Český ráj je jediný geopark UNESCO v Česku. Na 833 km² se dá projít od mořského dna přes sopečné výbuchy po ledovcovou modelaci
Na 833 kilometrech čtverečních se dá přečíst asi 95 milionů let dějin Země. K tomu stačí pevné boty a prodloužený víkend.
Obsah článku
- Geopark UNESCO a CHKO Český ráj: kde končí logo a začínají pravidla
- Stopy křídového moře: pískovce, amoniti a skalní města
- Sopky Českého ráje: Trosky, Vyskeř, Zebín a drahé kameny z Kozákova
- Geoarcheologická stezka u Kittelova muzea: novinka sezony 2026
- Zlatá stezka Českého ráje: trasa na prodloužený víkend i plán do deště
Poslední dubnovou sobotu roku 2026 stála skupina návštěvníků na úbočí Černé studnice nad Krásnou. Prohlížela si nenápadné kamenné úlomky, které před více než sedmi tisíci lety rozbíjeli pravěcí horníci. Místní horninu pak nesli na vzdálenost až 450 kilometrů. Otevření nové stezky u Kittelova muzea dobře ukazuje, proč má Český ráj mimořádné postavení. UNESCO ho v oficiálním seznamu uvádí jako jediný globální geopark v Česku. Území má 83 300 hektarů a žije na něm 162 230 obyvatel. Jinde v republice se tak hustě vedle sebe nesetkají mořské dno, vyhaslé sopky, skalní města a kamenářské řemeslo. Geologické učebnice tu nahrazuje terén a všechno podstatné se dá obejít po svých.
Geopark UNESCO a CHKO Český ráj: kde končí logo a začínají pravidla
Podle přehledu UNESCO je globální geopark mezinárodní označení pro krajinu s geologickým dědictvím světového významu. Území, které ho nese, musí spojovat péči o lokality s osvětou a udržitelným rozvojem. Nová kategorie chráněného území tím nevzniká a značka sama o sobě nepřináší žádné zákazy. Ty dál vyplývají ze zákona. Platí tu pravidla chráněné krajinné oblasti a maloplošných rezervací: parkovat jen na vyznačených místech, tábořit a rozdělávat oheň jen tam, kde je to povoleno, nepoškozovat skály a neodnášet kameny. Vstupné vybírají jednotlivá muzea a hrady, za pohyb po geoparku se neplatí.
Ve srovnání rozloh vyniká Český ráj ještě víc. Samotná CHKO, nejstarší v republice, zabírá zhruba 182 km². Geopark je tedy asi 4,6krát větší a sahá daleko za její hranice, k Turnovu, Kozákovu i Jičínsku. Agentura ochrany přírody a krajiny tu eviduje množství geologických, paleontologických, mineralogických i archeologických lokalit, mezi kterými stojí historické památky.
Dnešní status se budoval postupně:
| Rok | Milník |
|---|---|
| 2005 | V říjnu se Český ráj stal prvním českým geoparkem a 25. členem Evropské sítě geoparků. |
| 2015 | 17. listopadu UNESCO zavedlo značku Globální geoparky UNESCO a region se začal prezentovat jako „Český ráj, Globální geopark UNESCO“. |
| 2024 | Turnovští brusiči převzali certifikát o zápisu své tradice mezi nemateriální statky lidové kultury. |
| 2026 | 25. dubna se otevřela geoarcheologická stezka u Kittelova muzea. |
Ambice regionu přitom sahaly ještě výš. Původně se počítalo s nominací skalních měst na Seznam světového dědictví. Po kritickém posudku IUCN však region kandidaturu stáhl a zvolil cestu přes síť geoparků. Ostatní české geoparky, například Egeria, Ralsko, Broumovsko nebo Barrandien, mají dodnes jen národní certifikát. Na globální úroveň vede samostatná nominace, mezinárodní hodnocení a opakované přezkoumání jednou za čtyři roky.
Stopy křídového moře: pískovce, amoniti a skalní města
Před zhruba 95 miliony let pokrývalo sever Čech mělké moře. Česká geologická služba popisuje, jak se na jeho dně usazoval písek, jíl a vápnitý kal. Z těchto vrstev vznikly pískovce, jílovce a slínovce, které dnes tvoří kostru Českého ráje.
Pláž ani mořské dno v pravém smyslu tu nečekejte. Dávné moře se ukazuje ve zpevněných usazeninách, které tektonické pohyby rozpraskaly a voda, mráz i gravitace pak po tisíciletí rozebíraly puklinu po puklině. Tak vznikla skalní města Hruboskalska, Prachovských skal a Příhrazských skal. Klima ledových dob s častým střídáním mrazu a tání k tomu přispělo vlastním dlátem.
Nejpřesvědčivější doklad mořské minulosti najdete v Muzeu Českého ráje v Turnově. Ve vitrínách leží amoniti, ústřice i klepeta drobných ráčků z okolí města. Kdo je uvidí před výstupem na Hrubou Skálu, bude se na pískovcové věže dívat jinak.
Sopky Českého ráje: Trosky, Vyskeř, Zebín a drahé kameny z Kozákova
Zhruba o 80 milionů let později se zemská kůra pod mořskými vrstvami otevřela. Podle České geologické služby tu sopky chrlily lávu přibližně před 17 miliony let. Trosky, nejznámější silueta regionu, jsou ztuhlé přívodní kanály dvou samostatných vulkánů. Tamní čedičovou horninu (bazanit) se podařilo radiometricky datovat na 16,5 milionu let. Měkčí okolí mezitím odnesla eroze, takže z krajiny trčí dvě věže, Baba a Panna.
Do stejného příběhu patří Vyskeř a Zebín, které odborníci řadí k menším vulkanickým intruzím. Kozákov a Prackov zažily mladší, drobnou aktivitu zhruba před pěti miliony let.
Na Kozákově přechází geologie v řemeslo. Sopečné horniny ukrývají žíly křemene, achátů a jaspisů a z nich vyrostla více než tři sta let stará kamenářská tradice. Podomácké broušení drahých kamenů na Turnovsku se v roce 2023 dostalo na národní seznam nemateriálních statků. Muzeum v Turnově v roce 2024 modernizovalo šperkařské expozice, které připomínají místní uměleckoprůmyslovou školu i sympozia pořádaná od roku 1984. Hornina, surovina, brus, šperk: celý řetězec se dá v regionu sledovat na vlastní oči. V tom podle nás spočívá největší síla celé oblasti.
Geoarcheologická stezka u Kittelova muzea: novinka sezony 2026
Pro návštěvníky, kteří znají Český ráj zpaměti, je důvodem k návratu Krásná na Jablonecku. Podle webu Českého ráje zahájila stezka provoz 25. dubna 2026. Při otevření proběhla komentovaná prohlídka a pokřtil se nový geologický průvodce.
Trasa měří přibližně 1,5 kilometru. Míří na jihozápadní svah Černé studnice, kde pravěcí lidé dobývali metabazit, tvrdou a houževnatou horninu na sekery a sekeromlaty. Nástroje z ní archeologové objevili až 450 kilometrů od naleziště. Lom na kopci nad Krásnou tak zásoboval rozsáhlou část střední Evropy. Mladší kamenná doba tu zanechala doklad dálkové směny, jaký by člověk na lesním úbočí nečekal. Okruh je krátký, takže se snadno spojí s prohlídkou Kittelova muzea nebo s výletem na Kozákov.
Zlatá stezka Českého ráje: trasa na prodloužený víkend i plán do deště
Páteří regionu je Zlatá stezka, červeně značená dálková trasa dlouhá 119 kilometrů. Oficiální průvodce trasou ji člení na úseky od Mladé Boleslavi přes Mnichovo Hradiště, Drábské světničky a Kost k Podtroseckým údolím, Troskám, Hruboskalsku a Turnovu, odkud pokračuje k Malé Skále, Železnému Brodu, Semilům a na Jičínsko. Celá trasa vydá na týden chůze. Na tři dny doporučujeme vybrat střední část a doplnit ji o vnitřní expozice:
- Den první: Turnov a Dolánky. Dům přírody Českého ráje v Dolánkách provází osmi zastaveními s kvízy a hmatovými prvky. Geologická část vysvětluje křídové moře, zrod skalních měst i sopečnou činnost. Odpoledne se hodí Muzeum Českého ráje s fosiliemi, štolou připomínající těžbu drahých kamenů a muzejním obchodem s kameny a šperky.
- Den druhý: Hruboskalsko, Valdštejn a Trosky. Pískovcové věže dopoledne, sopečné dominanty odpoledne. Během jediného dne pochodu se tu potkávají oba hlavní geologické akty regionu.
- Den třetí: Kozákov, nebo Krásná. Kozákov nabízí acháty a jaspisy, stezka u Kittelova muzea pravěkou těžbu metabazitu.
Dům přírody i turnovské muzeum se hodí jako záložní plán pro deštivé dny. Stejný příběh, který venku vyprávějí skály, se v nich dá projít pod střechou za jediné odpoledne. Kdo chce srovnávat, najde v zahraničí jiné akcenty. Německo-polský Mužakovský oblouk staví na ledovcem zvrásněném podloží, polské Svatokřížské hory na prvohorních horninách pěti útvarů a řecký Lesbos na zkamenělém lese pohřbeném sopkou. Český ráj zaujme hlavně koncentrací: moře, vulkány a lidská práce s kamenem se tu vejdou do tří dnů chůze.