Jak se v mořích formují vlny tsunami? Vědět, jak ji na dovolené včas poznat, může zachránit člověku život

Formování děsivě destruktivních mořských vln tsunami je proces začínající pohybem mořského dna a končící úderem na pobřeží.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Tsunami jsou rozhodně jednou z nejhorších věcí, které mohou od moře zasáhnout pevninu. Poslední výrazný úder této vlny přišel v Japonsku a zničil jadernou elektrárnu Fukušima. Jenže jak se tyto obrovské vlny formují? Jejich zrod začíná daleko od pobřeží a provází ho obvykle zemětřesení, vulkanická erupce nebo sesuv půdy. Náhlý pohyb mořského dna pak pohne vodními vrstvami, které se nacházejí nad ním.

Aktivace a stavba děsivé vlny

I když pohyb samotného dna může být ani ne metrový, jedná se o rozsáhlou plochu, která má obrovský vliv na vodu nad sebou. V hluboké vodě se takto vzniklé vlny šíří velmi silně – ta úvodní může být třeba jen 30 centimetrů vysoká a obtížně zachytitelná, jenže se pohybuje rychlostí více jak 800 kilometrů v hodině. Zatímco klasické vlny vzniklé působením větru jsou od sebe vzdáleny asi 100 metrů, mezery mezi hřebeny tsunami mohou být až 200 kilometrů.

Zdroj fotografie: Pixabay

Každá vlna má vrchol a koryto, které někdy dorazí na pevninu ještě před vrcholem. To způsobuje známý ústup hladiny, připomínající obrovský odliv. Ten se odehraje asi 6 minut předtím, než se k pobřeží dostane samotný vrchol vlny. Jak silný příboj, tak první vlna tsunami zachytává u břehu lidi a cokoli se tam nachází. Tsunami tak velmi znatelně zesiluje kromě vlastního úderu i běžné chování moře u pobřeží, ke kterému směřuje.

Příchod a úder samotné vlny

Jak se hřeben vlny dostane do mělčích vod, tření o mořské dno způsobí jeho zpomalení. Rychlejší voda vzadu se nahrne přes hřeben a znatelně zvýší celkovou výšku vlny. Zvětšování vrcholu opět trvá zhruba šest minut. Většina vln tsunami nemá hřeben, který by se zlomil, místo toho připomínají velmi rychlý a silný příliv. To může způsobit, že se voda z vlny dostane velice daleko do vnitrozemí.

Zdroj fotografie: Pixabay

Funguje to vlastně podobně jako například hurikány, které naberou vlhkost nad oceánem a pak putují daleko do vnitrozemí, kde vodu následně pouští. Ovšem tsunami postupuje přímo po povrchu a mnohem masivněji přes cokoli, co jí stojí v cestě – lidi, stromy, auta a samozřejmě budovy. Jak se pak – podobná klasické vlně – stahuje, bere s sebou objekty, které zasáhla, a táhne je zpátky do moře, takže je nebezpečná dvojím způsobem.

Zdroj: Science Focus