Daň na osobu v Chorvatsku stoupla z 100 na 200 eur. Kempy patří k nejdražším v Evropě a turisté letos poprvé masově odcházejí
Margarita Šepićová provozuje ubytovací agenturu přímo v centru Opatije. Když v červnu 2026 vstoupila před kamery chorvatské televize RTL Danas, ukázala na prázdné terasy a tiché uličky kvarnerského letoviska: „Podívejte se sami, všechno je prázdné, dokonce i hotely.“
Obsah článku
Její kolega, soukromý pronajímatel Vili Jeletić, přidal čísla: vyšší odvody, dražší energie, nervozita hostů z geopolitické situace. Oba mluví o nejslabším jaru za poslední roky. Jenže celostátní statistika říká něco složitějšího. A právě v tom rozporu se skrývá podstata toho, co se letos s Chorvatskem děje.
Dvě daně, které zdražují každé lůžko v Opatiji
Ve veřejné debatě se neustále zaměňují dva zcela odlišné odvody. První z nich, paušální daň z příjmu za lůžko, dopadá na fyzické osoby pronajímající soukromé ubytování. Novela chorvatského zákona o dani z příjmu, účinná od 1. ledna 2025, otevřela pro turisticky nejrozvinutější obce pásmo 100 až 300 eur za lůžko ročně. Opatija si 25. února 2025 odhlasovala spodní hranici, tedy 100 eur.
Druhý odvod tvoří turistická přirážka. U soukromých pronajímatelů v režimu domácnosti se rovněž vybírá paušálně, v Opatiji pro rok 2026 činí 55 eur za lůžko. Na účtence pro hosta se samostatně neobjevuje, nese ji ubytovatel.
Součet obou odvodů dává 155 eur na každé lůžko ročně. Čtyřlůžkový apartmán tak generuje fixní lokální náklady 620 eur ještě před elektřinou, úklidem a provizí rezervačních platforem. U šestilůžkové jednotky je to 930 eur. Zákon přitom umožňuje posunout paušální daň až na trojnásobek; kdyby Opatija sáhla ke stropu 300 eur, šestilůžkový apartmán by ročně odváděl 2 130 eur jen na těchto dvou položkách. Právě tenhle aritmetický tlak vytlačuje z trhu menší pronajímatele, kteří dosud nabízeli nejlevnější pokoje.
Chorvatské kempy na špici evropského ceníku
Zdražení se netýká jen soukromých apartmánů. Dvě nezávislé evropské analýzy potvrzují, že chorvatské kempy patří v sezoně 2026 k vůbec nejdražším na kontinentu. PiNCAMP uvádí průměrnou cenu 73 eur za noc pro rodinu dvou dospělých s jedním dítětem. Konkurenční metodika ACSI počítá s rodinou se dvěma dětmi a vychází na 78,28 eur.
Srovnání s okolními destinacemi hovoří výmluvně:
| Země | PiNCAMP (EUR/noc) | ACSI (EUR/noc) |
|---|---|---|
| Chorvatsko | 73 | 78,28 |
| Itálie | 63 | 58,86 |
| Španělsko | 58 | — |
| Německo | 41 | — |
| Řecko | 20–35 | 36,20 |
Pětihvězdičkové kempy na chorvatském pobřeží se podle PiNCAMP šplhají k 95 eurům za noc, a přímořské parcely stojí zhruba o třetinu víc než vnitrozemské. ACSI jako příčinu uvádí masivní investice do luxusní infrastruktury: bazénové komplexy, wellness zóny, glampingové stany s klimatizací. Výsledkem je produkt, který se cenově přibližuje italské nebo španělské Riviéře, ovšem bez jejich gastronomické a kulturní nadstavby.
Předsezona rostla, červen přinesl studený vítr
Lokální pocit prázdna z Opatije stojí v ostrém kontrastu s makrodaty chorvatského turistického úřadu HTZ. Za prvních pět měsíců roku 2026 zaznamenalo Chorvatsko 4,5 milionu příjezdů, tedy meziroční nárůst o pět procent. Počet přenocování stoupl dokonce o sedm procent.
Zlom přišel s červnem. Chorvatský statistický úřad DZS zaregistroval 3,0 milionu příjezdů, což představuje pokles o 6,6 procenta proti červnu 2025. Region Kvarner, domovský kraj Opatije, ztratil 7,5 procenta noclehů. Zajímavý detail: čeští turisté šli v červnu proti proudu a meziročně si připsali 2,4 procenta noclehů navíc.
Chorvatská vláda v červenci zveřejnila souhrnná čísla za celou první polovinu roku: 7,6 milionu příjezdů a 29,5 milionu přenocování. Premiér i ministr turismu Tonči Glavina opakovaně zdůrazňovali nutnost „rozumné a konkurenceschopné cenové politiky“. Ministerstvo turismu vydalo výzvu k umírněné tvorbě cen už v květnu, tedy ještě před hlavní sezonou. Stát sám tedy vnímá, že cenová hladina ohrožuje budoucí poptávku.
Co to znamená pro českou rodinu s autem a stanem
Podle AČCKA utratí česká rodina za dovolenou v Chorvatsku přes cestovní kancelář průměrně 38 500 korun, meziročně o dvanáct procent víc. Chorvatsko zůstává mezi Čechy oblíbené, ale charakter poptávky se proměňuje. Invia zaznamenala, že u individuálních cest autem letos poprvé předběhla Itálie Chorvatsko. Současně prudce rostou prodeje zájezdů do Albánie (o 48 procent) a na Maltu (o 84 procent).
Kdo hledá nejnižší možnou cenu za stan u moře, nachází v řeckých kempech noci za 20 až 35 eur, tedy za zlomek chorvatského průměru. Itálie vychází na 58 až 63 eur, Španělsko kolem 58 eur. Chorvatsko si drží logistickou výhodu krátké dojezdové vzdálenosti z Česka, ale cenový polštář, který ho odlišoval od západních středomořských destinací, se dramaticky ztenčil.
Záměrná proměna, anebo ztráta kontroly nad cenou?
Chorvatská vláda v červenci 2026 otevřeně přiznala, že reforma krátkodobého ubytování měla vědomě zredukovat nekontrolovaný růst lůžkové kapacity. Ministerstvo hlásí úbytek zhruba 8 000 lůžek v segmentu soukromého pronájmu a přechod více než 4 800 daňových poplatníků částečně nebo zcela do dlouhodobého nájemního bydlení. Počet smluv na dlouhodobý pronájem vzrostl o více než 26 procent. Program „Vaš domaćin“ podpořil domácí hostitele částkou přesahující milion eur.
Podle nás jde o vědomou strategii, která má z jadranského pobřeží odfiltrovat nejlevnější segment a posunout Chorvatsko směrem k dražšímu, kvalitnějšímu turismu. Problém spočívá v tom, že právě ten levnější segment tvořil páteř české a středoevropské klientely. Pokud cenový tlak pokračuje, dá se čekat, že část rodin s omezeným rozpočtem přesměruje své letní plány do Řecka, Albánie nebo jižní Itálie, destinací, které dnes nabízejí srovnatelné moře za výrazně nižší cenu za noc.
Opatijská promenáda zůstává jednou z nejkrásnějších na Jadranu. Otázka zní, kolik českých rodin si ji příští léto bude moci dovolit.