Jaké u nás bylo počasí před 10 000 lety? Vědci jsou pomocí pylu z dávných dob schopni určit povětrnostní podmínky

Částečky pylu cestují s pomocí větru opravdu daleko. To dovoluje vědcům, kteří je najdou, rekonstruovat směr a sílu dávného proudění. A třeba také odhalit velkou změnu.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Větry jsou velmi důležitým hráčem v každém ekosystému, protože rozšiřují teplo i vlhkost, a to po celé Zeměkouli. Přes svou klíčovou úlohu za sebou však nechávají jen naprosté minimum stop, tudíž je nadmíru obtížné rekonstruovat jejich dávné působení. V nové studii použila doktorandka Maaike Zwier z centra Bjerknes zajímavou metodu, díky níž zachytila změny v síle větru. Tento vítr proletěl Jižním oceánem před 10 000 lety.

Částečky pylu v Jižní Americe

Pyl, který se chová jako velmi malé částečky prachu, se může pomocí větru dostat neuvěřitelně daleko. Když pak padá dolů z atmosféry, může se zachytit v sedimentech jezer nebo bažin. V případě opravdu silných větrů, které rychle dují přes celý svět, se mohou částice dostat i z kontinentu na kontinent. Například zrnka z Jižní Ameriky se našla na ostrově Jižní Georgie. Ta je od kontinentu vzdálena 1 700 kilometrů.

Tato zrnka přenesly západní větry jižní hemisféry, které patří k těm nejdůležitějším na celé planetě. Foukáním po celém povrchu Země řídí například cirkulaci oceánů kolem Antarktidy. Vlivem interakcí mezi oceánem a atmosférou to vodě dovoluje přebírat ze vzduchu CO2 a dostat ho i do hlubokých vod. Od průmyslové revoluce to vedlo k tomu, že Jižní oceán pohltil už asi 40 % antropogenního uhlíku. Větry také chrání Antarktidu před tropickým vedrem.

iZdroj fotografie: Pxhere

Větry se tak nechovaly vždycky

Ačkoli plní úlohu štítu, díky kterému se mnoho ledovců ještě nerozpustilo, nechovaly se západní větry tímto způsobem vždycky. Během dlouhého časového období se západní větry měnily ve své síle a také v jádru svého proudění. Tento pás se posouval na jih i na sever, což přirozeně ovlivnilo cirkulaci oceánů a klimatické systémy. Proto badatele zajímá jejich přirozená variabilita a možná změna kvůli momentálnímu globálnímu oteplování.

Nálezy v sedimentech Jižní Georgie ukazují, že síla větrů během posledních 10 000 let vzrostla. Svého vrcholu dosáhly asi v době před 2 800 – 1 500 lety. Časy silnějšího proudění jsou nejspíš spojeny s chladnějším podnebím na ostrově. To se shoduje také s nálezy z Patagonie a jižního Atlantiku. Částice tak poskytují slibnou cestu monitoringu minulých větrných systémů, které jinak prakticky nelze určit.

Jaký nejsilnější vítr jste v životě zažili a kde to bylo?

Zdroj: ScienceNorway

Diskuze Vstoupit do diskuze
82 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Proč naše tělo s přibývajícím věkem rozděluje tuk jinak a jak tomu předcházet
Události247.cz
Události247.cz
Šéf NATO nastínil scénář toho, co se stane, pokud Putin sáhne po jaderných zbraních
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Íránský sebevražedný dron Shahed 136 je primitivní, ale levný a obrana proti němu složitá. Ukrajinci mohou použít Gepardy nebo Tungusky
adbz.cz
adbz.cz
Jak levně a efektivně odhlučnit místnost i celý byt. Ideální pro lidi z paneláku –⁠ už žádné otravné zvuky od sousedů