Vydáme se do hlubin zemského pláště, který ještě není zdaleka úplně prozkoumán. Zjistíme, co se tam děje a proč tam ročně padá miliony tun oceánské vody.
Voda má samozřejmě sílu, takže lze předpokládat, že tam k něčemu dochází. Dlouho se pořádně nevědělo co, ale konečně jsou na světě zajímavé informace.
Průzkum zemského pláště
Pokud bychom se vydali prozkoumat planetu Země do jejího středu, pak bychom její středový bod nalezli zhruba v hloubce 1900 km ve spodním plášti. Spodní plášť se pohybuje v hloubce od 660 do 2900 km a objemově zabírá 55 % naší planety. Chemické složení spodního pláště je poměrně jednoduché a dlouho byl zobrazován jako soubor dvou hlavních minerálů-bridgmanit (95 %) a ferroperiklas. Až donedávna to bylo považováno za jednoznačné, nicméně poslední výzkumy ukazují něco jiného.
Vznik super oxidů
Jedna z hlavních složek spodního pláště, ferroperiklas, se při setkání s vodou mění ve strukturu pyritového typu. K této zajímavé chemické reakci dochází pouze v hlubokém spodním plášti Země. Tato reakce produkuje nadměrné množství kyslíku neboli super oxidy. Spodní plášť je tedy oxidován v přítomnosti vody. Obecně řečeno, jsou-li všechny atomy kyslíku ve sloučenině spojeny s atomy kovu, nazývají se oxidy. Pokud se ovšem sloučenina spáruje jako kyslík a kyslík, pak se stává super oxidem. V přírodě se super oxid vyskytuje velmi zřídka, nicméně ve spodním plášti Země ho bude zřejmě dost.
Až miliardy tun
Nové chemické výzkumy vodních plášťů mohou být úzce spojeny s cyklováním vody na pevnině. Každý rok totiž padají do hloubky naší planety na hranicích tektonických desek až miliardy tun oceánské vody. Zatímco se některá voda vrací přes podvodní sopky, a horké průduchy, jiná padá hluboko do zemského středu. Podle výzkumů se tedy ukazuje, že hloubková voda je nezbytnou součástí chemie zemského pláště.
Technika
|
PŘEČTENÍ: 4730
Člověk
|
PŘEČTENÍ: 5074
