Zlatý vrch je dvakrát větší než Panská skála a téměř nikdo o něm neví. Za jeho tvarem stojí jiný typ chladnutí čedičové lávy

Třicetimetrové čedičové sloupy rozevřené do obřího vějíře, chráněná plocha třiapůlkrát větší než u Panské skály, a na parkovišti u Lísky většinou stojí jen pár aut.

Foto: Mirek256 - licence CC BY-SA 3.0

Panskou skálu zná každý, kdo někdy projížděl Českým Švýcarskem nebo viděl Pyšnou princeznu. Kompaktní skalní „varhany“ u silnice, jezírko pod stěnou, parkoviště, infocentrum a hotovo. Jenže šest kilometrů odtud, u osady Líska na Děčínsku, stojí útvar, který Panskou skálu přebíjí téměř ve všech geologických parametrech. Zlatý vrch, národní přírodní památka vyhlášená v roce 1964, nabízí sloupy dvakrát až třikrát delší, plochu přes čtyři hektary a zcela odlišný příběh vzniku. Přesto ho většina turistů míjí. Důvod není geologický, ale marketingový.

Čísla, která mluví jasně

Oficiální data Agentury ochrany přírody a krajiny říkají toto: rozloha NPP Zlatý vrch činí 4,3785 hektaru, rozloha NPP Panská skála 1,2548 hektaru. Poměr vychází na 3,49 : 1, Zlatý vrch je tedy plošně víc než trojnásobkem slavnější sestry. Ještě výmluvnější je srovnání samotných sloupců:

Parametr	Zlatý vrch	Panská skála
Rozloha NPP	4,38 ha	1,25 ha
Délka sloupců	až 30 m	až 12 m
Průřez sloupců	pěti až šestiboký, cca 30 cm	pěti až šestiboký, cca 25–35 cm
Uspořádání	vějířovité	převážně svislé „varhany“
Vyhlášení ochrany	1964	1933

Panská skála bývá označována za nejstarší geologickou rezervaci v Čechách. Zlatý vrch přišel o třicet let později, a o desítky let mediální pozornosti.

Lávové jezírko versus lávový výlev

Oba útvary jsou z čediče, oba mají sloupcovitou odlučnost. Tím podobnost končí. Klíč k pochopení rozdílu leží pod povrchem, v tom, jak láva chladla.

Zlatý vrch vznikl ve třech oddělených vulkanických fázích, zhruba před 25 miliony let. Nejdůležitější z nich vytvořila to, čemu geologové říkají lávové jezírko: žhavý čedič vyplnil prohlubeň ve starším podloží a začal chladnout shora dolů i od okrajů ke středu. Protože jezírko bylo uzavřené a chladnutí probíhalo extrémně pomalu a rovnoměrně, mohly se vytvořit pravidelné, štíhlé, až třicetimetrové sloupy. Uprostřed tělesa stojí téměř svisle, směrem k okrajům se sklánějí, a výsledkem je mohutný vějíř čitelný z desítek metrů.

U Panské skály šlo o jiný scénář. Čedičová láva se rozlila jako plošný výlev po nerovném reliéfu. Sloupy proto reagovaly na tvar podloží; jejich orientace se mění podle toho, jak terén pod nimi stoupal nebo klesal. Výsledek je kompaktnější, opticky „čistší“, snáze uchopitelný jedním pohledem. Podle popularizačního portálu geologie-astronomie.cz právě tato jednoduchost udělala z Panské skály ideální fotografický motiv, zatímco Zlatý vrch vyžaduje, aby se návštěvník rozhlédl, prošel celou stěnu a pochopil strukturu postupně.

Proč vyhrála Panská skála

Film Pyšná princezna z roku 1952 vtiskla Panské skále obraz, který funguje dodnes. Kamenický Šenov kolem něj vybudoval tříkilometrovou Stezku Pyšné princezny, infocentrum s celoročním provozem a placené parkoviště přímo u lokality. Návštěvník zaparkuje, udělá dvacet kroků a stojí před varhanami. Celý zážitek trvá patnáct minut a vejde se do jedné fotky na Instagram.

Zlatý vrch nic takového nemá. Od autobusové zastávky „Česká Kamenice, Líska, hor.“ je to asi 750 metrů pěšky. Parkování existuje, ale bez infocentra, bez pohádkové značky, bez okamžitého efektu. Kdo přijde, musí se dívat déle a víc přemýšlet. Odměnou je ovšem stěna, která budí respekt i u lidí, kteří o geologii nic nevědí; třicet metrů kamene rozevřeného do vějíře je zkrátka jiná liga než dvanáctimetrové varhany.

Dva výlety, nebo jeden celodenní

Obě lokality leží v dosahu České Kamenice. Regionální turistické materiály nabízejí dvanáctikilometrový okruh ke Zlatému vrchu a čtrnáctikilometrový k Panské skále. Autem je mezi nimi asi šest kilometrů, obě zastávky se pohodlně vejdou do jednoho odpoledne. Pěšky jde o celodenní kombinaci, která ale dává smysl: po cestě ke Zlatému vrchu vede naučná stezka Okolím Studence a asi dvě stě metrů jihozápadně od hlavní stěny leží Stříbrný vrch s vlastním lomem a vějířovitými svazky sloupců, menší, ale pro geonadšence stejně čitelný.

Vstup na Zlatý vrch je podle dostupných informací volný, bez placeného režimu. Panská skála je rovněž celoročně přístupná zdarma, platí se jen za parkování.