Psi jsou chodící detektory lži. Podle čeho poznají, když někdo lže a jak to dají následně najevo?

Psychologům je dobře známo, že lidé průběžně pozorují a vyhodnocují duševní stav ostatních. Různá vodítka v chování vedou k závěru o pravdomluvnosti a důvěryhodnosti určité osoby. V návaznosti na to pak měníme své chování a přístup ke konkrétním lidem či skupině.

Pes jako živý detektor klamu

Vědce proto logicky zaujala možnost, že by takto mohli fungovat i psi. Ti poznají u člověka prakticky neomylně napětí, strach, stres a nejistotu. Bádání zahrnovalo 260 psích „dobrovolníků“ nejrůznějších plemen. Základní instrukcí přitom bylo, aby se řídili pokynem někoho jim zcela neznámého. Tento člověk ukázal na krabici s ukrytým pamlskem. Pokud ho poslechli, dobrota byla jejich. Pak došlo k přesunu pamlsku z úkrytu do úkrytu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Psi v té chvíli sledovali, jak jeden člověk přesouvá pamlsek jinam a další výměnu pozoruje. V jiných případech druhý člověk v procesu výměny chyběl. Pak byl proveden stejný pokus pro zjištění, zda se budou psi řídit radou od neznámého člověka i nadále. Jasně ovšem zjistili, že pokud radící člověk nebyl u výměny dobroty, psi ignorovali jeho pokyny. Psi byli schopni pochopit, že radící osoba neví, kde se jejich odměna skutečně skrývá.

Malé děti dopadly v testu hůře

Podstatnější skutečností bylo, že asi 50 % psů ignorovalo radu člověka, pokud věděli, že ukazuje na špatnou misku. Jasně tudíž věděli, že tento člověk záměrně lže. Vědecký tým podotkl, že experimenty stejného druhu byly provedeny už v minulosti. Tehdy se jich účastnili šimpanzi, makakové a děti do 5 let věku. Tento soubor se ovšem řídil radami zcela zjevného lháře mnohem častěji, i když účastníci věděli, že pravda je někde jinde.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pro všechna psí plemena jsou důležité mantinely a jasně srozumitelný svět. Proto je pro ně aspoň základní výcvik nepostradatelný. Pomáhá jim ve vyjasnění role blízkých osob a celého jejich okolí, fungování v něm je pak pro psa mnohem méně stresující. Lež a klam zavádí do tohoto vnímání nejistotu, psi jsou v důsledku toho nervózní. V zásadě pak reagují dvěma způsoby, tedy buď ignorací podnětu, nebo agresivitou vůči iniciátorovi.

Zdroj: ČT24, Proceedings of the Royal Society B, Science X