Záhadné jizvy na žraloku havajském mohou pocházet od útoku obří olihně
Příroda kolem nás je neskutečně bohatá na všemožné krásy, záhady a nádhery. Všude kolem nás se vyskytuje celá řada nádherných zvířat a rostlin, které ani nestačíme objevovat.
Obsah článku
Potřebovali bychom několik lidských životů, abychom mohli poznat celou krásu našeho světa, a možná ani to by nám nestačilo. Odpovědi na záhady by nám totiž nedaly spát. Tak například záhadné jizvy na havajském žralokovi by podle posledních výzkumů mohly pocházet od obrovského útoků olihní. Představte si, že takový velký žralok na sebe nechá útočit. Film Čelisti jste zřejmě viděli všichni, takže si dokážete představit, co to asi muselo být za boj.
Havajské ostrovy v ohrožení
V hlubokém oceánu u Havajských ostrovů se nedávno objevila velmi vzácný multi speciální souboj dvou mořských živočišných druhů. V jednom rohu se nacházel velký oceánský žralok bělavý a v druhém rohu bylo něco s mimořádně velkými chapadly. Zatím ovšem není úplně jasné, co by to mohlo být za tvora. Jisté ovšem je, že to bylo pekelně obrovské a vyvolalo to pekelný boj. Mimochodem žralok bělavý je dravec, jehož délka má 7 stop, což je 2,1 metrů. Tento velký tvor je schopný plout až 300 metrů pod hladinu oceánu, aby ulovil svou kořist.
Fotografie odhalila útok
Podmořšký fotograf Deron Verbeck zachytil následky tohoto záhadného boje. Zveřejnil obrázek velkého žraloka, jehož tělo bylo po celém jeho boku zjizvené a mělo na sobě podivné kruhové vzory a tečky. Podle studie zveřejněné začátkem června v časopise Journal of Fish Biology existuje v havajských vodách jen velmi malá hrstka živočichů, kteří by něčeho takového byli schopni, tedy schopni tvořit jizvy na tělech jiných tvorů. Nicméně zástupci této hrstky jsou tvořeni jen hlavonožci.
Fantom hlubiny
Zatím je nemožné, aby si vědci byli úplně jistí, co přesně žraloka napadlo, nicméně mají hypotézy a tvrdí, že by tímto útočníkem mohl být tzv. fantom hlubiny. Jde o obrovskou chobotnici, která nebyla doposud polapena a volně si tak pluje po havajském oceánu a útočí na jiné tvory. Tímto nepolapitelným hlavonožcem by tedy mohla být obří oliheň, která obvykle obývá hluboké hloubky oceánu. Předpokládá se u nich, že jsou schopné dorůst až 13metrové délky. Jejich studium je náročné, protože obývají prostory až 300 metrů pod hladinou nebo i více.
Napaden při hledání potravy
Vědci ovšem tvrdí, že právě u této obrovské chobotnice může existovat výjimka. Je známo, že se žraloci potápějí do extrémních hloubek při hledání potravy. Je tedy velmi možné, že právě při jedné potravní misi žraloka, se náš žralok setkal s touto olihní, která na něj zaútočila. Podle vědců by mohlo být dalším důkazem množství kruhových značek podél žraločí zadní a boční strany. Právě tyto značky jsou tvarovány přesně jako přísavky obrovské chobotnice, resp. olihně. Z velikostí značek je patrné, že chobotnice musela být stejné velikosti jako žralok, ale možná byla i větší.
Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku
Komár si oběť nevybírá náhodně. Studie ukazují, že antigen na povrchu červených krvinek rozhoduje o tom, koho bodne první
280letý dub v Třeboni přes den míjely stovky lidí. V noci spadl, protože houba rozložila kořeny, které zvenku vypadaly zdravě
Vandal pokácel ikonický javor u Hadriánova valu a kmen si odvezl jako trofej. Pařez po dvou letech raší díky opatřením proti zhutnění půdy
Sestra nechala AI mluvit hlasem mrtvého bratra u soudu. Soudce video pochválil, ale syntetický obraz aktivoval kognitivní zkreslení, které změnilo rozsudek
