Rybník Dářko má vodu jako Černé moře. Pod hladinou leží tisíciletá vrstva rašeliny, která ji barví do černa

Největší rybník Českomoravské vrchoviny má průhlednost vody jen 40 centimetrů, a přesto hygienici hodnotí její kvalitu jako výbornou.

Foto: Petr1888 - Creative Commons - licence CC BY-SA 4.0

Kdo poprvé stojí na hrázi Velkého Dářka, zažívá zvláštní rozpor. Před ním se rozprostírá rozlehlá vodní plocha, kolem šumí lesy Žďárských vrchů, z kempu se ozývá smích, na hladině se houpe pár plachetnic, a ta hladina je tmavá jako silný čaj nalitý do obří vany. Žádné průzračné dno, žádný modrozelený odstín. Jen hustá, neproniknutelná čerň. Instinkt říká: špinavé. Realita je přesně opačná. Tmavou barvu nedělá znečištění, ale tisíce let starý přírodní proces, který z okolních rašelinišť vyplavuje do vody organické látky. Velké Dářko není ekologická havárie. Je to geologický unikát, ve kterém se dá koupat.

Proč je voda tmavá a co v ní vlastně plavete

Za vším stojí huminové a fulvové kyseliny, rozpuštěná organická hmota, kterou rašeliniště uvolňují do vody. Mechanismus je jednoduchý: odumřelé rašeliníky a další mokřadní rostliny se v zamokřeném, kyselém prostředí rozkládají jen částečně. Místo aby se rozpadly na minerály, vytvářejí tmavé organické sloučeniny, které voda rozpouští a odnáší. Výsledek připomíná barvu silně vylouhovaného čaje, a přesně tak to funguje i u Dářka.

Profil vod ke koupání na stránkách Ministerstva zemědělství to potvrzuje černé na bílém: rybník je přirozeně málo úživný, s vyšším obsahem huminových látek a vodou spíše kyselou. Právě díky tomu má dispozici k dobré jakosti vody s omezeným výskytem sinic. Nižší pH a malý prostup světla přes tmavou vodu totiž sinicím nesvědčí, na rozdíl od teplých, zásaditých a živinami přetížených rybníků, kde se každé léto objevují zelené koberce.

Patnáct tisíc let pod hladinou

Rašeliniště kolem Velkého Dářka patří podle Agentury ochrany přírody a krajiny k nejrozsáhlejším a nejhlubším na celé Českomoravské vrchovině. Odborný materiál České geologické služby uvádí pro lokalitu Velké Dářko mocnost organických sedimentů 8,20 metru a stáří jejich báze 14 980 ± 380 let. Jinými slovy: rašelina se tu začala tvořit ještě před koncem poslední doby ledové, kdy krajinu Vysočiny pokrývala tundra.

Důležitá poznámka: veřejně dohledatelné zdroje vztahují tato čísla k vrchovišti a rašeliništnímu komplexu v lokalitě Velkého Dářka, ne nutně k přesné vrstvě přímo pod koupací hladinou rybníka. Rybník samotný založil až v roce 1480 Viktorin z Münsterberka jako součást vodohospodářské soustavy na horním toku Sázavy. Byl tedy vložen do krajiny, která se vyvíjela tisíciletí před ním. A právě z ní čerpá svou charakteristickou barvu.

Mimochodem, odtud pramení i drobná geografická kuriozita. Oficiální začátek řeky Sázavy bývá často kladen k výtoku z Velkého Dářka, ale digitální modely terénu ukazují tok ještě nad rybníkem, v samotných rašeliništích. Dářko řeku nevytvořilo. Sedí v její kolébce.

Co říkají hygienici v sezoně 2026

Podle záznamu Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina z 18. června 2026 vypadá situace takto:

• Průhlednost: 0,4 m
• Viditelné znečištění: nebylo zjištěno
• Teplota vody: 15,4 °C
• Mikrobiologická jakost: výborná
• Krátkodobé znečištění: nebylo zjištěno

Nízká průhlednost je podle hygieniků dána rašeliništním původem vody, nikoli kontaminací. Profil koupací plochy celkově hodnotí stav jako vyhovující pro koupající. Prakticky to znamená: vidíte pod vodou sotva po kolena, ale bakteriálně a chemicky je voda v pořádku. Kdo je zvyklý na průzračná koupaliště, musí přepnout optiku. Tmavá barva tu není varování, je to vizitka.

Kde jinde v Česku najdete podobně tmavou vodu

Velké Dářko není jedinou lokalitou s rašelinnou vodou, ale je jednou z mála, kde se v ní dá běžně rekreačně koupat. Chalupská slať na Šumavě ukrývá největší rašelinné jezírko v Česku, jenže tam se koupat nesmí. Rejvíz v Jeseníkách nabízí tmavá rašelinná jezírka obklopená tajemnou atmosférou, ale opět bez koupacího režimu. Dářko je v tomhle výjimka: plnohodnotná rekreační vodní plocha s kempy, občerstvením, půjčovnou šlapadel a paddleboardů, jachtařským klubem a dokonce webkamerou, na které si můžete zkontrolovat počasí před odjezdem.

Pro letošní sezonu je dobré vědět ještě jednu věc: v okolí probíhá obnova dářských rašelinišť, projekt plánovaný na roky 2024 až 2029. AOPK avizuje, že po letních prázdninách bude kvůli stavebním pracím částečně omezen přístup na naučnou stezku Dářská rašeliniště. Koupání se omezení netýká, ale kdo plánuje i procházku po rašeliništi, měl by si termín ověřit předem.