Rostliny dokáží křičet a i stromy mají uši: Flóra prý mezi sebou tajně komunikuje, stačí jen správně pozorovat

Listí „křičí“, květiny „slyší“ a stromy mají v lese k dispozici vlastní verzi „internetu“. Můžeme do něj nahlédnout, jen vědět, jak se správně podívat.

Zdroj fotografie: iStock

Lidstvo je vrcholně šovinistické, považujeme se za vrchol evoluce. Následkem toho rozdělujeme všechno živé hierarchicky, ovšem pod sebe sama. A rostliny se od nás liší tak moc, že pro nás nejsou úplně živé. Biblický Noe neměl žádné instrukce o jejich záchraně. Stejně tak moderní vegani neustále bojují proti vykořisťování zvířat, práva rostlin je ale nezajímají. Rostliny jsou oproti nám na první pohled jiné, při bližším zkoumání nás ale dovedou překvapit.

Flóra kolem nás jasně slyší

Tajný život rostlin se dostal do popředí z velké části díky stejnojmenné knize Petera Tompkinse z počátku 70. let, tedy na vrcholu hnutí New Age. Svazek nebyl oproštěn od mnoha iluzí, takže vznikla řada mýtů. Experimenty byly připraveny Dorothy Retallack, která byla ovšem zpěvačkou, ne vědkyní. Neprokázal se výraznější vztah k žádné formě hudby, rostliny ovšem dovedou akustické vlnění vnímat a stejně tak na něj i reagovat. Kukuřice roste směrem k vibracím.

Zdroj fotografie: Pxhere

Obecně lze těžko zdůvodnit jejich potřebu „sluchu“, schopnost reagovat může být ale velmi užitečná. Slyší například vibrace vydávané mšicemi, které požírají jejich listy. Některé zelí příbuzné druhy tyto vibrace bezpečně rozeznají od větru, páření kobylek nebo neškodné mouchy. Helen Steiner dokonce s podporou Microsoftu pracuje na projektu pro „komunikaci“ s pokojovými rostlinami a přenos jejich signálů.

Rostliny dovedou i křičet

Jejich „uši“ jsou po celém těle rostliny jako náš hmat. Rebarbora zachytává útok, mění aktivitu genů a připravuje se na hojení ran. Některé květiny se brání mšicím uvolněním nektaru, který přitahuje vosy – jejich největšího nepřítele. V roce 1983 ukázali Jack Schultz a Ian Baldwin, že zdravý javor reaguje na přítomnost poškozených listů, a to včetně obranných mechanismů. Komunikace probíhá v chemických signálech těkavých látek.

Zdroj fotografie: Pxhere

Vzájemná komunikace různých druhů

Nejde jen o rostliny příbuzné, stromy mohou před hrozbou varovat i jiné druhy, a to na značnou vzdálenost. Takový tabák reaguje, pokud je v jeho okolí poškozen pelyněk. Pro zaslechnutí tohoto typu „pláče“ je potřeba jen dobře čichat. Není stále jasné, zda jde o záměrnou reakci, nebo zda okolní rostliny jen „odráží“ výkřik poškozeného. Skutečnou komunikaci zajišťuje „houbový internet“, kdy kořenové systémy vyšších rostlin komunikují s půdním houbovým myceliem.

Možnosti rostlinného pohybu

Veškeré zmíněné „smysly“ dovolují rostlinám najít živiny, vodu a světlo. Stejně tak se bránit parazitům a útočit jedna na druhou. Dovedou regulovat svůj metabolismus, růst a také orientovat polohu listů, tedy pohybovat se. Flóra nemá žádné svalstvo, pohyb zajišťuje růst a hustota naplnění tkáně vodou. Buňky tak fungují jako velmi komplexní hydraulický systém. Toho si dlouho před videozáznamy všiml už otec evoluční teorie Charles Darwin.

Pro některé další badatele byla tato slova jako zjevení. Biolog Stefan Mancuso upozornil na zvláštní skupinu buněk v rostoucích špičkách stonků a kořenů. Ty jsou na hranici růstu rostliny a rostou, ale nerozdělují se. Tato přechodová zóna řídí expanzi, a tak i pohyb celého kořene. Aktivita uvnitř kolísá stejně jako v membránách neuronů. Tyto skupinky buněk nikdy nedosáhnou výkonů skutečného mozku, složitost celého kořenového systému se mu však velmi přibližuje.

Kterých zvláštních projevů rostlin jste si všimli?

Zdroj: ScienceDirect