Sluneční bouře v roce 1859: Kdyby přišla dnes, přišly by problémy s navigací i elektřinou

Poslední masivní sluneční bouře nastala v roce 1859. Vyřadila z provozu všechny telegramy. Dnes by byl její dopad mnohem tragičtější. Došlo by k výpadku proudu a nelétala by letadla.

sluneční bouře i Zdroj fotografie: NASA Goddard Space Flight Center from Greenbelt, MD, USA / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Dnešní lidé více než kdykoliv v minulosti očekávají konec světa. Apokalyptická témata jsou často zpracovávaná v podobě literatury, filmů nebo video her. Vzhledem k posledním událostem se není čemu divit. Konec může nastat díky fatálním klimatickým změnám, dopadem masivního mimozemského tělesa nebo i přímým lidským zapříčiněním v podobě atomového konfliktu. Stejně devastující však může být i sluneční bouře, která pravděpodobně nastane dřív než cokoliv jiného.

Masivní sluneční bouře v roce 1859

Poslední masivní sluneční bouři zažilo lidstvo v roce 1859. Vešla ve známost jako Carringtonova událost. V historii planety se jednalo už o několikátou sluneční bouři, tato byla však první, kterou lidstvo významněji zaznamenalo. S rozvíjejícími se technologiemi se totiž zvyšují rizika, které může sluneční bouře na lidský život mít. Zatímco ve středověku se podobná bouře projevila pouze nezvykle výraznou polární září i na místech, kde se běžně nevyskytuje, v roce 1859 už představovala poměrně větší problém.

Největší škodu zaznamenaly přístroje na posílání telegramů. Podle dochovaných záznamů přístroje jiskřily a několik pracovníků utržilo zásah elektrickým proudem. Jiní zase tvrdili, že bylo možné přístroj používat i bez připojení k elektrické síti, tak silné elektromagnetické pole sluneční bouře způsobila.

sluneční bouře iZdroj fotografie: Markus Trienke / Creative Commons / CC BY-SA
Sluneční bouře by způsobila polární zář na nezvyklých místech planety.

Moderní přístroje by nepřežily

Pokud by stejně silná sluneční bouře nastala dnes, následky by byly mnohem závažnější. Elektrická energie je nezbytnou součástí našich každodenních životů a v podstatě celá planeta je pokryta miliardami kilometrů elektrického vedení. V případě silné sluneční bouře by pravděpodobně došlo ke globálnímu výpadku elektrické energie. Došlo by k poškození několika tranzistorů i elektrického vedení, jejichž oprava by mohla trvat i několik let.

Nejhorší poškození by však čekalo satelity, které plují v oběžné dráze Země a zajišťují chod navigací i internetového signálu. Výpadek GPS navigace by mohl mít katastrofické dopady na leteckou dopravu, která by bez něj v podstatě nebyla možná. Nebezpečná by pak byla i pro astronauty, kteří by čelili vážnému poškození buněk v těle.

Co kdyby Carringtonova událost –⁠ největší zaznamenaná sluneční bouře –⁠ nastala dnes? Vědci mají za úkol nás na ni připravit

Může nastat kdykoliv

Podle vědců dochází k silnější sluneční bouři zhruba dvakrát během jednoho století. Poslední sluneční bouře měla nastat v roce 2012, té se však Země těsně vyhnula. Podle odborníku je tak zhruba 50 % šance, že k další velké sluneční bouři dojde v následujících padesáti letech. Dnešní technologie jsou naštěstí schopné blížící se sluneční bouři detekovat s několika hodinovým předstihem, který by měl poskytnout dostatek času k přípravě a eliminaci jejího negativního dopadu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
121 lidí právě čte
Autor článku

Veronika Helmová

Zobrazit další články