Efektivita využití pozemských zdrojů je klíčovou součástí naší budoucnosti coby lidstva. A všichni k tomu můžeme přispět tím, že alespoň trochu zrevidujeme naše běžné návyky.
Během příštích tří desítek let vzroste světová populace dle odhadů o 2,5 miliardy lidí. Najít způsob, jak všechny lidi nakrmit, bude vyžadovat veškerou naši vynalézavost. Máme však výhodu v tom, že na stole je už teď mnoho možností, jejichž dopad se dá celkem snadno otestovat. Jednou z nich je prosté vynechání některých druhů potravin, jejichž produkce životní prostředí opravdu masivně zatěžuje. Které tedy stojí za zvážení?
Hovězí maso
Pokud jde o plýtvání cennými zdroji planety, živočišné produkty jsou na prvním místě. A nic z toho nepřekoná hovězí maso. Kdybychom na ploše určené ke krmení dobytka pěstovali luštěniny, dostaneme zpátky 10–20krát více proteinů. K tomu je třeba ještě přidat to, že na 1 kilo hovězího masa je potřeba 15 000 litrů vody. Je to 3krát více, než na kuře, a asi 18krát více, než spotřebuje kilogram pšenice.
Krevety
Na vykrmení 1 kilogramu hovězího spotřebujete 25 kilogramů krmiva. Tzv. plody moře jsou v tomto ohledu mnohem efektivnější, neplatí to ovšem pro krevety. Takový losos obecný vyžaduje na 1 kilo rybího masa jen 1,15 kilogramu krmení. U krevet je však třeba zhruba dvojnásobek, aby se vám taková pochutina dostala vůbec na talíř.
Ořechy všeho druhu
Jejich pěstování vyžaduje obrovské množství vody. Například mandle v Kalifornii stojí za spotřebou 10 % vody celého státu. Každé jádro tak stojí asi 4,5 litru vody. Vlašské ořechy, kešu, lískové ořechy a pistácie jsou na tom podobně. Mnohem lepší volbou jsou pak kaštany, pokud chceme cenné tekutiny trochu ušetřit.
Hranolky
V rámci Británie jsou brambory odpovědné za přibližně 10 % veškerého vyhozeného jídla, což z nich dělá prim v plýtvání potravinami. Hranolky jsou v tomto ohledu zvláště šílené vzhledem k procesu přípravy a prodeje. Jakmile nejsou spotřebovány do 5–10 minut od výroby, mnoho restaurací je ihned vyhazuje. A půda, ze které pochází tuk na jejich smažení, by poskytla o hodně více živin, kdyby se na ní pěstovala běžná zelenina.
Káva, nejpopulárnější nápoj
Ještě více půdy sice spotřebuje pěstování čaje, káva má ovšem jednu neřest navíc. Na jeden šálek nápoje totiž rostlina spotřebuje 550 šálků vody. Ještě horší je pak tvorba příchutí. Takový muškátový oříšek si na výrobu 1 gramu vyžádá celých 35 litrů vody. Vanilka má žízeň ještě 3krát větší, a další koření jako skořice, anýz nebo hřebíček jsou také žíznivci.
Banány
Ze všech druhů ovoce a zeleniny spořádají banány nejvíce hnojiv. Jde asi o půl tuny dusíku, fosfátu a potaše na hektar. Použitím na výnosnější plodiny bychom na stejné rozloze nakrmili mnohem více lidí. Farmáři v Egyptě dávají například do banánových plantáží skoro 30krát více dusíku, než by vyžadovala stejná plocha fazolí.
Čokoláda
Další velký žrout vody. Na 100 gramů čokolády je potřeba kolem 2 000 litrů vody. Vodní stopa kakaového prášku je jen o něco málo nižší. Při stejném příkonu surovin můžete mít 20 jablek nebo 50 misek jahod. Pátráte-li po něčem sladkém a zároveň chcete nakrmit i zbytek světa, volba je celkem jasná.
Čeho ze seznamu byste se dovedli vzdát?
Zdroj: TheScientist
Technika
|
PŘEČTENÍ: 12660
