Tropická řasa se usadila ve Středomoří a k otravě vám stačí jen pouhé dýchání. Klíčem je aerosol, který vítr nese z vody na pláž

Mikroskopická řasa Ostreopsis ovata dokáže na italských plážích ohrozit i člověka, který se moře ani nedotkne. Stačí dýchat.

Foto: PxHere

Koncem června 2026 vydala radnice v Pise varování pro pláž Marina di Pisa Sud. Důvodem nebyla špinavá voda ani medúzy, vzorky odebrané toskánskou agenturou ARPAT ukázaly překročení prahových hodnot jednobuněčné mikrořasy, která při správných podmínkách uvolňuje toxiny do mořského aerosolu. Člověk sedící na ručníku dvacet metrů od břehu mohl vdechnout víc než jen slaný vzduch. O týden později, 6. července, kontrolní odběr na stejném místě naměřil už jen 640 buněk na litr, hluboko pod referenční hranicí 10 000. Situace se změnila během dnů.

Co je Ostreopsis ovata a proč ji nevidíte

Ostreopsis ovata je jednobuněčný dinoflagelát pravděpodobně tropického původu. Ve Středomoří ji zaznamenávají od konce devadesátých let. Nežije volně ve vodním sloupci jako většina řas, které si představíte, přichycuje se na makrořasy a skalnaté dno v prvních metrech u břehu. Mělká, teplá, špatně promývaná voda se slabým prouděním a silným sluncem jí vyhovuje nejvíc.

Když se populace přemnoží (italské úřady tomu říkají „fioritura“), buňky se uvolňují do vody. Při vhodném počasí, typicky při větru od moře a výraznějším vlnění, vzniká mořský aerosol nesoucí buňky, detrit a ovatoxiny. Právě tato inhalační cesta je podle ARPAT klíčová: toxiny se šíří vzduchem, takže koupání není nutnou podmínkou expozice.

Příznaky, které si snadno spletete s vedrem

Typický obraz po kontaktu s aerosolem připomíná chřipku: kašel, bolest v krku, rýma, někdy horečka. K tomu se přidává pálení a zarudnutí očí, případně kožní podráždění. Příznaky bývají podle ARPAT většinou mírné a odezní během hodin.

Právě ta podobnost s úpalem nebo letní virózou je záludná. Pokud ale po pobytu u skalnaté pláže dominují respirační potíže a konjunktivitida, je to signál, který samotné vedro nevysvětlí. Italské úřady žádají, aby lidé s takovými příznaky kontaktovali místní zdravotní autority. Lékaře je rozumné vyhledat bez odkladu hlavně při dechových potížích, horečce nebo pokud symptomy neustupují.

Kde přesně je problém, a kde ne

Nejdůležitější zpráva pro každého, kdo letos míří k italskému moři: riziko není plošné. Ligurská agentura ARPAL výslovně uvádí, že postižené nejsou celé úseky pobřeží, ale malé „body“ s vhodným habitatem, tedy mělké, skalnaté, špatně promývané zátoky s makrořasami a bariérami. Otevřené písčité pláže s prouděním a výměnou vody typickým stanovištěm Ostreopsis nejsou.

Pro léto 2026 je oficiálně doložený monitoring minimálně ve třech regionech:

• Toskánsko – ARPAT sleduje rizikové body v provinciích Pisa, Massa a Livorno. Marina di Pisa Sud měla překročení koncem června, začátkem července už hodnoty klesly.
• Ligurie – ARPAL monitoruje šestnáct pobřežních oblastí od francouzské hranice po hranici s Toskánskem, odběry probíhají každých 15 dní od června do září.
• Puglie – ARPA Puglia má pro rok 2026 vlastní tabulku sledovaných lokalit včetně Torre Canne.

Meziroční srovnání z Toskánska ukazuje, že nejde o jednorázový výstřel: v roce 2023 ARPAT nezaznamenala žádnou pravou fiorituru, v roce 2024 popsala sedm epizod, v roce 2025 se problémy opakovaly v Marina di Massa a Marina di Pisa. Rok 2026 přinesl překročení už koncem června, ale celostátní srovnání typu „nejhorší sezóna za poslední roky“ zatím chybí.

Co to znamená pro české turisty

České ministerstvo zahraničí nemá k srpnu 2026 samostatné upozornění k Ostreopsis ovata. V obecných doporučeních pro Itálii radí sledovat varování italské civilní ochrany, a přesně to je v tomto případě nejpraktičtější rada.

Důležité je vědět, že problém se netýká jen Itálie. Chorvatský Institut za oceanografiju i ribarstvo eviduje Ostreopsis cfr. ovata v databázi nepůvodních druhů Jadranu a odborné přehledy potvrzují její přítomnost na chorvatském pobřeží. ARPAT zmiňuje výskyt i na španělském a francouzském pobřeží. Riziko závisí na lokálním monitoringu v konkrétní destinaci, ne na státní příslušnosti pláže.

Praktický návod pro cestovatele:

• Před příjezdem na pláž zkontrolujte lokální monitoring, obce i regionální agentury zveřejňují výsledky online, Pisa například zde.
• Vyhněte se mělkým skalnatým úsekům se stojatou vodou, zvlášť při větru od moře.
• Pokud po pobytu u pobřeží pocítíte kašel, pálení očí nebo kožní podráždění, kontaktujte lékaře a uveďte, kde jste byli.
• Mořské plody kupujte z kontrolovaného původu; ve Středomoří dosud nebyly hlášeny alimentární intoxikace z ryb kontaminovaných touto řasou, ale měkkýši mohou toxiny akumulovat.

Proč se řasa šíří a co čekat dál

Ostreopsis ovata prospívá v podmínkách, které klimatická změna ve Středomoří zesiluje: delší období teplé a stabilní vody, silné oslunění, slabé vlnění. Agentury ji sledují od Ligurie přes Toskánsko po Puglii, chorvatské zdroje potvrzují přítomnost v Jadranu. Oficiální prognóza dalšího šíření na sever neexistuje, ale logika je zřejmá: pokud přibývají dlouhé teplé epizody a vhodné mikrohabitaty, pravděpodobnost stálejšího výskytu v severnějších částech Středomoří roste.