Sucho omezuje plavbu na Dunaji, výletní lodě uvízly v Rumunsku

Průtok Dunaje na vstupu do Rumunska spadl na 1 750 m³/s, tedy méně než 40 % červencového normálu. U přístavu Bechet stojí výletní lodě, přívoz do Bulharska nejede a zavlažovací pumpy nemají co čerpat.

Foto: PxHere

16. července 2026 oznámil Constantin Ionele, zástupce jedné z lodních společností, že jeho plavidlo zůstane u Bechetu minimálně dva dny. Cestující z Budapešti, kteří měli pokračovat k dunajské deltě, nastoupili do autobusů směr Bukurešť. Nebyli sami. Podle serveru Euronews muselo itinerář změnit „několik společností“ najednou. Bechet, malý rumunský přístav na hranici s Bulharskem, se stal symbolem toho, co dokáže jedno sucho udělat třem různým světům současně: luxusní turistice, běžné přeshraniční dopravě i zemědělství.

Proč se nepluje: úsek Papadia–Bechet

Klíč k problému leží v číslech rumunské vodní správy AFDJ. Na říčním kilometru 678–675, v úseku Papadia–Bechet, klesla hloubka plavební dráhy na pouhých 1,72 až 2,32 metru. Šířka splavného koridoru se přitom zúžila na 120 metrů. Pro srovnání: typická říční výletní loď na dolním Dunaji, třeba AmaMagna provozovaná společností AmaWaterways, má ponor kolem 1,5 metru a délku 135 metrů. Při takových hloubkách a tolerancích stačí drobný pokles a loď riskuje uvíznutí na dně.

Průtok na vstupním profilu Baziaș činil 16. července 1 750 m³/s. Víceletý červencový průměr je 4 700 m³/s. Rumunský hydrometeorologický ústav INHGA přitom očekával další pokles k 1 700 m³/s a teprve od 20. července mírné zlepšení k 1 900 m³/s díky srážkám v povodí. To je však pořád ani ne polovina normálu.

Tři světy jednoho sucha

Výletní lodě jsou mediálně nejviditelnější obětí, ale zdaleka ne jedinou.

• Přívoz Bechet–Oryahovo byl zastaven už 12. července. Řidiči kamionů i osobních aut musí na nejbližší most v Calafatu, respektive Vidinu. Orientační objížďka po obou březích dohromady činí téměř 190 kilometrů navíc.
• Nákladní plavba s obilím z rumunských přístavů stojí. Lodě nemohou naložit plný ponor, a pokud vůbec vyplouvají, vezou zlomek kapacity.
• Zavlažování v úseku Călărași–Cernavodă podléhá restrikcím třetího stupně. Voda klesla pod provozní minimum čerpacích stanic a část polí zůstává bez dodávky.

Bechet tak ukazuje, jak křehká je infrastruktura závislá na jednom vodním toku. Jeden pokles hladiny současně ochromí turistiku, přeruší mezinárodní hranici a odřízne pole od vody.

Historické srovnání: blízko rekordu z roku 2003

Agentura Apele Române přirovnala aktuální stav k nejnižším hodnotám za posledních 30 let. Absolutní minimum na profilu Baziaș drží rok 2003 s průtokem 1 650 m³/s. V srpnu 2022 Dunaj klesl na stejných 1 750 m³/s jako nyní. Letošní epizoda je tedy zhruba na úrovni sucha 2022 a jen o sto kubíků výše než extrém 2003, s tím rozdílem, že tentokrát přišla už v polovině července, tedy dříve v sezoně.

A nejde jen o Dunaj. Na Rýně zaznamenal Deltares 15. července v Lobithu průtok 771 m³/s, nejnižší červencovou hodnotu v historii měření. Labe v Drážďanech mělo 27. července stav 54 centimetrů, pod dlouhodobým minimem 67 centimetrů. Dunajská komise přitom už na jaře 2026 varovala, že nízké vody přestávají být výjimkou a stávají se „novou provozní realitou“.

Co to znamená pro české turisty

Česko na Dunaji neleží a přímá závislost české nákladní dopravy na vnitrozemských vodních cestách je podle Eurostatu zanedbatelná. Dopad na české cestovatele je ale reálný. Dunajské plavby z Budapešti nebo Bratislavy směrem k deltě patří mezi oblíbené produkty i na českém trhu. Kdo si tedy letos koupil itinerář přes dolní Dunaj, musí počítat s rizikem změny trasy.

Typické smluvní podmínky říčních plaveb, například u společnosti Uniworld, výslovně uvádějí, že změna itineráře kvůli vodním stavům nezakládá automatický nárok na vrácení peněz. Operátoři řeší situaci přesunem po souši: autobusy do Bukurešti, alternativní zastávky, zkrácené úseky. Kompenzace se liší případ od případu.