Antarktida, jeden velký přírodní archiv aneb Jak Antarktické ledovce dovolují lidstvu cestovat v čase

Kartografové a vědci bádající v Antarktidě vysvětlují, jak led zachovává historii a jak se dají tyto stopy extrahovat.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

V Antarktidě se dá téměř doslova jít zpátky v čase. Led obsahuje skrytou historii klimatu Země, která zachycuje stovky tisíc let. Když tady sněží, led nikdy netaje, jen se akumuluje – sníh na sněhu, vrstva za vrstvou, rok za rokem – dokud není silný několik kilometrů. Jak led stlačuje krásné vločky, nejdříve se mění na granulovaný led zvaný „firn“ a postupně ztuhne v naprosto pevný led, který zmrazí v čase úplně všechno.

Vrstvy historie jako přírodní archiv

Když led pohřbí napadané vločky sněhu, zůstanou v jeho sevření rovněž malé bublinky vzduchu. Tyto bublinky obsahují záznam atmosféry a klimatu přímo z doby, kdy sníh dopadl na zemský povrch. Vědci mohou v takovém případě využít radarová data, která vizualizují vrstvy ledu, a vytvořit tak 3D mapu například povrchu Grónska. Led dovoluje získávat podle jednotlivých vrstev údaje o stavu planety v konkrétním čase.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nový padající sníh pod sebou pohřbívá ten původní, takže obecně vzato platí, že čím hlubší vrstva, tím je starší. Jenže to není tak docela jednoduché. Tuny ledu nahoře deformují sníh pod sebou a ten se pohybuje. Čím dál od středu, tím rychleji, což drží vrstvy v rovnováze. Směrem k pobřeží, kde je led tenčí a rychleji se hýbe, je také mladší. Nejstarší led se nachází vždycky uvnitř kontinentu, kde k pohybům vrstev prakticky nedochází.

Archiv, který jde tisíce let dozadu

Během posledních zhruba 50 let nám ledová jádra z Antarktidy spolu s podobnými, ale menšími z Grónska poskytla velmi detailní obraz vývoje naší planety. Tato historie popsala poslední tři čtvrtě milionu let. Ty malinké bublinky vzduchu ukrývající se v ledu ukazují podrobně, jak lidstvo svým chováním změnilo globální atmosféru a jak roste objem skleníkových plynů provázejících rozvoj použití fosilních paliv.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jde hlavně o růst oxidu uhličitého a dalších emisí, které naše průmyslové i osobní činnosti provázejí. Právě ledová jádra shromažďující data z celé planety jsou věčným archivem a oním předmětem doličným ukazujícím dopady našeho chování a způsobu života na procesy probíhající na Zemi. Tyto stopy prokazují reálnost skleníkového efektu a teorii dopadu lidského chování na klimatickou změnu planety.

Zdroj: Science Focus

Diskuze Vstoupit do diskuze
57 lidí právě čte
Zobrazit další články