Dnešní lidé více než kdykoliv v minulosti očekávají konec světa. Apokalyptická témata jsou často zpracovávaná v podobě literatury, filmů nebo video her. Vzhledem k posledním událostem se není čemu divit. Konec může nastat díky fatálním klimatickým změnám, dopadem masivního mimozemského tělesa nebo i přímým lidským zapříčiněním v podobě atomového konfliktu. Stejně devastující však může být i sluneční bouře, která pravděpodobně nastane dřív než cokoliv jiného.

Masivní sluneční bouře v roce 1859

Poslední masivní sluneční bouři zažilo lidstvo v roce 1859. Vešla ve známost jako Carringtonova událost. V historii planety se jednalo už o několikátou sluneční bouři, tato byla však první, kterou lidstvo významněji zaznamenalo. S rozvíjejícími se technologiemi se totiž zvyšují rizika, které může sluneční bouře na lidský život mít. Zatímco ve středověku se podobná bouře projevila pouze nezvykle výraznou polární září i na místech, kde se běžně nevyskytuje, v roce 1859 už představovala poměrně větší problém.

Největší škodu zaznamenaly přístroje na posílání telegramů. Podle dochovaných záznamů přístroje jiskřily a několik pracovníků utržilo zásah elektrickým proudem. Jiní zase tvrdili, že bylo možné přístroj používat i bez připojení k elektrické síti, tak silné elektromagnetické pole sluneční bouře způsobila.

iZdroj fotografie: Markus Trienke / Creative Commons / CC BY-SA

Moderní přístroje by nepřežily

Pokud by stejně silná sluneční bouře nastala dnes, následky by byly mnohem závažnější. Elektrická energie je nezbytnou součástí našich každodenních životů a v podstatě celá planeta je pokryta miliardami kilometrů elektrického vedení. V případě silné sluneční bouře by pravděpodobně došlo ke globálnímu výpadku elektrické energie. Došlo by k poškození několika tranzistorů i elektrického vedení, jejichž oprava by mohla trvat i několik let.

Nejhorší poškození by však čekalo satelity, které plují v oběžné dráze Země a zajišťují chod navigací i internetového signálu. Výpadek GPS navigace by mohl mít katastrofické dopady na leteckou dopravu, která by bez něj v podstatě nebyla možná. Nebezpečná by pak byla i pro astronauty, kteří by čelili vážnému poškození buněk v těle.

Co kdyby Carringtonova událost –⁠ největší zaznamenaná sluneční bouře –⁠ nastala dnes? Vědci mají za úkol nás na ni připravit

Může nastat kdykoliv

Podle vědců dochází k silnější sluneční bouři zhruba dvakrát během jednoho století. Poslední sluneční bouře měla nastat v roce 2012, té se však Země těsně vyhnula. Podle odborníku je tak zhruba 50 % šance, že k další velké sluneční bouři dojde v následujících padesáti letech. Dnešní technologie jsou naštěstí schopné blížící se sluneční bouři detekovat s několika hodinovým předstihem, který by měl poskytnout dostatek času k přípravě a eliminaci jejího negativního dopadu.