mnohé poznatky poté daly vzniknout další elektrárně v Dukovanech. Elektrárna, které se dnes přezdívá český Černobyl, však nebyla typickým jaderným reaktorem. <strong>Jednalo se spíše o experimentální konstrukci, která jako palivo využívala těžkou vodu (D2O) a přírodní neobohacený uran</strong>. K chlazení se zase používal oxid uhličitý, což představovalo základní kámen úrazu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-probl-my-od-sam-ho-za-tku">Problémy od samého začátku</h2>



<p>Jaderný reaktor v Bohunicích byl v provozu pět let, během kterých se potýkal s četnými problémy. Inženýři tak museli neustále řešit časté netěsnosti parního generátoru a úniky oleje v primárním okruhu. <strong>Během svého provozu musel být blok celkem třicetkrát odstaven, aby se zabránilo naprosté katastrofě. </strong>K tomu všemu elektrárna nevykazovala plánované výkony. O neúspěchu se však <a href="https://www.denik.cz/z_domova/jaslovske-bohunice-havarie-kontaminace.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">v tehdejším režimu nemluvilo</a> a tak fungovala dál, dokud nedošlo na tragédie, které z elektrárny činí český Černobyl.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-07-07T06:34:00+02:00">
                    7 července, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/cernobylska-sloni-noha/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Černobylská sloní noha: Jen 5 minut vedle nebezpečné hmoty znamená konec života            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/cernobylska-sloni-noha/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-467847750-s-450x236.jpg" alt="Černobylská sloní noha: Jen 5 minut vedle nebezpečné hmoty znamená konec života" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/planeta-zeme/cernobylska-sloni-noha/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-1024x538.jpg" alt="český Černobyl" class="wp-image-193695 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Stačilo málo a mohlo dojít ke katastrofě.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-to-byl-konec-v-ech-nad-j">To byl konec všech nadějí</h2>



<p>V roce 1976 došlo ke dvěma tragédiím, které jednou pro vždy ukončily veškeré experimentální počiny na poli jaderné energetiky. <strong>Obě nehody přitom souvisely s rutinní výměnou palivových článků, při které však přišli o život dva inženýři</strong>. Při výměně totiž z tlakového kanálu nečekaně vystřelil pětimetrový válec. Tím došlo k úniku oxidu uhličitého, který otrávil dva pracovníky bez ochrany dýchacích cest. Teprve dalším zaměstnancům s dýchacími přístroji se povedlo kanál znovu utěsnit a zabránit tak jisté katastrofě. </p>



<p>Podruhé však byly následky závažnější a připomínají český Černobyl. Mezi palivové tyče se tentokrát dostaly kuličky průhledného silikagelu, který sloužil k pohlcování vlhkosti. <strong>Došlo k zablokování toku chladícího oxidu uhličitého, což vedlo k přehřátí systému a reakci uranu s oxidem uhličitým</strong>. Výsledkem byl únik radiace, který sice neohrozil lidské životy, ale kontaminoval vodní zdroje. Oba případy byly tehdejším režimem před veřejností tajeny.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/cesky-cernobyl-byl-utajen/">Český Černobyl: Atomová elektrárna v Bohunicích byla jen krůček od podobné zkázy, soudruzi o tom ale mlčeli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tragédie, která změnila svět: Uběhlo 38 let od děsivé havárie v Černobylu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/jaderna-exploze-v-cernobylu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 13 Jun 2024 02:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[atom]]></category>
		<category><![CDATA[elektrárna]]></category>
		<category><![CDATA[Havárie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=190419</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tragédie, která změnila svět. Uběhlo 38 let od děsivé havárie v Černobylu, ze svědectví některých lidí doslova mrazí. Mnozí vůbec netušili, jakému nebezpečí byli vystaveni.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V dubnu uběhlo 38 let od největší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. Výbuch Černobylu přitom byl výsledkem několika lidských pochybení a nedostatečné konstrukce reaktoru. <strong>Nehoda si na místě vyžádala na 30 obětí a dalších 50 zahynulo bezprostředně po výbuchu na následky masivního ozáření.</strong> Většinou se jednalo o techniky, záchranáře a hasiče. Co vlastně tuto nesmírnou katastrofu způsobilo?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-buch-zp-sobila-nepoveden-zkou-ka">Výbuch způsobila nepovedená zkouška</h2>



<p>Na konec dubna 1986 byla naplánovaná bezpečnostní zkouška, která měla otestovat, jak zvládne záložní generátor udržet v provozu chladící čerpadla, kdyby došlo k výpadku proudu. <strong>Jednalo se už o druhý pokus této zkoušky, protože první skončila neúspěchem</strong>. Dostatečné chlazení jádra je přitom zásadní pro udržení jeho stability. Pokud je jeho stabilita narušena, může explodovat, což si Černobyl nakonec vyzkoušel na vlastní kůži. Výbuch Černobylu tak zapříčinila bezpečnostní zkouška, která měla ověřit, že k podobné nehodě nikdy nedojde.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-chernobyl-radiation-warning-sign-1024x538.jpg" alt="Černobylu" class="wp-image-190423 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-chernobyl-radiation-warning-sign-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-chernobyl-radiation-warning-sign-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-chernobyl-radiation-warning-sign-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-chernobyl-radiation-warning-sign-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-chernobyl-radiation-warning-sign.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Následky výbuchu jsou v okolí patrné dodnes.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-osudn-noc-ernobylu">Osudná noc Černobylu</h2>



<p>Stalo se tak z pátku na sobotu v noci, <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie" target="_blank">26. dubna 1986</a>. Vteřiny před výbuchem byly ve znamení paniky a špatných rozhodnutí ze strany techniků. <strong>Minuty a hodiny po výbuchu znamenaly zkázu pro celé přilehlé město Pripjať</strong>. Hasiči, kteří tu noc hasili, byli bez jakýchkoliv ochranných obleků vystaveni nepředstavitelně silnému <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=tFo_0eEt1IY" target="_blank">radioaktivnímu ozáření</a>. </p>



<p>Radioaktivní částečky prachu a úlomky grafitu se následující ráno snášely na město a rozsévaly smrt. <strong>Obyvatelé Pripjati přitom neměli celý den ani ponětí o tom, co se v Černobylu vlastně stalo</strong>. Nikdo je nevaroval před riziky ozáření a nebyla podniknuta ani žádná jiné bezpečnostní opatření.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-09-22T06:46:00+02:00">
                    22 září, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/sloni-noha-je-fascinujici-utvar-v-cernobylu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Pravda o Černobylské sloní noze. Útvaru, který je skrytý pod reaktorem a spolehlivě zabije kohokoli, kdo se k němu přiblíží            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/sloni-noha-je-fascinujici-utvar-v-cernobylu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/sloni-noha-450x300.jpg" alt="Pravda o Černobylské sloní noze. Útvaru, který je skrytý pod reaktorem a spolehlivě zabije kohokoli, kdo se k němu přiblíží" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/sloni-noha-je-fascinujici-utvar-v-cernobylu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-opo-d-n-evakuace">Opožděná evakuace</h2>



<p>Evakuace obyvatel Pripjati byla nařízena až v neděli ráno. Většina obyvatel však stále nevěděla, jakému nebezpečí byli sobotního rána vystaveni. Nikdo z nich netušil, že se do svých domovů už nikdy nevrátí. <strong>Většina z nich se pak po zbytek života potýkala s následky masivního ozáření.</strong> Kromě Pripjati zasáhla radiace uniklá z Černobylu také přilehlé okolí. Menší částečky radioaktivního materiálu pak vítr rozfoukal po většině Evropy. Udává se, že množství uniklých částeček radioaktivního plynu bylo až 400x více, než kolik vyprodukovala atomová bomba shozená na Hirošimu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/jaderna-exploze-v-cernobylu/">Tragédie, která změnila svět: Uběhlo 38 let od děsivé havárie v Černobylu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nejvzácnější velký lidoop na Zemi může brzy vyhynout</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nejvzacnejsi-velky-lidoop-na-zemi-muze-brzy-vyhynout/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 21 Apr 2021 14:08:04 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[elektrárna]]></category>
		<category><![CDATA[Orangutan]]></category>
		<category><![CDATA[Sumatra]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=7021</guid>

					<description><![CDATA[<p>Orangutan Tapanuli, nejohroženější druh velkého lidoopa na Zemi, může být svému vyhynutí dříve, než si vědci dříve mysleli.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Velké opice jsou k&nbsp;nalezení v&nbsp;horách Batang Toru na Severní Sumatře v&nbsp;Indonésii. Tady se nacházejí asi na 3 % původního prostoru, který tu měly ještě<strong> kolem roku 1800</strong>. Jejich aktuální množství je ovšem jen něco kolem 800 kusů a druhu se tak rýsuje velmi temná budoucnost. Pokud bude zabito, přesunuto nebo odvedeno do zajetí víc než 1 % dospělé populace tohoto druhu, budou prvním vyhynulým druhem velkých opic v&nbsp;moderní době.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-druh-stoj-c-nad-propast-bez-n-vratu">Druh stojící nad propastí bez návratu</h2>



<p>Studie založená na historických záznamech z&nbsp;této oblasti shledala, že orangutani Tapanuli byli do svého aktuálního domova v&nbsp;horách Batans Toru zahnáni lovci, kteří cílili přímo na tyto opice. Dalším podstatným faktorem pak bylo roztříštění jejich původní domoviny. V&nbsp;ideálním případě by se totiž opičí populace měla být schopná pohybovat mezi <strong>několika druhy prostředí</strong> včetně nížinných oblastí, což by zvýšilo jejich šance na přežití.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-7023 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/dam-929406-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Místo toho je ovšem slabá populace blokovaná v&nbsp;oblasti vysokých hor, která pro ně není zdaleka vyhovující, podotýkají ochránci přírody. A dokonce i jejich <strong>omezený aktuální prostor je ohrožen</strong> do budoucna plánovanou vodní elektrárnou, která se bude nacházet na místní řece v&nbsp;Jižním Tapanuli, regionu Severní Sumatry. Plocha zabírající 122 hektarů zabrání několika subpopulacím orangutanů Tapanuli ve vzájemném kontaktu a prolínání. A tato blokace vzájemného přístupu povede k&nbsp;lokálnímu křížení a tudíž snížení biodiversity druhu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prozat-m-blokuj-c-pandemie-covidu">Prozatím blokující pandemie covidu</h2>



<p>Elektrárenská společnost PT North Sumatera Hydro Energy prozatím zastavila stavební práce na elektrárně kvůli pandemii covidu 19. Kromě toho projekt přišel o klíčové financování od Čínské banky, takže celý proces může být pozastaven i na několik let. Autoři studie <strong>žádají po developerech</strong>, vládě, elektrárenské společnosti a dalších zúčastněných stranách, aby využili tuto nevyhnutelnou pauzu k&nbsp;nezávislému vyšetření a posouzení dopadu situace na orangutany.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/xgqvkovedtyyzkakvz3k3f-1024-80jpg.jpg" alt="" class="wp-image-7028 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/xgqvkovedtyyzkakvz3k3f-1024-80jpg.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/xgqvkovedtyyzkakvz3k3f-1024-80jpg-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/xgqvkovedtyyzkakvz3k3f-1024-80jpg-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/xgqvkovedtyyzkakvz3k3f-1024-80jpg-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/xgqvkovedtyyzkakvz3k3f-1024-80jpg-450x253.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Samotná elektrárenská společnost už před časem sama financovala obdobný výzkum, který došel k závěru, že plánovaná stavba místo výskytu orangutanů nijak neohrozí, národní unie pro zachování přírody pak publikovala svou vlastní polemiku s tímto výzkumem, což je taky <strong>důvod požadavku na nový nezávislý výzkum</strong> nepocházející jen od jedné ze stran. Plánovaná elektrárna ostatně není jediným rizikem, které druhu Tapanuli hrozí.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/rarest-great-ape-extinction.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Livescience</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nejvzacnejsi-velky-lidoop-na-zemi-muze-brzy-vyhynout/">Nejvzácnější velký lidoop na Zemi může brzy vyhynout</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
