ekonomika – VědaŽivě.cz

První republika byla jednou z nejbohatších zemí na světě. O svou pozici přišla kvůli komunismu

Redakce VědaŽivě — Tue, 30 Apr 2024 02:37:00 +0000

Věděli jste, že Československo bylo v době první republiky jednou z nejbohatších zemí světa? První republika si svou pozici dokonce dokázala udržet i během velké hospodářské krize ve 30. letech a během druhé světové války. Úpadek HDP přepočteného na jednoho obyvatele tak nastal až s příchodem komunismu a vzpamatováváme se z něj ještě dnes.

Bohatá první republika

Přehledné srovnání ukazatelů HDP jednotlivých států na jednoho obyvatele přichystal youtubový kanál VGraphs. Někoho možná překvapí, že bývalá první republika v tomto srovnání vyšla poměrně dobře. Československu se dařilo především ve 20. letech minulého století, kdy se každoročně umisťovalo na 11. až 15. příčce nejbohatších zemí Evropy. V roce 1926 se dokonce vyšplhalo i do první dvacítky nejbohatších zemí světa. První skluz přišel s velkou hospodářskou krizí v roce 1929, která však negativně ovlivnila téměř celý svět.

Silný průmysl

K silnému ukazateli HDP na jednoho obyvatele v té době přispíval především těžký průmysl, který se více koncentroval v české části tehdejší republiky, zatímco Slovensko a Podkarpatská Rus byly spíše zemědělsky zaměřené. Dá se tedy říct, že české země v té době táhly celkový HDP nahoru. Významně tomu přispíval zbrojní průmysl, který byl v Česku značně vyspělý a rozvinutý.

Zapomenout ovšem nesmíme ani na Tomáše Baťu, který svým slavným obuvnickým průmyslem také značně přispíval ke státnímu bohatství. Zároveň se jednalo o průmysly, které fungovaly i ve chvíli, kdy první republika zanikla počátkem druhé světové války. V té době hrála významnou ekonomickou roli také tiskárna Steinbrener, která měla sklady po celém světě a vydávala desítky milionů knih ročně.

Nástup komunismu

Ukazatel HDP se po konci války začal opět pomalu zvedat. Šlo to však mnohem pomaleji a moc mu neprospívala politická nestabilita a nástup komunismu. Komunistický převrat znamenal naprostou reformu ekonomiky a centrálního plánování. Došlo k zestátnění všech velkých firem, které přispívaly k národnímu bohatství. Na počátku 50. let došlo k zásadní měnové reformě, která znehodnotila velké množství úspor.

Nejhorší období pak pro Československo představovala 70. a 80. léta, kdy veškerý průmysl v podstatě stagnoval. Vyrábělo se pouze tak, aby se plnily plány, ale nikdo neřešil efektivitu výroby nebo její inovace. Po sametové revoluci a divokých 90. letech se však začal ukazatel HDP opět pozvolna zvedat. Otázkou však zůstává, zda ještě někdy dosáhneme bohatství, které měla první republika.

Článek První republika byla jednou z nejbohatších zemí na světě. O svou pozici přišla kvůli komunismu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kdyby se Rusko proměnilo v druhou Severní Koreu: Co by to znamenalo pro jeho obyvatele a co pro okolní svět?

Redakce VědaŽivě — Sat, 02 Jul 2022 02:27:00 +0000

Co kdyby se ale Ruská federace rozhodla kompletně odříznout od celého zbytku světa? Mohutně ozbrojená diktatura se prohlásila za svobodnou od globální ekonomiky. Odteď je jejich mottem „Rusko první“. Takže co kdyby se Rusko izolovalo stejně, jako Severní Korea? Jak by tento odvážný krok změnil Putinovu úlohu? Co by se stalo s cenami potravin? A upřímně, vypadala by pak tato země pro své vlastní obyvatele vůbec nějak jinak?

Totální závislost na okolí

Severní Korea je jednou z nejizolovanějších a nejvíc tajnůstkářských zemí na světě. Proč tomu ale tak vlastně je? Jde o sankce a taky čučche, filosofii absolutní soběstačnosti, která se v Koreji stala státním přístupem. Pravdou však je, že Korea je svým přežitím na okolním světě zcela závislá. Státy jí každý rok přispívají desítky milionů dolarů, aby vůbec mohla vzniknout potrava pro 10 milionů silně podvyživených obyvatel.

Ano, 40 % celého národa pod svým vůdcem, Kim Čong-Unem, drasticky strádá absencí pořádné výživy. A rozhodně nečekejte, že by ho odstranili volbami. Kim je poslední z linie dynastie Kimů. Tito diktátoři vládnou Severní Koreji už od roku 1948. A všichni obyvatelé této země čelí intenzivnímu zkoumání, jehož jediným účelem je zkoušet jejich loajalitu. Mohlo by se ale Rusko, které má mnohem více surovin i lidí, stát ekonomickou velmocí?

Všechno pod jedním vládcem

Rusové překvapivě svého vůdce stále podporují, a to i navzdory padající ekonomice a válce. Jenže jak daleko by byli ochotni zajít, když se stěny kolem nich uzavřou? Kdyby se Rusko touto cestou skutečně chtělo vydat, muselo by zakročit proti každé firmě uvnitř vlastních hranic. Žádná práce, obchod nebo produkce by neexistovala bez státního souhlasu. Ten by šel od doživotního diktátora, Vladimira Putina. Kdo by ale vládl státu po něm?

Další v pořadí by mohla být jedna z jeho dcer. Pokud by se však sexističtí politici vzbouřili proti ženě v čele, možná by moc padla na jeho vnuka, až by dospěl. Jako v Koreji by se vedení mohlo stát rodinným podnikem. Takže jak na tom budete, když se nenarodíte do elitních skupin? V tuto chvíli řídí ruskou ekonomiku a průmysl skupinka oligarchů, tedy malá skupina miliardářů. V nových podmínkách by se však všechno stalo nástrojem státu.

Obrovské ceny, rodiny ve vězení

Tato skupina by nad svými firmami ztratila jakoukoli kontrolu, cizí značky by neexistovaly, ani firmy, které exportovaly do Evropy nebo USA. Teď můžete pracovat jen pro Matku Rus, a práci přiděluje jen stát – doživotně. Sankce a zákazy by masivně vyhnaly ceny, takže balíček kávy by stál i 100 dolarů (2 300 Kč). Méně konkurence znamená vyšší ceny, a s klesající silou měny by koupě naprosto čehokoli vyžadovala obrovské bohatství.

Veškerá média by podléhala státu, neexistovaly by alternativy. Putin by byl opravdu všude, včetně soch a písní jako v Koreji. Jakákoli práce v zahraničí nebo studium bude vyloučeno, jakýkoli odpor bude mít vážné následky. Rodiny by končily ve vězení i na celé generace, takže by neznaly svobodu. Kim Čong-Un je také znám tím, že zabil vlastního strýce. Vzhledem k Putinově absenci zábran by nebyl v bezpečí naprosto nikdo.

Jaký vývoj Ruské federace odhadujete?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Kdyby se Rusko proměnilo v druhou Severní Koreu: Co by to znamenalo pro jeho obyvatele a co pro okolní svět? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

5 nejhorších finančních krizí a recesí, které se kdy odehrály. Co nás tyto události naučily?

Redakce VědaŽivě — Mon, 11 Apr 2022 02:35:00 +0000

V červnu 1772 zkrachovala londýnská banka se ztrátou asi 300 000 liber v akciích EIC (East Indian Company). Po bankrotech v Londýně a Skotsku se rychle dostala do Holandska, než se trhy nakonec utišily. Nejvíc se ovšem dotkla samotné EIC, kterou před krachem zachránil britský čajový zákon, který jí podle Boston Tea Party Museum poskytl monopol na prodej čaje do USA. Američtí patrioti následně na protest hodili do moře 342 beden čaje.

Panika roku 1873 a Dlouhá deprese

Původní „Velká deprese“ začala podle webu The World of the Habsburgs v roce 1873 kolapsem vídeňské burzy. V Británii podle American History USA způsobil kolaps ekonomickou stagnaci, která trvala 23 let. Michel Beaud napsal ve studii „From the Great Depression to the Great War“: „Po Vídni následovaly krachy v Rakousku a pak v Německu.“ Vzestup cen měl obrovský vliv na německý průmysl, kdy ceny železa klesly o 27 %.

Podle Steva Daviese byl klíčovou příčinou krize rapidní nárůst obchodní a průmyslové produktivity. „Vzniklo tak mnoho nových produktů, ale také se srazila stará odvětví. Světová ekonomika se zaměřila na jiné segmenty, jako bylo Německo nebo USA,“ napsal Davies pro Institute of Economic Affairs. Lekce z tohoto krachu podle něj zrcadlí problémy v roce 2012. „Jde o dlouhodobé přesměrování ekonomiky, ne jednoduchý pokles poptávky.“

Velká deprese a chaos v New Yorku

Dne 24. října 1929 se dle Khan Academy po 18 měsících spekulací zhroutila americká burza. Ve spojení se slabými bankami, nadvýrobou a kolapsem farmářů to spustilo finanční krizi známou jako Velká deprese. Podle člena Federálních rezerv Bena S. Bernanka šlo o „jednu z největších katastrof americké historie“. Během 5 let se ekonomika USA propadla o 50 % a o práci přišlo 15 milionů lidí. Do 1933 zkrachovalo dle The Balance 4 000 bank.

V Británii klesl export o polovinu a nezaměstnanost vzrostla o 20 %. V Německu je tato deprese často brána jako jeden z faktorů, který pomohl nacistům v nástupu k moci. V mnoha dalších státech byla deprese spojena se vzestupem fašismu. Franklin D. Roosevelt odstartoval „New Deal“, který měl ekonomiku zachránit, a měl tři vlny v letech 1933–1939. Cílem byla tvorba pracovních míst, pomoc zemědělství a sociální zabezpečení, což je cenné dodnes.

Ekonomická krize ze 70. let

Koncem 60. let rostla inflace po celém světě, především však v Británii a USA. Podle The Guardian začala s Jomkipurskou válkou mezi Izraelem a arabskými státy v roce 1973. Konflikt výrazně zvedl ceny ropy, což zasáhlo světovou ekonomiku a způsobilo krach na burze. V Spojeném království vzrostla dle Deloitte inflace o 20 % na 24 %. Dle Economics Help to nebylo jen kvůli ropě, ale také vzhledem ke zvedání platů, rozpočtu roku 1972 a rostoucímu konzumu.

Dne 6. listopadu 1972 se britská vláda pokusila mzdy zastřešit, což vedlo dle BBC k hornické stávce. Jejím důsledkem byl nedostatek paliva a roku 1974 byl ministerský předseda podle zprávy The Blackout Report nucen v rámci nedostatku elektřiny zavést 3denní týden. Do léta 1975 se cena života v Británii zvedla o 26 %. Šlo o první případ, kdy země zažila najednou růst nezaměstnanosti a také inflaci, tedy stagflaci, termín Iana Macleoda.

Velká recese z roku 2008

Finanční krach a globální recese z roku 2008 byla podle The Balance největší ekonomickou katastrofou od Velké deprese v roce 1929. Krach spustil podle webu Investopedia kolaps amerického trhu s nemovitostmi. V Británii pocítila problémy jako první banka Northern Rock, na kterou dolehly potíže amerického trhu s hypotékami. Když problémy prosákly na veřejnost, začal podle The Bank of England run na banky.

V USA poté 15. září 2008 zkrachovala Lehnam Brothers, investiční banka založená roku 1947, a spustila globální finanční krizi. V Británii začala recese oficiálně 23. ledna 2009, kdy se ekonomika za poslední dva kvartály podle The Guardian srazila. Britské ekonomice trvalo pět let, než se z této krize vzpamatovala, a na konci roku 2011 bylo bez práce 2,7 milionu lidí. Vzhledem k tomu, že lidské uvažování se příliš nemění, nejspíš nejsme u konce.

Zažili jste kromě letošní Sberbank pád jiného bankovního domu?

Zdroj: ScienceNews

Článek 5 nejhorších finančních krizí a recesí, které se kdy odehrály. Co nás tyto události naučily? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čína se oficiálně stala nejbohatší zemí celé planety. Měl by její rapidní a nezastavitelný růst zbytek světa děsit?

Redakce VědaŽivě — Thu, 09 Dec 2021 04:55:00 +0000

Hodnota země, která činila ještě v roce 2000 „jen“ 7 trilionů dolarů, už se v loňském roce (2020) dostala na hodnotu 120 trilionů. Ve stejnou dobu se Spojené státy pohybují na hladině 90 trilionů dolarů, což je oproti Číně značný rozdíl. Její závod na vrchol světového žebříčku nejbohatších států masivně přispěl k vzrůstu celosvětového bohatství ze 156 trilionů dolarů na 514 trilionů. K tomuto nárůstu došlo prakticky ve stejném období.

Zrychlení ekonomického tempa

Ekonomové i další experti jsou vesměs toho názoru, že národní růst Číny byl masivně podpořen tím, že se stala členem Světové obchodní organizace (WTO). Tento mezivládní spolek totiž reguluje formu a míru obchodování mezi jednotlivými státy. Země z tohoto členství mohou velmi profitovat, protože jim spolek pomáhá v tvorbě pravidel pro mezinárodní obchod a taky na nich vymáhá rozvoj moderního trhu.

Ačkoli jde bezpochyby o velké vítězství, není rozhodně sdílené celou zemí. Podle odhadů jsou více jak dvě třetiny tohoto bohatství v rukách asi 10 % nejbohatších domácností. Stejný poměr pak platí i pro USA, které se v celosvětovém žebříčku národního bohatství stále drží na druhé příčce. Přestože je tedy rozdíl mezi Státy a Čínou znatelný, neznamená to, že by západní velmoc přestala zasahovat do globální hry a nacházela se v nějaké propasti.

Čína a její budoucnost

Rostoucí ekonomická síla Číny je něco, co bude potřeba bedlivě sledovat také během následujících let. Jakmile se totiž začne ekonomický růst po pandemické krizi vracet do zdravějších kolejí a vzorců, může mnoho dosud stabilních národů potkat finanční kolaps. Nechvalně proslulá finanční krize USA z roku 2008 byla spuštěna rozpadem domácí ekonomiky a tuto zranitelnost velmi dobře předvedla.

Za růst čínské prosperity jsou přitom částečně odpovědné právě rostoucí ceny nemovitostí. Experti by tedy měli pečlivě pohlížet na horizont a hledat podobné úkazy. Doba ozdravení ekonomiky je ovšem otázkou. Přibývající mutace koronaviru stále vyžadují restrikce a omezení a přímé zbavení se hrozby neznamená konec krizové situace. Teprve se skutečným vyrovnáním se s touto chorobou se začnou věci vracet do „původních“ kolejí.

Sledujete celosvětové ekonomické nebo jiné žebříčky?

Zdroj: IFLScience

Článek Čína se oficiálně stala nejbohatší zemí celé planety. Měl by její rapidní a nezastavitelný růst zbytek světa děsit? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.