Představte si, že veškeré oceány teď pokrývá tlustá vrstva ledu. Taková globální změna by měla nepochybně výrazný dopad na lidstvo i ostatní živočichy.
Jak by to ovlivnilo další části planety? A mohla by taková okolnost vést i k masovému vyhynutí veškerého života na Zemi? Je potřeba si uvědomit, že Země prošla během své historie minimálně pěti opravdu výraznými dobami ledovými. Ta poslední se objevila před asi 20 000 lety a Země byla tehdy přibližně o 5 stupňů Celsia chladnější než dneska. Jenže ani tehdy bychom neviděli kompletně zamrzlý zemský povrch, natož bílou vrstvu na oceánech.
Klíčové faktory proti zamrzání
Hydrosféra – tedy všechna vodstva Země – zůstává díky několika okolnostem v tekutém stavu. Jedinou výjimkou jsou opravdu ty nejchladnější oblasti Arktidy a Antarktidy. Jenže pokud by tyto podmínky pominuly, měli bychom tu okamžitě opravdu, ale opravdu hodně ledu. V první řadě jde o vysokou koncentraci soli, která snižuje teplotu, při níž voda zamrzá, z nuly na dva stupně pod nulou. A slané vody je tu obrovské množství.
Asi 71 % procent povrchu Země je pokryto vodou, z toho je 96,5 % právě slaná voda. Při tomto gigantickém objemu by bylo zapotřebí opravdu extrémního chladu, aby se takové množství jako celek dostalo na teplotu, při níž by voda zmrzla. Navíc jsou oceány, moře a řeky neustále v pohybu, takže kontinuálně dochází k přesunu teplot a vzájemnému vyrovnávání. Kromě toho má hydrosféra ještě spodní zdroj.
Geotermální energie
Zatímco pevnina je docela vysoko, hloubka oceánů znamená, že zemská kůra je na jejich území nejtenčí. A z pláště planety uniká do vody spousta tepla. Bez něj bychom se neobešli bez slunečních brýlí. Země by se totiž stala velmi studenou a reflexivní planetou pokrytou prakticky jen ledem a sněhem, což by všechno teplo zvenčí odráželo zpátky do vesmíru. Tento efekt také vysvětluje, proč si ledové hory držely po tisíce let stabilní klima.
Jakmile by polovina planety byla jen pod ledem a sněhem, odrážela by obrovské množství slunečního světla. To by nevyhnutelně narušilo koloběh vody a už by se nekonalo odpařování, které způsobuje právě teplo ze slunce. Bez něj by nemohlo dojít k tvorbě mraků, tudíž by ustaly i veškeré deště. Jenže ty jsou klíčové pro udržení života a bez nich by se Země záhy stala jen suchou pustinou jako jižní pól, nebo dokonce Sahara.
Masové vymírání druhů
Zamrzlé oceány by nejspíše vedly k masovému vymření zvířat kvůli přerušení potravního řetězce. Voda je totiž domovem pro 80 % zemské biodiverzity, takže efekt by byl skutečně zničující. Existují ledové vodní ekosystémy v Antarktidě, jenže tyto druhy se na místní teploty adaptovaly. Zbytek mořských živočichů by nejspíše zahynul. Všechny mrtvé ryby uzavřené pod hladinou by měly devastující dopad na lidskou ekonomiku.
Nemluvě o tom, že vodní plochy jsou zcela kritickou dopravní tepnou, takže kontinenty by mezi sebou ztratily veškerý kontakt. Zastavilo by se tak 80 % světového obchodu a 56 % pracujících v oblasti rybolovu a vodního zemědělství by bylo rázem bez práce. Mořské plody by přestaly být dostupnou složkou pro náš jídelníček. Tedy žádné ryby, suši, krevety nebo cokoli podobného.
Nezapomeňme taky na kyslík
Jenže všechny tyto dopady tak trochu blednou před prostou skutečností, že by se celému světu najednou mnohem obtížněji dýchalo. Oceány jsou totiž kromě všeho výše zmíněného odpovědné rovněž za produkci 50–85 % kyslíku přítomného v zemské atmosféře. To je samozřejmě možné díky všemu tomu planktonu, sinicím a bakteriím, které jsou schopné fotosyntézy. Zamrznutím hydrosféry bychom byli od všech těchto zdrojů odříznuti.
Pokud by tedy zamrzla všechna voda na světě, nejspíše bychom krátce nato zemřeli také. Dost možná by pomohlo zasadit přes noc několik miliard stromů, ale jinak by se většina suchozemských tvorů záhy udusila k smrti. V případě, že byste byli mezi šťastnými přeživšími, by se hladina kyslíku po určité době normalizovala – nemusel by udržovat tolik plic. Jenže je otázkou, jak by vlastně život na takové ledové pustině vypadal.
Které moře nebo oceán máte nejraději?
Zdroj: WhatIfShow
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 6324
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 9401
