Sopečná aktivita a změny v zemském plášti byly klíčem ke zvýšení atmosférického kyslíku

Planeta Země nás zřejmě nikdy nepřestane fascinovat svou krásou a jedinečností. Žijeme na krásné planetě plné života, a proto bychom si toho měli vážit a planetu pečovat a chovat k ní úctu. Za mnoho enviromentálních problémů si můžeme jako lidi sami, nicméně sama planeta moc dobře ví, co je pro ni dobré a jak se má zachovat.

i Zdroj obrázku: Pixabay.com
                   

Je tady už přes 4,5 miliardy let, což je v porovnání s životem lidí úplné nic. Můžeme jen tedy pozorovat, co planeta dělá a jak se chová, a můžeme nad tím žasnout. Například takové důkazy z hornin naší planety, jež jsou miliardy let staré, naznačují, že sopky hrály klíčovou roli při vzestupu kyslíku v atmosféře rané Země.

iZdroj obrázku: Pixabay.com
Sopečné erupce mohou narušit život nejenom v okolí

Velká oxidační událost

Podle posledních výzkumů se kyslík poprvé akumuloval v zemské atmosféře asi před 2,4 miliardami let, během Velké oxidační události. Mezi vědci a odborníky bylo dlouhodobou hádankou hledání geologických stop. Tyto stopy naznačují, že dřívější bakterie byly fotosyntetizující a byly už v té době schopné čerpat kyslík. Něco ovšem brzdilo vzestup kyslíku. Pravděpodobným viníkem je nová interpretace skalních sopečných plynů, které jsou několik miliard let staré. Tuto studii zveřejnila v nedávné době Univerzita ve Washingtonu.

Oživení klasické hypotézy

Tato studie oživuje klasickou hypotézu vývoje atmosférického kyslíku, což uvedl hlavní autor studie, který je zároveň výzkumným pracovníkem této univerzity a zabývá se vědami o Zemi a vesmíru. Podle něj data ukazují na to, že vývoj zemského pláště mohl řídit vývoj atmosféry Země a možná i vývoj života. Tato oživující studie je velmi zajímavým pohledem, kterým se rozhodně budou věci dále zabývat.

Plášť ovlivňuje život

Mnohobuněčný život vyžaduje koncentrovanou dodávku kyslíku, takže akumulace kyslíku je klíčem k vývoji kyslíku dýchajícího života na Zemi. Pokud dojde ke změnám v atmosféře vlivem činnosti zemského pláště, plášť by mohl tedy stanovovat tempo vývoje života. Tato nová práce vychází ze studie z roku 2019. V této práci bylo zjištěno, že plášť rané Země byl mnohem méně oxidován nebo obsahoval více látek, které mohou reagovat s kyslíkem. Studie těchto starověkých sopečných hornin, které jsou staré přes 3,5 miliard let, byly získány na lokalitách v Jižní Africe a Kanadě.

iZdroj obrázku: Pixabay.com
Ně všechny sopky jsou zcela neaktivní

Reakce kyslíku s plyny

Sopečné erupce jsou napájeny magmatem, což je směs roztavené a polo roztavené horniny, ale také plyny, které unikají i v případě, kdy sopka nevybuchne. Některé z těchto plynů reagují s kyslíkem nebo oxidují za vzniku dalších sloučenin. K tomu dochází, protože kyslík má sklon být hladový po elektronech, takže s ním reaguje jakýkoli atom s jedním nebo dvěma volně drženými elektrony. Například vodík uvolněný sopkou se kombinuje s jakýmkoli volným kyslíkem, čímž se kyslík odstraní z atmosféry.

Diskuze Vstoupit do diskuze
82 lidí právě čte
Autor článku

Miroslav Nukačík

Zobrazit další články