Aby zachránila vzácný strom, začala na něm žít. Julia Hill bydlela v koruně stromu ve výšce 55 metrů po dobu 738 dní. Její vytrvalost však přinesla kýžený výsledek.
Ekologičtí aktivisté mnohdy přichází s opravdu neuvěřitelnými způsoby, jak dát světu najevo svůj záměr. V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se mladí lidé doslova přilepili k silnici, aby upozornili na problém se spalovacími motory. Pravdou je, že v dnešní době si klimatickou krizi a nutnost ochrany životního prostředí uvědomuje stále více lidí. V 90. letech však byla situace zcela opačná a aktivisti v té době by se dali považovat za hrdiny. Jednou z nich byla také Julia Hill, která kvůli záchraně stromu žila přes dva roky ve výšce 55 metrů nad zemí.
Mladičká Julia Hill
Julia Hill se narodila v roce 1974 do nábožensky založené rodiny. Její otec působil jako potulný ministrant, a tak se se svou rodinou často stěhoval. Julia tak procestovala téměř celou Ameriku, než v jejích deseti letech rodina zakotvila v Arkansasu. Od té doby žila poměrně normální život.
Vše se však změnilo v roce 1996, kdy se stala obětí vážné dopravní nehody. Její auto naboural opilý řidič a Julia jen o vlásek unikla smrti. Následně ji čekala dlouhá rekonvalescence, při které se učila znovu mluvit a chodit. Právě v této době si uvědomila, že není v moderním světě šťastná.
Členka aktivistické organizace
Jakmile se Julia Hill opět postavila na vlastní nohy, začala hledat nový smysl života. Doputovala přitom až do Kalifornie, kde narazila na organizaci Earth First!. V roce 1997 bylo jejich primárním cílem zastavení kácení sekvojových lesů těžařskou společností Pacific Lumber. Ta se těžbou těchto lesů zabývala už několik let a celý porost tak snížila na pouhá tři procenta. Aktivisté z Earth First! si usmysleli, že tomu učiní přítrž, a vymysleli důmyslný plán. Jeden z dobrovolníků se měl v korunách stromů zabydlet a tím zabránit jejich pokácení.
Dva roky v korunách stromů
Tím dobrovolníkem se stala právě Julia Hill. Původně měla ve výšce 55 metrů strávit pouze pár dní. Celá akce se však nepředvídatelně protáhla, a tak tam nakonec zůstala po dobu neuvěřitelných 738 dní. Jídlo jí nosili jiní dobrovolníci a k pití jí sloužila sesbíraná dešťová voda. S okolním světem komunikovala pomocí dopisů a mobilního telefonu na solární pohon.
Několikrát přitom čelila životu nebezpečným situacím. Nikdy se však nevzdala a přečkala prudké deště, nesnesitelný mráz i silný vítr, který v dané výšce dosahoval rychlosti až 150 kilometrů za hodinu. Její vytrvalost se však vyplatila a aktivistům se podařilo stromy zachránit. Julia ten svůj poté pojmenovala Luna.
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 3702
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 6779
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 10946
