Budoárové panenky nebyly na hraní. Díky historickému zvratu můžete za jednu takovou dostat i 35 000 Kč
Vstoupíte do budoáru moderní ženy dvacátých let minulého století a co nevidíte? Na pohovce sedí její věrná kopie.
Obsah článku
Budoárové panenky nebyly hračkami pro děti, ale dospělými společnicemi, módními ikonami a často magickým druhým já své majitelky v divoké éře jazzu. Zavádí nás do bouřlivých let nespoutaných flapperek a rodící se ženské emancipace. Tento trend měl k temnějšímu, dekadentnímu proudu meziválečné estetiky tak blízko, že se pro ně dodnes v uměleckých kruzích používá i označení noir.
Zrod flapper fenoménu z pařížské avantgardy
Celé to vlastně spískal slavný francouzský módní návrhář Paul Poiret na sklonku první světové války. Aby po válce nějak zaměstnal zchudlé umělce a šlechtičny, nechal vytvořit sérii uměleckých panenek, které oblékal do zmenšenin svých nejluxusnějších haute couture modelů.
Když pak modelky na pařížských přehlídkách defilovaly s panenkami oblečenými do naprosto stejných šatů, způsobilo to naprosté šílenství. Pařížské noční kluby a luxusní obchodní domy je okamžitě začaly prodávat jako vrcholný luxusní doplněk pro dospělé ženy.
Když se panenka stane vaším divokým alter egem
Postavení žen se tehdy radikálně měnilo, ostříhaly se na klukovské mikádo, zkrátily sukně a začaly chodit samy do barů. Společnost na ně ale stále nahlížela skrz prsty. Panenka se tak stala nástrojem, skrze který ženy žily svůj fantazijní, nezávislý a divoký život bez předsudků.
Ženy si je upravovaly tak, aby zrcadlily jejich vzhled. Pokud měla majitelka na tváři mateřské znaménko krásy, domalovala ho panence na stejné místo. Nejvyhledávanější byly kousky, které měly v rudých rtech malou dírku, do níž se vkládala skutečná zapálená cigareta. Zatímco pro ženu bylo kouření na veřejnosti tabu, její panenka na pohovce uvolněně bafala.
Kam šla dáma, tam musela i její společnice
Tento kult alter ega zašel tak daleko, že ženy s těmito panenkami normálně žily společenský život. Nebylo vůbec neobvyklé vidět flapperku v jazzovém klubu, jak popíjí drink a na klíně má posazenou svou látkovou dvojnici.
Filmové hvězdy jako Marlene Dietrich nebo legendární Clara Bow se nechávaly fotit výhradně se svými osobními budoárovými krasavicemi. Filmová studia pak vydávala pohlednice, kde slavné herečky pózovaly se svými zmenšenými kopiemi, což touhu běžných žen po vlastním alter egu masivně přiživovalo.
Záhadné mizení a dnešní sběratelský fenomén
Proč z nich vyzařuje takový splín a melancholie? Jejich obličeje z lisovaného textilu nebyly usměvavé, měly těžké oční stíny a vyzařoval z nich cynismus generace, která přežila hrůzy války. Konec tohoto fenoménu ale přišel neuvěřitelně náhle a doprovázel ho velký historický zvrat.
S příchodem Velké hospodářské krize a následně druhé světové války byly panenky masivně likvidovány. Tehdejší lékaři a psychiatři je totiž bizarně obviňovali z poklesu porodnosti a tvrdili, že abnormální ženy raději investují city do neživých dvojnic. Panenky tak mizely bleskovou rychlostí, pálily se a vyhazovaly, což z nich dnes dělá naprosté unikáty. Za takovou vzácnou panenku dnes můžete v aukcích dostat i 35 000 Kč.
Poštovní schránka za 155 000 korun. V Dánsku určuje cenu vyřazených kasí místo zavěšení a stáří smaltového laku
Keramička koupila bednu mosazných nástrojů za 320 korun a většinu rozdala. Pak v jednom dílu našla skrytý pant a pod ním kompas z roku 1690
Dřevěný závoďák od Lega vydává zvuk i po desítkách let. Právě mechanismus uvnitř z něj dělá sběratelský kus za dvojnásobek odhadu
Reliéf Bing & Grøndahl z 60. let se prodal za 18 700 korun. Cenu určuje výrobní série, kterou dnes uvidíte jednou za rok
Dva bratři zdědili po otci každý jednu komodu. Jeden ji prodal za 800 korun, druhý v ní našel skrytou zásuvku s mincemi za 300 000
