Na Novomlýnské nádrži stojí kostel na ostrůvku, ke kterému se nesmí bez povolení. Chrání ho ptačí rezervace

Kostel svatého Linharta vyčnívá z Věstonické nádrže jako poslední svědek Mušova. Vesnici pohltila voda, svatyně přetrvala a vkročit k ní smí jen málokdo.

Zdroj fotografie: Palickap / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Za jasného dne ho uvidíte už z hráze u Pasohlávek. Nad šedomodrou hladinou se zvedá štíhlá věž s tmavou střechou, za ní se táhne vápencový hřbet Pálavy a kolem krouží racci a rybáci. Kostel svatého Linharta stojí na Kostelním ostrově v prostřední z trojice Novomlýnských nádrží. Obec Pasohlávky ho na svém webu označuje za jediný ostrovní kostel v republice a jeho vznik klade do dvacátých let 13. století. Kolem něj kdysi žilo zhruba pět set lidí, stály tu domy, hospoda, náves i most přes Dyji. Z toho všeho zbyla jediná stavba, na kterou se dnes běžný člověk smí nanejvýš zadívat z dálky. Tato vzdálenost má své důvody a vede k nim stopa přes vodohospodáře, ornitology, památkáře i obecní rozpočet.

Mušov pod hladinou: jak se z návrší nad vsí stal kostelní ostrov

Svatostánek nevyrostl na ostrově. Stavitelé ho kdysi umístili na vyvýšené místo nad obcí, odkud shlížel na Mušov a soutok Dyje, Jihlavy a Svratky. Právě tahle poloha mu o sedm století později zajistila přežití.

Vodní dílo Nové Mlýny vznikalo jako součást rozsáhlých úprav Dyje a Moravy. Podle Povodí Moravy mělo krotit povodňové průtoky, sloužit závlahám, rybářství a rekreaci, a dokonce zatopením bahnitých ploch odstranit komáří kalamity. Ministerstvo zemědělství letos připomnělo, že soustava dodnes plní protipovodňovou a vodohospodářskou úlohu a její vypuštění by ohrozilo Břeclav i další obce.

Pro Mušov to však znamenalo konec. Obyvatelé se museli vystěhovat, vojska ministerstva vnitra podle ČT24 srovnala se zemí víc než stovku rodinných domů a k 1. lednu 1980 obec zmizela ze seznamu obcí. V roce 1987 se nad jejími základy definitivně zavřela hladina.

Kostel se demolici vyhnul díky tvrdošíjnosti památkářů. Regionální muzeum v Mikulově pro Novinky připomnělo, že záchranné výzkumy odhalily románské jádro a ukázaly, že jde o jeden z nejstarších kostelů na Moravě. Kolem návrší pak vyrostly ochranné valy a z kopečku se stal ostrov.

Ostatní pozůstatky obce se rozptýlily po okolí:

• socha svatého Jana Nepomuckého putovala do Pavlova,
• kříž z mušovské návsi skončil v Opatovicích,
• u křižovatky před přehradou zůstala kaple svatého Ducha,
• pod vrchem Hradisko severně od nádrží přetrvaly vinné sklepy.

Pro srovnání: kostel svatého Bartoloměje z Červené nad Vltavou museli kvůli Orlické přehradě rozebrat a znovu sestavit zhruba o šedesát metrů výš u Vůsí. Kostel svatého Fabiána a Šebestiána u Slap zase stojí na okraji terasy nad přehradním jezerem. Svatý Linhart zůstal přesně tam, kde ho postavili. Jen svět kolem něj zmizel pod vodou.

Ptačí rezervace Věstonická nádrž hlídá ostrov přísněji než leckterý hrad

Ostrůvek leží v přírodní rezervaci Věstonická nádrž o rozloze zhruba 1 020 hektarů. Ta se téměř celá překrývá s ptačí oblastí Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Kostel tak paradoxně obklopuje jedno z nejcennějších ptačích území v Česku, které vzniklo právě díky zatopení jeho vesnice.

Mezi předměty ochrany podle nařízení vlády č. 27/2005 Sb. patří orel mořský, rybák obecný, husa velká, husa polní a husa běločelá. Chráněna jsou také hejna vodních ptáků, která se tu shromažďují v počtu přes dvacet tisíc kusů. V širším okolí soutoku hnízdí nebo protahují volavky, kolpíci, ledňáčci i luňáci.

Pravidla jsou proto striktní. Vstup do rezervace je omezen kvůli hnízdění a mokřadnímu ekosystému a ptáky má veřejnost sledovat z hrází, nikoli z ostrovů. Od 15. dubna do 31. července navíc platí zákaz připlouvat bez předchozího souhlasu loďmi blíž než dvě stě metrů k břehům ostrůvků nebo ke koloniím rybáka obecného.

Kdo o výjimce rozhoduje? Podle registru AOPK ČR je orgánem ochrany přírody pro tuto rezervaci Krajský úřad Jihomoravského kraje. Žádost musí přesně popsat účel, místo, termín i rozsah zamýšlené činnosti. Turistická prohlídka mezi takové účely zatím nepatří. Podle přehledu Máme vybráno 2026 se veřejné zpřístupnění v současné fázi neplánuje a prioritou zůstává záchrana stavby před rozpadem. Starší úvahy Pasohlávek o řízených prohlídkách vždy počítaly s tím, že by obec nejdřív musela získat povolení.

Podle nás je tahle přísnost pochopitelná. Hejno hus nebo kolonie rybáků neodliší zvědavého fotografa od rušitele. A ostrov s křehkou stavbou a strmými valy by byl pro neorganizované výpravy riziko i z prostého bezpečnostního hlediska.

Chátrající kostel svatého Linharta a peníze, které zatím chybějí

Z dálky působí kostel majestátně. Zblízka vyprávějí nedávné reportáže jiný příběh: poškozený interiér, celkově špatný technický stav a potřeba statického zajištění. Od roku 2015 figuruje stavba mezi ohroženými památkami Národního památkového ústavu.

Kostel dnes vlastní obec Pasohlávky. Na kompletní opravu nemá, a proto postupuje po krocích. Letos v březnu podle ČTK zadala statický a stavebnětechnický posudek, po kterém má následovat projekt konzervace. Teprve z něj vyplyne, kolik záchrana skutečně stojí. Pro představu o řádu: Česká televize už v roce 2017 zmiňovala potřebu dvaceti milionů korun.

Proti tomu stojí částka ze sbírky, která běží od roku 2015. V únoru 2026 bylo na jejím účtu něco přes čtyři sta tisíc korun, v říjnu podle starostky zhruba půl milionu. Zbytek chce obec hledat v krajských, národních a evropských dotačních programech.

Tady se podle nás ukazuje hlavní paradox mušovského kostela. Je to památka celostátního významu, kterou obdivují tisíce lidí ze břehů, ale její údržba leží na bedrech jedné menší obce. Přispět přitom může kdokoli. Pasohlávky propagují veřejnou sbírku na oficiálním webu obce, obecní zpravodaj uvádí číslo účtu 2700793039/2010.

Paměť obce se mezitím vrací i jinými cestami. Letos vznikal spolek Paměť Mušova, který chce sdružit potomky a pamětníky a podpořit záchranu kostela. Nakladatelství Jota vydalo román Anny Strnadové „Tam, kde býval Mušov“. Sleduje soužití Čechů a Němců, poválečný odsun, příchod nových obyvatel i konečné vymazání vesnice z map. V centru stojí přistěhovalec Tonda Mráček a rodák Mirek Nevřel, který pátrá po ztracené německé lásce Emmě.

Kde vidět kostel na ostrově ve Věstonické nádrži a jak se tam dostat

Na ostrov se nedostanete, ale pohled na něj stojí za výlet. Nejlepší vyhlídky nabízejí vyvýšené hráze kolem nádrže, zejména severní hráz a břeh u Moravan, odkud kostel popisovala i starostka Pasohlávek. Trasy po hrázích se hodí pro pěší, kolo i koloběžku a zároveň slouží jako pozorovatelna ptáků.

Praktické tipy:

Způsob dopravy	Jak na to
Auto	Od Brna i Mikulova po silnici I/52, odbočka na ATC Merkur Pasohlávky a Aqualand Moravia
Veřejná doprava	Linka IDS JMK 105 z Brna k Aqualandu
Kolo	Cyklostezka Brno-Vídeň, Greenways Krakov-Morava-Vídeň, EuroVelo 9

Výlet se dá spojit s návštěvou Návštěvnického centra Mušov, nazvaného Brána do Římské říše. Nedaleké Hradisko u Mušova patří k nejvýznamnějším římským lokalitám u nás, takže krajina kolem zatopené vsi skrývá ještě starší vrstvy, než je samotný kostel. Dalekohled se vyplatí přibalit. Hodí se na věž i na orla mořského.