Antikvariát ve žďárské nádražní hale žil z náhodných kolemjdoucích. Přesun do online srazil náklady, ale vymazal sociální funkci obchodu

Žďárský antikvariát Mlha začínal v nádražní hale mezi spěchajícími cestujícími. Po patnácti letech a přechodu na e-shop letos s prodejem knih končí úplně.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Cestující čekající na vlak do Brna nebo Havlíčkova Brodu měli kousek od pokladen nečekanou zastávku. Od roku 2011 tu Alexandr Králík, který píše také pod pseudonymem Saša Gr., provozoval Antikvariát Mlha. Kolem regálů proudilo víc lidí než kdekoli jinde ve městě. Mnozí přišli kvůli drobnostem z doplňkového sortimentu a odcházeli se svazkem, který vůbec nehledali. V rozhovoru pro iDNES z 28. března 2026 Králík popsal, jak obchod putoval z nádraží do obchodního domu u bazénu, jak se těžiště prodeje přesunulo na internet a proč teď s knihami končí definitivně. Z prostoru se má stát keramický ateliér s kurzy pro veřejnost. Příběh malého krámku tak mapuje proměnu, kterou v posledních letech prochází celý český trh s použitými knihami.

Nádražní hala jako výloha: proč se cestující u knih zastavovali

Adresa Chelčického 1 dávala Mlze to, co si menší obchod jinde draze kupuje: neustálý pohyb lidí. Archivní firemní záznam uvádí otevírací dobu denně od deseti do šesti, tedy v časech, kdy hala žila dojíždějícími, studenty i výletníky. Podle Králíka bylo kolemjdoucích na nádraží znatelně víc než v pozdějším působišti a často je přilákalo právě doplňkové zboží.

A toho měla Mlha nemálo. Starší katalogy zmiňují vedle knih gramodesky, kazety a cédéčka, sběratelské předměty i etno zboží. Obchod vykupoval staré časopisy, fotografie, mapy a další papírové kuriozity. Takový sortiment funguje jako návnada. Člověk se zastaví u vinylu, pak si všimne regálu s detektivkami a za pár minut drží v ruce prvorepublikové vydání, o jehož existenci ráno nevěděl.

Právě tahle spontánnost dodávala nádražní éře smysl. Výloha v průchozí hale oslovovala lidi, kteří by do klasického antikvariátu v boční uličce nikdy nezabloudili. Pro malý podnik bez reklamního rozpočtu znamenala viditelnost a průběžný přísun nových tváří.

Výdejna balíků místo pultu: jak e-shop převzal hlavní roli

Druhou kapitolou bylo stěhování do obchodního domu u bazénu. Dokument žďárské radnice z roku 2018, dodatek k nájemní smlouvě s Králíkem, vyjmenovává položky, které musí kamenná prodejna hradit vedle samotného nájmu: elektřinu podle elektroměru, vodné a stočné i podíl na srážkových vodách. Jde o běžné fixní výdaje, které běží bez ohledu na to, zda dveřmi projde deset zákazníků, nebo žádný.

Prodej mezitím podle Králíka „záhy“ přešel do online prostředí. Přesné datum zlomu rozhovor neuvádí. Popisuje ale výsledek: e-shop se stal základem a kamenný prostor se proměnil hlavně v zázemí, kde se svazky dohledávají, balí a odesílají přes Zásilkovnu či GLS. Antikvariáty dnes podle něj až na výjimky stojí na internetovém prodeji a kamenné prodejny bez e-shopu přežívají spíš ojediněle, třeba v Praze.

Králík přitom mluví o paradoxu, který zná každý prodavač starých knih. Zákazníci rádi tvrdí, že knihu potřebují očichat a prolistovat. Jakmile ale pátrají po konkrétním titulu, sáhnou po vyhledávači a objednávce. Online provoz podle něj dokázal uživit zhruba jednoho člověka. Na skromný podnik solidní výsledek, ovšem vykoupený proměnou celé profese.

Osobních setkání ubylo, přesto Králíka práce dál těšila. Debaty s lidmi stejného zájmu pokračovaly, mnohdy už jen po telefonu. Rozhovor nad otevřenou knihou u pultu nahradila konverzace nad objednávkou.

Knihobot a Trh knih: kam se přesunula práce antikváře

Kdo by čekal, že s internetem řemeslo antikváře vymizí, splete se. Práce se jen přestěhovala od pultu k databázím, štítkům a krabicím. Katalogizace, focení, oceňování a expedice zabírají hodiny, které dřív patřily povídání se zákazníky a náhodným objevům mezi regály.

Jak taková práce vypadá ve velkém, ukazuje Zpráva o českém knižním trhu 2024/25 Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Knihobot podle ní v roce 2024 utržil 564 milionů korun, z toho 355 milionů v Česku, a prodal přibližně 3,5 milionu knih. Trh knih evidoval 1,66 milionu aktivních nabídek. Svaz popisuje rychlou konsolidaci a rostoucí váhu online kanálů.

Oba hráči přitom staví na odlišných modelech:

Platforma	Kdo dělá práci	Kolik dostane prodejce
Trh knih	prodejce sám vystaví a odešle, možné i osobní předání	cena minus provize 25 %, nejméně 25 Kč za knihu
Knihobot	firma převezme, nafotí, ocení, uskladní a odešle	60 % z prodejní ceny minus 29 Kč

Srovnání s Mlhou je výmluvné. Malý antikvář dělal všechno sám a jeho přidanou hodnotou byla znalost titulů a ochota poradit. Velké platformy prodávají hlavně efektivitu: obří nabídku, chytré vyhledávání a hladkou logistiku. Marže se přesunula do objemu a do systému. Podle nás tím trh zlevnil a zpřehlednil se, jenže z něj vypadla nenápadná, a přitom cenná vrstva: doporučení od člověka, který knihu sám držel v ruce.

Mlha nebyla na Vysočině jediná. Podle Jihlavského deníku letos v dubnu zavřel kamennou prodejnu i jihlavský antikvariát Krmítko pro duši, jehož e-shop měl pokračovat jen dočasně.

Kde dnes ve Žďáře listovat, kupovat a prodávat knihy

Králík se vrací ke své původní profesi uměleckořemeslného keramika. Provozuje otevřenou dílnu na Pernštejně a registr smluv dokládá letošní dohodu s Národním památkovým ústavem na ukázky hrnčířského řemesla a prodej keramiky na hradě. Knihy podle svých slov rozdá.

Žďárští čtenáři ale bez knižního zázemí nezůstanou. Možností je několik:

• Antikvariát Kapa, náměstí Republiky 7: kamenná prodejna otevřená od středy do pátku od 10 do 12 a od 14 do 17 hodin, k tomu e-shop a zasílání Českou poštou či Zásilkovnou.
• Knihkupectví Šemrincová, náměstí Republiky 49, a Kanzelsberger, náměstí Republiky 147/17: nové tituly a osobní doporučení. Starší rozhovor magazínu H7O popisoval právě osobní radu jako silnou stránku místních knihkupců.
• Knihobudky a poličky: ve městě je najdete v atriu, obchodním domě, na zámku, poliklinice, v OC Libušín i v nádražní hale. Pravidla půjčování a výměny shrnuje městská stránka Knihobudka. Knihovna Matěje Josefa Sychry navíc provozuje „knihoštafle“ v Čechově domě a vyřazené svazky posílá dál.
• Prodej vlastních knih: přes Trh knih s možností osobního předání, nebo přes Knihobot, který zařídí všechno od fotek po odeslání.

Polička v nádražní hale má symbolický rozměr. Na místě, kde se kdysi o knihách smlouvalo a debatovalo, si je dnes cestující berou zdarma. Rozhovor se zasvěceným antikvářem jim ale žádná polička nevrátí.