5 domácích repelentů proti klíšťatům otestovali v laboratoři. Ani jeden nedosáhl účinnosti kupovaného přípravku

Nejlepší z pěti domácích receptur odpudila po dvou hodinách jen 57 % klíšťat. Zbylých 43 % zůstalo neodpuzených, což v české sezoně není zrovna potěšující číslo.

Foto: Pixnio

Diplomová práce obhájená na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně pod vedením bioložky Heleny Nejezchlebové vzala pět receptur, které se opakovaně objevují v českých diskuzích a na lifestylových webech, a změřila jejich repelentní účinnost v laboratorních podmínkách. Výsledky jsou jednoznačné: žádná z domácích směsí se nepřiblížila ochraně, kterou nabízejí registrované přípravky. A to ještě v laboratoři, kde se nikdo nepotí, neprší a nikdo si neotírá ruce o batoh.

Co přesně testovali a jak to dopadlo

Pětice receptur zahrnovala výluh z hřebíčku, výluh z vlaštovičníku, výluh ze sušeného rozmarýnu lékařského, výluh z hvozdíku zahradního (karafiátu) a směs jedlé sody, soli a octa. Po dvou hodinách od aplikace vypadaly výsledky takto:

• Hřebíček – 57 % (nejlepší výsledek)
• Vlaštovičník – 50 %
• Hvozdík zahradní – 33 % (nejhorší výsledek)
• Rozmarýn a směs soda + sůl + ocet – přesné rozložení se v otevřených podkladech nepodařilo dohledat, obě receptury ale spadly do celkového pásma 33–57 %

Přeloženo do praktické řeči: i ta nejúčinnější domácí varianta nechala projít téměř každé druhé klíště. U nejslabší zůstaly neodpuzené dvě třetiny. Pro srovnání: starší laboratorní práce Státního zdravotního ústavu ukázala u syntetického DEET na ošetřené textilii stoprocentní repelenci, zatímco přírodní oleje bez speciální formulace dosáhly jen 23 a 61 procent. Metody obou testů nejsou totožné, ale trend je jednoznačný.

Proč domácí směsi tak rychle selhávají

Klíčové slovo je těkavost. Přírodní silice se z pokožky odpařují výrazně rychleji než syntetické účinné látky. SZÚ ve své odborné práci z roku 2016 výslovně uvádí, že právě prodloužení účinnosti je hlavní slabina přírodních olejů a že řešení vyžaduje nosiče typu cyklodextrinu nebo mikroenkapsulaci. To už ale není práce s hmoždířem v kuchyni, to je průmyslová formulace.

Registrované repelenty s DEET, ikaridinem nebo IR3535 nabízejí etiketovanou dobu ochrany v řádu hodin. U 15–30% koncentrace DEET se uvádí 6 až 12 hodin podle podmínek. Domácí výluh z hřebíčku nemá etiketu, nemá standardizovaný obsah účinné látky a po dvou hodinách je na 57 procentech, v laboratoři, bez potu a deště.

Přírodní neznamená automaticky bezpečné

Jeden z nejhouževnatějších mýtů kolem domácích repelentů zní: „Aspoň nikomu neublíží.“ Realita je ale složitější. Hřebíčkový olej patří podle dermatologické databáze DermNet mezi časté alergeny vyvolávající kontaktní dermatitidu. Vlaštovičník větší má doložené případy jaterního poškození při vnitřním užívání. A u domácích mazlíčků je situace ještě vážnější: Merck Veterinary Manual výslovně varuje před aplikací koncentrovaných esenciálních olejů na zvířata, zejména kočky a ptáky.

Naproti tomu EPA po opakovaném přehodnocení uvádí, že běžné použití DEET podle návodu nepředstavuje zdravotní riziko pro obecnou populaci včetně dětí. Paradoxně tak „chemický“ přípravek s desetiletími bezpečnostní dokumentace může být pro rodinu bezpečnější volbou než improvizovaný výluh bez známé koncentrace.

Existuje přírodní cesta, která funguje?

Ano, ale nevede přes babské rady. CDC řadí mezi doporučené účinné látky i PMD (p-menthan-3,8-diol), který se získává z citronového eukalyptu. Zároveň ale výslovně nedoporučuje čistý esenciální olej z téhož eukalyptu jako náhradu formulovaného repelentu, a u dětí do tří let PMD nedoporučuje vůbec. Rozdíl mezi kapkou oleje na zápěstí a registrovaným přípravkem s PMD je stejný jako rozdíl mezi domácím kváskovým chlebem a certifikovanou pekárnou: surovina může být totožná, ale výsledek závisí na procesu.

Tým Heleny Nejezchlebové na Masarykově univerzitě se přitom přírodním repelentům věnuje dlouhodobě a seriózně. V terénním testu z roku 2022 zachytili na neošetřeném praporu 221 klíšťat, na praporu ošetřeném kurkumovým esenciálním olejem jen dvě. Hledají tedy standardizovatelné přírodní kandidáty, ne kuchyňské improvizace.

Co to znamená pro českou sezonu

Kontext je důležitý. SZÚ za loňský rok eviduje přes čtyři tisíce případů lymeské boreliózy a téměř 700 případů klíšťové encefalitidy. V letech 2018–2025 onemocnělo encefalitidou přes 5 500 lidí a více než tři desítky zemřely. Nejvyšší incidenci hlásí Vysočina, Jihočeský, Olomoucký a Královéhradecký kraj. U klíšťové encefalitidy navíc platí, že přenos viru může podle CDC nastat během minut od přisátí; tady nefunguje logika „klíště si všimnu a včas ho odstraním“.

ČHMÚ doporučuje použití repelentu už od druhého stupně rizika aktivity klíšťat. Při 57% účinnosti domácího výluhu a rychlém odparu to v praxi znamená, že po dvou hodinách na lesní procházce jste chráněni hůř než z poloviny. Pro krátký pobyt na vlastní zahradě může domácí směs posloužit jako nouzový doplněk. Pro celodenní výlet do lesa, na louku nebo do lesoparku v endemické oblasti je to sázka, která nedává smysl.