Vlčí smečka ve skutečnosti nemá alfa samce. Jde pouze o lidské domněnky, které vychází z nedorozumění

Badatel, který před dvaceti lety představil tyto termíny, chtěl zamezit zmatení. Mýtus smeček a dominance je ovšem stále živý, takže je načase ho vyvrátit.

i Zdroj fotografie: Pxhere
                   

Možná jste někdy slyšeli o tom, že smečku vlků vede alfa pár – tedy dominantní samec a samice. Na základě tohoto označení je velmi snadné si představit pár mladých dospělých a starších zvířat organizovaných v pevné hierarchii. Můžete si představit jejich příbuzné, nováčky ve smečce i vyzyvatele jako součásti stejného systému. I to, že některý z vlků vyzve alfa samce a převezme velení. Profesorka Barbara Zimmerman svou studií vyvádí z omylu.

Vlci v divočině fungují jinak

Na různých webech se můžete dočíst o „neuvěřitelně propracované hierarchii skupiny“ a o tom, že se vlci organizují zcela přirozeně. Je to údajně v zájmu stability a vzájemné podpory. Ve skutečnosti jsou ale tyto skupiny svou strukturou mnohem jednodušší. Podle Barbary Zimmerman pochází dělení vlků na alfy a bety ze zkoumání jedinců v zajetí. „Vůdce je nazván alfa samcem, pak jsou bety a další. Jenže tohle v divočině nefunguje.“

iZdroj fotografie: Pxhere

Většina vlčích smeček se jednoduše skládá ze dvou rodičů a jejich mláďat. Může také zahrnovat jednoho potomka do tří let věku, který ještě nezamířil vlastním směrem. „Dospělí jsou zkrátka ve vedení, protože jde o rodiče zbytku skupiny. A v lidské rodině také nemluvíme o alfa samcích a samicích a beta dětech,“ podotýká. Jenže odkud se v tom případě vzal onen koncept? Vychází z chování vlčích jedinců právě v zajetí.

Zajatecký souboj o vedení

O sociální struktuře a řeči těla mezi vlky psal v roce 1947 Rudolf Schenkel. Ten je studoval ve švýcarské Basel zoo, kde bylo na ploše 10krát 20 metrů chováno deset vlků. Viděl, jak nejsilnější samice a samec utvořili pár a následně se mohla změnit celá hierarchie skupiny. „Obě alfa zvířata pak ubránila svoje pozice tím, že kontinuálně kontrolovala a potlačovala všechny typy soupeření u jedinců stejného pohlaví,“ napsal Schenkel.

iZdroj fotografie: Pxhere

Podle jiného badatele, konkrétně Davida Mecha, to byla právě Schenkelova práce, která způsobila vzestup popularity pojmu „alfa samce“. Ve stejném roce Schenkel zmínil možnost, že smečky divokých vlků sestávají z monogamního páru a mláďat. Jenže tento údaj byl přehlédnut, i když jeho práce měla velký vliv. Chování ve smečkách zkoumala i Ane Møller Gabrielsen společně s tím, jak to změnilo pohled na výcvik psů.

Vliv klovacího řádu

Dalším principem je tzv. klovací řád, kterým byly v roce 1920 popsány vztahy mezi kuřaty. Ta mohou být agresivní vůči ptákům níže postaveným, ale ne těm, kteří jsou nad nimi. Tento koncept se stal velmi populárním a měl značný vliv na celou tehdejší vědu. Alespoň tedy v případě výzkumů, které se věnovaly chování živých organismů. Byl vnímán jako dominantní princip, který strukturuje jakoukoli společnost.

iZdroj fotografie: Pxhere

V 60. a 70. letech bylo poté provedeno hodně výzkumů týkajících se vlčích smeček, většina ovšem na vlcích v zajetí. Nebyli proto nutně příbuzní a byli drženi v nepřirozeně malých podmínkách. V roce 1970 vyšla kniha The Wolf: Ecology and Behavior of an Endangered Species. Byla úspěšná a pomohla dále popularizovat koncept alfa samce, protože hodně následujících badatelů se odvolávalo právě na ni.

Neaktuálnost a psí výcvik

Autor opakovaně vyzýval nakladatele, aby přestal s dotisky, protože informace jsou už zastaralé. Kniha je ovšem stále v prodeji. David Mech použil termín alfa samec v prvních výzkumech, ale když zjistil, že je chybný, už zakořenil v dalších textech. Teorie alfa vlka měla také výrazný vliv na výcvik psů. Opět se to projevilo hlavně v momentě vydání knihy. Spolu s tím vyšly další svazky vycházející z výzkumů zvířat v zajetí.

iZdroj fotografie: Pxhere

S konceptem jasné hierarchie začali cvičitelé psů používat jako výcvikový nástroj trest. A nebylo to jen o tom, že byl pes potrestán, když udělal něco špatně. Cvičitelé mu museli neustále ukazovat, kdo je alfa vlk. Zahrnovalo to i fyzické tresty jako třesení štěnětem za krk. Po roce 2000 už se ve výcvikové literatuře tyto postupy tolik neobjevovaly. Objevila se metoda tzv. pozitivního výcviku, založeného na odměně a absenci fyzických trestů.

S jakou nejpodivnější organizací skupiny jste se kdy setkali?

Zdroj: ScienceNorway

Diskuze Vstoupit do diskuze
106 lidí právě čte
Zobrazit další články