Pulčínské ledopády vznikají zamrzáním vody prosakující pískovcovými skalami

Na konci skalní rokle pod převisy visí rampouchy zbarvené do oranžova a rezava. Žádný tok, žádný klasický vodopád.

Foto: Radim Holiš - licence CC BY SA 3.0

Voda se vsakuje do pískovcové plošiny nad roklí, proniká systémem puklin a na hranách stěn pomalu vytéká nebo odkapává. Při sérii mrazivých dní postupně namrzá do ledových stěn, které mohou dosáhnout výšky několika metrů. Pulčínské ledopády v Národní přírodní rezervaci Pulčín–Hradisko, místní části Francovy Lhoty v CHKO Beskydy, patří k nejneobvyklejším zimním jevům v Česku. A přesto o nich většina lidí nikdy neslyšela.

Geologie, která dělá led

Klíč k celému jevu leží v hornině. Česká geologická služba popisuje Pulčínské skály jako pískovcovou plošinu hustě členěnou vertikálními puklinami, depresemi a poruchami. Právě ty fungují jako kapilární síť: srážková voda se vsakuje shora, putuje horninou a na okrajích skalních stěn znovu vychází na povrch. V létě si toho téměř nevšimnete, protože voda odkapává a odpařuje se. V zimě ale každá kapka přimrzne k předchozí vrstvě.

Výsledkem nejsou ledopády v klasickém smyslu zamrzlého potoka. Spíš jde o ledové závěsy a rampouchy rostoucí zdola i shora zároveň, tam, kde voda stéká po stěně, a tam, kde odkapává z převisu. Při dobrých podmínkách se jednotlivé proudy spojí do širokých ledových ploch, které vyplní celou rokli.

Proč je led oranžový: řasy místo železa

Kdo někdy četl starší turistické texty o Pulčíně, narazil na vysvětlení, že za oranžovou barvou stojí železité částice vyplavované z jílovitých vrstviček v pískovci. Znělo to logicky: pískovec, oxidy železa, rezavý odstín. Jenže novější výzkum tento výklad zpochybnil.

Podle citací vědců, které přinesla ČT24, stojí za zbarvením mikroskopické sněžné řasy. Tyto organismy dokážou přežívat na ledu a sněhu a ve svých buňkách hromadí karotenoidní pigmenty, stejný typ látek, které dávají oranžovou barvu mrkvi. Popularizační text v časopise Živa, vydávaném Akademií věd ČR, popisuje sněžné řasy jako fenomén známý z polárních oblastí, vysokohorských ledovců i některých českých lokalit. Samotný princip barevného ledu tedy v evropském měřítku unikátní není. Výjimečnost Pulčína tkví v kombinaci: pravidelně vznikající venkovní ledopády, jejich zbarvení a přístup v přísně chráněné rezervaci.

Kdy vyrazit a co čekat od zimy

Ledopády se obvykle začínají tvořit v lednu. Nejmohutnější bývají (při dostatečném počtu mrazivých dní) na konci února. Správa CHKO Beskydy ale výslovně upozorňuje, že v mírné zimě nemusí vzniknout vůbec. V lednu 2025 například AOPK konstatovala, že kvůli nízkému počtu mrazivých dní ledopády k vidění nebyly.

Letošní sezona 2025/2026 vypadá příznivěji. Lednový souhrn ČHMÚ hovoří o přetrvávajících nízkých teplotách a četných ledových jevech v celé republice. Nepřímé doklady, uživatelské fotoalbum z ledna 2026 i turistický záznam aktualizovaný v polovině února, naznačují, že ledopády letos skutečně vznikly. Aktuální stav v konkrétní den ale žádný živý monitoring neukazuje, takže je před cestou rozumné si ověřit podmínky u obce nebo na webu AOPK.

Jak se tam dostat a co mít na nohou

Pulčín leží zhruba 15 kilometrů jihovýchodně od Vsetína. Autem se na místo najíždí z hlavní silnice I/57 odbočkou u Lidečka. V obci je vyhrazené parkoviště u informačního centra; podle sekundárního turistického zdroje stojí 50 Kč za den, oficiální ceník se ale veřejně dohledat nepodařilo.

Trasa k ledopádům vede od informačního centra kolem kaple sv. Ducha na cyklotrasu 6117, v lese pak po šipkách. Celý okruh tam a zpět měří asi 5 km a obtížností patří k mírnějším. Háček je v terénu: ušlapaná, zledovatělá cesta bývá velmi kluzká. Pevná obuv a nesmeky jsou nutnost, ne doporučení. Turistické hole oceníte, pokud si na ledu nevěříte.

Sezónní trasa je podle aktuálních omezení AOPK otevřená od 1. ledna do 30. března. Mimo ni je vstup do rezervace zakázán; modrá trasa přes Hradisko k ledopádům nevede a AOPK před ní výslovně varuje.