Rušivé obavy a nervozita

U televize nebo s knížkou v ruce někde mimo lože není problém se ponořit do spánku. Jenže jakmile se přesuneme do postele, jen ležíme naprosto bdělí a zahlcení různými myšlenkami. Tento zcela klasický scénář vlastně shrnuje hlavní důvod, proč máme po celou noc hlavu plnou obav. Nemáme totiž žádné rozptýlení. Během normálního pracovního dne je náš mozek zaměstnán mnoha úkoly, informacemi a údaji. Je přitom jedno, zda jde o práci, nebo zábavu.

Můžete jíst večeři, povídat si s rodinou, hrát na počítači nebo se dívat na seriály. Za všech těchto okolností je mozek zaměstnán, hlavně při plánování, rozhodování a dalších potenciálně riskantních věcech. Jakmile ale padnete na polštář a zhasnete světla, vaše mysl je zcela volná a soustředěná cele sama na sebe. V ten moment se bude buď rozčilovat nad tím, co se stalo v minulosti, nebo obávat věcí budoucích. Tohle jsou hlavní prameny veškerých obav.

Marná snaha s obavami bojovat

Psychologové si stále více uvědomují, že nejméně efektivní způsob vyrovnání se s těmito myšlenkami je snaha s nimi bojovat. To jen posiluje jejich význam, takže se budou v hlavě držet o to déle. Naopak je potřeba je vzít na vědomí, přijmout jejich existenci a postupně je nechat odplout. Pokud máte obavy ohledně uplynulého dne, je praktické napsat je co nejpravdivěji do deníku, ještě než se odeberete do ložnice.

Několik badatelů zjistilo, že insomniaci, kteří tohle provedou právě před spaním, usínají obecně dříve. Je to způsob, jak svoje obavy jasně pojmenovat a aspoň částečně je dostat z vlastní hlavy někam ven. Pak je pro mysl lehčí se od těchto myšlenek odpoutat a ulevit si. Pro mnoho lidí jsou však hlavní obavou nikoli věci, které udělali, ale to, co všechno potřebují udělat do budoucna. Právě z toho důvodu je pro nespavost nejhorší neděle večer.

Hrůzný týden plný povinností

Už jen představa všech deadlinů a čekajících úkolů nás dokáže naplnit obrovským strachem. Pokud je to i váš případ, existují důkazy, že i tady pomůže dostat myšlenky na papír a ulehčit tak přeplněné hlavě. Během výzkumu v roce 2018 byli účastníci ve spánkové laboratoři požádáni o tento krok. Za pět minut měli buď sepsat všechno, co za ten den udělali, nebo naopak nutné plány pro několik následujících dní.

Právě skupina, která sepsala své plány, usínala obecně rychleji. Tento jasný plán místo duševního přežvykování o nedokončených věcech je klíčovou aktivitou. Obecně vzato výzkumy ukazují, že obavy a nervozita jsou běžným lidským sklonem. A místo snahy tohle potlačit je mnohem lepší plánovat dopředu, aby mozek mohl tyto obavy vypustit. Vaše mysl se pak může vydat do říše snů na mnohem klidnějších vodách a bez obav.

Jaké problémy se spánkem vás během pandemie trápí nejvíc?

Zdroj: ScienceFocus

Článek Klidné usínání a příjemné vstávání: Psycholog prozradil, co způsobuje noční úzkostné stavy a jak se jich zbavit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Poklad z deníku

Přesně to je případ, který se objevil v jednom nacistickém deníku. Obsah tohoto deníku odhaluje tajné umístění pokladu z druhé světové války. Podle deníku se poklad nachází na tajném místě pod jedním palácem v Polsku. Jak jistě víte, tak Polsko utrpělo v rámci druhé světové války obrovské ztráty, a to nejenom na lidských životech. Mnoho lidí se této zemi bálo a ukrývalo tak svůj movitý majetek na tajná místa. A právě tento poklad může být jedním z nich.

Až 30 tun zlata

Deník, který byl v držení tajné společnosti po celá desetiletí i po skončení druhé světové války, může podle dostupných informací obsahovat tajnou mapu. Tato mapa by měla popisovat cestu k místu, na kterém by mělo být umístěno více než 30 tun zlata. Zajímavostí na tom je, že toto zlato ukryli na místě nacisté. Ti ho samozřejmě zabavili obyvatelům měst a vesnic v rámci obsazování země. Určitě měli po Evropě schováno více takových pokladů, nicméně tento je považován za jeden z největších.

Vytvořen na přání Himmlera

Deník byl napsán před 75 lety důstojníkem SS, který psal pod pseudonymem Michaelis. Tento deník vznikl na popud nacistického velitele Himmlera, který měl plány odcizit evropské bohatství, artefakty a další umělecká díla k nezaplacení. V deníku bylo uvedeno 11 míst, kde nacisté ukrývali své poklady. Většinou se jednalo o poklady, které obsahovaly zlato, šperky, obrazy a náboženské předměty. Jedním takovým místem byla opuštěná studna. Tato studna se rozprostírá téměř 60 metrů pod zemí, přímo pod zámkem Hochberg.

Miliardy euro

Tento zámek pochází ze 16.století a nachází se ve vesnici Roztoka v jihozápadní části Polska. Podle všech dostupných informací má zlato na dně study pocházet z Reichsbank. Tato banka se nacházel v polském městě Breslau, dnes Wroclaw. Odhaduje se, že hodnota toho zlatého pokladu je několik miliard eur.

Ukrývali ho zednáři

Po dlouhá desetiletí byl tento deník skrytý v tajnosti ve městě Quedlinburg, jež se nachází v Německu. Držela ho v tajnosti zednářská lóže, která je známá jako tajná společnost. Je stará více než 1000 let a během druhé světové války patřili elitní nacističtí důstojníci k jejím členům. Jedním z těchto členů byl již zmíněný důstojník Michaelis, jenž zároveň řídil nacistickou dopravu v jihozápadním Polsku.

Článek Nacistický deník odhalil pod polským palácem tajný poklad z druhé světové války se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.