Sršeň asijská se šíří Evropou od roku 2004, kdy jedna královna přeletěla z kontejneru v přístavu. V Česku máme letos dva výskyty

Dvě potvrzená hlášení sršně asijské v Česku za rok 2026 kopírují scénář, kterým si tento predátor podmanil celou západní Evropu, a začal přitom z jediné královny.

Foto: Gilles San Martin / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

V dubnu 2026 zachytili cestující v autobuse vracejícím se z Paříže jednoho jedince přímo u hraničního přechodu Rozvadov. O tři měsíce později se opakovaně objevil osamělý exemplář v Liběchově na Mělnicku.

Jak jediná královna z Číny odstartovala evropskou invazi

Rok 2004, departement Lot-et-Garonne na jihozápadě Francie. Se zásilkou keramiky či zahradnických potřeb z východní Číny dorazila do Evropy oplodněná samice druhu Vespa velutina nigrithorax. Genetické studie publikované o dekádu později ukázaly, že celá kontinentální populace pochází z extrémně úzkého zakladatelského základu, s největší pravděpodobností z jediné královny spářené s několika samci. Právě tato polyandrie jí dodala dostatek genetické rozmanitosti k tomu, aby její potomstvo přežilo a expandovalo. Oblast původu vědci zúžili na provincie Če-ťiang a Ťiang-su. Z jihozápadní Francie se druh rozlil tempem kolem 70 až 78 kilometrů ročně. V září 2026 už obývá všechny metropolitní francouzské departementy.

Proč dvě české hlášení stačí k poplachu

Jedna kolonie sršně asijské vyprodukuje za sezónu průměrně kolem pěti set nových zakladatelek. Stačí, aby jediná z nich přečkala zimu a na jaře založila hnízdo, a cyklus se rozběhne znovu. Právě proto odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR reagují na každý jednotlivý záchyt s plnou vážností.

Rozvadovský případ z 24. dubna 2026 měl přímou vazbu na mezinárodní dopravu: jedinec poletoval uvnitř autobusu ze zájezdu do Paříže. U liběchovského nálezu AOPK připouští možnou spojitost s nedalekým mělnickým přístavem. Pátrání po hnízdě v okolí zůstalo bez výsledku, což ovšem neznamená, že tam žádné neexistuje; dohledávání korunních sídel v hustém porostu patří k nejobtížnějším disciplínám entomologického monitoringu.

Pro kontext: od roku 2023 byla v Česku nalezena a zlikvidována dvě hnízda. To první, objevené v Plzni, měřilo 6 750 buněk a obsahovalo 361 dělnic, 459 samců a pět dospělých královen. Odborníci ho dohledali za zhruba hodinu díky metodě vypouštění nakrmených jedinců a triangulace směru letu.

Valonsko jako varovné zrcadlo pro střední Evropu

Kdo chce vidět, kam vede přehlížení prvních signálů, nemusí cestovat daleko. Belgické Valonsko na jaře 2026 odchytilo přes 40 tisíc zakladatelek ve 227 obcích. Úřady konstatovaly, že region už nemá jedinou obec bez výskytu. Francie ve stejném období přijala celostátní plán boje proti druhu, který otevřeně přiznává, že plošná eradikace na francouzském území pravděpodobně dosažitelná není.

Itálie zvolila jinou cestu. Projekt LIFE STOPVESPA vybudoval síť 1 700 monitorovacích stanovišť, zničil přes 2 200 kolonií a vyvinul dva prototypy harmonického radaru schopného trasovat jednotlivé jedince zpět k hnízdu. Česká strana se s těmito technologiemi seznamuje; v září 2026 proběhl v Praze odborný workshop věnovaný právě metodám trasování a sledování velkých blanokřídlých.

Co dělat při setkání se sršní asijskou, a jak ji poznat

Rozpoznávací znaky oproti domácí sršni obecné:

• Zbarvení těla: výrazně tmavší, téměř černý hrudník
• Nohy: nápadně žluté konce
• Zadeček: oranžovožlutý čtvrtý článek
• Velikost: paradoxně menší než sršeň obecná

Při podezření na výskyt stačí vyfotografovat jedince, zaznamenat přesné místo a datum a odeslat hlášení na [email protected], případně využít aplikaci Nahlaš sršeň, BioLog či platformu iNaturalist. AOPK nález ověří a uloží do Nálezové databáze ochrany přírody. Od června 2026 navíc platí dohoda mezi agenturou a Hasičským záchranným sborem ČR o společných zásazích při likvidaci hnízd.

K hnízdu se rozhodně nepřibližujte a nepokoušejte se o jeho odstranění vlastními silami. Samotný bodavý aparát sršně asijské nepředstavuje pro člověka větší riziko než u jiných sociálních vos; nebezpečí roste při alergické reakci nebo mnohočetném napadení v blízkosti kolonie.

Proč rychlost reakce rozhoduje

Hlavní dopad druhu míří na opylovače. Francouzská data ukazují, že přibližně 85 % kořisti tvoří včely, mouchy a sociální vosy; samotná včela medonosná představuje zhruba 40 % potravy. Jedna kolonie za sezónu zkonzumuje přes jedenáct kilogramů hmyzu. V larvální potravě vědci identifikovali kolem 1 450 různých druhů.

Česko stojí na počátku křivky, kterou Francie, Belgie i Itálie už proběhly. Dva letošní záchyty v absolutních číslech působí zanedbatelně. Jenže právě u Vespa velutina platí, že okno pro účinný zásah se zavírá rychleji, než rostou statistiky výskytů. Kdo čeká na alarmující čísla, čeká příliš dlouho.