Jezero u Chomutova vzniklo po těžbě síry a kamence. Kyselina z pyritu zabila všechny ryby, ale vytvořila křišťálově čistou vodu na instagramová selfie

V kyselé vodě Kamencového jezera nepřežije jediná ryba. Právě kvůli tomu se sem každé léto sjíždějí stovky lidí za průzračnou vodou s pH kolem 3.

Zdroj fotografie: Petr Kinšt / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Půl osmé ráno, červenec 2026. U horní pokladny v Mostecké ulici se otevírá brána a první plavci míří k hladině, pod kterou nežije nic, co by stálo za udici. Žádní kapři, žádné lekníny, žádný zelený povlak u břehu. Kamencové jezero na severovýchodním okraji Chomutova zabírá zhruba 16 hektarů a jeho voda se chemicky podobá spíš slabému roztoku z lékárny než běžnému rybníku. Pro vodní tvory jde o nehostinné prostředí. Pro koupající se o jednu z nejčistších přírodních vod v severních Čechách. V tomhle paradoxu spočívá kouzlo místa: „mrtvá“ voda vytvořila živé letní koupaliště s molem, plážemi, kempem a zooparkem za plotem.

Kyselina z pyritu a křišťálová voda Kamencového jezera

Za zvláštní povahou jezera stojí geologie. Podloží tvoří uhelná sloj bohatá na pyrit, tedy sirník železa. Když pyrit zvětrává, uvolňuje se kyselina sírová, která rozkládá okolní jíly. Výsledkem je voda nasycená síranem hlinitým a síranem draselným, čili kamencem. Dostupné zdroje udávají pH mezi 3 a 3,35, což odpovídá přibližně kyselosti pomerančového džusu.

V takovém prostředí ryby nevydrží a běžné vodní rostliny nezakoření. Kyselost spolu s rozpuštěnými minerály brzdí také řasy a sinice, které jinde v létě mění koupaliště v zelenou polévku. Odtud pramení proslulá průzračnost: voda je čirá, protože v ní téměř nic neroste.

Úplně bez života však jezero není. Odborníci v něm popsali zhruba třicet druhů mikroorganismů a drobného hmyzu, nejčastěji z rodů Ochromonas, Eunotia, Nitzschia a Chlamydomonas. Jejich hustota je ale mizivá: v jednom mililitru vody žijí desítky až stovky jedinců, kdežto v obyčejné přírodní vodě klidně stovky tisíc. Přežijí jen specialisté přizpůsobení extrému.

Pro plavce z toho plyne dobrá zpráva. Profil vod ke koupání Ministerstva zemědělství hodnotí jezero jako „vyhovující“, ukazatele E. coli i střevních enterokoků vykazují výbornou jakost a vodní květ zde zaznamenán nebyl. Kyselina tedy funguje jako přirozený strážce čistoty.

Od kamencových dolů k lázním Kamencová huť

Jezero je dílem lidských rukou, i když přesný scénář jeho zrodu zůstává zahalen otazníky. Nejrozšířenější vysvětlení zní takto: mezi lety 1558 a 1785 se tu dobývaly kamencové břidlice a po skončení těžby prostor zaplavila voda. Historické přehledy kladou vznik jezera do let 1813 až 1815, první písemná zmínka pochází z roku 1818. Dnešní rozměry pánev údajně získala v roce 1827, kdy se propadly stropy starých štol.

Zajímavou alternativu nabízí teorie, kterou historické prameny připisují profesoru Dominiku Thielovi. Podle ní existovalo jezero už dřív, a to v místě vyhořelé uhelné sloje. Horníci měli jeho hladinu uměle snižovat odvodňovací štolou vybudovanou v letech 1654 až 1658. Jakmile odčerpávání ustalo, voda se vrátila. Podle nás má tahle verze největší vypravěčský potenciál: jezero by tak bylo starší než doly, které jej údajně stvořily.

Kamenec si brzy získal pověst léčivé látky. U břehu vyrostly lázně Kamencová huť, kde se léčily katary horních cest dýchacích, revmatismus, dna, chudokrevnost, ženské nemoci, potíže s ledvinami či akné. Dnešní hygienické hodnocení se ovšem týká jen bezpečnosti koupání, léčebné účinky neposuzuje. Zdravotní přínosy proto berte jako tradičně připisované, nikoli lékařsky doporučené.

Chomutovské „Mrtvé moře“ vedle Milady, Mostu a Medardu

Přezdívka „Mrtvé moře“ vychází z chemie a z absence ryb. Tím ale podobnost s izraelsko-jordánskou solankou končí. Mrtvé moře nadnáší plavce díky extrémní slanosti, která je pětkrát až devětkrát vyšší než v oceánech. V Chomutově vládne kyselost, nikoli sůl, a dostupné zdroje žádný výrazný vztlak nezmiňují. Ležet na hladině s novinami v ruce tady tedy nečekejte.

Zajímavější je srovnání s českými jezery, která vznikla po těžbě:

Jezero	Rozloha	Max. hloubka	Čím vyniká
Kamencové (Chomutov)	cca 16 ha	4 m	kyselá kamencová voda, pH kolem 3
Milada (Ústí n. L.)	252 ha	25 m	první rozsáhlá hydrická rekultivace po uhlí
Most	311 ha	71 m	zatopený hnědouhelný důl
Medard (Sokolovsko)	493 ha	50 m	největší rekultivační jezero v ČR

Chomutovská vodní plocha by se do Medardu vešla zhruba třicetkrát. Velikostí tedy neoslní, zato složením vody nemá v republice obdobu. Město ji prezentuje jako světový unikát a Český rozhlas připomíná, že podobné jezero v Kalifornii vyschlo. Malé rozměry mohou vysvětlovat i to, proč celostátně zaniká ve stínu obřích rekultivačních nádrží, zatímco místní ho považují za chomutovskou ikonu.

Plovoucí molo a stará plovárna: kde vzniknou nejlepší letní fotky

Dominantou areálu je hlavní plovoucí molo, které Zoopark Chomutov označuje za největší v Česku. Jeho boční ramena vymezují několik bazénů s různou hloubkou, takže shora působí jako geometrická mozaika na tyrkysovém pozadí. Pro snímky z vody i z břehu je to bezkonkurenčně nejvděčnější bod.

Druhým fotogenickým místem je historická plovárna na západním břehu. Dřevěné molo, restaurace Dřevák, převlékací kabinky a stará vstupní brána mají atmosféru lázeňského letoviska z první republiky. Kdo hledá klidnější kompozici, najde ji na písčitých plážích a travnatých svazích stíněných stromy.

Po nedávné revitalizaci přibyly nové vstupní prostory a takzvané Kamencové náměstí. Podle nás nejlépe vynikne čirost vody za ranního světla, kdy je hladina ještě klidná a molo prázdné.